Zv�t�it ::: P�vodn� zem� bonsaje bylo myln� p�edpokl�dan� Japonsko, ve skute�nosti se um�n� p�stov�n� miniaturn�ch strom� v n�dob�ch objevilo v starov�k� ��n�, asi p�ed 2 tis�ci lety. BONSAJ (BONSAI) A JEJ� OBECN� POPIS. V p�ekladu z japonsk�ho "bonsaj", co� znamen� �rostlina v ploch� n�dob�. P�vodn� zem� bonsaje bylo myln� p�edpokl�dan� Japonsko, ve skute�nosti se um�n� p�stov�n� miniaturn�ch strom� v n�dob�ch objevilo v starov�k� ��n�, asi p�ed 2 tis�ci lety. Do Japonska se um�n� p�stovat bonsaje dostalo a� v 6. stolet� n.l., spolu s budhismem. Zde se um�n� p�stov�n� bonsaj� dostalo dal��ho v�voje. A pr�v� odtud za�alo sv�j v�t�zn� pochod po cel�m sv�t�. Japonsko vzalo na sebe roli zprost�edkovatele mezi ��nou a Z�padem. Pr�v� v zemi vych�zej�c�ho slunce byl zp�sob p�stov�n� bonsaje zlep�en� a uspo��dan�. Um�n� modern�ho p�stov�n� bonsaje vzniklo na za��tku 20. stolet�. Hlavn�m c�lem tohoto um�n� je za pomoci neust�l�ho hled�n� nov�ch forem vytvo�it z oby�ejn�ch a exotick�ch strom�, vyp�stovan�ch v p��rodn�ch podm�nk�ch, bonsaje (bonsai). Na rozd�l od tradi�n�ho, ��nsk�ho, je pro japonskou bonsaj charakteristick� v�t�� elegance. Stejn� jako ostatn� druhy v�chodn�ho um�n�, je i japonsk� bonsaj (bonsai) nejenom komplexem operac� o vyp�stov�n� miniaturn�ho stromku v n�dob�. Je to v podstat� cel� filosofie, kter� od �lov�ka, kter� se o bonsaje zaj�m�, vy�aduje a klade ur�it� n�roky na jeho osobu, a to p�edev��m spravedlivost, moudrost, srde�nost, ohleduplnost. Evropsk� �lov�k v�ak japonskou filozofii m��e pochopit jen t�ko, nicm�n� pro dosa�en� �sp�chu je minim�ln� nutn�, aby se k bonsaji choval v�n� a projevil j� maxim�ln� pozornost a l�sku. P�i spr�vn�m a pe�liv�m p�stov�n� m��e ��t po stovky let a st�t se symbolem, spojuj�c�m cel� generace. Z dochovan�ch poznatk� v�me, �e um�n� p�stov�n� bonsaj� dos�hlo nejv�t��ho rozkv�tu v obdob� rozmachu a blahobytu spole�nosti. V posledn� dob� se bonsaj (bonsai) st�v� obl�benou i u n�s. V modern�m ch�p�n� znamen� bonsaj (bonsai) miniaturn� strom v kv�tin��i. Od oby�ejn� pokojov� rostliny se bonsaj (bonsai) li�� velikost�, kter� v�ak proporcion�ln� vyhovuje norm�ln�mu stromu. V podstat� je bonsaj p�esnou, av�ak zmen�enou kopi� stromu, vyrostl�ho v p��rodn�ch podm�nk�ch. Tradi�n� bonsaj (bonsai) mus� odpov�dat n�sleduj�c�m po�adavk�m: - Kmen: Mus� b�t siln�, s viditeln� zv�razn�n�m z�kladem ko�enov�ho syst�mu. - Linie v�tv�: Mus� b�t jasn� a ostr�. - Kmen i v�tve: P�edstavuj� kostru rostliny a mus� b�t i skrze listy dob�e a z�eteln� vid�t. - Bonsaj (bonsai) mus� b�t shodn� se stromem t�ho� druhu, vyr�staj�c�ho v p��rodn�ch podm�nk�ch. - N�doba: Mus� m�t jednoduchou formu a nen�padn� zbarven�. Strom i n�doba: Mus� b�t v kompozi�n� shod�. Bonsaj (bonsai) se d�l� podle formy a rozm�ru. Bonsaj (bonsai) a jej� rozm�r. Klasifikace bonsaje podle rozm�ru je velmi relativn�. Existuj� n�sleduj�c� druhy bonsaje: - velk� 60 - 120 cm; - st�edn� 30 - 60 cm; - mal� 15 - 30 cm; - miniaturn� 5 - 15 cm, mezi kter�mi se rozli�uje tzv. "bonsaj s dr�pkem" (5 - 15 cm) a "baby bonsaj" (7,5 - 15 cm). V��ku rostliny m���me od okraj� n�doby nebo od z�klad� ko�en� a� do nejvy���ho bodu rostliny. Nejpopul�rn�j�� jsou "panenkov�" bonsaje, mal�ho a miniaturn�ho rozm�ru, jejich� kr�sa i k�ehkost vyvol�v� mimovoln� zachv�n�. Vid�me toti�, �e strome�ek je skute�n� a m� siln� kmen i n�dhernou korunu, ale zase si uv�domujeme, �e ten strome�ek nepat�� do na�eho sv�ta velk�ch v�c�, ale do nezn�m� zem� �Liliputu�. Nen� vhodn� nucenou cestou m�nit strome�ek velk�ho nebo st�edn�ho rozm�ru v miniaturn�. Nejlep�� je ihned z�skat bonsaj (bonsai) po�adovan�ho rozm�ru nebo ji vyp�stovat vlastn�mi silami. Pro miniaturn� bonsaje se nejl�pe hod� rostliny s mal�mi listy a chvoj� (nap��klad: Zimostr�z, Cyp�i�, Myrta, Oliva, Rozmar�na l�ka�sk�, �e�etl�k, ��nsk� jilm). P�stov�n� miniaturn� bonsaje se prakticky neodli�uje od p�stov�n� stromku v�t��ho rozm�ru. P�esto v�ak existuj� n�kter� odli�nosti formov�n�: - ni��� z�klad (pouze 2 a� 3 v�tve); - prvn� 2 a� 3 roky se doporu�uje p�stovat bonsaj (bonsai) ve velk� n�dob�, aby se zformoval siln� kmen; - je nutn� bonsaj (bonsai) v�ce zavla�ovat (nesm�me v�ak rostlinu p�emok�it!); - bonsaj (bonsai) p�esazujeme ka�d� jaro, b�hem p�esazov�n� odd�lujeme p�erostl� a �vlasat� ko�eny; - bonsaj (bonsai) hnoj�me slabou koncentrac� hnojiv. Bonsaj (bonsai) a jej� formy. Klasifikace druh� bonsaje, podle jej� formy, byla provedena japonsk�mi design�ry. Proto se v klasifikaci pou��vaj� japonsk� n�zvy. Chokkan: Je bonsaj (bonsai), kter� m� symetrickou vertik�ln� formu, tzn. p��m� vertik�ln� kmen ku�elovit� formy, rovnom�rn� pokryt� v�tvemi. Moyogi: Je bonsaj (bonsai), kter� m� nesymetrickou vertik�ln� formu, tzn. ku�elovit� kmen s nevelk�m sklonem k osnov� a maxim�ln� se t�emi nevelk�mi zak�iven�mi, rovnom�rn� pokryt�mi v�tvemi. Shakan: Je bonsaj (bonsai), kter� m� naklon�nou formu, tzn. naklon�n� kmen, vrchol i ko�enov� syst�m obr�cen� v protism�ru, ne� jak� m� z�klad kmenu, siln� ko�enov� syst�m. Fukinagasi: Je bonsaj (bonsai), kter� m� v�trem ohnutou formu, tzn. naklon�n� kmen, zejm�na u vrcholu, s v�tvemi, sm��ovan�mi na stranu sklonu. Hokidachi: Je bonsaj (bonsai), kter� m� v�j��ovitou