Zv�t�it ::: Mexiko je nejv�znamn�j�� st�t St�edn� Ameriky, opl�v� velk�m nerostn�m bohatstv�m� N�zev CZ: Spojen� st�ty mexick� N�zev ENG: Mexico Origin�ln� n�zev: Estados Unidos Mexicanos Hlavn� m�sto: Mexiko-city (9 821 000 obyv.) Po�et obyvatel: 104 961 000 Rozloha (km2): 1 972 550 Hustota osob/km2: 53,2 Um�st�n�: St�edn� Amerika Sousedi: Belize, Guatemala, USA ��edn� jazyk: �pan�l�tina Gramotnost: 90,1 % N�bo�enstv�: katol�ci (90%), protestanti (5%), bez vyzn�n� (3%) N�rodnostn� slo�en�: Mexi�an� (88%), Indi�ni (7%), Azt�kov� (1%) Politick� stav: republika �lenstv� v mezin�rodn�ch organizac�ch: OSN, APEC, ALADI, NAFTA, OECD, SELA M�na: mexick� peso (MXN) = 100 centav� Kurz (K�): 1 peso = 2,353 (25. 8. 2005) �asov� p�smo: UTC -6, MST (Mountain Standart Time); UTC -7, PST (pacifik Standart Time); UTC -8, AKST (Alaska Standart Time) Mezin�rodn� zkratka: MEX Dom�na (internet): .mx P�edvolba (telefon): 0052, 005233, 0052477, 00525, 005281, 0052222, 0052722 Ekonomika: Infalce 3,8%, nezam�stnanost 5%, zahr. dluh 161 mld. USD. Hlavn� odv�tv� ekonomiky: pr�mysl HDP (USD): 942,8 mld. HDP (na 1 obyv. v USD): 9 100 Vodn� plocha (km2): 49 510 Velk� m�sta: Guadalajara, Monterrey Hlavn� �eky: Bravo del Norte Mo�e: Kalifornsk� z�liv, Campechsk� z�liv, Mexick� z�liv, Tich� oce�n Podneb�: subtropick� p�s, tropick� p�s �hrn sr�ek: v centr�ln� ��sti 750 mm; v n�kter�ch oblastech na severu m�n� ne� 600 mm; v pob�e�n� n�in� v�ce ne� 1500 mm Ro�n� teploty: v centr�ln� ��sti 12,2�C (v zim�) a� 19,2�C (v l�t�); p�i pob�e�� 19�C (v zim�) a� 27,7�C (v l�t�) Reli�f: v�t�inu �zem� tvo�� hory a n�horn� plo�iny; od hranic s USA se pod�l pob�e�� t�hne �irok� n�ina, kter� se sm�rem k jihu zu�uje; nejvy��� hory Citlalt�petl (Orizaba) 5700 m n. m. a Popocat�petl 5452 m n. m. Flora: subtropick� de�tn� lesy, savany Fauna: korovec, rypou� slon�, plejtv�kovec �ed�, pelik�n hn�d�, kvesal chocholat� Vyu�it� plochy: orn� p�da (26,5%), lesy (26%), pastviny (23%), ostatn� (24,5%) Zaj�mavosti (architektura): Mexiko (historick� ��st), Teotihuac�n (metropole star� mexick� civilizace le��c� nedaleko hl. m�sta), Acapulco (historick� ��st) Popis st�tu: Zem� m� velk� mno�stv� p��rodn�ho bohatstv�. T�� se ropa, zemn� plyn, �elezn� ruda, zlato, st��bro, rtu�, azbest, molybden, sl�da, fosf�ty, olovo, mangan, m��, nikl, s�ra, zinek, bauxit, c�n. P�stuje se obil�, kuku�ice, brambory, s�ja, cukrov� t�tina, podzemnice olejn�, seznam, hrozny, ban�ny, citrusy, k�va, tab�k, bavlna. Chov� se skot, ovce, kozy, prasata, dr�be�, kon�, osli. V�voz: k�va, bavlna, st��bro, zelenina a ovoce, ropa a ropn� produkty, stroje. Dovoz: spot�ebn� zbo��, stroje, zem�d�lsk� stroje, dopravn� prost�edky, letadla. Hlavn�mi obchodn�mi partnery jsou USA, Kanada, �pan�lsko, Japonsko. Mexiko: O�ima cestovatele 1... Mexiko: O�ima cestovatele 2... Mexiko: O�ima cestovatele 1... OKRUH MEXICO - BELIZE - GUATEMALA D�lka trv�n� trasy: 18 dn� Ve dnech: 12.8.1999 - 30.8.1999 Po�et �len� v�pravy: 3 Pr�m�rn� v�k v�ech �len�: 22 let Ofici�ln� n�zev v�pravy: Expedice za kr�sami a kr�skami st�edn� a j�n� ameriky Pen�n� prost�edky: Kreditn� karty Visa a Mastercard, Americk� dolary P�estn� t�i t�dny p�ed za��tkem na�� cesty jsme si �ekli do kter�ch st�t� to vlastn� chceme jet a za�ali jsme pl�novat a vym��let. Vzhledem k tomu, �e jsme byli tou dobou v USA, tak jsme si museli vy��dit v�za tam. Vyslali jsme Pavla (nejmlad�� �len v�pravy) do Waschingtonu aby teda sehnal pot�ebn� v�za. Proto�e ihned na tento okruh plynule navazoval okruh j�n� amerikou, m�l na starosti vy��dit t�ch v�z pon�kud v�ce. Za t�i dny se vr�til a moc toho nedovezl. Mexick� v�zum si m�me vy��dit v Bostonu, do Guatemaly pr� �e�i v�za nepot�ebuj�, ale dovezl alespo� v�za do Belize. Tak za�alo sh�n�n� v�z do Mexica. Konzul�t jsme na�li v pohod�, m�li jsme dokonce v�e pot�ebn� pro na�e vy��zen�, ale dalo n�m velkou pr�ci vysv�tlit t� ��ednici, �e pot�ebujeme v�za. Ona n�m toti� tvrdila, �e pr� m�me bezv�zov� styk. No tak jsme �li dom� a nechali jsme si p�es �esko ov��it jestli m� ��ednice pravdu. Samosebou nem�la, ale �as u� kvapil a my m�li v ��zen� i letenky. Den p�ed pl�novan�m odletem jsme si �li ta v�za vy��dit znovu, ale tentokr�t jsme byli ne�stupn� a to bylo dob�e, proto�e, jak se pozd�ji uk�zalo, museli jsme to v�zum nejednou ukazovat. Tak�e v�zum jsme dostali den p�ed odletem a po��d jsme nem�li letenky. Ty se n�m vy�izovaly a� n�kde v L.A. Uji��ovali n�s, �e to ur�it� p��jde expres po�tou r�no v den odletu. Tak se i stalo, ale nep�i�ly r�no, n�br� v poledne. To u� jsme m�li nabalen� na�e mal� cestovn� bat��ky (opravdu jsme si na skoro dva m�s�ce cestov�n� s sebou vzali pouze dva bat��ky pro t�i lidi. Prost� nic zbyte�n�ho.) a v den odletu jsme u� �ekali jenom na letenky u cestovn� kancel��e, kter� n�m je vy�izovala. Odtama jsme jeli pak u� p��mo na leti�t� a ve 14.30 jsme odl�tali do Mexico City s mezip�ist�n�m v NY. Tomu se ��k� dokonal� pl�nov�n�... 12.8.1999 Start na�� dovolen� opravdu vy�el, i kdy� se lidi s n�ma vs�zeli, �e to prost� nezvl�dneme odlet�t. Do Mexico City jsme p�ilet�li o p�lnoci a jeliko� jsme v�ichni byli ve �pan�lsky mluv�c�ch zem�ch poprv�, hned na leti�ti jsme ud�lali z�sadn� chybu. Po v�b�ru pen�z z bankomatu n�s odchytili taxik��i a u� n�m pom�hali z v�cma do auta. Oni anglicky ani �blept a by zase nic �pan�lsky. Jenom jsme sebou m�li knihu z velice u�ite�n�ma fr�zema, tak jsme jim �ekli kam to chceme a ptali se za koik n�s tam odvezou. M�sto aby odpov�d�li, tak n�s vmanipulovali do auta a u� se jelo. Teprve pak n�m uk�zali cen�k (jak se pozd�ji uk�zalo, tak byl fale�n�) a to u� jsme nemohli vystoupit, tak�e n�m nezbylo, ne� po�adovanou sumu, kter� byla asi dvacetin�sobn� p�edra�en�, zaplatit. To jsme nav�c je�t� ani nev�d�li kde je n� hotel, kde jsme cht�li dojet. Byli jsme vysazeni v n�jak� �pinav� ��sti m�sta, ve v�ech pr�vodc�ch p�ou, �e se v�ude krade, p�epad� a my je�t� takov� neotrkan� m�stn�m prost�ed�m a u� si mus�me sami v tmav�ch uli�k�ch, na kter�ch post�v� plno pochybn�ch individu�. Hotel do kter�ho jsme m�li zam��eno (a kter� doporu�oval pr�vodce Lonely Planet) byl zru�en�, tak jsme pak obchazeli n�kolik hotel� a ptali se podle frazeologick� p��ru�ky, jestli maj� pokoj pro t�i a oni v�t�inou m�li, ale pln�, tak jsme �li zase o d�m d�l a �t�st�na n�s zavedla do hotelu, kter� byl velmi p�kn�, na Mexico i velmi levn� a mluvili tam anglicky. Tak jsme se tam ubytovali a zni�eni z letadla cht�li sp�t. Pavel ale cht�l hned j�t prozkoum�vat m�stn� hospody a p�estn� jak p��ru�ky ��kaj�, nejezte nic, co se p�ipravuje na ulici a co by mohlo b�t um�v�no nebo p�ipravov�no z vody, kter� nebyla purifikov�na. Tak jsme si dali n�jak� maso, co tam ro�nili venku na ulici a k tomu d�us�k z pap�je a samosebou vody, kter� byla p�eva�en� jen z velmi malou pravd�podobnost�. Je�t� jsme si na dobrou noc dali piv�nko Corona. 13.