 Zvětšit :::
Afghánistán je vnitrozemský stát v horách jižní části Střední Asie. Stát, který Vás může okouzlit i znechutit.Název CZ:
Afghánistán
Název ENG:
Afghanistan
Hlavní město:
Kábul
Počet obyvatel:
29 920 000
Rozloha (km2):
652 090
Hustota osob/km2:
45,9
Umístění:
Střední Asie
Sousedi:
Pákistán (JV), Írán (Z), Turkmenistán (S), Uzbekistán (S), Tádžikistán (SV), Čína (SV)
Úřední jazyk:
paština, darí
Gramotnost:
36 %
Náboženství:
Sunni Muslim (80%), Shiá Muslim (19%)
Národnostní složení:
Paštunové (52%), Tádžikové (20%), Uzbekové (9%)
Politický stav:
republika
Členství v mezinárodních organizacích:
OSN, CP, OIC
Měna:
1 afghání (AFA) = 100 pulů
Kurz (Kč):
100 AFA = 57,967 (25. 8. 2005)
Časové pásmo:
GMT + 4.30 hod
Doména (internet):
.af
Předvolba (telefon):
93-
Ekonomika:
slabá, destabilizovaná válkami a nepokoji
Hlavní odvětví ekonomiky:
zemědělství, průmysl (slabý)
HDP (USD):
20 mld.
HDP (na 1 obyv. v USD):
700
Vodní plocha (km2):
0
Velké města:
Ghazni, Kandahár, Jalålåbåd, Shir Khån, Kondoz, Shnidand, Heråt, Towraghondi
Hlavní řeky:
Amudar´ji
Moře:
není
Podnebí:
suché až polosuché, velmi proměnlivé, chladné zimy a horké léta
Úhrn srážek:
Srážky jsou na jihu minimální, vlhčí, příznivější podmínky mají údolí na východě (500-1000 mm srážek ročně)
Roční teploty:
Letní teploty dosahují až 50°C (JZ), v zimě klesají pod -20°C (severní oblasti a horská údolí).
Reliéf:
Horská země s velmi členitým povrchem.
Flora:
stepní a pouštní vegetace (na většině území), v horách na severovýchodě malé plochy lesů
Fauna:
množství velkých savců, včetně tygrů, vymizelo; dosud přežívají gazely, medvědi, vzácní sněžní levharti (irbisové); velbloud dvouhrbí, želva
Využití plochy:
pastviny (46%), orná půda (12%), lesy (3%), ostatní (39%)
Historie:
V roce 1747 založil kmenový náčelník Ahmadšáh jednotný stát na většině území dnešního Afgánistánu. Od této chvíle se začínají datovat jeho moderní dějiny. Během téměř celého 19. stol. byla země pod velkým tlakem carského Ruska a Britské Indie. Nezávislost byla zachována, byť pod vlivem Británie. V obou světových válkách zůstal Afghánistán neutrální. V roce 1973 nastal státní převrat a byla vyhlášena republika. Prezidentem se stal Muhammad David. V září 1979 další převrat a prezidentem se stal Háfizulláh Amín. V té době začala vláda spolupracovat s tehdejší SSSR. Na což SSSR reagovala vysláním vojska do země a sesazením tehdejšího prezidenta v prosinci 1979. Země rozdělena na přívržence marxismu a bojovníky hnutí odporu. Poslední sovětští vojáci se vrátili zpět domů v únoru 1989. Islámský stát Afghánistán byl vyhlášen 18. dubna 1992. Vláda však nevydržela dlouho a na scénu se dostalo fundamentalistické hnutí Taliban, které nyní ovládá téměř celou zemi.
Popis státu:
Stát je hodně izolovaný, informace o něm se získávají poměrně obtížně.
Afghánské islámské emiráty Afghánistán je vnitrozemský stát v horách jižní části Střední Asie.
Většina obyvatel žije v zavlažovaných údolích na okrajích hor. Nejůrodnější údolí na jihovýchodě vytváří řeka Kábul, podle níž je pojmenováno hlavní město. Na jihu se rozkládají náhorní plošiny Registánu pokryté pouští a protékané řekou Hílmand do solných Hamunských jezer na hranici s Íránem. Roviny na severu v povodí hraniční řeky Amudarja jsou také hustě osídlené. Podnebí suché vnitrozemské jež je silně ovlivňované nadmořskou výškou. .
|
|