Nejvyšší hory ČR

Zvětšit :::

Nejvyšší hory ČR: Krkonoše - SNĚŽKA - 1602 m Nejvyšší hora České republiky (1602 m.n.m.), která se nachází ve východní části Krkonoš na Hraničním hřebenu. Přes její vrchol prochází česko-polská státní hranice. Na severní polské straně spadají srázy do údolí Lomničky, na jižní české do Obřího dolu. Západní svahy se snižují do Úpské rašeliny a východní klesají v Obří hřbet. Na vrcholu hory bylo postaveno několik staveb. Roku 1868 zde vznikla tzv. Česká bouda. V současné době je vsak ve zchátralém stavu a je uzavřena. Moderní Polská bouda stojí dnes na místě původní Slezské boudy. Počátkem 20. století zde vznikla dřevěná meterologická stanice vysoká 18 m. Tato stanice byla před lety snesena zpět do údolí. Na vrcholu se nachází též 14 m vysoká kaple Sv. Vavřince naposledy přestavená v polovině 19. století. Na Sněžce je též nejvýše položená poštovna v České republice. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou s přestupní stanicí na Růžové hoře. Díky své výšce poskytuje vrchol Sněžky neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny České republiky a Polska. Nejvyšší hory ČR: Hrubý Jeseník - PRADĚD - 1492 m Jaké je nejvyšší místo České republiky? Zdánlivě jednoduchá otázka, ale pokud bychom odpověď přiřadili k nejvyšší české hoře Sněžce, pak by to vůbec nebylo přesné. Za odpovědí se vypravíme do Hrubého Jeseníku - na Praděd (1491 m). V letech 1970-80 tu vyrostla nová víceúčelová telekomunikační věž, která i s anténním nástavcem měří přes 160 m. Sečteme to s výškou a je jasné, že tím nejvyšším bodem je vrchol věže na Pradědu. Hora, která je i součástí mimořádně cenného velkoplošného chráněného území, je tradičním turistickým cílem - lidé sem putují po celý rok. Z vrcholu se otvírá skvostný kruhový výhled. Podle pověsti právě tady sídlí mocný vládce jesenických hor Praděd. Na vrchol Pradědu se dostaneme vcelku pohodlně. Silnice od Karlovy Studánky stoupá do sedla Hvězda - vzhůru na vlastní jesenický hřeben vede silnice, funguje tu kyvadlová doprava. Tak se dostaneme až k Ovčárně. Již v 19. století tady stála chata, v roce 1864 pak byla zřízena salaš - ovčí syrovátka se podávala jako lék lázeňským hostům z Karlovy Studánky. Postupně tady vyrostlo několik objektů, v zimě tady slouží lyžařská zařízení. Od Ovčárny nás čeká poměrně pohodlné stoupání na vlastní vrchol Praděda (1491 m). Již staří slovanští usedlíci tady zapalovali signální ohně, v roce 1912 byla dokončena kamenná rozhledna s restaurací - v roce 1959 se tehdy již uzavřený objekt zřítil. V nové věži je restaurace, ubytovna, meteorologická stanice, výtahem se vyvezeme na vyhlídkovou terasu. Je zajímavé, že název Praděd není původní - nejstarší známé pojmenování pochází z roku 1377 a zní Keylichter Schneeberg, tedy "sněžná hora" či "Sněžka". Je tady vskutku nejdrsnější podnebí na Moravě, průměrná roční teplota se drží těsně nad nulou. Vrchol je travnatý, směrem ke Švýcárně vystupují tzv. Stolové kameny. Až k vrcholu vede silnice. Po ní se také zprvu vracíme - na rozcestí U Barborky ale uhneme po modré turistické značce vlevo. Dorazíme ke známé chatě Barborka, v níž její správce V. Myšák založil v roce 1948 Horskou službu Jeseníky. Od Barborky klesáme do údolí Bílé Opavy. Na rozcestí Nad vodopády se rozhodneme, kudy dál. Pohodlnější cestu sleduje modrá značka, exponovanější je žlutá značka kolem vodopádů. Pod vodopády se obě trasy opět spojují, přicházejí k silnici a scházejí do Karlovy Studánky. Klimatické a železitouhličité lázně byly založeny již v roce 1785 na místě bývalé železářské osady Hubertus. Stojí tu několik hezkých empírových budov, zajímavostí je malá geologická expozice v parku. Nejvyšší hory ČR: Šumava - PLECHÝ - 1378 m Nejvyšší hora české části Šumavy (1.378 m) leží asi 14 km západně od Horní Plané a asi 8 km jihozápadně od Nové Pece na státní hranici ČR s Rakouskem. Hora přitahuje návštěvníky řadou zajímavostí. Nejatraktivnější je ledovcové Plešné jezero, které nebylo řadu let přístupné veřejnosti. Na svahu nad jezerem stojí 14,5 m vysoký památník spisovatele a básníka Adalberta Stiftera, který mu zde, v obtížně přístupném srázu nad jezerem, postavili šumavští kameníci na místě, odkud rád vyhlížel do kraje. Na jižním úbočí Plechého se tyčí do výše 260 metrů skalní stěna karu Plešného jezera. Jedná se o významný geomorfologický útvar, který je jednou z nejcennějších součástí zdejší přírodní rezervace Trojmezná. V blízkosti "hráze" (karového prahu) Plešného jezera se rozprostírá rozsáhlé kamenné moře tvořené mohutnými, mrazovým zvětráváním rozpukanými balvany hrubozrnné plekenštejnské žuly. Po severním úbočí Plechého vede trasa Schwarzenberského plavebního kanálu, který je přístupný od osady Jelení, kde