-14.8.1999 Dva dny sta�� na pozn�n� Mexico City a jeho p��m�stsk�ch ��st�. Zaj�mav� je n�m�st� Zocalo, kde je jednak historick� katedr�la a dal�� stavby �pan�lsk� architektury a za zm�nku stoj� i to, �e p��mo na n�m�st� je ��st historick�ch vykop�vek a velmi �asto zde m��ete vid�t tan��c� indi�ny v p�vodn�ch kroj�ch. Kousek metrem a pak tramvaj� jsou takzvan� "plovouc� zahrady" Miraflores, kter� vypadaj� jako Ben�tky, proplouv�te se na gondol�ch, m��ete si zaplatit hudebn�ky a ti v�m budou hr�t po cest� lod�. Takt� si m��ete kdekoliv vystoupit a t�eba nakoupit n�jak� tropick� kv�ty. No a pak Teotihuacan, kde se nach�z� pyramida del Sol (slune�n�) a pyramida de la Luna (mes��n�). Tyto pyramidy na n�s svou ohromnou velikost� ud�laly dojem. Bodej� ne, kdy� pyramida slunce je t�et� nejv�t�� pyramida na sv�t� (po pyramid�ch v G�ze). Bohu�el jsme tam dojeli, kdy� u� m�li zav�en� vstup do are�lu a za hotel se n�m necht�lo platit, tak jsme se rozhodli otestovat n� nov� stan a deky z letadla (ano spac�ky jsme nem�li, proto�e jsou moc velk�, zato takov� deka z letadla je lehk�, skladn� a v�h�evn�. Doporu�ujeme British Airways.). Jako na potvoru byly v�ude staven� a nebo kaktusov� pole. Tak jsme se teda rozhodli si postavit stan uprost�ed toho kaktusov�ho pole. Zj�stili jsme, �e plody zdej��ho kaktusu jsou jedl� (ale hodn� pichlav�) a tak jsme m�li postar�no o ve�e�i. V noci klesla teplota pod bod mrazu, proto�e byly zmrzl� kalu�e a tak jsme asi od t�� od r�na b�hali kolem stanu a �ekali na sv�t�n�. Takov� sv�t�n� nad pyramidou velkou jako hora, to je taky nezapomenuteln� z�itek. R�no jsme posn�dali zase kaktusy a �li se pod�vat na pyramidy. Vyj�t v�echny schody a� na horu, to nen� jen takov� proch�zka pro d�chodce, ale po��dn� maka�ka. A to jsou ty pyramidy dv�. Byly tam za odm�nu n�dhern� rozhledy do krajiny. Pyramid jsme nem�li dost a tak jsme si zajeli je�t� do Tuly, kde jsou sv�tov� zn�m� kamenn� bojovn�ci, ale nestoj� to za to ztr�cet tam �as. Ale to je pouze subjektivn�, t�eba se v�m tam bude l�bit. 15.-16.8.1999 Jeli jsme autobusem do Guadalajary, druh�ho nejv�t��ho m�sta, kter� le�� na z�padn�m pob�e�� Mexica. Byl to celono�n� p�ejezd a nebyla to na�e zast�vka, odtud jsme pouze projeli do m�ste�ka Tequila (spr�vn�, vyr�b� se tam tequila a p�stuje se tam v�ude agave, ze kter�ho se to d�l�). Tam jsme za�li na prohl�dku tov�rny Jose Cuervo (nejstar�� tequilov� tov�rna na sv�t�, kde jsme vid�li cel� proces v�roby, v�etn� ko�tova�ky nejkvalitn�j�� ro�n�kov� tequily. No aby nam nebylo l�to, tak jsme v noci zase jeli do Mexico City. 17.-18.8.1999 Fi�eli jsme p�es m�sto Taxco (st��brn� doly a kr�sn� hory okolo) do Acapulca. V Taxcu jsme se za�li pod�vat po obchodech se st��brem, proto�e t�chto obchod� je tam p�es 300, tak jsme si i my n�co vybrali. Pozd� jsme si ale v�imli, �e na onom �et�zku je naps�no made in Italy. Bylo n�dhern� po�as� a tak jsme hned sp�chali do p��mo�sk�ho m�sta Acapulco, kde jsme z�stali celkem 25 hodin. Cel� den jsme str�vili na pl�i, kde n�m nosili j�dlo a pit� p��mo pod slune�n�k. Odpoledne jsme si �li zajezdit na vodn�ch skutrech a j� (Petr) jsem si nechal upravit podle m�stniho folkloru vlasy. Spletli mi je do cop�nk�, tak�e te� u� jsem jako domorodec (v�etn� op�len�). 19.8.1999 Celou noc a p�l dne jsme jeli autobusem kolem pop�e�� a p�es hory s n�dhern�ma vyhl�dkama autobusem. Kdy� jsme vystoupili, zj�stili jsme, �e c�lovou stanici jsme o 5 hodin j�zdy p�ejeli, tak jsme sedli na dal�� bus a ve 20.00 (celkem 19 hodin j�zdy v buse) jsme dojeli do Oaxacy, kde jsme meli tak akor�t n�ladu poj�st, naj�t hotel a sp�t. 20.8.1999 Jsme jeli busem na vykop�vky Monte Alban. P�kn� p��rodn� scen�rie a pyramidky. 21.8.1999 Jsme byli v Palenque (zase n�jak� Maysk� pyramidy) a stihli jsme se zajet okoupat k vodop�d�m Agua Azul. Tam jsme jeli busem ale zp�t jsme jeli na korb� n�kla��ku. Kr�sn� vodop�dy uprost�ed pralesa, stra�n� horko a vlhko, ale voda byla bohu�el trochu kaln� po bou�i. Pak jsme celou noc jeli do Meridy. 22.8.1999 Meridu jsme profi�eli a jeli rovnou do Chichen Itzy. Pyramidy Chichen Itza byly nejl�pe zachovan�, jsou v pralese, ale jsou tam tis�ce turist�. Ty se n�m celkem l�bily, i kdy� odpoledne trochu sprchlo. Do jedn� pyramidy se dalo j�t i dovnit�. Byly to vlastn� dv� pyramidy v sob�. V noci jsme jeli do Cancunu busem asi �tvrt� kategorie, kde pomalu p�epravovali i slepice uvnit� busu, ale pre�ili jsme to a za odm�nu jsme si pronajali p�kn� drah� hotel v Cancunu. 23.-24.8.1999 To jsme str�vili dva dny v p��mo�sk�m letovisku Cancun, kde jsou b�l� k�emi�it� pl�e (��k� se jim air-conditioned neboli klimatizovan�, proto�e p��jemn� ten p�sek chlad�). Pro ty kdo nev�, kde to je, tak Cancun je p��mo�sk� m�sto a je tu Carribsk� mo�e (Nick Sloter :-) ). No jestli jste n�kdy vid�li ten p�iblbl� seri�l o nesmrteln�m detektivovi v plavk�ch a mysleli si (jako j�), �e ta voda je po��ta�ov� dokreslovan�, tak jste byli na omylu. Voda v mo�i je opravdu azurov� modr� a opravdu se po pl�i proch�z� hezk� sle�ny v bikin�ch. Zajeli jsme si lod� na Ostrov �en (Isla Mujeres). �en tam moc nebylo, zato ��len� vedro. Dali jsme si 14 kilometrov� pochod kolem pod�e��, chv�li se pot�p�li a poprv� v �ivot� jsem si zaplaval se �ralokem ve vod�, dokonce jsme m�li mo�nost si toho dvoumetrov�ho macka chytnout do ruk. Jsme �iv� a zdrav�, tak�e to asi nebyl lidojed, nebo u� spapal n�jakeho turistu p�ed n�ma. D�le jsme tam nav�t�vili �elv� farmu a �elv� l�he� krevet velk�ch. Po dvou dnech v�len� se na pl�i jsme se vydali p�es Chetumal (policejn� a vojensk� m�sto) do dal��ho st�tu na�� cesty: BELIZE. 25.8.1999 BELIZE le��c� j�n�ji p�i pob�e�� Carribsk�ho mo�e a se sv�mi ostrovy na n�s ud�lalo dojem. Ve�er jsme dojeli busem do Belize City, p�eckali noc v nejhor��m hotelu na�eho �ivota, ale pre�ili (Asi 100 stup�ov� vedro, rozvrzan� a stra�n� kr�tk� postele a po zemi asi 10cm dlouz� �v�bi. Prost� idyla. Ve�er jsme ale pokecali se dv�ma am�kama, kte�� to tam znali a tak jsme se hned r�no zbalili a jeli motorov�m �lunem asi hodinu do Carribskeho mo�e na ostrov Caye Caulker. Po p��jezdu za n�dhern�ho po�as� n�s uv�tali domorodci slovy: "Wellcome to paradise" (Pro neznal� angli�tiny: "V�tejte v r�ji") Levn� hotel, levn� j�dlo, hezk� sle�ny z cel�ho sv�ta. Zaj�mav� lid� a co v�c: azurov� �ist� a tepl� voda v karibiku. Cht�li jsme se je�t� ten den pot�p�t s bombama v kor�lov�ch �tesech, ale vzhledem k m�m 40-tistup�ov�m hore�k�m (no jo...��eh), jsme to odlo�ili na dal�� den. 26.8.1999 Dopoledne str�vili kluci o�umov�n�m zdej��ch opaluj�c�ch se d�vek a pit�m piva. J� jsem si d�val hezky z�baly a papal zmrzlinu. Do odpoledne jsem byl fit a fi�el jsem se i koupat. Vzhledem k dokonal�mu pl�novan� (haha) se n�m poda�ilo na ostrov� b�t p�estn� za �pl�ku a proto byla upl�kov� karibsk� p�rty (Carribian bonefire full moon party). Velk� r�kosov� ch��e slou��c� jako bar jenom hu�ela. Mnoho n�rodnost�, chlap� a hlavn� d�vek. Mezi palmami velk� ohe� kolem kter�ho tancovalo plno skoro nah�ch lid� na m�stn� hudbu, m�chan� n�poje za levn� pen�z...prost� opravdu R�j. Dokonce m� p�estala bolet hlava. Pa�ili jsme skoro do r�na. 27.8.1999 Na druh� den jsme si zaplatili pot�p�n� s opravdov�ma pot�pe�sk�ma bombama, ale proto�e jsme nem�li ani jeden z n�s pr�kazku pot�pe�e, tak jsme nakonec jeli jenom se �norchlem a br�lema kousek lod� od ostrova na voln� mo�e, kde jsme m�li mo�nost vid�t kor�lov� �tesy, stovky druh� barevn�ch karibsk�ch rybi�ek, velk� �raloky a asi dvoumetrov� rejnoky. Paradn� p�ldenn� potap�n� asi se t�emi p�ejezdy z m�sta na m�sto lod� n�m oko�enilo na�e putov�n�. Odpoledne jsme p�ejeli lod� na pevninu a neradi jsme opou�t�li tento ostrov r�je, ale dal�i z�itky volaj�... Na pevnin� jsme chytli odpoledn� autobus a p�ejeli do hrani�n�ho m�sta z Guatemalou: San Ignacio. Hranice byly zav�en�, tak jsme se nechali p�emluvit na hotel a m�li jsme dokonce anglicky hraj�c� kabelovou televizi. 