formu, tzn. rovn� kmen, rozv�tven� do v�j��e. Kengai: Je bonsaj (bonsai), kter� m� svislou nebo stup�ovitou formu, tzn. zk�iven� kmen i v�tve, sv�en� dol�, p�es kraj n�doby. Han-kengai: Je bonsaj (bonsai), kter� m� polosvislou nebo polokask�dovou formu, tzn. kmen i v�tve vodorovn� v��i ke kraji n�doby. Ishitsuki: Je bonsaj (bonsai), kter� m� skaln� formu, tzn. ko�eny rostliny obchvacuj� kameny, kter� jsou v zemi. Sokan: Je bonsaj (bonsai), kter� m� dvojitou formu, tzn. 2 kmeny, r�zn� v��ky i mohutnosti, vyr�staj�c� z jednoho ko�enov�ho syst�mu. Sankan: Je bonsaj (bonsai), kdy z jednoho ko�enov�ho syst�mu vyr�staj� 3 kmeny. Kabudachi: Je bonsaj (bonsai), kter� m� v�cekmenovou formu, tzn. rostlina s n�kolika kmeny rozd�ln� tlou��ky, p�ipom�naj�c� ke�. Po�et kmen� je lich�. Yose-ue: Takto je nazvan� lesn� kompozice, tzn. mnoho strom� rozd�ln�ho rozm�ru a v�ku v jedin� n�dob�. Ikadabuki: Je bonsaj (bonsai), kter� m� formu ve tvaru �voru�, tzn. kmen le��c� na nebo v p�d�, se svisl�mi v�tvemi, rostouc�mi nahoru. Rostlina vypad� jako lesn� skladba z n�kolika strom�. Zahradn� a pokojov� bonsaj (bonsai). P�stov�n� pokojov�ch bonsaj� v podm�nk�ch m�rn�ho p�sma je spojeno s velk�mi nesn�zemi, nebo� v takov�m p��pad� rostliny dlouhou �adu let nevydr��. �sp�n�j�� je p�stov�n� zahradn� bonsaje, kter� je um�st�na na �erstv�m vzduchu. Zahradn� bonsaj (bonsai) trp�, pokud se dlouhodob� nach�z� v pokojov�ch podm�nk�ch, nebo� pokojov� vzduch je pro ni p��li� such� a tepl�. Pokud v�ak tuto rostlinu p�stujeme na �erstv�m vzduchu, probl�my vznikaj� jen z��dka. V l�t� mus�me zahradn� bonsaj (bonsai) p�ed p��m�mi slune�n�mi paprsky p�ist�nit a v zim� ji ochr�nit a ukr�t p�ed de�t�m, v�trem a sn�hem. Plodov� a kvetouc� bonsaje v�dy na n�kolik hodin postav�me na dob�e osv�tlen� m�sto. K zahradn�m bonsaj�m pat�� nap�. Jalovec ��nsk�, Cyp�i�ek hrachonosn�, Kdoulovec japonsk�, Cedrus japonica a Borovice lesn�, a tak� Javor dlanit� (japonsk�) i �ediv� jilm. Prakticky jakoukoliv odolnou rostlinu lze vyp�stovat jako zahradn� bonsaj. N�pad na vytvo�en� pokojov� bonsaje se zrodil nikoliv na V�chod�, ale na Z�pad�, a to v N�mecku. Pokojov� bonsaj (bonsai) je odoln�j��, ne� zahradn� bonsaj. Nicm�n� pokojov� bonsaj vy�aduje vy��� vlhkost vzduchu, a proto se doporu�uje dr�et bonsaj v dostate�n� vzd�lenosti od vyt�p�c�ch p��stroj�. Pokojov� bonsaj (bonsai) je tak� n�chyln� na pr�van. POKOJOV� BONSAJ (BONSAI) A PODM�NKY P��E O NI. Podle n�ro�nosti p�stov�n� m��eme pokojovou bonsaj (bonsai) postavit na stejnou �rove� s t�mi nejn�ro�n�j��mi pokojov�mi rostlinami. Pro �patn� p�stov�n� toti� bonsaj bu� zahyne, nebo ztrat� svoji kr�su a stane oby�ejnou pokojovou rostlinou, v ��dn�m p��pad� v�ak ne miniaturn�m strome�kem. Bonsaje v�t�inou pat�� k tropick�m a subtropick�m rostlin�m, proto pro n� klimatick� podm�nky na�eho regionu nejsou vhodn�. Z toho vypl�v�, �e podm�nky mus�me vytvo�it um�l�m zp�sobem. Pokud si nejste jist�, �e bonsaji budete moci poskytnout v�e spr�vn� a po�adovan� pro jej� �sp�n� a spr�vn� r�st, je lep�� se n�padu s p�stov�n�m bonsaje rad�ji p�edem vzd�t. Bonsaj (bonsai) a sv�teln� re�im. Doba trv�n� sv�teln�ho dne v m�rn�m p�smu je krat��, ne� v tropech nebo subtropech, proto bez dodate�n�ho osv�tlen� bonsaj (bonsai) dostatek sv�tla nikdy nebude m�t. Nedostatek slune�n�ho sv�tla je zvl�t� charakteristick� pro zimn� ��st roku, tedy od konce ��jna do za��tku b�ezna. R�zn� druhy bonsaje vy�aduj� r�zn� podm�nky osv�tlen�, kter� up�es�ujeme v �l�nku, kter� se konkr�tn� bonsaje t�k�. P�i v�b�ru stanove�t� pro bonsaj (bonsai) d�v�me pozor na dal�� parametry osv�tlen�: - na sv�tovou stranu (sever, jih, z�pad, v�chod); - na vzd�lenost od oken (na parapet, v okol� oken za z�clonou, v okol� oken bez z�clony, v hloubce m�stnosti); - na �hel dopadu slune�n�ch paprsk�; - na rozm�st�n� sousedn�ch pokojov�ch rostlin; - na existenci vn�j��ch p�ek�ek pro slune�n� svit (na bl�zko stoj�c� sousedn� budovy, hust� stromy); na barvu st�n i parapetu. Je t�eba m�t na pam�ti, �e z�clony slune�n� paprsky intenzivn� absorbuj�. Proto, pokud je bonsaj (bonsai) um�st�na za z�clonou, mus�me z�clonu b�hem dne nadzdvihovat nebo odsouvat stranou, aby se slune�n� sv�tlo mohlo pokojov� bonsaje dop�trat. Pokud jde o �hel dopadu slune�n�ch paprsk�, r�st bonsaje je intenzivn�j��, kdy� m� sv� stanovi�t� na lev� stran� v�chodn�ho okna nebo na prav� stran� z�padn�ho okna. Nedostatek sv�tla mus�me nahradit pomoc� p��stroj� um�l�ho osv�tlen�. Nen� vhodn� v�ak vyu��vat um�l�ho osv�tlen� po cel� rok, proto�e to m��e na bonsaj (bonsai) nep��zniv� p�sobit. V zimn�m obdob� a tak� b�hem zamra�en�ch dn� od ��jna do b�ezna je dodate�n� osv�tlen� zapot�eb�. Pro tyto ��ely se pou��vaj� z��ivky denn�ho sv�tla, rtu�ov� ��rovky vysok�ho tlaku a ��rovky halogenov�. Oby�ejn� ��rovky je lep�� nepou��vat, nebo� uvol�uj� sv�tlo, kter� je od denn�ho sv�tla zna�n� vzd�len�, a jejich teplo p�sob� na rostlinu �kodliv�. Tak� ��innost ��rovek je nedostate�n�. Nejl�pe vyhovuj� z��ivky denn�ho sv�tla, kter� maj� vysokou ��innost a jsou pohodln�. Obstarat si takov� ��rovky nen� nijak obt�n�. Pro osv�tlen� bonsaje se doporu�uj� ��rovky o v�konu 18 W a 40 W (120 cm). P�i instalaci lamp pro dodate�n� osv�tlen� bonsaje