��na (cestopis) (China)

R��ov� pole sm�rem do Lijangu

��na (cestopis) (China)
Zv�t�it :::
��na je nejlidnat�j�� a t�et� nejv�t�� st�t sv�ta, jen� ovliv�uje sv�tovou ekonomiku.

N�zev CZ: ��nsk� lidov� republika N�zev ENG: China Origin�ln� n�zev: Zhonghua Renmin Gongheguo Hlavn� m�sto: Peking (7 030 000 obyv.) Po�et obyvatel: 1 303 658 500 Rozloha (km2): 9 596 960 Hustota osob/km2: 135,4 Um�st�n�: st�edn� a v�chodn� Asie Sousedi: Barma (Myanmar), Bh�t�n, Indie, Kazachst�n, KLDR, Kyrgyzst�n, Laos, Mongolsko, Nep�l, P�kist�n, Rusko, Vietnam ��edn� jazyk: ��n�tina Gramotnost: 86 % N�bo�enstv�: ��nsk� lidov� n�bo�enstv� (20%), buddhist� (8%), bez vyzn�n� (60%) N�rodnostn� slo�en�: ���an� (Han) (95%) Politick� stav: republika �lenstv� v mezin�rodn�ch organizac�ch: OSN, APEC M�na: j�an (CNY) = 10 jiao = 100 fen� Kurz (K�): 1 j�an = 2,987 (25. 8. 2005) �asov� p�smo: UTC +8, AWST (Australian Western Standard Time) Mezin�rodn� zkratka: CHN Dom�na (internet): .cn P�edvolba (telefon): 0086, mobil: 008613 Ekonomika: Jde o rozvojovou zemi, kter� v�ak jde od za��tku nov�ho tis�cilet� hospod��sky obrovsky nahoru. ��na h�be sv�tovou ekonomikou, ovliv�uje finan�n� trhy. V sou�asn� dob� se do ��ny st�huj� v�roby mnoh�ch firem a nejen t�ch nadn�rodn�ch (hlavn� kv�li velmi levn� pracovn� s�ly). Jde o jednoho z nejv�t��ch export�r� (5. m�sto na sv�t�), d�ky n�zk�m cen�m v�robk� tla�� ke sni�ov�n� cen konkurenci po cel�m sv�t�. Spot�ebov�v� nejv�ce oceli, uhl�, ropy (2. m�sto za USA) aj. nerostn�ch surovin. N�zk� �rove� inflace, nezam�stnanost cca 10%, hospod��sk� r�st kolem 9%, st�tn� dluh 184 mld. USD (5 ro�n� rozpo�t� �R!). Hlavn� odv�tv� ekonomiky: pr�mysl, zem�d�lstv� HDP (USD): 6 500 mld. HDP (na 1 obyv. v USD): 5 000 Vodn� plocha (km2): 270 550 Velk� m�sta: �cheng-tu, �chung-�ching, Fu-�ou, Hong-Kong, Charbin, Kanton, Si-an, �anghaj (7 920 000 obyv.), Tchien-�in (5 795 000 obyv.), Urum�i, Hlavn� �eky: Brahmaputra, Huang He, Jang-c�-tiang Mo�e: Jiho��nsk� mo�e, V�chodo��nsk� mo�e, �lut� mo�e Podneb�: m�rn� p�s, subtropick� p�s, tropick� p�s �hrn sr�ek: na S a SV 1500-2000 mm; na S a Z cca 750 mm; z�padn� Tibet, Tarimsk� p�nev jen 100 mm Ro�n� teploty: v zim�: oblast hl. m�sta v pr�m�ru -4,7 stup��, oblast kolem �anghaje 3,5 stup��, oblast kolem Kantonu 13,5 stup�� Celsia; extr�mn� mrazy a� -40 stup�� Celsia (Tibet) v l�t�: teplotn� rozd�ly jsou men�� ne� v zim�; pr�m�rn� 22-30 stup�� Celsia; v Tibetu jsou teploty ni��� Reli�f: p�ev�n� hornat�; na v�chod� rozs�hl� n�iny, kter� se sm�rem na z�pad zem� postupn� zvedaj� a� do v��ek kolem 7000-8000 m; na severov�chod� kolem 4000 m; na jihov�chod� 800-1000 m; na v�chod� kolem 2000 m Flora: lesy m�rn�ho p�su, pou�t� a polopou�t�, subtropy, stepy Fauna: panda velk�, gibon, panda �erven�, jak, takin, him�lajsk� divok� koza, irbis, tygr ussurijsk�, karas