28.8.1999 R�no jsme tax�kem dojeli na hranice z Guatemalou a za�aly probl�my. P�ed m�s�cem toti� zm�nili z�kon a �e�i u� mus� m�t v�za, kter� my samosebou nem�li. Hlavn� �e jsme asi t�i t�dny tomu byli na Guatemalsk� ambas�d� ve Waschingtonu. Tak�e jsme u� si ��kali, �e se z n�s stanou bezdomovci v Belize. Pry m�l b�t konzul�t ve m�st� asi kilometr od hranic. Bylo 6.30 r�no a ke v�emu je�t� sobota, tak jsme tam jeli taxanem. Zav�eno, �ekali jsme hodinu, pak p�isel jeden m�stn� a vysv�tlil n�m, �e konzul�t je v sobotu zav�en� (p�itom na hranic�ch n�m cel��k ��kal, �e bude otev�en�). Par�da. Pak n�m �ekl, �e konzul (pracovnik) bydl� n�kde ve stejn� vesnici. Po p�l hodin� hled�n� jsme stali p�ed jeho vilou a klepali na dve�e. 7.30 r�no. ��kali jsme si: on je�te sp�. Nespal. Jeden m�stn�, co jim chod� ukl�zet n�m sd�lil, �e jeli n�kam na v�let a nikdo nev� kdy se vr�t�. Mobiln� telefon taky nem�.... V�ude jenom sam� �pan�l�tina a nikdo ani na celnici anglicky. Nejlep�� bylo, �e do Mexika se u� ne�lo vr�tit, proto�e jsme meli v�zum na jeden vstup a hrani���i z Belize n�m u� taky dali do pasu raz�tko, �e jsme opustili zemi, tak�e ani tam jsme se u� vr�tit nemohli. Byli jsme vlastne mimo st�ty v celn�m prostoru a nemohli ani tam ani zp�t. Nakonec nas odchytil jeden Guatemalsk� taxik��, kter� m�l na "���e" zn�m�ho a um�l anglicky a tak to tam protla�il, �e volali do Guatemala City a �e si m�me po�kat, co s n�ma bude. �ekali jsme velice dlouho a po��d se nic ned�lo, kolem n�s chodily babky tam a sem a vexl�ci z m�stn� m�nou se n�s po��d sna�ili p�esved�it na sm�nu pen�z. ��dn� prodejna z j�dlem, stra�n� vedro. Nakonec jsme se nat�hli p��mo v celn� budov� na zem, od kter� �el alespo� trochu chl�dek. Ve 14.00 se n�co za�alo d�t. Vzali si na�e pasy a letenky, kter� jsme m�li z Guatemaly do Peru a �li si je n�kam ofotit. Nakonec jsme dostali pasy i letenky zp�t a do pasu raz�tko, �e n�m vstup povoluj� p�estn� na 72 hodin. Pro n�s to bylo akor�t. N� zachr�nce taxik�� za odm�nu vyd�lal. Vezl n�s tax�kem p�es 100 kilometr� na Inck� pyramidy uprost�ed Guatemalskeho pralesa Tikal. Tam jsme se poprve po 25 hodinach najedli a co to nesly��me, od vedlej��ho stolu se k n�m nese l�biv� zvuk �e�tiny. N�hoda jako blazen. Sle�na Hana bydl�c� v Ostrav� s p��telem Konstanciem z Nikaraguy (ov�em studoval v Ostrav� na B��sk�, tak�e taky mluv�c� �esky). Tak jsme hodili �e�, za�li si prohl�dnout asi nejhez�� pyramidy z toho mno�stvi, kter� jsme m�li mo�nost vid�t a ve�er jsme jeli asi 70 kilometr� stejn�m tax�kem (taxik�� na n�s schv�ln� �ekal, byli jsme domluveni) do M�sta Santa Elena, kde u� jsme si jenom obe�li p�r obchod� z dobrotama a p�espali v hotelu. 29.8.1999 R�no n�m jel autobus do Guatemala City. Vzhledem k tomu, �e cesta vede m�sty p�es prales a v Guatemale se cesty teprve za��naj� stav�t, jsme se divili, �e to ten autobus zvl�dne p�es ty ��len� hrboly. Jelo se jenom po hl�n� a kamenech. M�sty to vypadalo jako by autobus u� u� m�l spadnout do rokle nebo se o n�jak� v�mol p�evrhne, ale nakonec jsme po 15 hodin�ch j�zdy dojeli do hlavn�ho m�sta, najedli se a taxikem jeli na leti�t�. Leti�t� bylo na�t�st� �pln� pr�zdn� a tak jsme se nat�hli na lavi�ky a spali a� do r�na. 30.8.1999 Tak to je ofici�ln� konec okruhu po St�edn� Americe a na tento okruh jsme se p�eletem v 8.00 r�no p�em�stili do J�n� Ameriky, kde pokra�ovala na�e dobrodru�stv� ve st�tech Peru, Bol�vie a Ecuador. Autor: Petr. G. Mexiko: O�ima cestovatele 2... Mexiko(1999) - rady. J�dlo Pe�ivo je velice levn� a pestr� - slan� i sladk�, chleba jako takov� nen� (pouze balen�, ale je drah� - 9 pesos) - Bagety - 0.75 pesos - Sladk� pe�ivo - 1.5 - 3 pesos podle velikosti - Voda 1,5 l. 4-8 pesos v turistick�ch centrech i v�ce, 3,6 l. 9-12 pesos, 20 l. 13 pesos, z�loha na l�hev 57 pesos. - Vodu p�t jedin� balenou, pozor na led do pit� - m��e b�t vyroben z norm�ln� vody. Na va�en� jsme pou��vali vodu upravenou speci�ln�mi tabletkami (se�enete na ka�d� krajsk� epidemiologick� stanici - na 50 l za 200 K�). - Lift 2 l. 10-12 pesos. - Pivo 0.375 l. - 3-4 pesos v obchod�, v restauraci 7-11 pesos. - Ovoce - spousta druh� - v�t�inou na trz�ch - nejl�pe kupovat ovoce, kter� se loupe (ban�ny 1kg 2-5 pesos ) dov�en� ovoce je drah� (jablka, v�no). - Jogurty 3-4 pesos. - T�stoviny 2-5 pesos. Nakupovat nejl�pe v supermarketech - p�ehled, v�t�� v�b�r, levn�j��. V mal�ch obchodech maj� v�t�inou dvoj� ceny, pro m�stn� a cizince. S sebou j�dlo - sal�my a konzervy v�t�inou zabavuj� na leti�ti (rybi�ky jsme provezli). Nejlep�� jsou instantn� a ��nsk� pol�vky a pol�vky z pytl�ku, d�le r�zn� t�stoviny, co se rychle va��, instantn� bramborov� ka�e, su�enky l�pe bez �okol�dy (v horku te�e). Va�ili jsme na tuh�m l�hu (na t�i t�dny n�m sta�ily 4 balen� - va�ili jsme pr�m�rn� 1x za dva dny 3 j�dla). J�st z ulice se nedoporu�uje kv�li hygien� (velice snadno chytnete nep��jemn� st�evn� a tr�vic� pot�e, kter� jen tak nezastav�te), ale je dobr�. Tacos - nejlevn�j�� 10 pesos 5 ks - dobr�, ostr� Hamburger - 7-10 pesos V restauraci jsme jedli celkem t�ikr�t, j�dlo je docela dobr�, v�t�inou nen� ostr�, ale k j�dlu dostanete misti�ku s chilli a dochut�te si ho sami. Cena je kolem 20-30 pesos samoz�ejm� podle druhu j�dla. U mo�e jsme m�li rybu za 50 pesos, langusty byly za 80 pesos. Ve m�stech jsme vid�li "Menu" (komletn� ob�d) kolem 14 - 20 pesos, ale nem�li jsme. Chcete-li �et�it na j�dle, tak na sn�dani je nejlep�� sladk� pe�ivo nebo ban�ny, na ob�d v�t�inou v takov�m horku nen� chu�, tak�e sta�� su�enky a na ve�e�i nejl�pe uva�it n�co ze sv�ch z�sob, co po��dn� nasyt� (na 20 dn� jsem m�l 5 ��nsk�ch pol�vek, 7 z pytl�ku a 1/2 kg p�edva�en� r��e a vy�lo mi to akor�t). �aj jsme neva�ili v�bec, akor�t n�jak� bylinky proti pr�jmu, ale stejn� nepomohli. V�t�inou jsme pili jen vodu a ob�as jsme si j� ochucovali �umiv�m multivitaminem nebo miner�ly (miner�ly je d�le�it� br�t, proto�e p�i velk�m pocen� se z t�la ztr�cej� - plat� p�edev��m pro Yukatan). Doprava do Mexika. Let�li jsme s Lufthansou z Prahy do Frankfurtu 1hodinu a odtud do Mexico City 11 hodin (dobr� je m�t m�sto u okna, proto�e koridor vede p�es Island, Gr�nsko a Kanadu). D�le je mo�nost let�t s British airways. P�es Lond�n, letenky by ale vy�ly asi o 4000,- dr�, nebo s Delta airlines p�es Spojen� st�ty, ale tam bylo pot�eba tranzitn� v�zum (asi 2000.-), tak�e by to vy�lo stejn� jako p�es Lond�n. Letenky jsme si zajistili p�es GTS International (pouze pro studenty, u�itele a ml�de� od 15 do 26 let). Let�li jsme hned po konci sez�ny v polovin� z��� a zp�te�n� letenky jsme m�li za 13 950,- + leti�tn� poplatky 1800,-. Do Mexika je st�le je�t� pot�ebn� v�zum, kter� v�m vystav� na Mexick� ambas�d� do druh�ho dne (pouze dopoledne). Pot�ebujete 3 sou�asn� fotografie a 28 USD. My jsme si nechali zajistit v�za p�es n�jakou cestovku za 200,- + 100,- spole�n� po�tovn� a bylo to za 5 dn�. Od roku 2000 pr� ale byla v�zov� povinnost zru�ena. Doprava po Mexiku. Dopravovat se je asi nejrychlej�� autobusem. Na ka�d�m autobusov�m termin�lu najdete n�kolik autobusov�ch spole�nost� s r�zn�mi cenami, tak�e je lep�� nejprve v�echny obej�t a zjistit si odjezdy a ceny a pak teprve vyb�rat. Pro studenty mo�nost uplatnit slevu na kartu ITIS ale nena�li jsme ��dnou takovou spole�nost (pr� Omnibus de Mexico, ale jezd� jen na sever). Autobusy v Mexiku by se daly rozd�lit do t�� t��d: 1. t��da autobusy s klimatizac�, z�chodem, sklopiteln�mi seda�kami a videem (v�t�inou pou�t�j kraviny a stra�n� to �ve). Jezd� p��mo a na zavazadla dostanete l�stek. Vyu��vali jsme na dlouh� trasy jako no�n� p�ejezdy. 