mus�me dodr�ovat n�sleduj�c� p�edpisy: - ��m bl�e k bonsaji je lampa nainstalovan�, t�m efektivn�ji p�sob�. Nesm�me v�ak tak� zapomenout na jej� tepeln� z��en�. - cel� sv�tlo ��rovky mus� sm��ovat na rostlinu. na ka�d� �tvere�n� metr osv�cen�ho povrchu mus� p�ipadat nejm�n� 70 W. P�itom se p�edpokl�d�, �e je lampa od rostliny vzd�len� 25 - 50 cm. b�hem zimn�ho obdob� mus�me osv�tlen� zv��it o 4 a� 5 hodin. Bonsaj (bonsai) a tepeln� re�im. Subtropick� druhy bonsaje (myrta, oliva, marhan�k, rozmar�na l�ka�sk�) pot�ebuj� b�t v zim� udr�ov�ny p�i teplot� od 5 do 15 C a v l�t� b�t vyn�eny na �erstv� vzduch (na balk�n, terasu, apod.). Tropick� druhy bonsaje mus�me po cel� rok udr�ovat p�i teplot� od 18 do 25 C. V l�t� rostliny ponech�me uvnit�. Tropick� rostliny nen� vhodn� polo�it na kamenn� parapet, pokud pod n�m nen� um�st�n vyt�p�c� syst�m. ��m je teplota, ve kter� bonsaj (bonsai) udr�ujeme, vy���, t�m bonsaj pot�ebuje v�ce sv�tla, vody a �ivin. ��m je teplota ni���, t�m m�n� hojn� mus� b�t z�livka i p�ihnojov�n�. Bonsaj (bonsai) a vlhkost vzduchu. Vlhkost vzduchu v m�stsk�ch prostor�ch je zpravidla pro bonsaj (bonsai) nedosta�uj�c�. Jak tento probl�m m��eme vy�e�it? Nejdra���m, av�ak ne nej��inn�j��m, zp�sobem pro udr�en� optim�ln� vlhkosti vzduchu je elektrick� zvlh�ova� vzduchu. Zvlh�ova�e v�ak maj� celou �adu chyb, maj� p��li� velk� vn�j�� rozm�ry, drahou obsluhu, hlukov� efekt, atd. Snadn�j��m zp�sobem je um�stit bonsaj (bonsai) do ploch� n�doby nebo na podnos z um�l� hmoty, kter� napln�me vodou. Dno n�doby �i podnosu mus�me vylo�it mal�mi kam�nky nebo m��kou a na n� hlin�n� hrnec s bonsaj� postavit. Mno�stv� vody pak mus�me udr�ovat na stejn� �rovni. Efektivnost tohoto zp�sobu zvlh�ov�n� vzduchu se zv���, pokud n�dobu s vodou postav�te nad oteplovac� syst�m. Pro zvy�ov�n� vlhkosti vzduchu se doporu�uje rostlinu post�ikovat vodou. Tato procedura v�ak p�in�� pouze kr�tkodob� efekt, proto ji mus�me pravideln� opakovat. Post�ikov�n� mus�me prov�d�t dopoledne, aby rostlina stihla do ve�era vyschnout. Bonsaj (bonsai) a jeho zal�v�n�. Zemina v n�dob�, ve kter� bonsaj (bonsai) p�stujeme, by m�la b�t neust�le vlhk�, ne such�, ale tak� ne p�emok�en�. Suchost p�dy m��eme definovat na omak nebo z jej�ho zbarven�. Such� ��kraloup� na povrchu zeminy neznamen�, �e je zemina such� cel�. Voda mus� dos�hnout a� na dno n�doby. P�i �patn� propustnosti zeminy zavla�ov�n� t�eba 2 a� 3 kr�t zopakujte, dokud se v zemin� nesvla�� ka�d� �zrnko p�sku�. V l�t� bonsaj (bonsai) pot�ebuje v�ce vody, ne� v zim�, co� je spojeno s jej�m intenzivn�j��m r�stem. Subtropick� rostliny se v l�t� zal�vaj� pokud mo�no z��dka, zemina by m�la b�t relativn� such�. Tropick� rostliny nesn�� zal�v�n� studenou vodu. Nejlep�� voda pro z�livku je voda odst�t�. M��eme pou��t i vodu z vodovodu, kterou v�ak p�ed zal�v�n�m nech�me po n�kolik hodin odst�t. Voda tak z�sk� pokojovou teplotu a usazuje se v n� �p�na a mechanick� ne�istoty. P�da pro bonsaj (bonsai). Ur�en� zemina pro pokojov� rostliny, kterou m��eme v b�n� prodejn� kv�tin zakoupit, se pro bonsaje nehod�! Takov� zemina toti� zpravidla obsahuje velk� mno�stv� nejmen��ch ��stic. V krajn�m p��pad� ji m��eme pou��t jako p��davek k z�kladn� zemin�. Existuj� 3 druhy p�dn� sm�si pro bonsaj (bonsai): 1.) 2 d�ly hl�ny, 2 d�ly humusu a 2 d�ly jemnozrnn�ho �t�rku nebo kamenn�ch kous��k� (v krajn�m p��pad�, hrubozrn�ho p�sku); 2.) 3 d�ly hl�ny, 5 d�l� humusu a 2 d�ly �t�rku; 3.) 1 d�l hl�ny, 5 d�l� humusu a 2 d�ly �t�rku. Jako humus m��eme pou��t listov� humus i shnil� jehli��, ra�elinu, shnilou k�ru, a tak� jakostn� kompost s vysok�mi obsahem humusu. Do p�dn� sm�si m��eme p�idat trochu organick�ch hnojiv, nap�. rohov� piliny, ryb� nebo kostn� mouku, �epkov� v�lisky, a to pom�rem 3 gramy hnojiva na 1 kg p�dy. V�echny prvky pe�liv� sm�ch�me a 15 minut v hrnci nah��v�me za teploty 100 st. C. B�hem takov�hoto zpracov�n� p�dy zni��me semena bylin i nejr�zn�j�� choroby. Prvn� dv� sm�si maj� neutr�ln� polohu kyselosti, t�et� p�dn� sm�s se od nich svoj� zv��enou kyselost� li��. Sn�it kyselost p�dy m��eme p�id�n�m v�pn�ku, kter� k organick�mu hnojivu p�im�ch�me. Zv��enou kyselost sni�uje tak� ra�elina nebo shnil� jehli��. BONSAJ (BONSAI) A JEHO KULTIVACE. P�stujeme bonsaj (bonsai) ze semen. Ze semen se p�stuj� tropick� a subtropick� rostliny. Z rostlin na�eho m�rn�ho p�sma se semeny rozmno�uj� pouze b�e�an, myrta a citrusy. Velk� mno�stv� semen, kter� obsahuj� pevnou slupku, se p�ed v�sadbou podrobuj� stratifikaci. Nej�ast�ji se slupka semene na�ez�v�, propichuje nebo se podrobuje vodn� adjustaci, tzn. �e se sem�nka d�vaj� do tepl� vody na cel� den. Tato semena je pak nutn� neprodlen� zasadit, nebo� rychle ztr�cej� svoji kl��ivost. Mus�me zasadit asi 2 kr�t v�ce semen, ne� pl�nujeme, proto�e ne ka�d� semeno do dosp�l� rostliny dor�st�. P���iny zahynut� semen jsou r�znorod�: nesteriln� zem, nep��zniv� ro�n� obdob�, �patn� podm�nky p�stov�n�, atd. Semena se doporu�uje vysazovat do p�dy, kter� se skl�d� ze 2 d�l� humusu a 1 d�lu p�sku. P�du v ��dn�m p��pad� nep�ihnojujeme, mus�me ji v�ak desinfikovat horkou p�rou! Steriln� p�du vysou��me a pros�v�me p�es s�to, kter� m� d�ru men��, ne� 5 mm v pr�m�ru. Pro v�sev sem�nek se