zlat� Vyu�it� plochy: pastviny (42%), lesy (15%), orn� p�da (10%), ostatn� (33%) Zaj�mavosti (architektura): Velk� ��nsk� ze�, Chr�m Nebes, Hongkong (mrakodrapy modern�ho m�sta), velk� mno�stv� kl�ter� Zaj�mavosti (p��roda): oblast ku�elovit�ho krasu pobl� Li Jang, v�pencov� kopce (u m�sta Guilin) Popis st�tu: Historie:Archeologick� n�lezy na dne�n�m �zem� ��ny dokazuj�, �e byla tato oblast os�dlena ji� p�ed 500 tis. lety. P�ibli�n� v 1. pol. tis�cilet� p�. n. l. zde vl�dla prvn� dynastie Sia. Po n� vl�dla historicky ji� zn�m� dynastie �ang. V letech 1000-771 p�. n. l. vl�da dynastie �ou. V�znamnou ud�lost� (jak �zemn�, tak i celosv�tov�) bylo zavedeno pen�z (mince). 771-403 p�. n. l. tzv. obdob� Jara a podzimu. 403-221 p�. n. l. neust�l� boj o moc. V roce 221 p�. n. l. do�lo k sjednocen� rozt��t�n�ho �zem� pod vl�dou Chin �-chuang-tiho. V tomto obdob� do�lo k vybudov�n� Velk� ��nsk� zdi, v�stavb� zavod�ovac�ho syst�mu, byly sjednoceny m�ry a v�hy a do�lo k reform� p�sma. 206 p�. n. l. � 220 n. l. vl�dne dynastie Chan. Je pokl�d�na za jednu z nejmocn�j��ch v cel� ��nsk� historii. Za jej� vl�dy do�lo k rozkv�tu obchodu a kultury a k vyn�lezu pap�ru. L�ta 220-265 jsou ozna�ov�na jako obdob� T�� ���. ��na se rozpadla na t�i st�ty. Z Indie se na toto �zem� roz�i�uje buddhismus. V letech 581-618 vl�da dynastie Suej, b�hem n� do�lo k op�tovn�mu sjednocen� ��ny. V letech 618-906 vl�da dynastie Tch�ny, b�hem n� se ��na stala nejv�znamn�j��m st�tem Asie a ve sv�t�. Do�lo k velk�mu hospod��sk�mu a kulturn�mu rozvoji, vyn�lezu knihtisku. A tak� ke kulturn�mu a duchovn�mu obohacen� d�ky kontakt�m s Japonskem a st�ty ji�n� a z�padn� Asie. 906-960 obdob� vl�dy P�ti dynasti�. V letech 960-1279 vl�da dynastie Sung. Za jej� vl�dy do�lo k rozvoji v�dy, obchodu, pen�n�ho hospod��stv�. V letech 1279-1368 ovl�dli celou ��nu Mongolov� a zalo�ili dynastii J�an. Mongolov� byli v druh� pol. 14. stol. vyhn�ni. 1368-1644 vl�da dynastie Ming, hlavn�m s�dlem se st�v� Peking. Do�lo k rozvoji n�mo�n�ch v�prav, stavb� lod�, v�rob� porcel�nu, l�tek a um�leck�ch p�edm�t�, rozvoji lidov� kultury. 1644-1911 vl�da mand�usk� dynastie �ching. Obnoven� moci ��ny. Podpora v�dy a um�n�. Roz���ili vliv ��ny na Tibet, Mongolsko a Z�padn� Indii. Rozvoj obchodu s Angli�. V letech 1839-42 do�lo k tzv. opiov� v�lce mezi ��nou a Angli�, kter� sem dov�ela opium. ��na byla pora�ena a byla nucena postoupit Anglii m�sto Hongkong. Posl�ze do�lo k dal��m opiov�m v�lk�m. 1894-95 prob�hala prvn� japonsko-��nsk� v�lka. Po n� si Japonsko zajistilo na ��n� �adu privilegi�. Na p�elomu 19. a 20. stol. nar�st� odpor proti pronik�n� cizinc�, kter� p�er�st� v protimand�uck� povst�n�. V�sledkem bylo vyhl�en� ��nsk� republiky dne 29.12.1911. V roce 1912 zelo�en Kuomintang a o dev�t let pozd�ji Komunistick� strana ��ny. V roce 1925 nastala