2. t��da je velice podobn� t� prvn�, akor�t se li�� t�m, �e v�t�inou neb�vaj� z�chody, po cest� je v�ce zast�vek a zaj�d�k a na batohy v�t�inou nedostanete l�stek, tak�e je lep�� sed�t u okna a na zast�vk�ch hl�dat, jestli je n�kdo nebere. 3. t��da je hrozn�. Jsou to star� autobusy, kter� maj� v�t�inou rozbit� seda�ky, okna nejdou otv�rat a vid�li jsme i d�ry v podlaze. Autobusy v�t�inou vymetaj� ka�dou vesnici, nab�raj� lidi i na silnici a cesta v�t�inou trv� dost dlouho. Kdy� jsme jednou jeli 120 km 5hodin, p�estali jsme je vyu��vat. Le� j�zdn� je velice levn� a cestov�n� v nich je velice dobrodru�n�, tak�e doporu�uji. Ceny se odv�j� od t��dy, spole�nosti a d�lky trasy, tak�e nejde jednozna�n� ��ct. Vlakem jsme nejezdily, ale pr� vyjde o dost levn�ji ne� autobus, ale cesta trv� o polovinu d�le a v noci m��e b�t cestov�n� v nich i nebezpe�n�. Po Mexiku je mo�nost se dopravovat i letadlem, proto�e v ka�d�m velk�m m�st� je leti�t�, ceny ale nev�m. Taxi b�v� drah� a mus�te hodn� smlouvat, ve m�st� se�enete v pohod�, proto�e jezd� snad v�ude. V Mexico City jezd� z leti�t� leti�tn� taxi, kde se tarify odv�j� od p�sem, tak�e v�s taxik��i nenat�hnou zbyte�n�m je�d�n�m po m�st�. Metro je v Mexico City docela v pohod�. 9 tras, asi 120 stanic, orientace je dobr�, ale pozor na kaps��e - n�s okradly 2x v um�l� tla�enici. Metro stoj� 1,5 pesos l�stek na cel� den a v�echny p�estupy. Stopov�n� je v Mexiku pom�rn� dobr� - p�edev��m na Yukat�nu. Osv�d�ilo se p�edev��m kv�li z�sk�v�n� informac�. Na stopu pozor abyste omylem nesedli do taxi, nebo do "colectivos" sb�rn� vozy, kter� funguj� jako autobusy na kr�tk� trasy. Ubytov�n�. Venku se sp�t nedoporu�uje kv�li zlod�j�m a zv��at�m, �asto jsme spali v autobusech p�i no�n�ch p�ejezdech. Hotely najdete ve m�st� skoro v�ude a ceny maj� zhruba od 100 pesos nahoru. Na p�esp�n� ale sta�� ty jednodu��� a levn�j�� hotely. Mexi�an� maj� tak �irok� postele, �e se na nich v pohod� vysp� 2 lidi. Ceny se odv�j� od atraktivnosti prost�ed�. U mo�e je mo�no sp�t v tzv. "caba��ch", co� jsou takov� dome�ky, kdy st�ny tvo�� k�ly a st�echu palmov� listy, le� je to velice p��jemn� (kdy� je hezk� po�as�). Nejzbyte�n�j�� v�c, kterou si do Mexika m��ete vz�t je spac�k, sta�� n�jak� tenk� deka. - Hotel pl� Zipolite 2 postele, sprcha z�chod 120 pesos - Caba�a v Puerto Angel pl� Zipolite velk� zav�en� postel, sprcha a z�chod venku hor�� za 50 pesos - hotel v Palenque proti autobusov�mu termin�lu 2 postele, sprcha z�chod 120 pesos - hotel v Chicen Itza 2 postele, sprcha z�chod 120 pesos (nutno smlouvat) - Caba�a v Tul�mu velk� zav�en� postel, s�, sprcha a z�chody venku za 100 pesos - Hotel v Mexico City v ulici � u hlavn�ho n�m�st� velk� man�elsk� postel, sprcha a z�chod za 110 pesos Po�as� a podneb�. Mexiko spad� do tropick�ho p�su, ale d�ky sv� vysok� nadmo�sk� v��ce v centr�ln�m Mexiku je podneb� podobn� l�tu v m�rn�m p�su. V Mexiku se st��daj� obdob� de��� od kv�tna do listopadu a obdob� sucha, kde je zem� s��r�na obrovsk�mi vedry a vegetace v�t�inou ze�loutne. V obdob� de��� pr�� pravideln� t�m�� ka�d� den v�t�inou odpoledne, hroz� z�plavy a v hor�ch sesuvy p�dy, le� p��roda je kr�sn� zelen�. Teploty na Yukatanu neklesaj� pod 25C. Nebezpe�� a rady. Nejv�t�� pozor si mus� d�vat �lov�k na letenku a pen�ze, proto�e p�edev��m ve m�st� je mnoho zlod�j�. Nejlep�� je m�t pen�ze rozd�len� a ulo�en� i s letenkou na t�le. Existuj� speci�ln� ledvinky p��mo na t�lo asi za 380,-. P�i ptan� se na ulic�ch na sm�r k ur�it� v�ci, se rad�ji zeptejte v�ce lid�, proto�e Mexi�an� jsou velice prolhan� n�rod. Jedete-li na Yukatan, nezapome�te si repelent na moskyty (nejl�pe zab�r� Off), kte�� se houfn� objevuj� v�dy po z�padu slunce. Opalov�n� je lep�� ze za��tku br�t m�rn� a pou��vat ml�ko s ochrann�m faktorem. Rad�ji se vyvarujte konzumaci m�stn�ch j�del, proto�e �asto si to n�jak�m zp�sobem zdravotn� odsk��ete. Z l�k� je dobr� si vz�t mimo t�ch z�kladn�ch i n�jak� dobr� l�k proti pr�jmu a antibiotika. V�echny zdravotn� informace obdr��te na epidemiologick�ch stanic�ch. O�kov�n� do Mexika nen� povinn�, ale doporu�uje se p�edev��m Hepatitida typu A (1250,-), B�i�n� tyfus (700,-), vzteklina, �lut� zimnice a Mal�rie (balen� tablety za 36,-). Zdravotn� poji�t�n� v�m zajist� ka�d� poji��ovna. Pokud vlastn�te kartu ITIC, ISIC nebo GO 25 m��ete u GTS International z�skat poji�t�n� do zahrani�� na 1 rok, p�i�em� na jeden st�t se vztahuje na 30 dn� a stoj� 120,-. Jinak stoj� kolem 30,- na den. P�i jedn�n� s Mexi�any je dobr� ��kat, �e jste z �esk� republiky, proto�e jinak v�echny cizince pova�uj� za Ameri�any, kter� tam nemaj� r�di. P�i pl�nov�n� cesty nen� od v�ci nechat si ty nejdra��� vstupy na r�zn� pam�tky na ned�li, proto�e v ned�li jsou v�echny vstupy zadarmo. P�i placen� vstup� rad�ji schovejte videokamery, pokud je m�te, proto�e za n� se plat� speci�ln� taxa. M�na. V Mexiku plat� Mexick� pesety (1 pesos je zhruba 3.7 K� - z��� 99). Nev�m jestli jde u n�jak� �esk� banky vym�nit koruny p��mo na pesety, ale nejlep�� je vz�t si s sebou dolary, kter� tam jsou nejl�pe sm�niteln� (na trz�ch m��ete nakupovat i p��mo za n�). Libry a marky berou taky, ale ne v�ude. Nejlep�� kurzy jsou v Mexiko city a sm�rem od hlavn�ho m�sta se sni�uj�. Pen�ze si nesm��ujte v turistick�ch centrech, proto�e tam b�vaj� kurzy podhodnocen�, nejl�pe je sm��ovat v bank�ch a n�kter�ch sm�n�rn�ch. Mexiko - den�k. 1.Den - p��let, cesta do Oaxacy Tak v�e za�alo na Ruzyni, kde jsme m�li 14.z��� 1999 v osm hodin r�no sraz. Kdy� jsme p�ijeli s Milanem, tak Radu� u� tam na n�s �ekala. Letadlo n�m let�lo v 9:30 do Frankfurtu a odtud v p�l jedn� do Mexico City. Letadlo bylo celkem pr�zdn�, tak�e jsme se mohli i rozvalit a pokusit se usnout. V Mexico City jsme byli asi v �est hodin odpoledne m�stn�ho �asu, �asov� posun sedm hodin zp�t znamenal, �e doma je jedna v noci. Bez probl�m� jsme vy��dili vstupn� formality a �upajdili na metro. Po cest� jsme je�t� vym�nili dol��e za pesety. A� pozd�ji jsem zjistil, �e jsem byl p�i t�to transakci o�izen. Poprv�, ale ne naposled tady v Mexiku. P�ece jen Mexiko nen� p��li� rozvinut� zem� a lidi se tu �iv� v�elijak. Jedeme metrem, dvakr�t p�esed�me a asi za t�i�tvrt� hodiny se ocit�me na ji�n�m termin�lu, kde vyb�r�me nejlevn�j�� spojen� do Oaxacy. Nakonec jsem vybrali za 169 pesos a jede to asi za hodinu. �ek�me a kouk�me na televizi v �ek�rn�, zrovna b�� zpr�vy a kouk�me �e ve v�ech oblastech na Yucatanu, kam se chyst�me, jsou z�plavy, to n�m to teda p�kn� za��n�. Nased�me do autobusu a vyr��me, v Oaxace budeme r�no. 2.Den - Mexiko: Monte Alban, cesta p�es hory Do Oaxacy dor��me asi v sedm r�no, po cest� jsme si trochu schrupli, ale ob�as jsme jeli po poln�ch cest�ch, tak to nebylo dost dob�e mo�n�. V Oaxace ihned nab�r�me sm�r Monte Alb�n, chv�li stopujeme, ale nic. Nakonec n�m zastavil tax�k, tak se s nim domlouv�me na rozumn� cen�. Je to asi 10 km �zk�ch serpent�n do p�kn�ho kopce. Kone�n� jsme tady, plat�me 25 pesos vstup a jedeme na prohl�dku. Monte Alb�n (Jagu��� vrcholek) jsou rujny m�sta, kter� zalo�ili p�ed 2800 lety Olm�kov� a pozd�ji ho ob�vali je�t� Zapot�kov� okolo roku 900 