| přidat stanici | / | tisk | / | editace |
Chovatelská stanice: QALT MERCATOR
|
Adresa: Roztoky u Křivoklátu č.48 Telefon: +420 313 55 80 43, +420 602 84 44 93 www: qaltmercator.wz.cz Mail: | Plánujeme vrh: 22.06.2010 Hodnocení: 60 bodů ze 100 |
Chovatelská stanice:holandský ovčák krátkosrstý
O nás:Naše chovatelská stanice byla založena v roce 1988 a sídlí v Roztokách u Křivoklátu (viz položka "O nás")-
V současné době se specializujeme na chov a výcvik holandského ovčáka. Příští rok oslavíme 10 let od našeho prvního vrhu holandských ovčáků.
O psy se zajímám již od dětství. Svého prvního psa "křížence" jsem si pořídila již v 8 letech. Později k němu přibyla fena německého ovčáka Dora ze Zímova dvora CS, se kterou jsem se dvakrát probojovala na mistroství republiky mládeže a také složila zkoušky ZM, ZVV1, ZVV2 a IPO1.
"Dora" byla má první chovná fena a v roce 1989 odchovala první (bohužel svá jediná) štěňata v chovatelské stanici MERCATOR CS.
Potom jsem se věnovala hlavně výcviku s belgickým ovčákem Bengalem z Hanky CS. Odchovala jsem 4 vrhy BO - malinois.
Od roku 1995 je má chovatelská stanice mezinárodně registrovaná pod názvem QALT MERCATOR. Fenu holandského ovčáka krátkosrstého Gabie van de Passchin jsem importovala z Holandska v listopadu 1994. Tato fena se stala zakladatelkou mého chovu i chovu holandských ovčáků v naší republice.
O plemeni:Poměrně málo rozšířené plemeno. Z evropských ovčáků asi nejméně známý. V literatuře je nejvíce popisován německý ovčák a ovčák belgický. Na holandského se poněkud zapomíná. Podobně jako u belgických ovčáků se podle druhu srsti rozlišují tři typy: krátkosrtstý, hrubosrstý a dlouhosrstý.
Z historie holandského ovčáka:
V polovině 17. století, po ukončení třicetileté války, už nebyli třeba velcí a statní ovčáčtí psi, kteří by hlídali ovce a obydlí před drancujícími vojáky a dravou zvěří. Tito psi byli přivázáni a pouštěli se jen na stíhání zlodějů nebo medvědů a vlků.
Evropa byla už bezpečnější, chov ovcí se začal rozšiřovat a člověk potřeboval nenáročného, hbitého psa, který by pracoval samostatně, pouze na příkazy pískáním nebo pokyny rukou a holí. Pes při hlídání a přemisťování stáda naběhal spoustu kilometrů ve všemožných podmínkách, ale téměř vždy při velmi chudé stravě.
V Holandsku na neúrodných územích se kolem roku 1860 páslo přibližně 800 tisíc ovcí. Bez šikovného psa by se tehdy ovčák neobešel. Ke konci 19. století se o ovčácké psy začali zajímat chovatelé a oficiálně zpracovávali orientační popisy plemene.
V Belgii zavedl čistokrevný chov belgického ovčáka profesor Raul, v Německu se zasloužil o proslulost německého ovčáka rytmistr M. v. Stephanitz. V Holandsku někdo takový, kdo by „svého“ ovčáka prosadil, chyběl. Přesto se sešlo několik obdivovatelů nizozemských ovčáckých psů a založili 12. června 1898 v Utrechtu „Klub nizozemského ovčáka“ (Nederlandse Herdershonden Club - NHC, který v Holandsku existuje dodnes) a stanovili první podmínky pro další chov a upevňování plemene.
Nadále se dávala přednost pracovní upotřebitelnosti a na barvu a druh srsti nebyl kladen žádný důraz. V té době bylo rozlišováno šest variant podle druhu a délky srsti a podle zbarvení. Aby se docílilo zřetelného odlišení od belgických a německých ovčáků a holandský ovčák si udržel svou jedinečnost, zůstaly jen tři varianty podle druhu srsti. Od roku 1914 byly povoleny pouze barvy zlatě a stříbrně žíhané pro krátkou a dlouhou srst, plus modrošedá a pepř a sůl pro hrubosrsté psy. V roce 1935 opět klub kvůli rozšíření chovatelské základny připustil barvu žlutou, červenou a šedou, ale dostal se do rozporu s Belgičany.