ob�ansk� v�lka. Od roku 1927 boje mezi Kuomintangem (�ankaj�ko) a Komun. stranou ��ny (Mao Ce-tung). V letech 1934-45 dal�� japonsko-��nsk� v�lka. Po jej�m skon�en� op�t propukly boje mezi Kuomintangem a Komun. stranou ��ny. Po v�t�zstv� revolu�n�ch sil Osvobozeneck� arm�dy Komun. strany ��ny byla dne 1.10.1949 vyhl�ena �LR. V roce 1950 obsadila �LR ostrov Chaj-nan a Tibet. Nov� �stava schv�lena v roce 1954 (zaji��ovala region�ln� autonomii, zrovnopr�vn�n� men�in, svobodu my�len� a svobodu se vyjad�ovat, aj.). Vedle st�tn�ho vlastnictv� existuje st�le i soukrom� vlastnictv�. Roku 1959 potla�eno povst�n� v Tibetu, 1962 spory s Indi� o hranice, 1966-69 kulturn� revoluce, 1971 byla �LR p�ijata do OSN, 1976 um�r� Mao Ce-tung, 1978 podeps�na m�rov� smlouva mezi �LR a Japonskem, 1979 po��tek diplomatick�ch styk� s USA. V letech 1979-89 postupn� liberalizace a otev�r�n� se sv�tu. V roce 1989 do�lo k potla�en� studentsk�ho demokratick�ho hnut� a zbaven� moci reformn�ho k��dla. V 90. letech do�lo postupn� k dal��m hosp. a polit. reform�m, co� se pozitivn� odrazilo v r�stu ekonomiky. Reformy vedly tak� k r�stu korupce a ke zvy�ov�n� rozd�l� mezi bohat�mi a chud�mi. Na konci 20. stol. do�lo k navr�cen� Hongkongu zpod Britsk� nadvl�dy. ��na je nejlidnat�j�� a dle rozlohy t�et� nejv�t�� (po Rusku a Kanad�) st�t sv�ta. ��na se �len� na 23 provinci�, 5 autonomn�ch oblast� a 4 magistr�ty. Obchoduje p�ev�n� s USA, Japonskem, Ji�n� Koreou a d�le s Taiwanem a N�meckem. V�voz: potraviny, textil, hedv�b�, stroje, rudy a paliva Dovoz: plasty, stroje, �elezo, ocel a chemik�lie ��na: O�ima cestovatele... ��na od 26.11.2002 do 13.12.2002 27.11.2002 - St�eda P�ilet�li jsme do Pekingu po velk�ch probl�mech, kter� ov�em byly je�t� na na�em �zem�. Dnes po p�ist�n�, kde �asov� posun je o 7 hodin v�ce, ne� m�te nyn� vy, jsme v teplot� 0 stup�� celsia vyrazili do centra Pekingu autobusem. S angli�tinou to tu je�t� nemysl� v�n� a tak domluvit se je docela probl�m. Prvn� na�e kroky vedly do Zak�zan�ho m�sta, kde jsme si za pat�i�n� vysok� vstupn� prohl�dli s�dlo posledn� vl�dnouc� ��nsk� dynastie a mimochodem se zde nat��el i film Posledn� c�sa�. Velice rozlehl� stavby v ��nsk�m stylu a obrovsk� n�dvo��, davy lidi a zima. Po n�kolikahodinov� prohl�dce tohoto obrovsk�ho komplexu jsme se vydali kolem budovy, kde se pravideln� sj�d� v�ichni p�edstavitel� komunistick� strany ��ny, hledat hotel, kde bychom mohli slo�it na�e prok�ehl� t�la. Probl�m byl v tom, �e mapa v na�� chytr� bro�u�e neodpov�dala skute�nosti a tak jsme docela dlouho bloudili v ulic�ch Pekingu (pro p�edstavu, Peking m� rozlohu jako cel� Belgie). Nakonec jsme ubytov�n� na�li a napl�novali si na�� dal�� trasu na z�t�ek. 28.11.2002 - �tvrtek Na�e cesta vedla minibuskem asi 60km daleko a dost vysoko sm�rem k ��nsk� zdi. Jeliko� tato ze� m� 5000 km, ale je