n.l. M�sto se nach�z� na kopci ve v��ce 2000m, kter� je st�edem obrovsk�ho �dol�. Kopec pr� Olm�kov� splo�tili a na plo�e 6x2 km vystav�li m�sto. Do sou�asnosti jsou odkryty stavby na plo�e 800x400m. Monte Alb�n je m�stem hrob� - v centru kultovn�ho m�sta a na svaz�ch pod n�m bylo odkryto kolem 180 hrobek, ale m��eme zde naj�t i chr�my, studny, obrovsk� n�m�st� o rozloze 200x300m, observato�, mohutn� schodi�t�, kter� je �irok� 37 m a vysok� 12 m, m�sta pro krvav� ritu�ly, m��ov� h�i�t�, zdoben� kamenn� desky� Po nejv�t�� pyramid� se zachovaly pouze schody, ale jej� z�kladna je obrovsk� , no prost� cel� je to kr�sa kr�s. Kdy� jsem v�e pro�li, jdeme se je�t� pod�vat na v�stavu vykop�vek, co tady v�echno na�li a vrac�me se autobusem zp�tky do m�sta. Na termin�lu hled�me n�jak� spojen� do Puerto Angel, kter� se nach�z� u� u Pacifiku, ale n�jak nic nenach�z�me. Najednou k n�m p�ib�hne n�jak� borec a za�ne n�m hore�n� n�co ��kat. Nejd��v nerozum�me, ale pak n�jak pochop�me, �e se pt� jestli nejedeme pr�v� t�m sm�rem, kter�m pot�ebujeme, �e pr� jede asi za 10 minut. Plat�me 50 pesos a nased�me do autobusu, kter� vypad� naprosto ��len�. Skla jsou rozbit�, praskliny jen zalepen� izola�kou, v podlaze jsou m�sty d�ry, �e je jimi vid�t a� na silnici a kdy� si sednu, tak se se mnou sklop� seda�ka. Ale je to klasika, aspo� bude n�jak� dobrodru�stv�. Vyr��me asi kolem druh� hodiny, po cest� vymet�me kdejakou vesnici a bereme ka�d�ho, kdo je zrovna u silnice. Nabrali jsme i dva Mexik�nce s kytarama, kter� n�m po cest� asi 20 minut vyhr�vaj�, n�jak� mexick� balalajky. Bl��me se k hor�m Sierra do Miahuatl�n a p�ej�d�me je, nejv��e se pohybujeme okolo 3000 m.n.m. Probl�my ale za��naj� p�i sj�d�n� z�padn� strany hor. Pr�� a n�valem vody se uvol�uje p�da a za��naj� sesuvy. U prvn�ho �ek�me asi p�l hodiny ne� ho buldozerem odstran�, pak ale p�ib�vaj� dal�� a i str�en� silnice. Asi v deset ve�er z�st�v�me viset p�ed jedn�m sesuvem, kter� ur�it� jen tak neodstran�. Celou dobu nav�c s n�mi jedou n�jak� t�i mexik�nci, kter� se vydatn� posiluj� alkoholem a pak jeden za��n� neodbytn� obt�ovat a osah�vat Radku a posl�ze i Milana (j� jsem se mu asi moc nel�bil). Vyh�n�me ho, ale v�dycky se vrac�. Pom�h� n�m i �idi� a jeho 14 let� syn nakonec z�st�v� s n�mi celou noc, �e n�s bude hl�dat. Poprv� a naposled v Mexiku vytahujeme spac�ky a jdeme sp�t. Ka�d� m� svoj� dvojseda�ku, tak se sp� celkem slu�n�. J� us�n�m a sp�m a� do r�na jak zabitej. Radku ale pr� v noci pro zm�nu za�al osah�vat ten kluk. 3.DEN - Mexiko: Pacifik, Zippolite R�no se bud�me, kdy� je�t� neza�alo sv�tat, �ek�me a� vyleze slun��ko, vezmeme krosny a pokra�ujeme asi 2 km p�ky a� k z�valu. Na jeho odstran�n� u� se pracuje, ale mysl�m, �e to bude trvat hodn� dlouho. P�el�z�me z�val a na druh� stran� nased�me do sb�rn�ho vozu colectivos, co� je mal� n�kla���ek, kter� p�epravuje na korb� lidi. J�m p��j�d�me a� do m�sta Pochutla, kde si kupujeme k sn�dani ban�ny a p�esed�me na jin� colectivos, kter� n�s veze a� na Zippolite, pacifickou pl�. Dnes je zrovna v Mexiku st�tn� sv�tek, proto t�m�� v ka�d� vesnici m��eme vid�t slavnostn� pr�vody. Na Zippolite naj�m�me hotel za 120 pesos se z�chodem, koupelnou a klimatizac� a jdeme na pl�. Po�as� je n�dhern�, voda je p��jemn� tepl� a vlny naprosto ��belsk�. Mysl�m, �e n�kter� maj� hodn� p�es dva metry. Po cest� sem jsme se sezn�mili s dv�ma Angli�ankami, kter� te� ve�er zveme na pl� na Ferneta a Becherovku. Ta jim chutn� v�c. Cestuj� tu u� 6 t�dn�, z toho 4 str�vily v Guatemale. Sp�t jdeme tak kolem p�lnoci. 4.DEN - Mexiko: Zippolite Druh� den se st�hujeme z hotelu do caba�i, kter� je za 50 pesos, co� je v�born� cena. Je tam sice ��lenej hic, proto�e to je v�cem�n� domek z prout� p�ikryt� palmov�mi listy. Cel� den je ve znamen� opalov�n� a fl�k�n�. A taky tequily. Otev�r�me litrovou l�hev t�to tekutiny a za��n�me pop�jet. Pozd�ji si tuto �innost zpest��me t�m, �e hrajeme karty a kdo prohraje, tak d� pan�ka. Vzhledem k tomu, �e po��d prohr�v�m, jsem za chv�li ��dn� namazanej a u� se v�bec nedok�u soust�edit na hru, co� m�j stav je�t� zlep�uje. N�sledn� koupa�ka v Pacifiku pak byla velice zaj�mav�. Sp�t jdeme asi v deset ve�er. 5.DEN - Mexiko: Salina Cruz R�no bal�me a vyr��me sm�rem na Salina Cruz. Zkou��me stopovat a m�me �t�st�. Po chv�li n�s vezme n�jakej chl�pek na korbu a odveze n�s p�es Puerto Angel a� do m�sta Huatulco, co� n�m u�et�ilo asi 60 km. Odtud n�m asi za hodinu jede autobus spole�nosti ADO. Autobus je hezk�, �ist� a klimatizovan�, naprost� balada proti tomu z Oaxacy. V Salina Cruz jsme asi za 2 nebo 3 hodinky, zji��ujeme spoj do San Cristobalu. Nakonec vol�me no�n� j�zdu s p�estupem v Tuxtle. Do odjezdu m�me je�t� dost �asu, tak se jedem pod�vat k mo�i a prohl�dnout m�sto. Je celkem p�kn�, ale dost je zn�t z�padn� vliv. Ve�er si d�v�me v jedn� restauraci ve�e�i. Radka si d�v� n�jak� fazole a my s Milanem Ran�ersk� a Mexick� biftek a Pivo Corona, kter� je mimochodem dost dobr�. Ty bifteky jsou ale tak ukrutn� p�liv�, �e to c�t�me i druh� den p�i stolici. Asi v osm nased�me do autobusu a vyr��me sm�r Tuxtla. V televizi pou�t� n�jak� debiln� americk� film, tak jdeme rad�ji sp�t. 6.DEN - Mexiko: San Cristobal, Aqua Azul Do Tuxtly dor��me asi ve �ty�i r�no a za hodinku n�m jede autobus do San Cristobalu, kam dor��me asi v osm. San Cristobal se nach�z� ve st�t� Chiapas a n�kdy na po��tku 90.letech tu bylo krvav� povst�n� Zapatovc� a pr� tu bylo zast�eleno 200 lid�. Jinak San Cristobal je velice kr�sn� m�sto s typicky mexick�m r�zem a �zk�mi uli�kami, kter�mi je protk�no cel� m�sto. Dost tu je mo�n� potkat i p�vodn� indi�nsk� obyvatelstvo, kter� se v�m neust�le sna�� prodat svoje cetky. Nutno ale ��ci, �e v�e je zde velice levn�, na levn�j�� u� jsme za celou dobu nenarazili. S Milanem si kupujeme mikiny, u kter�ch uh�d�me cenu a� o 2/3 dol� a Radka hamacu, co� je houpac� s�. Na ka�d�m rohu v�m tu tak� nab�zej� va�enou kuku�ici, kter� j� je mimochodem celkem dobr�. V t�to oblasti vl�dne i pom�rn� velk� chudoba, co� je dob�e pozorovateln� na lidech, kte�� se zde pohybuj�. Zvl�t� m� upoutali indi�nky, kter� bez jak�chkoliv z�bran kojili p��mo na centr�ln�m n�m�st�. Chceme se zde j�t pod�vat do muzea, kde by pr� m�la b�t vystavena pon�a.. Jdeme tam, kam n�s lidi pos�laj�, ale doraz�me k Muzeu ornitologa Fritze B�hma a jeho �eny Gertrudy, kter� kdy� ovdov�la, tak se stala bojovnic� z pr�va indi�n� a z�chranu Lapedonsk�ho pralesa, tak jsme �li pry�. Nasedneme do autobusu sm�r Aqua Azul, je to asi 120km, ale jedeme to 5 hodin, no hr�za. T�mi nejlevn�j��mi autobusy u� prost� jezdit nebudeme. Autobus n�s vyhodil na k�i�ovatce, odkud je to je�t� asi 2km po silnici p��k�e dol�. Na�t�st� n�s bere n�jak� autobus francouzsk�ch turist�. Vzhledem k tomu, �e je ned�le, tak je vstup zadarmo. Aqua Azul � v p�ekladu Modr� Voda - je soustava vodop�d� v kopc�ch pralesa. Vzhledem k tomu, �e je obdob� de���, tak je voda sp�e hn�d� ne� modr�, ale jinak je to fakt hezk�, pr� se tu nat��el i film Pred�tor.Voda sestupuje kask�dovit� z hor do �dol� a bur�cen� vodop�d� je sly�et u� od vesni�ky, kter� se p�ed nimi nach�z�. Hor�� je �e ale d�ky 5 hodin�m str�ven�m v autobuse nem�me moc �asu. Rychle d�me koupa�ku a zp�t na k�i�ovatku. Po cest� potk�v�me op�t ten sam� autobus, kter� n�s hod� a� nahoru. Vzal by n�s a� do Palenque, kam m�me nam��eno, ale je tam n�jak� probl�m