Zv�t�it :::
St�t s velmi strategickou polohou mezi ��nou a Indi�, jen� je d�ky sv�mu horsk�mu charakteru obt�n� dostupn�.N�zev CZ:
Bh�t�nsk� kr�lovstv�
N�zev ENG:
Kingdom of Bhutan
Origin�ln� n�zev:
Druk-jul (tibetsky � �Dra�� ��e�)
Hlavn� m�sto:
Thimbu (30 000 obyv.)
Po�et obyvatel:
2 186 900
Rozloha (km2):
47 000
Hustota osob/km2:
46,5
Um�st�n�:
ji�n� Asie
Sousedi:
��na, Indie
��edn� jazyk:
dzongkha
Gramotnost:
42,2
N�bo�enstv�:
buddhist� 70%, hinduist� 25%, muslimov�
N�rodnostn� slo�en�:
Bh�tiov� 63%, Gurungov� 15%, �samci 13%
Politick� stav:
konstitu�n� monarchie
�lenstv� v mezin�rodn�ch organizac�ch:
OSN, CP, SAARC
M�na:
ngultrum (BTN) = 100 �hetrum� (povolen i ob�h indick� m�ny)
Kurz (K�):
100 ngultrum = 57,539 (25. 8. 2005)
�asov� p�smo:
UTC +6hod
Mezin�rodn� zkratka:
BTN
Dom�na (internet):
.bt
P�edvolba (telefon):
00975
Ekonomika:
Zem� pat�� k nejchud��m st�t�m sv�ta! Kolem 90 % obyv. pracuje v zem�d�lstv�, v pr�myslu m�lo p�es 1%. Na tvorb� HDP se zem�d�lstv� a pr�mysl pod�l� po 37%. Bh�t�n m� velmi n�zkou paritu kupn� s�ly na jednoho obyv.
Hlavn� odv�tv� ekonomiky:
zem�d�lstv�
HDP (USD):
2,7 mld.
HDP (na 1 obyv. v USD):
1 300
Vodn� plocha (km2):
0
Velk� m�sta:
Lhutsi, Punakha, Tashigang, Tongsa
Hlavn� �eky:
Manas, Sankosh, Tongsa
Mo�e:
nem�
Podneb�:
tropick� p�s
�hrn sr�ek:
cca 2000 mm, na ji�n�ch svaz�ch Him�laj� b�hem monzunov�ch de��� a� 5000 mm
Ro�n� teploty:
v zim� okolo 17 stup�� a v l�t� 28 stup�� Celsia
Reli�f:
Bh�t�n pat�� mezi horsk� zem�. Na severu proch�z� mohutn� hl. h�eben Him�laje, nejvy��� vrchol Kula Kangri (7554 m n. m.). K jih vybo�uj� z Him�laj� vedlej�� vrcholy (2000-5000 m vysok�) s hlubok�mi �dol�mi. Na jihu �zk� p�s n�iny.
Flora:
tropick� de�tn� lesy, na jihu savany a bambusov� lesy, ve vy���ch poloh�ch alp�nsk� vegetace; borovice, dub
Fauna:
panda �erven�, nosoro�ec indick� a r�zn� dal�� druhy divok� zv��e
Vyu�it� plochy:
lesy (67%), pastviny (6%), orn� p�da (2%), ostatn� (26%)
Zaj�mavosti (p��roda):
poho�� Him�laj
Popis st�tu:
Bh�t�n p�vodn� sou��st� staro�s�msk� K�mar�py, v 9. stol. dobyt Tibe�any. V 17. stol. zalo�en bh�t�nsk� st�t s duchovn� i sv�tskou vl�dou. V 18. stol. na Bh�t�n podnikaly �toky britsk� vojska. Od roku 1865 britsk� protektor�t. Od roku 1907 a� do sou�asnosti vl�dne kr�lovsk� dynastie Wang�hukovc�. Od pol. 20. stol. zah�jen v�eobecn� rozvoj st�tu, zapo�aly zm�ny �stavy a bylo z��zeno N�rodn� shrom�d�n�. V roce 1971 vstup do OSN. Od roku 1972, za vl�dy kr�le D�igme Singje Wang�huka, doch�zelo k posilov�n� absolutismu, tradicionalismu a k potla�ov�n� demokratick�ch snah. V 90. letech prob�hla velk� vlna emigrac� do Nep�lu (desetitis�ce etnick�ch Nep�lc�). Ve 2. pol. 90. let 20. stol. zah�jeny kroky k utv��en� konstitu�n� monarchie. V �ervnu 1998 se kr�l vzdal ��adu p�edsedy vl�dy.
Panovn�k m� v rukou velkou moc. Ve vl�dnut� mu pom�h� dev�ti�lenn� kr�lovsk� rada. Vl�da vedena radou ministr�. Jako z�stupce lidu funguje N�rodn� shrom�d�n�. �stava nem� p�semnou podobu. Bh�t�n je v zahrani�� zastupov�n Indi�.
K zem�d�lstv� je vyu��v�na p�da a� do v��e 4000 m. Zv��ata jsou nejpou��van�j��m dopravn�m prost�edkem. Cestovn� ruch nem� tradici a je povolen jen v mal� m��e. Pr�m�rn� ro�n� n�v�t�vnost nep�esahovala v 90. letech 4000 osob.
|
|