pou��v� ka�d� n�doba o hloubce 5 cm s dren�n�m otvorem. P�ed pou�it�m n�dobu umyjeme a vydezinfikujeme speci�ln�mi prost�edky, a pot� pe�liv� opl�chneme a poz�statky �ist�c�ch prost�edk� odstran�me. Semena je dobr� pro jejich lep�� osv�tlen� s�zet od sebe s dostate�n� velk�m intervalem. Hrub� semena s�z�me jednotliv�, drobn� semena rovnom�rn� rozpra�ujeme, p�edb�n� je sm�ch�me s dvojitou d�vkou m�lk�ho such�ho p�sku. Po zaset� semena pe�liv� p�im��kneme desti�kou a zasypeme m�kkou p�dou, o s�le 2 a� 3 kr�t v�t��, ne� je rozm�r sem�nek, Semena, kter� miluj� a pot�ebuj� sv�tlo, v�ak nezasyp�v�me. N�dobu se vsazen�mi semeny p�ikryjeme sklem nebo pr�hledn�m krytem, kter� umo��uje zachovat vlhkost a zabezpe�uje p��stup sv�tla k semen�m. N�dobu mus�me rozm�stit tak, aby i v nejchladn�j��m obdob� m�la dostate�n� p��sun tepla, nap�. u radi�toru �st�edn�ho topen�. Optim�ln� teplota pro v�t�inu bonsaj� je 20 a� 25 C (ne v�ak vy���!). Sem�nka mus� b�t od p��m�ch slune�n�ch paprsk� chr�n�na. Zeminu mus�me hl�dat, aby nebyla vyschl�, ani p��li� vlhk�. Nedostatek vl�hy i jej� nadm�rnost toti� semen�m �kod�. Jakmile semena vykl���, v�ko mus�me nadzvednout, abychom zajistili p��stup vzduchu. Za 2 a� 3 dny v�ak v�ko odstran�me. A� v�honky trochu povyrostou a budou m�t 3 a� 4 l�stky, mus�me je p�esadit do nov�ho hlin�n�ho hrnce, napln�n�ho �erstvou p�dou. V�honky se od sebe vysazuj� ve vzd�lenosti 3 a� 4 cm. P�itom se ko�eny v�honk� se��znou a zahloub� do p�dy, do �rovn� prvn�ho p�ru l�stk�. Mnohon�sobn� p�esazov�n� v obdob� od 4 do 8 t�dn� (v z�vislosti na ro�n�m obdob�) napom�h� formov�n� bohat� a dob�e rozvinut� ko�enov� soustavy mlad�ch rostlin. Za 6 a� 8 t�dn� po p�esazen� m��eme p�du trochu p�ihnojit. Bonsaj (bonsai) a jej� �t�pov�n�. Odd�len� v�honky, z�skan� v d�sledku formov�n� bonsaje, m��eme pou��t pro �t�pov�n�. Pro tento zp�sob rozmno�ov�n� bonsaje je vhodn� pou��t mlad� a pru�n� od�t�pky, v d�lce 5 a� 10 cm. Mus�me je od��znout ostr�m no�em, pod posledn�m p�rem list�. V doln� ��sti od�t�pku opatrn� odd�l�me listy, tak abychom nepo�kodili povrch od�t�pku. Zemina pro s�zen� od�t�pk� je stejn�, jako pro semena. N�doba mus� m�t p�ibli�n� hloubku 6 cm. Od�t�pky zasazujeme m�lce, asi 1 a� 1,5 cm, a do zvlh�en� p�dy. S�zejte je vertik�ln� a d�vejte pozor, aby od�t�pky neupadly. Vzd�lenost mezi jednotliv�mi sazenicemi z�vis� na jejich rozm�ru, v ka�d�m p��pad� se v�ak mus� navz�jem dot�kat. Po zasazen� od�t�pk� p�du zalijeme vodou a n�dobu p�ikryjeme sklem nebo igelitem. Optim�ln� teplota pro od�t�pky tropick�ch rostlin je 20 a� 25C, pro od�t�pky subtropick�ch rostlin je 14 a� 20C. Jakmile se objev� v�honky, v�ko nadzdvihneme a po uplynut� 1 dne ho odstran�me. Bonsaj (bonsai) a mno�en� vzdu�n�mi ��zky. Je to d�vn� zp�sob, kter� se vyu��v� pro vyp�stov�n� nejr�zn�j��ch druh� f�kus�. S jeho pomoc� lze z velk� rostliny vytvo�it bonsaj. Podkladem pro budouc� bonsaj slou�� velk� rozv�tven� rostlina se sou�ky, kter� jsou vhodn� k vytvo�en� sou�ku bonsaje. Pr�m�r sou�ku v�ak nesm� p�ev��it 3 cm. V m�st� odd�len� sou�ku od kmenu, se velk� rostlin� vytvo�� vrub. Existuj� 3 zp�soby odd�len� km�nku: 1.) m�sto odd�len� se omot� 1 a� 2 kr�t nerezov�m dr�tem, p�es kter� se pot� no�em ud�l� n�kolik pod�ln�ch vrub�, s hloubkou do d�ev�n� ��sti kmenu; 2.) v m�st� odd�len� se okolo sou�ku ud�l� jeden vrub o ���ce 1 cm; 3.) po obvodu kmene se v m�st� odd�len� ostr�m no�em ud�laj� 2 - 3 p���n� vruby, o d�lce 1 a� 2 cm, ve sm�ru od povrchu ke st�edu kmene, a pot� se vrub zajist� v otev�en� pozici pomoc� kamen� nebo desti�ek. A� ji� vruby provedeme jak�mkoliv zp�sobem, zasypeme je biohumusem, kter� obsahuje pro rostlinu d�le�it� hormony r�stu, a oblo��me mechem nebo ra�elinou, a pot� omot�me polyetyl�nem. Mech i ra�elinu mus�me udr�ovat ve vlhk�m stavu. Za 1,5 - 2,5 m�s�c�, podle obdob� roku i vzhledu rostliny, n�m pod mechem nebo ra�elinou vykl��� ko��nky. Nyn� mus�me sou�ek od kmene odd�lit, a to pod m�stem, kde n�m ko��nky vykl��ily, a opatrn� zasadit do n�doby napln�n� zeminou. Mus�me p�itom d�vat pozor, abychom nepo�kodili mechov� �i ra�elinov� ovinut�. Mladou rostlinu mus�me b�hem prvn�ho t�dne, dokud se j� ko�enov� syst�m nezpevn�, ochr�nit od otev�en�ho slune�n�ho prostoru a pr�vanu. Rostlinu p�esazujeme do nov� n�doby pouze 1 kr�t za rok. Bonsaj (bonsai) a vhodn� kv�tin��e a n�doby. Pro bonsaj (bonsai) m��eme pou��t jak speci�ln� ploch� n�doby, tak i b�n� kv�tin��e z hl�ny nebo z um�l� hmoty. Je v�ak lep�� d�t p�ednost keramick� n�dob�. P�i zavla�ov�n� mus�me m�t na pam�ti, �e hlin�n� kv�tin�� do sebe ur�it� mno�stv� vl�hy vsakuje. Proto m� b�t zavla�ov�n� rostliny v hlin�n�m kv�tin��i hojn�j��, ne� v kv�tin��i z um�l� hmoty. Nez�visle na materi�lu kv�tin��e, v n�m mus� b�t dosti velk� odvod�ovac� otvor. Forma a objem n�doby z�le�� na druhu rostliny. Ploch� n�doby jsou lep��, ne� hlubok�, nebo� jejich tvar napom�h� formov�n� ploch�ho ko�enov�ho syst�mu bonsaje. V��ka pl�t� n�doby se mus� minim�ln� rovnat tlou��ce kmenu. D�lka n�doby mus� odpov�dat p�ibli�n� 2/3 v��ky rostliny. Forma ploch� n�doby m��e byt rozmanit� - �ty�hrann�, okrouhl�, ov�ln�, troj�heln�kov�, mnoho�heln�kov�, atd. Bonsaj (bonasi), kter� miluje vlhko, pot�ebuje zal�vat