s poji�t�n�m nebo co, kdyby se havarovalo, tak jsme odk�zan� na stop. Na m�st� je takov� mal� kr�mek, ve kter�m prod�vaj� tak 10 let� d�ti, d�v�me se s nimi do �e�i a chceme je vyfotit, toho se ale boj� a kdykoliv vynd�me fo��k, tak hned ute�ou. Nakonec je ale stejn� ulov�me. U� se za��n� stm�vat a po��d n�s nikdo nechce vz�t. Nakonec n�m na�t�st� zastavili dva Argent�nci, kte�� tady byli na n�jak� konferenci. V Palenque bereme hned prvn� hotel za 120 pesos, va��me a asi v deset jdeme sp�t. 7.DEN - Mexiko: Palenque R�no n�s bud� asi v �est, hrozn� hysterick� bu�en�, teprve te� zji��ujeme, �e m�me okna sm�rem na jatka a �e se za�alo pracovat. Po sn�dani vyr��me do Palenque Ruinas, co� je star� Maysk� m�sto nach�zej�c� se p��mo uprost�ed d�ungle. Cesta tam trv� minibusem asi 20 minut. Plat�me vstup 25 pesos a jdeme na prohl�dku. Palenque pr� kdysi bylo centrem Maysk� vzd�lanosti. Nejv�t�� rozkv�t pro�ilo m�sto mezi 7.a 9. stolet�m n.l., pak za�alo m�sto upadat a v 10. stol. bylo z nezn�m�ch d�vod� opu�t�no. Sl�va m�sta byla zalo�ena za vl�dy kr�le Pacala, kter� nastoupil vl�du u� ve dvan�cti letech a vl�dl v letech 615-683. B�hem jeho vl�dy byla vystav�na v�t�ina hlavn�ch staveb, kter� se nach�z� na �pat� hor v tropick�m pralese. Hned druhou stavbu za vstupn� branou je Chr�m N�pis�. Stavba je postavena na dev�tistup�ov� pyramid� ve v��ce 20m. N�zev je odvozen od kamenn� desky obsahuj�c� s�rii 620 hieroglyf� - nejdel�� v maysk� kultu�e. V roce 1949 bylo pod kamennou deskou v podlaze chr�mu objeveno schodi�t� vedouc� do hrobky o roz�rech 9x4x7m v hloubce 24m pod chr�mem. Pod p�titunov�m v�kem sarkof�gu byla objevena mrtvola mu�e, jeho� t�lo i obli�ej byly pokryty �perky ze zelen�ho nefritu. Mu� zem�el ve st��� 40-50 let a n�pisy na st�n�ch hrobky nasv�d�uj� tomu, �e pat�� Pacalovi, ten v�ak zem�el v 80 letech. Tato nesrovnalost podporuje teorii kontaktu May� s mimozemsk�mi civilizacemi zalo�en� na Teorii relativity a legend� o cest� Pacala "s Bohy, kte�� setupuj� z nebes" do vesm�ru. Legenda ��k� �e "Odcestoval s vesm�rn�mi u�iteli a po �ase se v z��i a oblac�ch, doprov�zen d�siv�m lomozem, vr�til moud�ej�� ne� p�ed t�m ..." Hlavn� stavbou m�sta je El Palacio, pal�c o rozm�rech 100 x 80 m. Je to komplex budov, kter�mu dominuje t��poscho�ov� v� s vnit�n�m schodi�t�m, kter� slou�ila patrn� jako observato�. Stavba m�la sv� vlastn� z�sobov�n� vodou z potoka Otulum kamenn�m vodovodem. Pal�c mo�n� slou�il sp�e jako ob�adn� st�edisko ne� jako kr�lovsk� s�dlo. Kolem Pal�ce jsou uspo��d�ny t�i vz�jemn� podobn� chr�mov� pyramidy - Chr�m slunce, Chr�m k��e a Chr�m listov�ho k��e. Ka�d� z nich je postaven na vrcholku stup�ovit� pyramidy a m� na st�e�e zvl�tn� h�ebenovou konstrukci. Uprost�ed je svatyn� s tabul� hieroglif�, po stran�ch sochy dvou mu�� stoj�c� �elem k ob�adn�mu p�edm�tu, kter�m je v Chr�mu slunce maska jagu���ho boha podsv�t� a v ostatn�ch dvou strom ve tvaru k��e, na n�m� sed� pt�k. Pyramidy byly dost ne�etrn� pojmenov�ny badateli prvn�m n�zvem, kter� je napadl a od t� doby se pou��vaj�, i kdy� nemaj� s p�vodn�m ��elem budov nic spole�n�ho. Rovn� Palenque je �pan�lsk� n�zev, maysk� n�zev m�sta nen� zn�m. Prol�z�me postupn� v�echny pyramidy a jdeme se pod�vat po jedn� stezce do d�ungle. Staveb je tu spousta a v�t�ina jich ani nen� odkryta a odpo��v� schov�na pod bujnou vegetac�. Komplex je opravdu rozs�hl�. P�i dal��m zkoum�n� dokonce nach�z�me i schovan� vodop�dy. Pozd�ji se do��t�m z jedn� kn�ky, �e pr� se za nimi nach�z� jeskyn�. Vzhledem k tomu, �e mus�me do dvou hodin odpoledne p�edat pokoj, vyr��me zp�t do m�sta, bal�me a do ve�era prol�z�me m�sto. Pak pokra�ujeme no�n�m autobusem do Campeche a tam p�esed�me na Uxmal. 8.DEN - Mexiko: Uxmal, Kab�h, stopem do Chizen Izla Do Uxmalu p�ij�d�me a� v 8 nebo 9 r�no a jdeme hned na prohl�dku. Vzhledem k tomu, �e je Uxmal pod UNESCO, tak je vstup 75 pesos. Zas tak velkej z�zrak to ale nen� v pom�ru k cen�. Uxmal pat�il mezi nejd�le�it�j�� maysk� st�ediska. N�zev znamen� t�ikr�t zalo�en� a skute�n� byl od 6. do 10. stol. ve t�ech f�z�ch vystav�n. Z�hadn� je konec tohoto kultovn�ho m�sta, kter� bylo v 10.stolet� n.l. sv�mi obyvateli, stejn� jako jin� maysk� centra opu�t�no. Pozd�ji se tu us�dlili Tolt�kov�, m�sto v�ak bylo kolem roku 1450 definitivn� opu�t�no. Hned u vstupu do komplexu je ov�ln� Pyramida Kouzeln�ka, kter� je vysok� 38m a na jej� vrchol vede velmi strm� schodi�t�. P�i na�� n�v�t�v� ale byla bohu�el nep��stupn�. Uvnit� se pr� nach�z� p�t zachoval�ch chr�m� a cel� pyramida je zdobena maskami Boha �aka, co� je maysk� b�h de�t�. Hned za touto pyramidou se nach�z� Kl�ter Jepti�ek. N�zev dostal od �pan�l� a stavba pravd�podobn� slou�ila k ubytov�n� kn��. Kompex je tvo�en �ty�mi stavbami okolo �tvercov�ho n�dvo��. Ji�n� od kl�tera se nach�z� m��ov� h�i�t� dlouh� 54m a �irok� 10m. Zaj�mav� je zde kamenn� kruh, kter� pou��vali Mayov� ke h�e zvan� Tla�li. Kdo prohr�l, byl ob�tov�n boh�m. Za h�i�t�m se nach�z� bohat� zdoben� Pal�c Kr�l� kter� je t�m�� 100m dlouh� a nach�z� se v n�m 24 m�stnost�. Cel� byl vystav�n na 12m vysok�m um�l�m n�spu, na kter� je mo�no vystoupit pouze z jedn� strany. Stavba pravd�podobn� slou�ila jako administrativn� budova. Nejvy��� stavbou Uxmalu je Velk� pyramida, na kterou jsme vylezli, ale celkem jsme se p�itom zad�chaly � schody jsou �zk� a vysok�. Ale je odtud dobr� v�hled, p�edev��m na ruiny Domu Holub� (nebo taky Holubn�ku), kter� se nach�z� z�padn� od pyramidy. Pyramida je doposud opravena jen ze dvou stran. P�i odchodu se n�m poda�� vid�t i legu�ny, kter�ch je ostatn� na Yucatanu hodn�. Cel� komplex m�me prohl�dnut� asi za 3 hodiny a pokra�ujeme stopem sm�rem na Kab�h, co� jsou rovn� ruiny maysk�ho m�sta vzd�len�ho 20km od Uxmalu. Fot�me jen ze silnice, abychom nemuseli platit vstup. P�n, kter� vyb�r� vstup se ale netv��� p��li� ��astn�. Dal�� n� c�l je Chizen Izla, kter� je asi 400km daleko. Proj�d�me venkovsk�mi oblastmi na m�sto Merida v severoz�padn� ��sti Yucatanu a odtud do Chizen Izla, kam asi na �est stop� dor��me nave�er. Posledn� �lov�k, kter� n�s vezl um�l docela obstojn� anglicky, tak n�m poradil ve m�st� levn� ubytov�n�. P�vodn�ch 160 jsme usmlouvali na 120 pesos. Ve�er se jdeme pod�vat po m�ste�ku. V�ude sam� kr�mky s upom�nkov�mi p�edm�ty a nab�zej� je i na ulici. S Milanem kupujeme so�ky, kter� se n�m ze 160 pesos poda�ilo usmlouvat na 50 za dv�. Je to ale jen ze s�dry. Nakonec se n�m to poda�ilo usmlouvat i na 1 pesos, to u� jsme ale za n� dali ka�d� 25. Jsou to fakt dobr� obchodn�ci. Sp�t jdeme asi v deset ve�er. 9.DEN - Mexiko: Chizen Izla, stopem do Tul�mu R�no jdeme do Chizen Izla, nejv�t�� maysk� m�sto, skute�n� skvost. Vstup je kv�li UNESCO op�t 75 pesos. Ale stoj� to za to. Historie Chizen Izla lze rozd�lit do dvou obdob�. Od poloviny 6.stolet� n.l. za�ali m�sto budovat Mayov�, ti byli ale b�hem 10.stolet� podrobeni Tolt�ky, kte�� zde byli a� do 14.stolet�. M�sto lze podle toho rozd�lit na ��st vybudouvanou p�ev�n� May (Old - Chichen) a Tolt�ky (New - Chichen), kter� je i v�ce opraven�. Oba styly se zde ale prol�naj� i na jednotliv�ch stavb�ch. Dominantou cel�ho m�sta je Paramida boha Quetzalcoatla (maysky Kukulk�na, Ok��dlen�ho hada).P�vodn� maysk� stavba byla Tolt�ky p�estav�na do sou�asn� podoby. M� z ka�d� strany 91 schod� a s jedn�m do svatyn� naho�e to d�l� 365 � jako dn� v roce. Tato pyramida je