Zv�t�it ::: Sigmund Freud byl v�znamn�m psychologem ji� ve sv� dob�. Je tv�rcem a zakladatelem psychoanal�zy - zkoum�n� psychologick�ch p���in du�evn�ch poruch. Zaj�mal se o v�klad sn�, lidsk� v�dom� i nev�dom�. Ji� b�hem sv�ho �ivota z�skal �etn� mezin�rodn� ocen�n�. Datum narozen�: 6. kv�tna 1856 M�sto narozen�: P��bor, na Morava. Datum �mrt�: 23. z��� 1939 M�sto �mrt�: Lond�n �IVOTOPIS: Sigmund Freud � jeho d�tstv� a l�ta studentsk�. Sigismund Schlomo Freud se narodil 6. kv�tna 1856 ve Freibergu, m�ste�ku, kter� je nyn� nazvan� P��bor, na Morav�. Jeho matka Am�lie byla ve skute�nosti ji� t�et� �enou Jacoba Freuda a byla asi o 20 let mlad��, ne� jej� man�el. Sigismund byl prvn�m d�t�tem jejich man�elstv�, v n�m� je�t� po n�m n�sledovalo dal��ch 7 d�t�. Jacob m�l ze sv�ch d��v�j��ch man�elstv� nav�c 2 syny, kte�� byli v�cem�n� stejn�ho v�ku, jako Am�lie. Jejich dom�cnost byla �idovsk� a Jacob si vyd�l�val na vcelku skromn� �ivobyt� jako obchodn�k s vlnou. V roce 1859 se rodina p�est�hovala nejprve do Lipska a o n�kolik m�s�c� pozd�ji se natrvalo usadila ve V�dni. Freud u� jako mal� ��k vynikal vysokou inteligenc�, ve t��d� byl t�m�� v�dy t�m nejchyt�ej��m a obecnou �kolu i gymn�zium studoval s vynikaj�c�m prosp�chem. Byl oce�ovan� p�edev��m proto, �e b�hem kr�tk� doby dok�zal, d�ky �etb� a dokonal� fotografick� pam�ti, vst�ebat a pamatovat si velk� mno�stv� u�iva. Navzdory Sigismundov� brzk� snaze o kari�ru pr�vn�ka, rozhodl se pozd�ji, �e se bude v�novat studiu medic�ny, a v roce 1873 byl p�ijat na V�de�skou univerzitu. Zd� se, �e od roku 1876 byl hluboce zaujat� v�zkumy centr�ln� nervov� soustavy do t� m�ry, �e opom�jel a zanedb�val celou �adu kurz� a zkou�ek, kter� by mu okam�it� z�skaly kvalifikaci doktora. Dal��m zdrojem zpo�d�n� byla jednolet� povinn� vojensk� slu�ba. N�sledkem toho mu v roce 1881 byl ud�len titul doktora pod jm�nem Sigmund Freud (na z�klad� adaptace jeho osobn�ho jm�na v roce 1877). Sigmund Freud � jeho brzk� praxe psychologa ve V�dni a Psychoanal�za. Ihned za dokon�en�m studi� n�sledovalo n�kolik let str�ven�ch ve V�dni, kde pracoval jako praktick� psycholog a lektor psychologie. V roce 1886 si zalo�il ve V�dni soukromou praxi, kter� se specializovala na nervov� poruchy. Ve stejn�m roce se tak� o�enil s Marthou Bernayovou. Sigmund Freud pracoval ve spolupr�ci s dal��m v�de�sk�m hypnoterapeutem, Josefem Breuerem, v p��prav� a publikaci nau�n�ho �l�nku, vydan�ho v roce 1893, kter� se pozd�ji rozvinul do jejich publikace �Studia hysterie�, vydan� v roce 1895. Jeho z�jem se nicm�n�, ze zkoum�n� neurologicko-fyziologick�ch p���in du�evn�ch poruch, p�esunul sm�rem ke zkoum�n� v�ce psychologick�ch p���in t�chto poruch, a roku 1896 vytvo�il term�n Psychoanal�za, tedy zkoum�n� psychologick�ch p���in du�evn�ch poruch. Sigmund Freud � publikuje d�lo � V�klad sn� �. V roce 1899 byla publikov�na kniha, kterou Sigmund Freud pova�oval za svoji nejd�le�it�j�� pr�ci, s n�zvem �V�klad sn��. A�koliv se ortodoxn� medic�n�t� profeso�i ve V�dni d�vali na jeho pr�ci s hlubok�m podez�en�m, v roce 1902 byl jmenovan� profesorem ve V�dni, a to z velk� m�ry p�edev��m n�sledkem vd��nosti jednoho jeho vysoce vlivn�ho pacienta. V roce 1908 se skupina psycholog�, kte�� dohromady tvo�ily V�de�skou asociaci psychoanalytik�, o Freudovy metody za�ala velice zaj�mat. Psychoanal�za st�le v�ce z�sk�vala mezin�rodn� p�ijet�, p�edev��m jako metoda psychologick�ho vy�et�ov�n�. V roce 1908 nav�t�vili deleg�ti z p�ti zem� Freudovsk� psychologick� kongres v Salzburgu. V roce 1909 by Sigmund Freud spolu s Alfredem Adlerem a Carlem Gustavem Jungem, pozvan� na p�edn�ku na Clarkovu univerzitu ve Spojen�ch st�tech. V roce 1910 byla zalo�en� Mezin�rodn� Psychologick� asociace. Adler a Jung se v Psychoanalytick�m hnut� na jistou dobu s Freudem spojili. Sigmund Freud � na vrcholu sl�vy. V roce 1923 byla Freudovi diagnostikovan� rakovina �elisti. B�hem dal��ch 16 ti let v�ak nad�le z�stal v Psychoanal�ze produktivn� a sv� z�jmy tak� roz�i�oval do p�idru�en�ch filozofick�ch a kulturn�ch z�le�itost�. Sigmund Freud n�sledovn� jako uzn�n� svoj� pr�ce z�skal mnoho mezin�rodn�ch cen. Dal�� mezin�rodn� v�voj byl v�ak ji� mnohem m�n� v�tan�. Rakousko bylo d�ky seskupen� do Hitlerovy velk� N�meck� ��e v nebezpe�� a Hitlerem pak uprost�ed b�ezna 1938 efektivn� zabr�no. P�esto�e se zd�, �e byl Freud osobn� nereligiozn�, on i jeho rodina byli nacisty velmi otev�en� klasifikov�n� jako �id�. A tak kdy� vid�li, �e je prakticky nezbytn� vyhnout se Hitlerov�m neopr�vn�n�m z�sah�m na jejich svobod�, emigrovali do Anglie. Rodina se nakonec p�est�hovala do Lond�na. Freudovi bylo v t�to dob� ji� p�es 80 let a �il zde u� jen do 23. z��� roku 1939. |
|
V�ce na www: Www.celysvet.cz Zobrazit �l�nek Zobrazit forum Psi plemena (486) |