hodn� poni�en�, jsou jen n�kter� �seky, kter� stoj� za to a zrovna k jednomu takov�mu jsme se nechali dov�zt. Tato ze� vede po h�ebeni hodn� strm�ch hor, a tak j�t po n� byl celkem dost sportovn� v�kon. Po cest� n�s dokonce necht�la pustit n�jak� babka, �e pr� si tam vysva�ovala �eb��k a te� budou v�ichni platit a nikoho nepust�. Lidi p�ed n�mi to vzdali, ale my m�li napl�nov�n okruh (asi 2 hodiny po zdi a pak hodinu zp�t) a tak jsme se nedali odradit a prost� jsme babku oblezli. Ze� na n�kter�ch m�stech byla �pln� str�ena a tak se t�ra podobala m�sty lezeck�m v�kon�m. Po na�em okruhu jsme si p�i �ek�n� na autobus dali pivko, kter� tady vych�z� v p�epo�tu na 12K� za 640ml a je celkem chutn�. Ve�er jsme sedli na vlak a jeli celou noc na jihov�chod do m�sta Xian. 29.11.2002 - P�tek Dopoledne jsme dorazili do Xianu (trochu rozl�man�, kdy� jsme spali ve vlaku vsed�) a m�stn�m autobusem jsme dojeli, jak p�� v knize, k jednomu z nejd�le�it�j��ch archeologick�ch objevu ve 20.stolet�. Pod zem� objevili asi 6000 hlin�n�ch voj�k� lidsk� velikosti, hlin�n� kon� a m�d�n� zbran� p�es 2000 let star�. Vykop�vky na t�chto m�stech po��d pokra�uj�, ale i tak na n�s mno�stv� voj�k� stoj�c�ch v �ad�ch (a ka�d� je jin� i m� jin� obli�ej) hodn� zap�sobilo. Odpoledne jsme op�t sedli na vlak a jeli st�le na jih za teplem a pozn�n�m. 30.11.2002 - Sobota Vlak dojel do Leshanu a� odpoledne a tro�ku jsme se zdr�eli t�m, �e jsme jeli o zast�vku d�le. Nicm�n� nakonec jsme na�li, co jsme cht�li. A co to bylo? Nejvy��� Budha na sv�t�. Je vytes�n ve sk�le a m� 71 metr� na v��ku. Bohu�el je vid�t pouze z �eky a tak jsme si najali rychl� motorov� �lun a ten n�s t�sn� p�ed z�padem slunce dovezl k tomuto Budhovi (Da Fo). Pak jsme se tout� lod� nechali zav�zt na druhou stranu �eky, kde jsme si na�li n�jak� j�dlo (o j�dle se zm�n�m posl�ze) a hotel, kde jsme cenu z p�vodn�ch 280 jen� za noc usmlouvali na 75 a kone�n� se po��dn� vyspali v posteli. 1.12.2002 - Ned�le Autobuskem jsme se vr�tili tam, kde jsme omylem den p�edt�m vystoupili - do Emei Shanu, sehnali si autobus a cht�li se nechat vyv�zt na sedlo Golden Summit hory Mt. Emei. Ale jeliko� jsme byli jen t�i cestuj�c�, tak pro p�epravn� spole�nost bylo levn�j�� n�s posadit do tax�ku, kter� n�s na tuto horu vezl. Vstup je tam 80 jen� na osobu, co� je asi 320 K�, ale zato n�m na vstupenky natiskli i na�e fotografie. Celou cestu jsme jeli v mlze a asi za 1 1/2 hodiny jsme dojeli nahoru. Tam u� bylo docela dost sn�hu a my se vydali na vrchol, kter� byl je�t� 6 km vzd�len� a o 650 metru v��kov�ch v�ce, ne� jsme byli my, tak�e celou cestu se jde po schodech a v tuto ro�n� dobu po zasn�en�ch schodech. Na ho�e jsou spousty budhistick�ch chr�m� i s mnichy a tak jsme to okoukli, mrkli se na omezeny v�hled, jeliko� mlha se zcela neroztrhala a vydali se na cestu dolu. Dole v