hojn� (nap�. Myrta) a je vhodn�j�� p�stovat ji v hlubok�ch n�dob�ch. V n�dob�ch s vysok�m pl�t�m tak� rostliny svisl�ho tvaru vypadaj� velice efektn�. ��m plo��� n�doba je, t�m v�ce vody bude bonsaj (bonsai) p�i zal�v�n� pot�ebovat, a t�m tak� budou intervaly mezi jednotliv�mi z�livkami krat��. Pro rostliny kvetouc� a rostliny s jasn�mi nebo �edozelen�mi listy se nejl�pe hod� n�doby jasn�ch t�n�. Pro bonsaje s tmav� zelen�mi listy, a tak� pro ty, u kter�ch temn� kmen a jeho v�tve p�eva�uj� nad mno�stv�m list�, jsou vhodn�j�� n�doby tmav� �ed�, tmav� hn�d� a tmav� modr� barvy. V prvn�m p��pad� se d�v� p�ednost n�dob�m nat�en�m glazurou, ve druh�m p��pad� by se m�ly pou��vat kv�tin��e bez glazury. S�zen�. Kone�n� tedy sazenice a v�honky vysazujeme do st�l� hlin�n� n�doby. U sazenic p�itom odd�lujeme bo�n� ko��nky a u v�honk� p��li� dlouh� ko�eny o�ez�v�me. Rozm�r kv�tin��e �i n�doby m� obrovsk� v�znam. Jeho v�b�r z�vis� na v��ce stonku a velikosti ko�enov�ho syst�mu. Pokud bude n�doba p��li� velk� nebo p��li� mal�, rostlina nikdy nevytvo�� optim�ln� po�adovan� ko�enov� syst�m. Vrchn� pr�m�r n�doby mus� b�t 7 a� 12 cm. P�ed zasazen�m se dno n�doby vyrovn� a vylo�� tenkou vrstvou p�dy. Ko�eny sazenice rozt�hneme a takto do hlin�n� n�doby um�st�me. Pot� mezi ko��nky nasypeme z�klad p�dy, kter� opatrn� zarovn�me a m�rn� prsty p�ima�k�me. Kdy� je hlin�n� hrnec zeminou zapln�n, m�li bychom s n�m opatrn� poklepat, aby p��padn� pr�zdn� m�sta zmizela. V p��pad� nutnosti pak do n�doby je�t� trochu zeminy p�id�me. Pro zal�v�n� mus�me mezi st�nou n�doby a patou rostliny nechat dostate�nou mezeru. Bonsaj (bonsai) a jeho p�esazov�n�. V pr�b�hu prvn�ho roku nech�v�me bonsaj (bonsai) voln� r�st. B�hem n�sleduj�c�ch 5 a� 7 let je v�ak ji� t�eba bonsaj p�esazovat, a to zpo��tku ka�doro�n�, a potom ka�d� 2 roky. P�esazov�n� uskute��ujeme zpravidla zjara, od b�ezna do dubna. Pr�v� v tomto obdob� je bonsaj schopn� dosti lehce �oku z p�esazov�n� odolat, nebo� dost�v� dostatek tepla a sv�tla pro pot�ebnou redukci s�ly a pro adaptaci na nov� prost�ed�. B�hem p�esazov�n� v�echny nemocn� a mrtv� ko��nky mus�me odd�lit. Rostliny s nemocn�m ko�enov�m syst�mem se doporu�uje p�esadit do p�dy s velk�m obsahem �t�rku. Ko�enov� syst�m v d�sledku nadm�rn� z�livky nebo p�ihnojov�n� obvykle trp�. Bonsaj (bonsai) p�esazujeme n�sledovn�: Bonsaj (bonsai) asi 1 a� 2 dny p�ed p�esazen�m p�estaneme zal�vat, nebo� such� ko��nky jdou z n�doby snadn�ji vyjmout i od p�dy l�pe o�istit. V den p�esazen� je nutn� p�edem p�ipravit novou n�dobu, �erstvou a vhodnou p�du i pot�ebn� n�stroje. Novou n�dobu mus�me vym�t, vydezinfikovat a pe�liv� opl�chnout. Starou n�dobu nen� vhodn� pou��vat znovu. Odvod�ovac� otvor v n�dob� uzav�eme. A� budeme m�t v�echno p�ipraveno, p�istoup�me k p�esazov�n�. P�esazov�n� uskute��ujeme rychle, bez zpo�d�n�, proto�e ko�eny jsou neoby�ejn� citliv� a nesm�j� se podrobit dlouh�mu p�soben� vzduchu a slune�n�ho sv�tla. Rostlinu je t�eba nadzdvihnout, pevn� dr�et, no�em prov�st po obvodu n�doby, av�ak s opatrnost� ke ko�en�m, �ez a vyndat bonsaj z n�doby i se zeminou ulp�vaj�c� na jej�ch ko�enech. Zeminu okolo ko�en� mus�me odstranit na 1/3, a to rovnom�rn� ve v�ech ��stech. Star� i nemocn� ko�eny p�itom od��zneme a zdrav� ko�eny o trochu zkr�t�me. Povrch �ezu u siln�ch ko�en� mus� sm��ovat dol�. Potom dno p�ipraven� n�doby oblo��me vrstvou �erstv� p�dy. Do n�doby rostlinu um�st�me s dob�e rozprost�en�mi ko�eny. P�i p�esazov�n� mus�me um�st�n� bonsaje v n�dob� dodr�ovat n�sleduj�c� pravidla: 1.)Bonsaj (bonsai) vysazujeme v�dy p��mo uprost�ed kulat�, �tvercov� a mnoho�heln�kov� ploch� n�doby nebo ve vysok� n�dob� pro kask�dovou nebo polokask�dovou bonsaj. 2.)Bonsaj (bonsai) vysazujeme v pravo�hl� a ov�ln� n�dob� ne zcela uprost�ed, ale trochu mimo st�ed a za �arou, kter� st�edem proch�z�. Bonsaj (bonsai) asymetrick� formy je dobr� posunout ke kraji n�doby, zat�m co bonsaj symetrick� formy um�stit bl�zko st�edu. Ko�eny bonsaje mus� b�t nad povrchem zeminy viditeln�, nen� v�ak t�eba je um�stit p��li� vysoko. Bonsaj (bonsai) se slab�m ko�enov�m syst�mem doporu�ujeme upev�ovat v n�dob� pomoc� dr�tu, prota�en�ho skrz odvod�ovac� otvor n�doby a zafixovan�ho pod kv�tin��em malou d�ev�nou ty�kou. Pot�, co rostlinu spr�vn� um�st�me, zapln�me hlin�nou n�dobu zeminou. Abychom zaplnily pr�zdn� m�sta v zemin�, opatrn� p�du mezi ko�eny a pod�l kv�tin��e opatrn� prsty udus�me. P�esazenou rostlinu opatrn� zalijeme vodou do t� doby, dokud voda z odvod�ovac�ho otvoru nepote�e. Hrnec s bonsaj� postav�me na jasn� osv�tlen� m�sto a co nejd�l od mo�n�ho pr�vanu. Za 4 a� 5 t�dn� si bonsaj (bonsai) vytvo�� nov� ko�enov� syst�m. BONSAJ (BONSAI) A JEJ� FORMOV�N�. Se�ez�v�n� v�tv� a v�honk�. Bonsaj (bonsai) je nejlep�� se�ez�vat na ja�e nebo v l�t�, kdy� rostlina vstupuje do obdob� aktivn�ho r�stu. Ty bonsaje, kter� rostou v pr�b�hu cel�ho roku, m��eme se�ez�vat kdykoliv. Mus�me v�ak p�i tom m�t na pam�ti, �e takov� rostlina je v zimn�m obdob� zna�n� oslabena. Siln� v�honky se�ez�v�me �ikmo a bezprost�edn� nad pup�nkem. Slab� v�honky se�ez�v�me vodorovn�, ve sm�ru r�stu a nad pup�nkem. Mlad� i m�kk� v�honky m��eme u�t�pnout nehty. Pokud mladou rostlinu ponech�me bez