Článek je dostupný za podmínek:

1. Kód članku musí být do webové stránky vložen přímo, bez jakékoliv modifikace (vč. funkčního odkázu)

2. Maximální počet článku pro jeden Web / Blog: 15 článků

3. Maximální počet snímků pro jeden Web / Blog: 50 snímků

Tento kód vložte na své stránky:

<table width="98%"><tr><td align="justify">
<h1>Bělorusko (Belarus)</h1><h2>Významný tranzitní stát pro zboží a lidí mezi západní Evropou a Ruskem a to jak po silnici, tak i po železnici.</h2>
<b>Název CZ: </b>
Republika Belarus
<br><b>Název ENG: </b>
Belarus
<br><b>Originální název: </b>
Respublika Byelarus'
<br><b>Hlavní město: </b>
Mink (1 700 000 obyv.)
<br><b>Počet obyvatel: </b>
10 318 940
<br><b>Rozloha (km2): </b>
207 600
<br><b>Hustota osob/km2: </b>
49,7
<br><b>Umístění: </b>
východní Evropa
<br><b>Sousedi: </b>
Litva, Lotyšsko, Polsko, Rusko, Ukrajina
<br><b>Úřední jazyk: </b>
běloruština
<br><b>Gramotnost: </b>
98 %
<br><b>Náboženství: </b>
pravoslavní (60%), katolíci (8%)
<br><b>Národnostní složení: </b>
Bělorusové (78%), Rusové (13%), Poláci, Ukrajinci
<br><b>Politický stav: </b>
republika
<br><b>Členství v mezinárodních organizacích: </b>
OSN, OBSE, SNS
<br><b>Měna: </b>
běloruský rubl (BYR) = 100 kopejek
<br><b>Kurz (Kč): </b>
100 rublů = 1,159   (25. 8. 2005)
<br><b>Časové pásmo: </b>
UTC +2hod, EET (East European Time)
<br><b>Mezinárodní zkratka: </b>
BLR
<br><b>Doména (internet): </b>
.by
<br><b>Předvolba (telefon): </b>
00375, 0037529, 0037517
<br><b>Ekonomika: </b>
Relativně vyspělý průmysl a zemědělství. Po rozpadu bývalé SSSR v podstatě doposud nedošlo k privatizaci nebo jen v malé míře. Restrukturalizace měla za následek i prudké zvýšení inflace a ke značným problémům. Od poloviny 90. let 20. stol. se situace postupně zlepšuje.
<br>Na tvorbě HDP se nejvíce podílí průmysl (45%), následně služby (42%) a zemědělství (13%). Průmysl také zaměstnává nejvíce obyv. (39%), služby (35%) a zemědělství (26%).
<br>Nezaměstnanost je minimální (cca 2%). Inflace však neustále dosahuje vysokých hodnot (30%).
<br><b>Hlavní odvětví ekonomiky: </b>
průmysl
<br><b>HDP (USD): </b>
61,91 mld.
<br><b>HDP (na 1 obyv. v USD): </b>
6 000
<br><b>Vodní plocha (km2): </b>
0
<br><b>Velká města: </b>
Babrujsk, Baranavičy, Hrodna, Mahilev, Mazyr, Orša, Polack  
<br><b>Hlavní řeky: </b>
Dnjapr (Dněpr), Dzvina, Neman, Prypjac´
<br><b>Moře: </b>
nemá
<br><b>Podnebí: </b>
Vlhké podnebí. mírný pás
<br><b>Úhrn srážek: </b>
Průměrně 500-700 mm srážek (hlavně v létě)
<br><b>Roční teploty: </b>
Teploty jsou nižší. V létě 18-20 stupňů Celsia, v zimě -4 (západ) a -8 (severovýchod). Mnohdy letní teploty přesahují i 30 stupňů a zimní teploty klesají i pod -30 stupňů Celsia. 
<br><b>Reliéf: </b>
Rovinaté území, 3/5 má průměrnou nadmořskou výšku jen 100-200 m n. m. Severní polovina je zvlněná, pahorkatina, nejvyšší bod Dzyarzhynskaya Hara (346 m). Na jihu se rozkládá nížina. 
<br><b>Flora: </b>
lesy mírného pásu (hl. borovice)
<br><b>Fauna: </b>
bobři, losi, zubři, divoké prasata
<br><b>Využití plochy: </b>
lesy (34%), orná půda (29%), pastviny (15%), ostatní (22%)
<br><b>Zajímavosti (architektura): </b>
Minsk (budova Státního divadla a další budovy v historické části města)
<br><b>Popis státu: </b>