m�ste�ku Emei n�s odchytil chl�pek docela slu�n� mluv�c� anglicky (co� je �ctyhodn�, proto�e taky skoro nikdo neum� anglicky ani slovo) a pomohl n�m vym�nit pen�ze, kter�ch jsme za��nali m�t nedostatek. Taky jsme se dob�e najedli. ��nsk� kuchyn� je docela chutn� a �lov�k mus� v�d�t, co si d�, jeliko� jsou ale v drtiv� v�t�in� j�deln��ky v ��n�tin� nebo mandarin�tin� - oboj� je ps�no jejich klikyh�ky, tak si objedn�v�me metodou pokus omyl. Ale zat�m se n�m skoro v�dy da�� objednat si jedl� j�dlo (no stalo se u� jednou, �e se to j�st nedalo, kdy� na j�deln��ku p�ekl�dan�m n�jak�m chytr�kem m�ly b�t bambusov� v�honky na h�ibech a donesli n�m n�jak� zelen� hnusn� a bez h�ib�). No a po j�dle jsme do�li na vlakovou stanici a koupili si l�stek do zat�m nejpod�adn�j��ho vlaku, ale i tak se cestovalo docela dob�e, zvl�t�, kdy� se mi poda�ilo uko�istit trojsedadlo a vlezl jsem do spac�ku a spal a� do 6.00 do r�na, kdy jsme vystoupili. 2.12.2002 - Pond�l� ��m ji�n�ji, t�m jsou hor�� komunikace a i my jsme na vlastn�ch zadc�ch poznali, co to je jet 9 hodin autobusem p�es hory, kde se cesta teprve stav�la. Zat�m jsme chytili �pln� n�dhern� po�as� a u� za�alo b�t natolik teplo, �e jsme se mohli svl�knout z polaru a sundat �epice a rukavice a mohli jsme vegetit jen tak v triku. Jeli jsme p�es hory a� k v��k�m okolo 4000 metr� a v�ude byly tis�ce a tis�ce n�dhern� zelen�ch r��ov�ch pol��ek a v kontrastu s n�dhern� modrou oblohou to byla po dnech str�ven�ch v �ediv�ch m�stech ��ny p��mo pastva pro o�i. Do m�sta Lijang jsme dojeli a� za tmy, ale u� z d�lky na n�s z��ila osv�tlen� me�ita. Bohu�el (bohud�k) n�s odchytili hned na zast�vce, �e maj� hotel, levn� a maj� zadarmo internet, ale ne�ekli, �e jen jeden po��ta�, kter� je pomalej�� ne� �nek. 3.12.2002 - �ter� R�no jsme se z na�eho hotelu vypravili do m�ste�ka Litiang, kde jsme i p�enocovali a hlavn� jsme nav�t�vili starou z�stavbu, kter� je kone�n� jako z ��ny. Dokonce toto m�ste�ko za�adili na seznam UNESCO. Po�as� n�m vy�lo �pln� n�dhern�. Obloha jako vymeten�. Cht�li jsme se dostat na Dragon Snow Mountain, ale p�i placen�m vjezdu n�m �ekli, �e p�ibli�ovac� lanovka se opravuje a tak jsme se tax�kem vr�tili do Litiangu a nasedli na autobus, kter� n�s dovezl do m�ste�ka Shigu. Tady jsme se pod�vali na kamenn� buben, kter� zde vystav�li v 16 stolet� na po�est toho, �e ��nsk� men�inov� n�rodnost Naxi porazila ��nsk� vojska. Ale z celkov�ho pohledu toto m�ste�ko nest�lo za del�� zdr�en�, proto jsme se sna�ili dostat do m�ste�ka Qiaotou, kter� je v�choz�m bodem pro George trek, co� je 16 kilometrov� stezka po hor�ch a v ka�onu, kter� je klasifikov�n jako nejhlub�� sout�ska na sv�t�, kde nejvy��� st�na m� 3900 metr�. St�le bylo kr�sn� a tak jsme vyrazili po t�to stezce. Po dvou hodin�ch jsme do�li k na�emu pl�novan�mu noclehu u jedn� Naxi rodinky. Pove�e�eli