Kraj Vyso�ina

Zv�t�it :::

Kraj Vyso�ina - z�kladn� informace. - rozloha: 6 795,7 km². - po�et obyvatel: 510 032 (k 30. 6. 2005). - statut�rn� m�sto: Jihlava. - 704 obc�. N�zev kraje Vyso�ina je odvozen od n�zvu �eskomoravsk� vrchoviny, vyv��en� zvln�n� krajiny mezi ob�ma historick�mi zem�mi �esk� republiky. Ta dosahuje nadmo�sk� v��ky p�es osm set metr� ve dvou v�razn�ch masivech, ���rsk�ch vr��ch na severu kraje a Jihlavsk�ch vr��ch na jihoz�pad�. Hlavn� evropsk� rozvod� t�hnouc� se pod�l b�val� zemsk� hranice d�l� kraj na dv� t�m�� stejn� ��sti. Kraj je um�st�n v dopravn�m i popula�n�m st�edu zem�. Na v�chod� soused� s krajem Jihomoravsk�m, na z�pad� m� spole�nou hranici s krajem Jiho�esk�m a St�edo�esk�m a na severov�chod� s krajem Pardubick�m. Ekonomika v�chodn� ��sti kraje je ovlivn�na soused�c� brn�nskou aglomerac�, severoz�padn� ��st kraje je ji� sp�dovou oblast� hlavn�ho m�sta Prahy. Vyso�ina pat�� mezi chladn�j�� ��sti zem� s pr�m�rnou ro�n� teplotou 5 a� 7�C. P�vodn� prales byl p�em�n�n generacemi lid� do podoby zvln�n� kulturn� stepi, roz�len�n� t�hl�mi kopci, �dol�mi a mno�stv�m les� a h�jk�. Masivy kulturn�ho lesa pokr�vaj� p�edev��m nejvy��� ��st kraje. Ka�d� potok je p�ehrazen �adou rybn�k�, kter� pln� funkce od hospod��sk�ch p�es rekrea�n� a� po krajinotvorn�. Nedostatek velk�ch lo�isek rud Vyso�inu ochr�nil p�ed devastac� d�ln� �innost�. Kraj Vyso�ina - ekonomika a �ivotn� prost�ed�. V�voj kraje byl v�razn� ovlivn�n p��rodn�mi podm�nkami. St�edov�k� kolonizace, podobn� i industrializace ve druh� polovin� 19. stolet� nastala pozd�ji, ne� v �esk�ch a moravsk�ch n�in�ch. Vyso�ina se tak v�dy �adila mezi chud�� kraje zem�, na druhou stranu j� to uchr�nilo p�ed zne�i�t�n�m �ivotn�ho prost�ed� a vznikem velk�ch �zem� devastovan�ch pr�myslov�m rozvojem. Snad proto dnes pat�� mezi ty ��sti zem�, kter� se rozv�jej� nejrychleji. V�hodou Vyso�iny je zachovan� �ist� �ivotn� prost�ed�. Vzhledem k p��rodn�m i dopravn�m podm�nk�m zde vznikly p�edev��m podniky, kter� nezne�i��uj� �ivotn� prost�ed� a nov� investice jsou budov�ny ji� s ohledem na p��sn� normy. Jako nejv�t�� zne�i��ovatel ovzdu�� se tak jednozna�n� projevuje d�lnice, kontaminace p�dy je v porovn�n� s ostatn�mi kraji zanedbateln�. Lze ��ci, �e n� kraj je zdrav�m ostrovem mezi t�emi aglomeracemi - pra�skou, brn�nskou a v�de�skou. I d�ky tomu se jako prvn� z kraj� stal �lenem organizace zdrav�ch m�st a region� a nese titul "zdrav� kraj Vyso�ina. Kraj Vyso�ina - uspo��d�n�. P��rodn� podm�nky rozpt�lily obyvatele Vyso�iny do v�ce ne� tis�ce s�del, kter� jsou propojeny hustou s�t� silnic. Pro Vyso�inu jsou charakteristick� mal� vesnice nep��li� vzd�len� od m�stn�ho centra, kter�m b�v� klidn� mal� m�sto mezi t�emi a deseti tis�ci obyvatel. Pouze ve �ty�ech m�stech �ije v�ce ne� 20 tis�c obyvatel, krajsk� m�sto Jihlava dosahuje po�tu pades�ti tis�c. S rostouc� �ivotn� �rovn� a mobilitou obyvatel lze �ekat, �e toto uspo��d�n� bude v�hodou. Umo��uje vyu��vat pozitiva venkovsk�ho bydlen� a p�itom zaru�uje dostupnost m�stsk�ho centra. V�dy� v�ce ne� polovina obyvatel kraje dos�hne v�hod krajsk�ho m�sta v �ase krat��m, ne� p�l hodiny, cesta do sousedn� aglomerace trv� hodinu. Kraj Vyso�ina - pam�tky. Historie zanechala na Vyso�in� mno�stv� pam�tek, z nich� t�i, centrum Tel�e, kl�tern� kostel na Zelen� Ho�e u ���ru nad S�zavou a �idovsk� �tvr� v T�eb��i jsou za�azeny mezi sv�tov� kulturn� d�dictv� UNESCO. Stopy d�jin dopl�uj� d�lo �lov�ka v krajin� a dotv��ej� jej� kr�su. Vyso�ina je m�stem, kde se d� dob�e ��t, pracovat, podnikat nebo jenom p�ijet na n�v�t�vu za pozn�n�m a odpo�inkem. �l�nek v r�mci spolupr�ce poskytla Z�kladn� �kola v T�eb�vlic�ch: zstrebivlice.blog.cz