se�ez�v�n�, bude r�st nahoru a p�estane se v�tvit. Abychom tedy strome�ek p�inutili se v�tvit, mus�me ho se�ez�vat na po�adovan� tvar i v��ku rostliny. P�itom v��ka kmenu mus� sestavovat kolem 1/3 v��ky cel� rostliny. U v�t�iny bonsaj� v�dy jako prvn� vyr�staj� pup�nky na hlav� stromu, kter� tak� ur�uj� vertik�ln� r�st stromku. Pokud odd�l�me pup�nek na hlav� stromu, jeho funkci p�evezme jeden z bo�n�ch pup�nk�, kter� je um�st�n v��e, ne� zb�vaj�c�. P�i o�ez�v�n� v�honku mus�me vz�t v �vahu sm�r r�stu, kter� pup�nek ukazuje. Rostlinu za��n�me se�ez�vat ji� v tom st�diu, kdy m� 4 a� 5 list�. V�honek se�ez�v�me, kdy� m� 1 a� 2 listy, t�mto v�ak pozastavujeme r�st v�tve i v�honku do d�lky. Velk� v�znam m� posledn� zanechan� pup�nek na v�honku. Jak ji� p�eme v��e, pro spr�vn� rostlou bonsaj m� prvo�ad� v�znam linie kmenu a v�tv�, kter� maj� b�t viditeln� skrze list�. P�i formov�n� rostliny je t�eba na "negativ� z�ny" (pr�zdnoty) mezi v�tvemi d�vat stejn� velk� pozor, jako na tvar kmenu. P�esto�e m� b�t bonsaj (bonsai) kr�sn� a harmonick� ze v�ech stran, nejv�t�� pozornost p�eci jen p�itahuje jej� hlavn�, �eln� strana. Je t�eba se vyvarovat n�sleduj�c�ch variant rozmis�ov�n� v�tv�: - v�tve v jedn� v��ce proti sob� navz�jem; - seskupen� n�kolika v�tv� v jedn� v��ce (p�itom kmen v�tve postr�d�); - n�kolik v�tv�, um�st�n�ch na jedn� stran� kmenu jedna pod druhou; v�tve, sm��ovan� vertik�ln� nahoru nebo vertik�ln� dol�. P�ed t�m, ne� jednu �i dv� v�tve odd�l�me, doporu�uje se v�tve p�ikr�t dlan� nebo listem pap�ru, abychom zjistili, zda se od��znut� v�tv� na vzhledu rostliny skute�n� kladn� projev�. ��m vy��� rostlinu pl�nujeme, t�m v�ce �asu samotn� proces se�ez�v�n� jej� osnovy zab�r�. Se�ez�v�n� borovice a cyp�i�e velkoplod�ho (Cupressus macrocarpa). Proces se�ez�v�n� bonsaje prob�h� stejn�, jako u ostatn�ch druh� rostlin, nicm�n� se�ez�v�n� borovice a cyp�i�e velkoplod�ho m� sv� zvl�tnosti. Mlad� v�honek borovice se jmenuje ''sv��ka''. Na konci ''sv��ky'' se formuje vrcholov� pupenec s mno�stv�m vedlej��ch pupenc�. Pokud je nutn� zpomalit r�st v�tv� do d�lky, mus�me je�t� p�ed objeven�m jehli�� samotnou silnou �sv��ku� prsty u�t�pnout. Na konci ka�d�ho v�honku se ponech�vaj� 1 a� 2 ''sv��ky'', kter� se zkracuj� o 1/4 nebo 1/3. Jen v d�sledku t�chto opat�en� m��eme z�skat hust� jehli��. V ��jnu se v�dy star� ''sv��ky'' a star� jehli�� u�tipuje, a to zejm�na na vrcholu rostliny, na ka�d�m v�honku se ponech�v� asi 7 a� 10 p�r� jehli��. Toto zajist� p��stup sv�tla i pro vnit�n� ��st koruny. Podobn� postup je vhodn� tak� pro v�honky cyp�i�e velkoplod�ho. Metoda linna�. Tato metoda se�ez�v�n� rostlin vznikla na konci 19. stolet� v ��n�, v m�ste�ku s n�zvem Linnan'. Vyn�lezci t�to metody byli mni�i buddhistick�ho kl�tera, kte�� ocenili bizarn� a sukovit� tvar stromk�, rostouc�ch v hor�ch, a rozhodli se vyp�stovat rostliny podobn� formy, av�ak um�lou cestou. Co� se jim tak� poda�ilo. Formov�n� sukovit� a uzlovit� bonsaje se prov�d� pravideln�m ost�ihov�n�m vrcholn�ch pup�nk�, kter� definuj� sm�r r�stu rostliny. A� bude m�t rostlina dost s�ly, jej� km�nek mus�me u��znout nad t�m pup�nkem, kter� definuje sm�r r�stu. Po n�jak� dob�, kdy u��znut� v�honek vyroste a znovu zes�l�, v�honek op�t u��zneme nad t�m pup�nkem, kter� ukazuje ji� trochu zm�n�n� sm�r r�stu. O�ez�n� se prov�d� n�kolikr�t, v d�sledku �eho� rostlina nab�v� zaj�mav� a p�irozen� vzhled. K podstatn�mu z�poru t�to metody formov�n� bonsaje, pat�� doba trv�n� (a� n�kolik let) a vysok� po�adavky na sv�teln� podm�nky. Bonsaj (bonsai) a jej� tvarov�n� pomoc� dr�tu. Metoda formov�n� bonsaje pomoc� dr�tu je relativn� nov�. Objevila se a� ve 20. stolet�. P�ed t�m bylo z�kladn�m zp�sobem formov�n� bonsaje �se�ez�v�n�, kter� vedlo k po�adovan�mu efektu a� po uplynut� mnoha let. Vyu�it� dr�tu umo��uje vytv��et bizarn� formy bonsaje. Pro formov�n� dr�tem jsou vhodn� v�echny kmeny, v�tve i v�honky, dokud jsou je�t� pru�n�, ale ji� za��naj� s�lit. Pru�nost rostliny v�dy vyzkou��me rukou, ale opatrn�, abychom ji nezlomili. Pokud se bonsaj (bonasi) p�i t�to zkou�ce nalom�, na m�sto zlomu mus�me p�ilo�it kus gumy a ob� ��sti rostliny sv�zat. V tomto p��pad� je korekci formy bonsaje lep�� odm�tnout. Nejp��zniv�j��m obdob�m pro korekci formy bonsaje pomoc� dr�tu je jaro, kdy ohnut� v�tv� a kmenu, kter� vedou ke zm�n� vnit�n�ch bun��n�ch spoj�, sn�� rostlina velice dob�e. Dr�tem omot�van� ��sti rostliny m�n� sm�r r�stu a z�st�vaj� v dan� poloze i pot�, co dr�t odstran�me. Dr�t m� b�t z hlin�kov� a nebo z m�di. Up�ednost�uje se dr�t z m�di, nebo� hlin�kov� dr�t je na temn� k��e dosti viditeln�. Dr�t by m�l m�t 1/3 d�lky t� ��sti stromu, kterou chcete omotat. Dr�t mus�me t�sn� navinout tak, aby jednotliv� ovinut� (�i z�vity) �inily s ov�jenou v�tv� �hel 45�. P�itom sledujeme, aby nedoch�zelo k po�kozen� k�ry, list�, ani v�honk�. Rostlinu s jemnou k�rou nejprve omot�me vylisovan�m pap�rem a teprve pak dr�tem, abychom povrch rosliny neporanili. Pokud n�m jedin� dr�t k p�esm�rov�n� r�stu a tvarov�n� bonsaje nesta��, pou�ijeme klidn� je�t� jeden. B�hem formov�n� dr�t v�dy jednou rukou pevn� k bonsaji p�im��kneme, a druhou rukou dr�t pe�liv� nav�j�me na kmen. P�itom ka�d� proveden� z�vit zachyt�me