jsme n�jakou r��i a �li sp�t. 4.12.2002 - St�eda Hned r�no v 8.00 jsme vyrazili na t�ru klikat�c� se nahoru a dol�, p�es serpentiny a� do v��ek 2750 metr�. Obloha byla jako vymeten� a slunce celou cestu pra�ilo. Lid� �ij�c� v t�to ��sti ��ny jsou velice p��jemn� a tak se n�m i p��jemn� �lo. Trasu, kterou jak p�e na�e chytr� kniha, v�t�inou lid� chod� 2 a v�ce dn�, my ji zvl�dli za 5 hodin ch�ze. Po cest� byl i n�dhern� vodop�d, kter� se dost t�ko popisuje. Na konci na�� t�ry jsme si stopli mal� n�kla���ek a spodem ka�onu jsme se vr�tili do Qiaotou a odtud op�t do Litiangu. Ubytovali jsme se ve stejn�m hotelu jako p�edev��rem, dali si sprchu (p�ekv�pko? Ano, ob�as se taky myjeme.) a vyrazili do star�ho m�ste�ka, kter� je ve�er n�dhern� osv�tlen� a v�ude jsou sam� obch�dky a hosp�dky. Na�e kroky v�ak vedly do Haly ��nsk�ho orchestru, kde ve 20.00 za��nal koncert klasick� Naxi hudby. Mysleli jsme, �e budou jen hr�t, ale oni v�t�inu �asu mluvili ��nsky n�jak� vtipy a zahr�li pouze 4 skladby. Celkem zaj�mav�, ale asi to nestoj� za to vstupn�. 5.12.2002 - �tvrtek R�no jsme jeli m�stn�m autobusem k Dra�� ho�e, kter� m� p�es 5300 metr� a cht�li jsme se vyv�zt lanovkou a� na ledovec do v��ky 4300 metr� a vyj�t po ledovci na vrchol (ve�kerou v�stroj p�j�uj�), ale bohu�el u lanovky n�m �ekli, �e je moc velk� v�tr, co� byla �koda, proto�e obloha byla �pln� bez mr��ku a viditelnost byla n�dhern�. Tak jsme se nechali dal��m autobusem zav�zt je�t� k jedn� lanovce, kter� jela trochu n�e, ale tam jsme usoudili, �e odtamtud bychom vrchol za jeden den nedali, tak jsme nasedli na autobus a jeli do m�sta Dali, kde jsme si vylezli na kopec uprost�ed m�sta, na kter�m byla postavena obrovsk� koule. Nejprve jsme mysleli, �e to je n�jak� chr�m, ale kdy� jsme po mnoha schodech vylezli nahoru, zjistili jsme, �e to je hospoda a ob�adn� s�� v jednom. Bohu�el ��dn� svatba u� nebyla. Toto m�sto jsme m�li pouze jako p�estupn� a nasedli jsme na vlak do Kunmingu a celou noc jeli do tohoto m�sta na jihu ��ny. 6.12.2002 - P�tek R�no jsme dorazili do Kunmingu, koupili si l�stek na odpoledne a �li do m�sta. Proto�e bylo docela brzo r�no, vid�li jsme aktivity, kter� ���an� d�laj� p�ed t�m, ne� jdou do pr�ce. Nap��klad se n�kte�� u�� �ermovat katanama, jin�, a docela hojn�, hraj� badminton nebo krm� b�l� holubice a taky chystaj� sv� prodejn� st�nky. Na��m c�lem, okolo 9.00 r�no, byl trh se zv��aty a kv�tinami, kter� je zde proslaven�. Bohu�el ze zv��at prod�vali akor�t spousty r�zn�ch pt�k�, od vrabc� a� po velk� papouchy. Po prohl�dce m�sta jsme se p�em�stili odpoledne na vlakov� n�dra�� a v 16.00 vyjeli sm�rem do Nanningu, kter� je skoro �pln� na jihu ��ny. Po cest� jsme proj�d�li oblast� zvanou Shilin, kde jsou velice bizardn� �tvary z limestone. ��k� se tomu zkamen�l� les. A opravdu scen�rie t�chto patvar� p�i