Článek je dostupný za podmínek:

1. Kód članku musí být do webové stránky vložen přímo, bez jakékoliv modifikace (vč. funkčního odkázu)

2. Maximální počet článku pro jeden Web / Blog: 15 článků

3. Maximální počet snímků pro jeden Web / Blog: 50 snímků

Tento kód vložte na své stránky:

<table width="98%"><tr><td align="justify">
<h1>Vitamíny a jejich funkce (Vitaminy: C, B1, B2, B3, PP, B6, B12, H, Cholin, U-faktor, F, D, K, A a jiné)</h1><h2>Vitamíny jsou jedny z nejzávažnějších a nejprospěšnějších obsahových látek v rostlinách pro lidský organismus.</h2>
Jejich nedostatek, zvláště v jarních měsících, může vést k hypovitaminózám, které vážně ohrožují zdraví. Zelenina, ovoce, lesní plody a byliny jsou jejich závažným zdrojem. <br />
<br />
<strong>Vitamín C</strong> <br />
Je v rostlinách nejrozšířenější. Lékaři doporučují denní dávku od 60-100 až 150 mg i více. Je důležitý pro normální funkci organismu, je součástí mnoha stimulačních dějů. Při denní dávce kolem 100 mg omezuje výskyt onemocnění dýchacích cest a vyšší dávky zlepšují pružnost cév. Hovoří se dokonce i o příznivém vlivu na brždění růstu rakovinných buněk. Důležité jsou vysoké dávky pro nemocné cukrovkou, u silných kuřáků, u žen užívajících perorální antikoncepční prostředky, u starých lidí, kteří mají sníženou schopnost vstřebávání vitamínů a v rekonvalescenci. Také stresové situace moderního městského života vyžadují vyšší dávky vitamínu C. <br />
<br />
Nedostatek vitamínu C se projevuje únavou, krvácením dásní a celkově sníženou odolností proti infekcím. Zvláště děti ho potřebují v pravidelných denních dávkách. <br />
<br />
Vitamín C se neukládá v těle do zásoby a je ho nutné přijímat pravidelně. U vitamínu C z přírodních zdrojů je mnohem vyšší účinnost než u syntetického, ale při zvýšené spotřebě je vhodné je kombinovat. <br />
<br />
Vitamín C se rozkládá vyšší teplotou, stykem s kovy. Protože je rozpustný ve vodě. Lze ho dlouhým máčením plodů vyluhovat. Rychle se okysličuje. Je stálejší v kyselém prostředí. Nejvíce vitamínu C obsahují čerstvé rostliny. Významným zdrojem jsou šípky (až 200mg ve 100g), dřínky (200mg), černý rybíz (až 400mg), jeřabiny (až 200g), rakytník (350-1000mg), citrusové plody (kolem 50mg). Ze zeleniny paprika (až 400mg), křen (kolem 100mg), růžičková kapusta, petržel, pažitka, kopr, řeřicha, červené zelí, yzop (vše kolem 50mg). Dále se vyskytuje v květáku, bramborách, brukvi, zelí. Mnoho ho je v kopřivách, popenci, v lesních plodech, zeleninových natích (libeček, celerová nať,) <br />
<br />
Vitamíny skupiny Bjsou rovněž rozpustné ve vodě. Vyskytují se v ovoci, bylinách, zelenině, ale i v dalších produktech. <br />
<br />
<br />
<strong>Vitamín B1 (thiamin, aneurin)</strong> <br />
Vitamín B1 se zúčastňuje přeměny sacharidů, ovlivňuje funkci svalů i nervového systému. Ničí se dlouhým varem. Vyskytuje se v bramborách, nejvíce v obilninách, v obilních klíčcích a ve slupce, v luskovinách. Dále je v lískových i vlašských oříškách, v mandlích, kaštanech, meruňkách, šípkách, v červené řepě, mrkvi, ředkvi, cibuli, řeřiše, zelí, špenátu, v kapustě. Krom toho také v mléce, mase, droždí. <br />
<br />
Snížený příjem se projevuje bolestí hlavy, nechutenstvím, záněty nervů, únavou. Denní dávka je 1-2 mg. Vyšší potřeba je nutná při tělesné námaze, v těhotenství, při stresových situacích, při otravách nikotinem a alkoholem, arzénem, olovem a jinými těžkými kovy. <br />
<br />
<br />
<strong>Vitamín B2 (riboflavin)</strong> <br />
Je součástí každé živé buňky. Nejvíce je ho obsaženo v játrech, mléce, droždí, vejcích, luštěninách. Ovlivňuje růst a obnovu buněk. Jeho nedostatek se projevuje záněty sliznic, změnami pokožky, slzením očí, zvýšenou sekrecí žláz, bolavými ústními koutky. Kromě živočišných produktů se vyskytuje také v šípcích, meruňkách, v listové zelenině, natích, zelí, rajčatech. <br />