prvn� rukou. Doln� konec dr�tu pevn� zajist�me u z�kladu, nebo na hlavn� nebo siln� v�tvi rostliny. Dr�t nav�j�me sm�rem odzdola nahoru z kmenu i od kmenu k vrcholk�m velk�ch a siln�ch v�tvi. V�tve, kter� se nach�zej� naproti sob�, m��eme omotat jedin�m dr�tem. Pokud pak chceme v�tev nahnout dol� nebo usm�rnit nahoru, dr�t nav�j�me na v�tev a ot���me v pot�ebn�m sm�ru, jak je na obr�zku uk�z�no. Dr�t ponech�me na rostlin� zhruba od 1 m�s�ce na jemn�ch v�tv�ch, a� do 6 m�s�c� pro kmen a siln� v�tve. Pokud dr�t za�ne k�rou obr�stat, mus�me ho bez prodlen� odstranit, bez ohledu na to, zda strome�ek p�ijal po�adovan� tvar nebo ne. V opa�n�m p��pad� na k�re z�st�vaj� jizvy, kter� kaz� vn�j�� vzhled bonsaje. Po uplynut� n�kolika t�dn� m��eme ovinov�n� zopakovat. Odstra�ov�n� dr�tu se prov�d� v opa�n�m sm�ru, ne� nav�jen�. Je v�ak tak� zapot�eb� prov�d�t to velmi opatrn�, abychom rostlinu nepo�kodili. Bonsaj (bonsai) a jej� tvarov�n� bez dr�tu. Bonsaj (bonsai) m��eme tvarovat i jin�mi zp�soby, nap��klad pomoc� n�kladu nebo kol��k�. Abychom nepo�kodili k�ru rostliny, mus�me pod kol��ky polo�it gumovou podlo�ku. Bonsaj (bonsai) a zmen�ov�n� rozm�ru jej�ch list�. N�kdy rozm�r listu neodpov�d� mal� v��ce bonsaje. V tomto p��pad� mus�me listy zmen�it um�l�m zp�sobem. Listy a m�kk� konce v�honk� se v obdob� od kv�tna do �ervna o�ez�vaj�. �ap�ky list� se v�ak na bonsaji ponech�vaj�. Pot� za�ne bonsaj obr�stat nov�mi listy, kter� ji� maj� men�� rozm�r. Um�l� zmen�ov�n� rozm�ru list� m��eme pou��vat tehdy, kdy� bonsaj (bonsai) odpov�d� n�sleduj�c�m po�adavk�m: - m� zdrav� ko�enov� syst�m; - je to ji� dosp�l� rostlina s kone�n�m tvarem; - m� bohat� list� a schopnost d�vat nov� listy; p�stuje se v dobr�ch podm�nk�ch (na zast�n�n�m m�st� a za spr�vn�ho zal�v�n�). Bonsaj (bonsai) a zes�len� jej�ho kmenu. Bez z�sahu �lov�ka ka�d� kmen s�m dos�hne d��ve �i pozd�ji nutn� tlou��ky. Tento proces v�ak m��eme urychlit. Existuje n�kolik t�chto zp�sob�: 1.)Pro mlad� rostliny: Prvn�ch 3 a� 5 let mlad� stromky ka�doro�n� p�esazujeme do velk�ho kv�tin��e a po uplynuti teto doby je s�z�me do ploch� n�doby. Toto vede k p�irozen�mu zes�len� kmene. 2.)Pro mlad� a pru�n� a rostliny bez pevn� k�ry: P�ibli�n� jednou za t�den v obdob� aktivn�ho r�stu doln� ��st� kmene h�b�me do nejr�zn�j��ch sm�r�, v d�sledku �eho� se kmen po�kod� a zes�l�. 3.)Pro rostliny s hladk�m, tunov�m kmenem: Doln� ��st kmenu libovoln� omot�v�me dr�tem. A� kmen za�ne obr�stat k�rou, dr�t odstran�me. V d�sledku t�to proveden� operace vznikaj� v�r�stky, kter� zarostou za 3 a� 5 rok�. 4.)Ve vz�cn�ch p��padech: Kolem kr�ku ko�en� pevn� uv�eme dr�tovou smy�ku a nech�me ji tam do t� doby, a� zastaven� ���vy, kter� ze stromu vyt�k�, zp�sob� zes�len� kmenu. Tento zp�sob v�ak vede k zeslaben� ko�en�. 5.)K zes�len� kmenu m��ou vest neodd�len� v�tve velk�ho rozm�ru v doln� ��sti stromku, nicm�n� toto rychl� zpevn�n� kmenu povede ke vzniku jemn�ch v�tv�. Bonsaj (bonsai) a o�ez�van� vzdu�n�ch ko�en�. Mnoho tropick�ch rostlin pou�t� vzdu�n� ko�eny. Ne v�echny v�ak mus�te odd�lit. ��st ko�en� lze usm�rnit vertik�ln� dol� a zasypat zeminou. Dan� operace pom��e vytvo�it bizarn� tvar bonsaje. BONSAJ (BONSAI) A JEJICH NETRADI�N� KOMPOZICE. P�isazov�n�. Aby zem� pod bonsaj� vypadala p�irozen�, p�isazuje se dost �asto k bonsaji mech nebo tr�va. V pokojov�ch podm�nk�ch v�ak, �el, roste mech velice m�lo. Do okol� bonsaje m��eme um�stit mal� kous��ek tr�vy, kter� d�v�me na z�klad zeminy a pravideln� ho zal�v�me a neust�le se sna��me zachov�vat jeho vlhkost. P�itom je nutn� ponechat �sek p�dy otev�en�, abychom mohli sledovat stav zeminy. P�i p�im��en� teplot� tr�va za��n� r�st. Tr�vu mus�me pravideln� st�ihat, jinak bude absorbovat ze zem� v�echnu vodu i miner�ly. K n�kter�m druh�m bonsaje m��eme p�idat kameny, �t�rk a p�sek. Bonsaj (bonsai) a jejich skupinov� s�zen� (les). Pro skupinov� s�zen� jsou nejvhodn�j�� bonsaje s mal�mi listy, kter� s�z�me do ploch� n�doby, dlouh� 25 a� 40cm, ov�ln�ho nebo pravo�hl�ho tvaru. Lesn� kompozici sestavujeme z dosp�l�ch, 5 a� 10 let�ch rostlin, vysazovan�ch spolu s mlad�mi. Do jedn� n�doby s�z�me rostliny jednoho druhu a stejn� formy. Pro dod�n� p�irozen�ho efektu se doporu�uje volit lich� po�et rostlin, av�ak m�n� ne� 10. Mus�me se vyvarovat soum�rn�ho nebo pravo�hl�ho rozmis�ov�n� rostlin, a tak� vsazov�n� 2 rostlin do �ady. V�echny rostliny se mus� v��kou i v�kov� li�it. Nejhez�� je, kdy� m� nejvy��� a nejstar�� stromek ten nejsiln�j�� kmen, a nejni��� a nejmlad�� stromek kmen nejslab��. Mohutn� stromky, zpravidla, se umis�uj� na st�edov� ose a ty nejslab�� stromky a� vzadu. Krom� toho se siln� rostliny doporu�uj� s�zet v��e, nad ostatn�. Takto se vytv��� p�irozen� ter�n. Pro skupinov� s�zen� nejprve vyp�stujeme jednotliv� stromky v odli�n�ch n�dob�ch zvl. P�i v�sadb� rostlin do jedin� n�doby se jejich ko�eny o�ez�vaj� natolik, aby se rostliny mohly um�stit bl�zko sebe. A� skladba a sazba rostlin skon��, prov�d� se v�sledn� o�ez�v�n� v�tv�. Skupinov� skladba se p�esazuje ka�d� 1 a� 2 roky. B�hem n�ho v�dy rostliny jednu po druh� zvl vynd�v�me, se�ez�v�me a p�esazujeme do �erstv� zeminy. Nedostatky skupinov�ho s�zen�: 1.)nemo�nost p�stovat o ka�dou bonsaj zvl. 2.)V