Také se uvažovalo o tom, spojit belgického a holandského ovčáka v jedno plemeno, tzv. „brabantského ovčáka“. Naštěstí se tak nestalo a obě plemena se dále vyvíjela samostatně. Dvě světové války znamenaly pro chov holandského ovčáka, ostatně tak jako pro všechna ještě ne dostatečně ustálená plemena, velké ztráty. Dlouhosrstá varianta téměř vymizela. V šedesátých letech však byla chovatelská činnost obnovena a chov čistokrevných holandských ovčáků se začal řídit podle nového standardu s upřesněnými barvami všech třech variant. V roce 1960 bylo plemeno holandský ovčák uznáno FCI.
Charakteristika plemene:
Středně velký, středně těžký, silný svalnatý pes, pevné a úměrné stavby, s inteligentním výrazem a živým temperamentem. Přítulný, poslušný, učenlivý, ostražitý, pohotový, velice věrný, nenáročný, s velkou houževnatostí, aktivní a nadaný způsobem ovčáckých psů. Tyto vlastnosti budou přítomny ve vlohách u téměř každého holandského ovčáka. Jak hodně se budou vyvíjet a v jaké míře se projeví to záleží na člověku, ke kterému se dostane.
Holandský ovčák má silně vyvinutý smysl pro své území (teritorium), ke kterému patří také jeho lidé. Má potřebu znát svoji oblast a mít o ní přehled, aby ji mohl bránit. Jeho pozornost, připravenost a obezřetnost jsou také stimulovány, když jde se svým pánem mimo toto teritorium volně puštěný na průzkum okolí a při delších výletech. Při těchto aktivitách roste jeho sebedůvěra a nabývá zkušenosti. Holandský ovčák, který si kvůli nedostatku aktivit, možností poznání a nudnému prostředí okolo sebe nepřijde na své, má jen malou šanci dosáhnout pro své plemeno typických charakterových vlastností. Mnohý „holanďan“ je do jisté míry individualista se sklonem k samostatnému jednání.
Proto potřebuje pána, který mu poskytne důsledné a přesvědčivé vedení. Ten, kdo nedokáže poskytnout správné vedení nebo k tomu nemá příležitost, neměl by si opatřovat holandského ovčáka. Ušetří tím zklamání sobě i psovi, který se tak může stát pro své okolí přítěží. Vedoucí slouží psovi, aby ho naučil uposlechnout a jasně vymezil jeho místo v rodině.
Poslušný musí být samozřejmě každý pes, ale stejně jako každému jinému plemeni i holandskému ovčákovi se musí pomoci. Vzájemná závislost je přitom skvělým pomocným prostředkem. Důvěra psa je zesílena, když dostane svoje vlastní místo a drží se rodiny, do které je přijat. Závislost a poslušnost mají ve většině případů za následek poddajnost (učenlivost). Také vlci žijí ve smečkách s jedním vůdcem. Ostatní zvířata ve skupině mají svá místa a „hodnosti“. Navzájem je určováno souboji, které zvíře bude vůdcem smečky a jaká místa budou mít další. V rodině nejsou takovéto souboje nutné a ani přípustné. Lide mají jiné způsoby, jak určit hierarchii ve své „smečce“. Rozhodující je důsledná výchova a omezení vlastních iniciativ psa, což nám umožní udělat z našeho „raubíře“ skvělého domácího společníka.
Chovatelská stanice: QALT MERCATOR
|
Adresa: Roztoky u Křivoklátu č.48 Telefon: +420 313 55 80 43, +420 602 84 44 93 www: qaltmercator.wz.cz Mail: | Plánujeme vrh: 22.06.2010 Hodnocení: 60 bodů ze 100 |
Zabýváme se chovem:
Holandský ovčák
Chtěli byste přidat záznam o své stanici ? >KLIKNĚTE ZDE<
Podpořte nás · Kontakt· Kniha návštěv · RoboStav
Copyright (c) 2024 by CELÝSVĚT. Všechna práva vyhrazena!
Kontaktní e-mail: celysvet(zav)email.cz
Počet zobrazení: 1702 Hodnocení tohoto článku:  Průměrné hodnocení: 4.7 z 5 (29 hlasů) |
|
|
IQ test online
Hry online