zapadaj�c�m slunci byly �chvatn�. Taky u� za��nalo b�t natolik teplo, �e se b�n� pohybujeme jen polehku od�ni. 7.12.2002 - Sobota Dorazili jsme do Naningu a odchytili si tax�ka, kter� n�s za 4 hodiny j�zdy dovezl a� do m�sta, kter� le�� na pob�e�� Ji�n�ho ��nsk�ho mo�e Sharin. Bylo horko a jemn� mrholilo. Koupili jsme si p�r piv, za�li do ��nsk�ho bufetu na j�dlo, kde jsme kone�n� ochutnali i r�zn� mo�sk� potvory za velmi levn� pen�z a nasedli na m�stn� autobus a �ekli jim, �e chceme zav�zt na pl�. Bohu�el (nebo bohud�k) n�s tento autobus zavezl jinam ne� jsme cht�li. Taky k mo�i, ale jinam. Po�as� se kone�n� umoud�ilo, Marek taky, proto�e po��d nad�val, �e jsme u vody a pr�� a �e chce jet n�kam na n�jak� kope�ky. Na�t�st� jsme na t�to �pinav� skalnat� pl�i (ale jak jsme pozd�ji zjistili, i tak je to velk� atrakce pro ���any) potkali n�kolik d�v�at, kter� um�la trochu anglicky a nechali jsme si vysv�tlit, kam tedy jet. Kus cesty n�s i autobusem doprov�zely a pak se s Pavlem nechaly fotit (profi fotografkou a platily za ty fotky). Takov� jsme pro ���any exoti, �e se s n�mi nech�vaj� i fotit jako atrakce. Pak jsme tedy nastoupili ji� na autobus, kter� n�s dovezl do pl�ov�ho resortu Silver beach, kter� byl podle knihy je�t� p�ed dv�mi lety velmi proslaven� a pln� hotel�. Dnes se ale v�echny hotely rozeb�raly pneumatick�m kladivem do z�kladu (i p�esto, �e to byly hezk� a modern� hotely). Ale i tak za pl� cht�li 25Y za osobu (100 K�). Pl� byla pln� ���an� pod slune�n�ky, ale voda nic moc (��dn� Thajsk� pl�e to nejsou). Po n�kolika hodin�ch p��jemn� koupele (nejp��jemn�j�� byly ony sprchy po koup�n�) a vyjeli jsme na autobus�k a p�es noc jsme se p�em�stili d�ky dv�ma autobus�m p�es Guilin do Yangshao, co� je m�ste�ko uprost�ed Markov�ch vysn�n�ch kope�k�. 8.12.2002 - Ned�le R�no jsme vystoupili op�t do zimy, proto�e jsme se p�em�stili docela na sever dan� provincie a docela do kopc�, do Yangshao. Hned r�no jsme si zaplatili l�stky na ve�ern� autobus a pronajali si horsk� kola a vyrazili do krajiny bizardn�ch vysok�ch a strm�ch skal. Najezdili jsme za p��jemn�ho po�as� okolo 20 km a vylezli si na kopec, kde jsme �li po 800 schodech nahoru. N�dhern� v�hled do krajiny a v�echny sk�ly jsou zde velice dob�e ji�t�ny pro horolezce. �koda, �e nem�me lezeckou v�bavu. Ale i tak jsme si zalozili na jedn� hezk� skalce alespo� trochu freestyle. Na jednom m�st� na�� cyklotrasy jsme museli dokonce nastoupit na vratk� bambusov� vory, kter� n�s p�evezly p�es �eku. Pavel se sna�il p�ejet na kole p�es splav, ale museli ho vyzvednout bambusov� vora�i, proto�e tam teklo n�jak v�c vody, ne� p�edpokl�dal. Po t�to p��jemn� proj��ce jsme si za�li do restaurace a te� p�i�el dal�� vrchol na�� cesty. Na j�deln��ku m�li hady, psy, ko�ky, krysy a jinou hav�. Tak jsme se nakonec rozhodli, mimo pizzy a steaku, pro