V 5. stol. toto území osídlily slovanské kmeny. V 9.-11. stol. toto území součástí Kyjevské Rusi. Následně součást knížectví polockého, smolenského a turovského. Posléze dočasná mongolská nadvláda. Od 14. stol. součást Litevského velkoknížectví. Roku 1569 se území stalo součástí polsko-litevského státu. Během trojího dělení Polska v letech 1772, 1793 a 1795, se území zmocnilo Rusko. Na přelomu 19. a 20. sílil nacionalismus proti ruskému útlaku. Během I. světové války byla země okupována Německem. V prosinci 1917 vyhlášena Běloruská lidová republika. Vzápětí však byla země obsazena sovětskou a poté německou armádou. 1.1.1919 vyhlášena Běloruská SSR, o měsíc pozděj Litevsko-běloruská SSR. V letech 1919-20 se území zmocnilo Polsko. Později došlo k dohodě mezi Polskem a Ruskem. Polsku zůstala západní část území a Rusko (později SSSR) získalo východní. V roce 1939 získalo SSSR i západní část. V letech 1941-44 území okupovalo Německo. Během II. světové války zemřelo více jak 2 mil. Bělorusů a bylo zničeno 9200 osad.
<br>V roce 1986 došlo v černobylské jaderné elektrárně ke katastrofě! Jeden z reaktorů se přehřál a došlo k výbuchu. Bylo zamořeno 23% území! Na vině je krom lidského faktoru, pravděpodobně i nekvalitní a zastaralá sovětská technika. Je pravděpodobné, že radioaktivní mrak se po výbuchu dostal i do velké části Evropy, mj. i do tehdejšího Československa. Následně byly odstaveny všechny reaktory a postižená část elektrárny nepropustně uzavřena silnou vrstvou železobetonu. Doufejme, že opatření na ochranu proti proniknutí záření z elektrárny jsou dostatečná. Nejvíce postižené oblasti jsou a velmi dlouhou dobu i budou uzavřena a není možné do nich vstupovat. Méně postižené oblasti jsou i nadále využívány, mj. i pro zemědělství. Černobylská katastrofa způsobila obrovské množství úmrtí a i v současné době na následky ozáření umírají tisíce lidí! Velké škody byly způsobeny i na majetku a hl. na půdě.
<br>V součástné27.7.1990 vyhlásilo Bělorusko suverenitu a 25.8.1991 nezávislost. 30.3.1994 vstoupila v platnost nová a demokratická ústava. Dne 2.4.1996 podepsána smlouva mezi Běloruskem a Ruskem o vytvoření unie Společenství svrchovaných republik. Dne 8.12.1999 podepsání Smlouvy o vytvoření Svazového státu Ruska a Běloruska.
<br>Bělorusko je jedním ze zakládajících členu OSN a SNS.
<br>V zemi se nedostává léků, surovin pro průmysl a musí se dovážet. Je zavedena povinná školní docházka a to na 10 let. Školství má poměrně vysokou úroveň. Země má vysoký počet vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (40%).
<br>V zemědělství se pěstují brambory, len, žito, ječmen, pšenice a krmné plodiny. Rozvinuté jsou odvětví jako zpracování ropy, strojírenský (elektrotechnika, automobily, obráběcí stroje), chemický, potravinářský, dřevozpracující a spotřební průmysl. Téměř většina průmyslu stále patří státu.
<br>Vývoz: stroje, ropné deriváty, hnojiva a spotřební zboží.
<br>Dovoz: výrobní stroje, paliva, minerální suroviny, produkty zemědělské výroby, lehkého a chemického průmyslu.
<br>Významná doprava zboží a lidí mezi západní Evropou a Ruskem a to jak po silnici, tak i po železnici.
</td>
</tr>
</table>
<h2><a href="http://www.celysvet.cz/belorusko.php" title="Článek Bělorusko poskytl www.celysvet.cz">Článek Bělorusko poskytl www.CELYSVET.cz. Více článků ZDE ></a></h2>
<h2><a href="http://www.celysvet.cz/fotky-belorusko-foto-obrazky" title="Fotky, obrázky, foto: Bělorusko"><font color="green">Foto k článku: Bělorusko ></font></a></h2>

Zpět na článek >>>

Navigace: A B C Č D E F G H I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž VŠE

Podpořte nás · Kontakt· Kniha návštěv · RoboStav
Copyright (c) 2025 by CELÝSVĚT. Všechna práva vyhrazena!
Kontaktní e-mail: celysvet(zav)email.cz

Bělorusko

Fotogalerie (23)...

Přidat foto...

Svátek má Vendula, zítra Heřman / Hermína

Psi • Kocky • Pokojové rostliny • Auta • Státy světa • Matematika • Recepty • IQ test • IQ test 2 • Dopravní značky