legend�rn� p�edev��m d�ky hadovi, kter� se objevuje v�dy v den rovnodennosti. Had je vlastn� st�nem, kter� tvo�� terasy pyramidy na vn�j��m lemu schodi�t� pr�v� 2x za rok. St�n je zakon�en u paty schodi�t� kamennou hlavou hada. Hned u vstupu do komlexu se nach�z� nejv�t�� m��ov� h�i�t� v Mexiku, na d�lku m� 146m a na ���ku 36m. Na st�n�ch po obou stran�ch vis� ve velk� v��ce kamenn� kruhy pro hru tla�li. Na st�nu h�i�t� je z vn�j�� strany p�istav�n Chr�m Jagu�ra a v�chodn� od n�j se nach�z� St�na lebek. St�na byla sou��st� Chr�mu masek, kter� se z��til j� p�ed t�ista lety a je tvo�ena 492 desti�kami o rozm�rech 36x36cm, na kter�ch je na ka�d� vyobrazena jin� lebka. Odtud sm�rem na sever vede tzv. Svat� cesta, kter� kon�� u Studny smrti, co� je 25m hlubok� vodn� n�dr�, do kter� byly vhazov�ny ob�ti bohu de�t�. V�chodn� od hlavn� pyramidy se nach�z� Chr�m v�le�n�k� na kter� navazuje Chodba tis�ce sloup�. Je to poz�statek po tolt�ck�m chr�mu, jeho� st�echu, kter� se z��tila, neslo mno�stv� sloup�. Vstup do chr�mu st�e�� nap�l le��c� socha Chac Mool. Mezi stavbami za t�mito sloupy m��eme naj�t dal�� dv� m��ov� h�i�t�, tr�nici a star� parn� l�zn�. Ve star� ��sti se nach�z� Hrobka Velekn�ze, co� je vlastn� pyramida, na kterou vede z ka�d� strany schodi�t�. Dal�� zaj�mavou stavbou je Observato�, kter� ma kulov� tvar a je vystavena na kamenn� terase. Pr�hledy v horn� ��sti stavby slou�ily pravd�podobn� k pozorov�n� hv�zd. Zaj�mav� a velice bohat� zdoben� je Kostel a Kl�ter, nach�zej�c� se na sam�m jihu Chizen Izla. Staveb je ale v cel�m komplexu samoz�ejm� v�c. Vzhledem k tomu, �e jsme zde byly den p�ed dnem rovnodenosti jsme se rozhodovali, zda z�stat je�t� den a nebo pokra�ovat, nakonec ale touha po Karibiku byla siln�j��. Po prohl�dce vyr��me na stop, ale p�es 2 hodiny nic. Pak n�m zastavili n�jac� novin��i z N�mecka a vzali n�s a� do Valladolidu, bohu�el n�s ale vyhodili na v�padovce na Canc�n. Tudy bychom se do Tul�mu dostali taky, ale za prvn�ch deset minut po obou sm�rech d�lnice projelo jen jedno kolo. Nav�c bylo po poledni a slunce p�lilo a d�lnice s�lala, �e se na n� nenechalo vydr�et. Stopem se vrac�me do m�sta a odtud p��mo na Tul�m. Nejd��ve n�s bere n�jak� star�� Mexi�an s Broukem. M�li jsme probl�my se tam vej�t i s krosnama, ale nakonec to �lo a vyt�hnul z toho 120km/h. Jako posledn� n�s berou n�jac� Italov�, kte�� jedou p��mo do Tul�mu a rad� n�m, kde sehnat nejlevn�j�� ubytov�n�. To m�me op�t v caba�e za 100 pesos na den a asi 10 metr� od mo�e. Karibik je fakt n�dhern�, je�t� ve�er se jdeme vykoupat. 10. � 12.DEN - Karibik N�sleduj�c� t�i dny jsme jenom leno�ili, opalovali se, koupali, pot�p�li se s p�j�enou v�stroj� Karibik je n�dhernej, p�ipad�te si tu fakt jak v v r�ji. Po�as� jsme m�li taky super, sprchlo akor�t jednou a jen lehce, ale zase jsme m�li mo�nost vid�t duhu nad mo�em. Jeden ve�er jsme si dali rybu, kterou n�m za 50 pesos p�ipravila pani bytn�. A rovn� do�lo na tequilu. Radka to ale moc nepije a Milanovi se ud�lalo n�jak �patn�, tak si oba lokli a �li sp�t. U��val jsem si tedy romantickou exotiku s tequilou s�m. Po t�iceti dou�c�ch u� to ale m�j organismus nevydr�el a � Jeden den jsme si ud�lali v�let do Tul�mu za n�kupem vody a potravin, bylo to tak t�i kilometry, ale nechalo se tady bez probl�m� stopovat. 13.DEN - Mexiko: Cob�, Tul�m Vzhledem k tomu, �e je dneska ned�le a vstup do v�ech pam�tek je zadarmo, vyr��me na v�let do Coby, kter� je asi 70 km sm�rem do vnitrozem�. Stopujeme, ale Milana to po chv�li p�estane bavit a jde si prohl�dnout Tul�m a pak zp�tky na pl�. Nakonec se n�m poda�� stopnout mlad� Francouze, kte�� jedou rovn� do Coby. Coba je star� maysk� m�sto,situovan� kousek od jezera a naprosto chycen� ve sp�rech d�ungle. Asi nejm�n� odkryt� ze v�ech t�ch, kter� jsme zat�m vid�li. M�sto pr� bylo obrovsk� a z 10 000 staveb na plo�e 70km �vere�n�ch jich je odkryto a ��ste�n� zrestaurov�no slab�ch 15, zbytek jsou jen hromady kamen� zarostl� pralesem. Je vid�t, �e Mexick� vl�d� p�ece jenom na tyto v�daje moc nezb�v�. V dob� sv� nejv�t�� sl�vy, tj. 6.- 10.stolet� n.l., m�lo maysk� m�sto 40 000 obyvatel a m�lo i pom�rn� dob�e vybudovanou infrastrukturu s okoln�mi s�dly. Os�dleno bylo a� do 17.stolet�, proto�e do t� doby ho �pa�el� prost� neobjevili. Komlex je rozd�len na dv� ��sti. Prvn� se nach�z� hned u vstupn� br�ny a je zde 24m vysok� pyramida La Iglesia. Velk� schodi�t� vede do mal�ho chr�mu na vrcholu. D�le se zde nach�z� je�t� n�kolik staveb v�etn� m��ov�ho h�i�t�. Druh� ��st se nach�z� asi 1,5km od br�ny. Celou cestu tam n�s z obou stran i nad hlavou obklopovala bujn� tropick� vegetace. Trochu n�s zasko�ilo, kdy� jsme najednou vid�li asi t�i metry od cesty prase. Asi se sem zatoulalo z vesnice, V Mexiku pob�haj� po vesnic�ch prasata asi tak jako u n�s slepice. Zde se nach�z� pyramida Noch Mul Group vysok� 42m, co� ji �in� nejv�t�� na Yucat�nu. Pakli�e p�ekon�te 128 schod� a vy�plh�te se a� na vrchol, dostanete se nad �rove� pralesa, odkud je n�dhern� v�hled do krajiny. Kam dohl�dnete, nach�z� se vegetace. Prohl��me dal�� stavby, na kter�ch se notn� podepsala zdej�� vlhkost a vegetace. P�i zp�te�n� cest� se n�m poda�� vid�t tarantuli. Skute�n� ve mn� toto zv���tko vzbuzuje respekt. M�me obrovsk� �t�st�, akor�t chyt�me ty sam� Francouze p�i odjezdu zp�t do Tul�mu a po dobouchnut� dve�� za�al jeden z pravideln�ch odpoledn�ch lij�k�, kter� se rovn� tomu, kdy� na v�s n�kdo vyleje k�bl s vodou. V Tul�mu jdeme na prohl�dku ruin. Proch�z�me starou rozpadlou br�nou a ocit�me se v centru star�ho maysk�ho m�sta, kter� je svou polohou na b�ehu Karibiku skute�n� jedine�n�. Tul�m (Opevn�n�) bylo postaveno na �tesu u mo�e a ze zbyl�ch t�� stran bylo obehn�no 6m tlustou a 3-4m vysokou zd� s p�ti vstupn�mi branami a str�n�mi v�emi v roz�ch. vybudov�no pr� bylo okolo roku 900 n.l. Mayi a v 13.stolet� se stalo velice d�le�it�m centrem. Opu�t�no bylo a� po dobyt� �pan�li. Tul�m patrn� ob�vali i Tolt�kov�, proto�e je zde zn�t pom�rn� siln� architektonick� vliv. Hlavn� stavbou je dvoupatrov� Pal�c postaven� p��mo na �tesu nad mo�em. Zhruba uprost�ed komplexu se nach�z� pom�rn� dost zachoval� Chr�m fresek. D�le jsou zde je�t� t�i chr�my, Chr�m Klesaj�c�ho boha, Chr�m mo�e a Chr�m v�tru. M�sto bylo ale pom�rn� mal�, ohrazen� prostor m� rozm�ry asi 350x150m. Kone�n� se n�m tady poda�ilo vyfotit legu�na, kte�� jsou velice pla�� a na�imi automaty bez zoomu t�m�� nezachytiteln�. Do caba�i se vrac�me a� k ve�eru. Celkem se za��n� kazit po�as�. Fouk� v�tr a nebe je hust� zat�hl�. V noci u� foukalo tak siln�, �e se se mnou houpala cel� s� a padali n�m vevnit� v�ci. Byla jedna hodina v noci a p�esn� v tuhle chv�li n�m za��nal zimn� semestr, tak n�m to nedalo a oslavili jsme to jedn�m pan�kem tequily a pak zase sp�t. 14.DEN - Mexiko: Cesta do Chatumalu a Veracruzu R�no je zata�eno, kr�sn� po�as� v h�ji. Pr� je to d�sledek hurik�nu, kter� p�ed �asem ��dil na Florid�. Cht�li jsme tu b�t je�t� den, ale b�hem chv�le se rozhodujeme pro odjezd. Bal�me a vyr��me do Tul�mu. Autobus do Veracruzu jede a� n�kdy odpoledne, zkou��me tedy stopovat, abychom vyplnili �as a u�et�ili n�jak� pen�zky. T�i hodiny nic, jen sam� tax�ky, pak n�m ale zastavil kamion, kter� jel rovnou do Chatumalu. Po cest� n�s �ekala jedna protidrogov� kontrola. P�ece jenom p�es Mexiko vede hlavn� trasa dovozu kokainu do USA. Chatumal je pr� drogami p��mo vyhl�en�. V Chatumalu kupujeme l�stek asi za 370 pesos a je�t� si stihneme nakoupit v supermarketu. Autobusem odj�d�me asi v 6 odpoledne a ve Veracruzu budeme za 16 hodin. 