p��pad� nemoci jedn� bonsaje vznik� hrozba n�kazy cel� kompozice. Skaln� s�zen�. Rozli�ujeme 2 druhy skaln�ch kompozic, kter� tvo�� r�zn� estetick� efekty: 1.)s�zen� rostlin na k�men (v tomto p��pad� z kompozi�n�ho centy vystupuje rostlina), 2.)s�zen� rostlin do zahlouben� v kameni (z kompozi�n�ho centra vystupuje k�men). Podle druhu skaln�ho s�zen� se zvl�tn� n�roky kladou bu� na rostlinu nebo na k�men. Bonsaj (bonsai) na kameni. Bonsaj (bonsai) mus� m�t dlouh� a siln� ko�eny, a k�men mus� b�t popraskan� a s r�hami, do kter�ch je mo�n� ko�eny um�stit. Rostlina se na kameni umis�uje tak, aby se ko�eny nach�zely v zemin� pod kamenem. Rostlinu upev�ujeme na kameni a k�men ukl�d�me do ploch� n�doby. Kolem kamene nasypeme zeminu. Ko�eny rozprost�eme na dn� n�doby a zasypeme zeminou. Aby ko�eny byly st�le vlhk�, na k�men polo��me polyetyl�n. Prostor mezi kamenem a polyetyl�nem zapln�me p�skem a zachov�me tak vlhkost. Po n�kolika m�s�c�ch, kdy ko�eny dostate�n� vyrostou a zako�en� se v p�d�, polyetyl�n s p�skem odstran�me. Pokud ko�eny nemaj� dostate�nou d�lku, aby k�men obejmuly a dos�hly a� na p�du, um�st�me rostlinu do bal�ku z igelitu nebo d�ev�n� n�doby, kter� je slo�ena z horizont�ln�ch desti�ek, kter� budeme moci odstra�ovat. V��ka bal�ku nebo n�doby mus� odpov�dat v��ce kamene, ���ka bal�ku nebo n�doby mus� b�t trochu �ir��, ne� je ���ka kamene. Ko�eny v takov�ch n�dr��ch budou r�st dol�. Ka�d� 2 a� 3 m�s�ce od bal�ku odkroj�me prou�ek, a z n�doby odstran�me vrchn� �adu desti�ek. Spolu s nimi odstra�ujeme vrstvu p�dy. P�itom se v�dy uk�e ��st ko�enov�ho syst�mu. A� ko�eny dos�hnou dna, rostlinu vyjmeme, rozm�st�me na k�men, kter� polo��me do ploch� n�doby a obkl�d�me p�dou. Bonsaj (bonsai) a jeho s�zen� do prohlubeniny kamene. Pro s�zen� bonsaje pot�ebujeme kr�sn� k�men s velk�m a z�eteln�m prohlouben�m. K�men um�st�me do n�doby tak, aby prohlouben� bylo z boku, co� kompozici p�id�v� zaj�mav� a asymetrick� vzhled. Pokud je prohloubenin n�kolik, k�men polo��me tak, aby v�echny se prohloubeniny objevily v p�edn� ��sti kompozice. V p��pad� nutnosti m��eme prohloubeninu zv�t�it pomoc� kladiva a dl�ta. Do prohloubeniny se p�ilep� dr�tov� smy�ky, ke kter�m pozd�ji rostlinu p�ipevn�me. Ko�eny rostliny o��zneme do velikosti prohloubeniny. Pro s�zen� se pou��v� sm�s ze stejn�ch ��st� hl�ny i ra�eliny. Touto sm�s� prohloubeninu v kameni nat�eme, a pot� do n� bonsaj vysad�me a zafixujeme k dr�tov� smy�ce. Prohloubeninu zcela zapln�me p�dou. Na vrchn� ��st zeminy polo��me vrstvu dlouhovl�knit� ra�eliny, abychom zabr�nili vym�v�n� zem� p�i zavla�ov�n�. Ra�elinu nen�padn� zafixujeme dr�tov�mi h��ky �i p��chytkami. Kameny d�v�me do ploch� n�doby. N�dobu m��eme naplnit vodou, co� vytvo�� dojem �mini jezera�, a nav�c tak� zv��� vlhkost vzduchu. Bonsaj (bonsai) v kameni nep�esazujeme. Ka�doro�n� vrchn� vrstvy star� p�dy v prohloubenin� vym�n�me za �erstvou. Zal�v�me ji velmi opatrn�. Bonsaj (bonsai) a ter�nn� s�zen�. Na rozd�l od lesn� kompozice dominuje v kompozici krajinov� odkryt� prostor, tzv. �dol�, palou�ky, louky. Do ploch� n�doby, ov�ln� nebo pravo�hl� formy, bonsaje vysazujeme ne p��li� bl�zko sebe a pokl�d�me mezi nimi kameny. Doporu�uje se vyu��t rostliny s mal�mi listy i kr�tk�m jehli��m. Do jedn� n�doby vysazujeme rostliny jednoho druhu ve v�ku od 2 do 5 let. P�i v�b�ru kamene dodr�ujeme n�sleduj�c� po�adavky: 1.)v�echny kameny jedn� kompozice mus� b�t stejn�ho druhu, ale r�zn�ho rozm�ru. 2.)Up�ednost�ujeme kameny p�irozen�ho vzhledu, tj. praskan�, s od�t�pkami a s kresbou. 3.)Nejprve pokl�d�me k�men nejv�t��. 4.)Kameny pokl�d�me zaj�mav�j�� stranou dop�edu a trochu je zasypama p�dou, aby kompozici p�idaly p�irozen� vzhled krajiny. 5.)Kameny ani rostliny nen� vhodn� pokl�dat do �eky. 6.)Pokud se kameny s rostlinou potk�vaj�, rozmis�ovat je k bli��� st�edn� ose. 7.)Pokud kameny zobrazuj� h�bet hory nebo poho��, rozm�st�me ho na zadn� pl�n. 8.)Nevolit sud� po�et kamen�, a stranit se jejich symetrick�ho rozm�st�n�, co� se t�d� i rostlin. Tyto krajinov� kompozice p�esazujeme ka�d� 2 roky. Jak spr�vn� koupit hotovou bonsaj (bonsai). Bonsaj (bonsai) a jeho p�stov�n� je n�ro�n� pr�ce, vy�aduj�c� ur�it� n�vyky. Nespr�vn�m rozhodnut�m nebo pozd�j�� z�livkou m��eme snahu n�kolika m�s�c� a dokonce i let zcela zni�it. Krom� toho, v�sledky vlastn� pr�ce uvid�me a� za dosti dlouhou dobu. Abychom m�li bonsaj (bonsai) dle na�� p�edstavy zcela hotovou, pot�ebujeme minim�ln� 4 a� 5 let. Tolik �asu je zapot�eb� proto, aby se stihl vytvarovat siln� kmen. V�echny tyto d�vody n�s nut�, abychom si rad�ji zakoupili ji� dosp�vaj�c� bonsaj (bonsai), kter� je t�m�� hotova. Existuj� 2 varianty n�kupu bonsaje: 1.)n�kup hotov�ho stromku ve v�ku 2 a� 3 let, kter� potom o�ez�v�me a p�esazujeme do ploch� n�doby. 2.)n�kup hotov� bonsaje. P�i n�kupu obvykl� pokojov� rostliny d�vejte pozor na vlastnosti, pro tvarov�n� bonsaje nezbytn�: 1.) n�dhern� koruna; 2.) siln� kmen; 3.) dobr� ko�enov� syst�m. 4.) zdrav� vzhled rostliny. P�i koupi bonsaje zam��te svoji pozornost p�edev��m na: 1.) dobr� ko�enov� syst�m. 2.) zdrav� vzhled bonsaje. 3.)forma a vn�j�� p�ednosti bonsaje. |
|
V�ce na www: Www.celysvet.cz Zobrazit �l�nek Zobrazit forum Psi plemena (486) |