kanál prochází podzemním tunelem se dvěma zajímavými portály. Přístup k vrcholu Plechého je možný jednak po červeně značené hřebenové trase z osady Nové Údolí (asi 4 km jižně od Stožce) se sestupem okolo Plešného jezera do Nové Pece. Trasa je dlouhá asi 15 km a vzhledem k náročnému terénu je třeba na její zdolání alespoň 5 hodin. Druhou možností přístupu k vrcholu je trasa zelené značky z Nové Pece, jež vede až k Plešnému jezeru - zde se napojuje na červenou, která vede až na vrcholek. Přístup je možný i po silničce z osady Jelení s napojením na zmíněnou červenou u jezera. Nejvyšší hory ČR: Krušné hory - KLÍNOVEC - 1244 m Nejvyšší hora (1244 m) Krušných hor s 80 m vysokou dominantou radiotelekomunikační věže a 24 m vysokou rozhlednou s horským hotelem. Již v r. 1817 usnadňovala výhled jednoduchá dřevěná pyramida, kterou poštmistr Florián Makasy a Jáchymovský hostinský Petr Weigl v r. 1838 nahradili otevřeným glorietem. Po vybudování silnice sem v kočárech přijížděli lázeňští hosté z Karlových Varů. V roce 1868 ale gloriet zničil požár. V r. 1965 byla uvedena do provozu sedačková lanová dráha z Jáchymova (3 km po žluté turistické značce od kulturního domu v Jáchymově k dolní stanici). Dráha je dlouhá 1630 m, zdolává převýšení 428 m, v provozu je po celý rok. V současné době probíhají práce na opravě rozhledny. V dohledné době bude rekonstruován i horský hotel. Hotel by měl být znovu otevřen v roce 2008 - jako připomenutí 100 let od konání výstavy. Rozhledna na Klínovci V květnu roku 1880 vznikl v Jáchymově Krušnohorský spolek, jehož členové se rozhodli postavit na Klínovci rozhlednu. Ještě téhož roku zbudovali na vrcholu provizorní dřevěnou věž a zatím sháněli peníze na stabilní stavbu. Tu svěřili kadaňskému staviteli Josefu Peterovi. Dílo bylo zahájeno v červenci 1883, ale v září už přišla do hor zima a proto bylo nutné práce přerušit. Rozhledna, vysoká 17 m, byla nakonec slavnostně otevřena 3.8.1884 a pokřtěna po císaři Františku Josefovi I. Původně byla v provozu jen v létě, kdy návštěvníkům sloužilo i malé občerstvení. Velký zájem si ale vynutil přístavbu hostinské místnosti a protože už na přelomu 19. a 20. stol. rostl zájem o zimní sporty, zůstala zařízení na Klínovci v provozu celý rok. Oblast si za výcvikové centrum vybral lyžařský oddíl rakouskouherské armády. V roce 1908 se tady konala jubilejní výstava řemeslných průmyslových výrobků z Krušnohoří. Při té příležitosti vznikla nová rozlehlá hala s kazetovým stropem (v každé kazetě byl znak vystavujícího města). Nejvyšší hory ČR: Jizerské hory - SMRK - 1124 m Smrk je nejvyšší hora české části Jizerských hor (polská Wysoka Kopa měří o 3 metry více). Vrcholek Smrku netvoří vrcholové skalisko, ale spíše plošina s označením triangulačního bodu (Wysoka Kopa je ještě plošší a bez triangulace). V roce 1892 byla na Smrku postavena dřevěná 20 metrů vysoká vyhlídková věž. Nad tehdejším smrkovým mořem to musel být úchvatný rozhled! Obrázek vpravo zachycuje plochý vrchol Smrku o 99 let později (betonové základy vyhlídkové věže leží od vrcholu zhruba západním směrem). V současné době (1998) jsou již i tyto polomrtvé stromy odtěženy a v trávě se krčí sazeničky smrků, z nichž by měl povstat nový les, kvůli kterému se zase jednou bude muset stavět nová rozhledna... Rozhlednu zde novoměstští občané chtěli znovu postavit před několika lety. Ve sbírce se však nepodařilo sehnat dostatek peněz, a tak si dřevěnou maketu rozhledny můžeme alespoň prohlédnout v informačním středisku ČSOP na Jizerce. O dalších aktivitách ohledně stavby nové rozhledny se můžete dočíst v aktualitách. Severně od vrcholu je do vztyčeného kamene zasazena pamětní tabule (nově opravena) na počest německého básníka Theodora Körnera, který sem zavítal 16. srpna 1809. Z jihu vede na Smrk stezka s všeříkajícím jménem Nebeský žebřík. Na obrázku je pohled z této stezky směrem k masivu Jizery. Ze Smrku vedou na jih a sever cesty podél státní hranice. Severní (modrá značka) vede až do Nového Města pod Smrkem, bývalého hornického města založeného 1584. Cesta prochází kolem Měděnce a Rapické hory, kde se těžívala cínová ruda - kasiterit. "Cínová horečka" trvala pouze 50 let a od poloviny 17. století těžba ustala. Některé ze štol se dodnes dochovaly, jako například Beránek Boží vpravo na obrázku. Nachází se na levém břehu Hraničního potoka na východním úbočí Rapické hory. Mříže chrání pochrupující netopýry před lidmi a lidi před zřícením stropu štoly. Od roku 1997 je na Smrku otevřen turistický hraniční přechod. Půjdete-li tedy na Smrk, nezapomeňte si pasy a navštivte alespoň vedlejší polský vrchol Stóg Izerski s horskou chatou pod vrcholem. Článek v rámci spolupráce poskytla Základní škola v Třebívlicích: zstrebivlice.blog.cz