Je ho třeba přijímat denně v množství 1,5-2mg. <br />
<br />
<br />
<strong>Kyselina pantothenová (B3)</strong> <br />
Má vliv na celkový metabolismus, na látkovou přeměnu. Vyskytuje se v červené řepě, chřestu, květáku, fazolích, žampiónech, v čerstvé zelenině vůbec. <br />
Denní dávka je 10-50mg. <br />
<br />
<br />
<strong>Vitamín PP (kyselina nikotinová, niacin)</strong> <br />
Uvolňuje enzymatické procesy v těle. Má vliv na dobrý stav pokožky, trávení, nervový systém. Vyskytuje se nejvíce v živočišných produktech )ledviny, játra, srdce), dále v listové zelenině, mrkvi, rajčatech, hrášku, bramborách, v obilninách, v šípcích, v houbách. <br />
Denní doporučená dávka je 15-20mg. <br />
<br />
<br />
<strong>Kyselina listová</strong> <br />
Ovlivňuje tvorbu krve, zvláště červených krvinek. Dále působí kladně na trávicí ústrojí. Vyskytuje se především v listech zeleniny, špenátu, kadeřávku, kapusty, v brokolici, mrkvi, hrášku. Tělo ji pomocí normální mikroflóry ve střevech dovede syntetizovat. <br />
Denní dávka se odhaduje na 200mg. <br />
<br />
<br />
<strong>Vitamín B6 (pyrodoxol)</strong> <br />
Jeho nedostatek negativně ovlivňuje funkci mozku a krve. Způsobuje poruchy cév, kůže a nervů. <br />
<br />
Vyskytuje se kromě droždí, jater, masa a obilních klíčků i v zelenině a ovoci. Zejména ve vlašských a lískových ořechách, dále ve špenátu, hrášku, fazolkách, bramborách, květáku, mrkvi, salátu, zelí, rajčatech, jahodách, třešních, pomerančích a citrónech. <br />
<br />
Velmi důležitý je pro kojence, kde ovlivňuje mentální i fyzický vývoj dítěte. Zde je doporučená denní dávka podle věku kolem 0,5mg, u dospělých 1-2,5mg. Dostatečný příjem tohoto vitamínu je zvlášť nutný také u nemocných, kteří delší dobu užívají antibiotika,u žen, které používají hormonální antikoncepci, a také u nemocných polyartritidou. <br />
<br />
<br />
<strong>Vitamín B12 (cyanokobalamin)</strong> <br />
Nevyskytuje se v rostlinách. Má vliv na krvetvorbu a trávení. Zdravé tělo si jej dovede vytvořit, ale je-li vyživováno plnohodnotnou stravou. <br />
Denní dávka je velmi nízká, kolem 0,005mg. <br />
<br />
<strong>Vitamín H (biotin)</strong> <br />
Je potřebný pro normální funkci pokožky. Je produkován střevními bakteriemi. Vyskytuje se v kvasnicích, ale i v zelenině (červená řepa, květák, špenát, zelí, hrášek, borůvkové listy, žampióny, fazole, lesní jahody).<br />
Denní dávka se odhaduje na 0,25mg. <br />
<br />
<br />
<strong>Cholin</strong> <br />
Je obsažen v řadě rostlinných olejů, především v sójovém oleji, dále v kysaném zelí, celeru, pampelišce, černém bezu i v kopřivách. Také se vyskytuje ve vnitřnostech a žloutcích. <br />
<br />
Cholin brání usazování tuku v játrech a působí na dobrou funkci ledvin i nadledvinek. <br />
<br />
<br />
<strong>Inositol</strong> <br />
Má podobný účinek jako cholin, navíc ovlivňuje růst a snižuje obsah cholesterolu v krvi. Vyskytuje se např. v zelí a zeleném hrášku. <br />
<br />
Cholin i Inositolse řadí ke komplexu vitamínů B, ale nemají charakter vitamínů, protože tělo je částečně schopno si je vytvářet samo. <br />
<br />
<br />
<strong>Vitamín A (retinol, axeroftol)</strong> <br />
Je rozpustný v tucích. Nejlépe se vstřebává v přítomnosti tuku (salát s olejem). Má význačný vliv na růst, dobrý stav pokožky (při jeho nedostatku zdrsní pokožka na zadní straně paží, lýtek apod.). Přispívá k odolnosti proti infekcím a má význam i při dalších procesech v organismu. Jeho nedostatek způsobuje zhoršení vidění za šera, má vliv na kožní onemocnění. <br />
<br />
Potřeba vitamínu A je vysoká v období vývinu, růstu, dále u nemocných cukrovkou a při jaterních chorobách. <br />