15.DEN - Mexiko: Veracruz Probouz�me se asi v 8:00. Proj�d�me st�tem Tabasco a podle krajiny lze soudit, �e tato oblast trp� �ast�mi z�plavami. Ve Veracruzu jsme asi v 10 hodin dopoledne. Jedeme se pod�vat do p��stavu a na starou pevnost, kter� zde byla vystavena proti pir�tsk�m n�jezd�m. Prol�z�me m�sto, ale ��dn� velk� z�zrak to nen�. K ve�eru n�m jede op�t no�n� autobus, kter�m se p�em�st�me do Puebly. 16.DEN - Mexiko: Puebla, Mexico City V Pueble jsme n�kdy v 6 r�no. �ek�me do rozedn�n� a pak vyr��me m�stn�m m�stsk�m autobusem k druh� nejv�t�� pyramid� na sv�t�. Je �pln� zarostl�, tak�e vypad� jako kopec. Na pyramid� nav�c �pan�l� po dobit� postavili kostel. Kostel� je pr� v m�st� 99 a skute�n� je vid�te na ka�d�m rohu. Na pyramid� setrv�v�me asi hodinku, je tu hodn� m�stn�ch, kte�� si tu d�vaj� rann� zdravotn� b�h do kopce a zp�t. B�v� tu pr� odtud vid�t Popocatepetl, ale v tomto obdob� je v�t�inou zahalen v oblac�ch. Jedeme zp�t na termin�l a kolem poledne vyr��me autobusem do Mexico City, kde jsme asi za 3 hodiny. Nakonec se�eneme hotel za 110 pesos kousek od hlavn�ho n�m�st�, co� je par�da. Po ubytov�n� si jdeme prohl�dnout centrum. Na Mexico City v�s hned upoutaj� tax�ky, kter� tady maj� v�echny zelenou barvu a lze jich tu vid�t v�ce ne� ostatn�ch aut. Na n�m�st� Z�calo p�ich�z�me akor�t ve chv�li kdy� je zde vojensk� ceremoni�l sn�m�n� vlajky. V jednom rohu n�m�st� se nach�z� zbytky Velk�ho Pal�ce p�vodn�ho m�sta Tenochtitl�n, na kter�m bylo pr�v� Mexico City vybudov�no jako symbol pokory p�vodn�ho obyvatelstva. Vedle m��eme vid�t indi�ny, kterak tancuj� a p�edv�d�j� sv� ritu�ly. Nejde ale o nic jin�ho ne� o atrakci. Kolem �est� svl�kaj� pon�a a mokas�ny, obl�kaj� d��ny a nasedaj� do aut. Pod�van� to ale byla hezk�. 17.DEN - Mexiko: Teotihuac�n R�no vyr��me na jeden z autobusov�ch termin�l� na severu m�sta a odtud pak star�m autobusem do slavn�ho Teotihuac�nu. Plat�me vstup 50 pesos a jdeme na prohl�dku. Teotihuac�n byl vybudov�n nezn�mou civilizac� na za��tku letopo�tu v �dol� mezi horama ve v��ce 2268m.n.m.. V dob� nejv�t��ho rozkv�tu, to jest v 6.a 7. stolet� tu �ilo 200 000 obyvatel. Okolo roku 750 n.l. bylo m�sto napadeno a vyp�leno patrn� v�bojn�mi kmeny ze severu. Znovu bylo objeveno a os�dleno Azt�ky a� okolo roku 1300, kte�� tak� jm�no Teotihuac�n (m�sto setk�n� s bohy) m�stu dali. M�sto se kdysi rozkl�dalo na plo�e 30 km �tvere�n�ch. osu m�sta tvo�� Ulice mrtv�ch kter� m��� v sou�asnosti 2km, ale v minulosti byla pr� o mnoho del��. Nejprve si jdeme prohl�dnout citadelu, n�m�st� o rozloze 400x400m s 15 men��mi pyramidami okolo a jednou uprost�ed. �dajn� slou�ila jako administrativn� centrum. V �ele citadely se nach�z� velice dob�e zrestaurovan� Chr�m Quetzalcoatla (ok��dlen�ho hada), kter� m� celkem �est stup�� a ze zdi vy�n�vaj� sochy hlavy hada velk� snad 80cm. Pak pokra�ujeme Ulic� Mrtv�ch, kter� je po obou stran�ch lemov�na mal�mi pyramidami a� k Pyramid� Slunce. Pyramida byla postavena v 1.stolet� n.l. a se svoj� v��kou 63m je t�et� nejv�t�� pyramidou na sv�t�. Podstavu m� �ctyhodn�ch 225x225m a v jej�m nitru se pr� nach�z� jeskyn�, kde se konaly ob�ady. Na pyramidu vystupujeme po p�ekon�n� 365 schod� a koch�me se pohledem z v��ky na ostatn� rujny. Daleko impozantn�j�� pohled je ale z Pyramidy M�s�ce, kter� stoj� p��mo v �ele Ulice Mrtv�ch, skute�n� n�dhera. Pyramida byla vybudov�na ve 3.stolet� n.l. a m� z�kladnu 150x120m a v��ku 42m. Kdysi pr� na n� st�vala obrovsk� socha. Pod pyramidou byla ve vykop�vk�ch socha nalezena a v�ila �ctihodn�ch 22tun. Pod pyramidou se nach�z� n�m�st� �irok� 145m, na kter� d�le navazuje Ulice mrtv�ch. N�m�st� je lemov�no 11 men��mi pyramidami, z nich� vpravo vzadu p�i pohledu z pyramidy M�s�ce je pal�c Quetzalpap�lotla. Dob�e je zde pozorovateln� vztah Mexi�an� k pam�tk�m. Opraven� jsou jen �eln� strany pyramid a zadn� jsou dosud zarostl�. P�i pohledu do krajiny je na t�to rovin� mo�n� naj�t mno�stv� kopc�, z nich� ka�d� skr�v� pyramidu. Koch�me se t�mto skvostem a� do pozdn�ho odpoledne a pak vyr��me zp�t do hotelu. Ve�er jdeme op�t na n�m�st� a prol�z�me okoln� uli�ky nas�vaj�c atmosf�ru hlavn�ho m�sta. 18.DEN - Mexiko: Tula Dnes m�me v pl�nu Tulu. Op�t jedeme metrem na jeden z termin�l� a odtud do Tuly. P�i vstupu poprv� uplat�ujeme studentskou slevu, plat�me asi 10 pesos. Tula pr� byla centrem Tolt�k� a sv�j vrchol zaznamenala mezi 9.a 11. stolet�m n.l. M�sto je pom�rn� mal�, krom� dvou zachoval�ch h�i�� jsou hlavn� atrakc� sochy 4,5m vysok�ch v�le�n�k� postaven�ch na t��stup�ov� pyramid�. Ze �ty� soch je pouze jedna origin�l, zbytek je v Mexick�m antropologick�m muzeu. Krom� nich tu ale nic jin�ho nen�. Nav�c sem dorazila zrovna n�jak� �kola, tak tu za��n� b�t celkem p�epln�no.�kol�ci si n�s fot� jako exoty, i kdy� pro n� vlastn� jsme. Setrv�v�me asi hodinku a pak jdeme zp�t. Na tr�nici je�t� kupujeme tretky, hezk� jsou s�drov� so�ky, jsou za 1 pesos, ale hor�� je bude dov�st. Do Mexico City dor��me stejn�m zp�sobem tak ve �ty�i hodiny. Po v�stupu z metra ale zji��uji, �e jsem o pen�enku leh��. M�l jsem j� v zadn� kapse, kter� byla zapnut� a je�t� jsem m�l kolem pasu mikinu, fakt mach�i. Pades�t pesos je v h�ji, teda u n�jak�ho Mexik�nce, douf�m, �e je aspo� pou�ije na n�co u�lechtil�ho, t�eba dar na zkulturn�n� rozvojov�ch zem�. Ve�er op�t brouzd�me m�stem a pak si zajdeme do jedn� taquerie na prav� mexick� tacos. Jsou fakt v�born�, objedn�vku opakujeme, teda jen Radka s Milanem, j� si to d�ky dne�n�mu nepl�novan�mu v�daji odpou�t�m. Kdy� jdeme sp�t, tak za��n� b�t Radce n�jak �patn�, �e by z t�ch tacos? P�ece jen na to ty Mexik�nci �ahaj� �pinav�ma rukama a b�hv� jak�ho je to j�dlo v�echno p�vodu. 19.DEN - Mexiko: Odlet R�no u� bylo �patn� i Milanovi, oba m�li p�knou sra�ku a vzhledem k tomu, �e ani jeden nebyl o�kovan�, tak maj� strach, �e dostali �loutenku. M� teda nen� taky nejl�pe, ale p�esto vyr��m je�t� utratit zbytek pen�z za d�rky. Kdy� se vrac�m na hotel, Radka s Milanem se h�daj�, kdo vypad� h�� a zkoumaj�, jestli nejsou �lut�. M� najednou pr�jmy p�epadaj� taky, tak maj� aspo� radost, �e v tom nejsou sami a �e to teda s nejv�t�� pravd�podobnost� �loutenka nebude. Odpoledne bal�me a jdeme na leti�t�, Radce u� je tak �patn�, �e v jednu chv�li nemohla vyj�t schody. V metru op�t nar��me na zlod�je. Je to banda tak 10-13let�ch kluk�, kter� p�i p��jezdu metra ud�l� um�lou tla�enici a jeden v�m projede kapsy a ne� se zav�ou dve�e, tak jsou zase pry�. Tentokr�t u� jsem m�l kapsu pr�zdnou ale c�til jsem, jak mi tam v n� hbit� projela ruka. Milan si ale najivn� myslel, �e zlod�je chyt� a schv�ln� j� tam, i kdy� bez pen�z nechal. Nechytil. Na leti�ti nejd��v na z�chod a pak odbavit. Letadlo n�m odl�t� ve 20:45 a je �pln� nacpan� , nav�c s Radkou nesed�me do uli�ky, co� komplikuje �ast� n�v�t�vy WC. 20.DEN P��let Do Frankfurtu p�il�t�me v p�l t�et� odpoledne a do Prahy jsme m�li pokra�ovat v 15:40. Jako na potvoru m�l ale let hodinu zpo�d�n�. Do Prahy jsme p�il�tli kolem �est�. �l�nek v r�mci spolupr�ce poskytla webov� str�nka: myways.wz.cz/ Jaroslav Tich� - fotografie divok� zv��e a p��rody: www.tichyphoto.com |
|
V�ce na www: Www.celysvet.cz Zobrazit �l�nek Zobrazit forum Psi plemena (486) |