hada. Asi za hodinu p�i�el chl�pek, kter� donesl 1.5 metru dlouh�ho hada (n�jak� druh u�ovky). Samoz�ejm� �iv�ho. Tak jsme si s n�m chv�li pohr�li a pak mu dan� chl�pek n��kami ust�ihl hlavu a bylo po hadovi. Krev z hada se samoz�ejm� pije a pije se s alkoholem a m� to pr� povzbudiv� ��inky. I my jsme neodolali a had� krev si dali. Pak n�m hada p�ipravili na dva zp�soby. Se zeleninou a jako had� pol�vku. Po tomto j�dle jsme se �li postavit k cest� a �ekali a� n�m p�ijede specieln� upraven� spac� autobus, kter� n�s zaveze k Hong-Kongskym hranic�m. Celou noc jsme nepohodln� spali na �zk�ch a kr�tk�ch leh�tk�ch. 9.12.2002 - Pond�l� Dojeli jsme do m�sta Shen Zen, kter� je ekonomickou z�nou ��ny. Maj� vlastn� hranice a ani moc ���an� zde nepust�. Toto m�sto je nejbl�e Hong-Kongu. Nap�ed jsme se cht�li ubezpe�it, �e n�s do toho Hong-Kongu opravdu nepust�. Pustili by n�s, ale u� by n�s nepustili zp�t do ��ny. Tak jsme se vzdali my�lenky do Hong-Kongu jet a z�stali jsme v Shenzenu, co� je vlastn� ��nsk� obdoba Hong-Kongu samotn�ho. Nap�ed jsme si na�li Mc'Donald a po j�dle jsme �li do z�bavn�hop parku, kde byly miniatury zn�m�ch m�st na sv�t�, divadeln� vystoupen� i ve�ern� laserov� show. Zde jsme str�vili cel� den. Asi o p�lnoci jsme se dopravili k n�dra�� a Pavel s Markem si vlezli do spac�k� a spali a� do r�na. J� jsem je hl�dal a vykl�dal si z jedn�m m�stn�m �lov�kem taky a� do r�na. 10.12.2002 - �ter� R�no jsme si koupili j�zdenku do Shang Haje a jeli vlakem cel� den a celou noc. 11.12.2002 - St�eda V Shang Haji jsme vystoupili n an�dra�� a hned d�l jeli metrem a� k TV tower, kter� ��kaj� Perla v�chodu. Na tuto v� jsme se nechali vyv�zt v�tahem, pod�vali se na Shang Hai zhora a pak u� jsme se jen p�em�stili vlakem asi dv� hodiny na sever na m�sto, o kter�m se ��k�, �e to jsou Ben�tky v�chodu. Zaplatili jsme si hodinovou plavbu lod� po t�chto kan�lech, ale jelo se jen po �pinav� vod� kolem rozpadaj�c�ch se dom�. Tak�e nic moc. Po plavb� jsme nasedli na vlak a jeli na sever zp�t do Pekingu. 12.2.2002 - �tvrtek Dopoledne jsme se �li ubytovat do na�eho zn�m�ho hotelu v Pekingu a pak jsme vyrazili do ulic. Po cest� jsme vid�li holi�e na ulici a nakoupili si spoustu DVD�ek a CD�ek za sm�n� ceny. Po t�chto n�kupech jsme se vr�tili odpo�inout si na hotel a ve�er jsme vyrazili do divadla na m�stn� vyhl�en� artistick� vystoupen�, kter� bylo kr�sn�m zavr�en�m na�� dovolen�. 13.2.2002 - P�tek R�no jsme se dobalili a vyrazili na autobus, kter� n�s dovezl na leti�t�. Tady jsme si u�ili posledn� hodinu na�eho pobytu v ��n� a pak u� jsme let�li do V�dn�. Proto�e jsme m�li �asov� posun, tak jsme dolet�li je�t� ten den, stihli jsme i vlak, kter� jsme cht�li a jeli jsme do Ostravy. Doma m� �ekala Lucka. Autor: Petr G.


V�ce na www:
 Www.celysvet.cz
 Zobrazit �l�nek
 Zobrazit forum
 Psi plemena (486)