<br />
V ovoci, zelenině a vůbec v rostlinách se vyskytuje ve formě karotenů provitamínů A. Důležitým zdrojem vitamínu A jsou živočišné produkty, játra apod. <br />
<br />
Vitamín A se tvoří v živočišném těle z karotenů převážně ve stěně střevní. Nejvíce karotenů mají jeřabiny, meruňky, šípek, černý rybíz, ze zeleniny červená paprika, špenát, mangold, kapusta, nať celeru, petržele, kopru, řeřicha, kořen mrkve. <br />
<br />
Velmi mnoho karotenu mají plody rakytníku i listy kopřivy, šťovíku a pampelišky. Dostatek karotenu mají žlutomasé tykve a melouny, cibulová a pažitková nať, zelená paprika. <br />
<br />
Vitamín A je citlivý na okysličování; krátce působící vyšší teploty snáší. <br />
Doporučená denní dávka je 1-2,5 mg. <br />
<br />
<br />
<strong>Vitamín E (tokoferol)</strong> <br />
Rozpouští se v tucích. Dnes je známo, že je to několik chemicky příbuzných látek izolovaných jak z rostlin, tak z živočichů. Vitamín E má značné antioxidační účinky chrání tuky a vitamín A před okysličením. Někteří badatelé tvrdí, že zpomaluje stárnutí, protože brání oxidaci buněk, má vliv i na dobrou činnost mozku, krve, nervů a svalů, zlepšuje hojení ran. <br />
<br />
Vitamín E podle některých výzkumů příznivě také ovlivňuje plodnost a prospívá rozvoji plodu v těhotenství i dítěte krátce po narození. <br />
<br />
Vyskytuje se v brokolici, rajčatech, řeřiše, růžičkové kapustě, hlávkovém salátu, hrášku, špenátu, chřestu, petrželové nati a napři. i v semenech šípků aj. více je ho v játrech. <br />
Denní dávka se odhaduje na 10-30mg. <br />
<br />
<br />
<strong>Vitamín K (fylochinon)</strong> <br />
Je potřebný pro normální srážlivost krve. Je to opět skupina několika chemicky příbuzných látek. Normální zdravý organismus je schopen si ho sám vytvářet. Po léčení antibiotiky bývá však tato schopnost porušena. <br />
<br />
Vyskytuje se např. v šípcích, bílém a červeném zelí, květáku, růžičkové kapustě, špenátu, mrkvi, rajčatech jahodách, kopřivách aj. Při jeho nedostatku dochází k poruchám ve srážení krve. <br />
Doporučená denní dávka je asi kolem 1mg. <br />
<br />
Je rozpustný v tucích. <br />
<br />
<br />
<strong>Vitamín P (rutin, hesperidin)</strong> <br />
Je to skupina látek, která se už dnes ale neoznačuje jako vitamíny, protože tělo je schopno si je vytvořit. Příznivě ovlivňují křehkost kapilár. <br />
<br />
Vyskytují se v citrónech a pomerančích, černém rybízu, paprice, pohance, kapustě, salátu, rajčatech, hroznech, routě, šípkách, malinách aj. <br />
Denní potřeba činí podle některých autorů 30mg. <br />
<br />
<br />
<strong>Vitamín D (kalciferol)</strong> <br />
Působí proti křivici a podporující odolnost proti chorobám se v rostlinách vyskytuje méně. V menším množství ho obsahují houby, špenát, rajčata. Hlavně se však vytváří v pokožce při ozařování ultrafialovými, slunečními paprsky. <br />
Denní dávka je asi 0,01mg. <br />
<br />
Je ještě další řada látek, které byli kdysi za vitamíny považovány, v ovoci a v zelenině se vyskytují jen hodně málo a proto se tu o nich ani podrobněji nezmiňujeme. Většinou jsou obsaženy v živočišných tkáních. Je jím např.: <br />
<br />
<br />
<strong>Vitamín F </strong><br />
Jsou to vlastně esenciální nenasycené mastné kyseliny (linolová a linolenová), uplatňující se při kožních onemocněních, v léčebné kosmetice aj. <br />
<br />
<br />
<strong>U-faktor </strong><br />
Jsou to sirné sloučeniny vyskytující se např. v zelí a v jiných brukvovitých zeleninách. Chrání údajně před chorobami žaludku a dvanáctníku.<br />
<br />
<br />
Článek v rámci spolupráce poskytla webová stránka:<a href="http://bylinky.kvalitne.cz/" target="_blank">bylinky.kvalitne.cz</a></td>
</tr>
</table>
<h2><a href="http://www.celysvet.cz/vitaminy-a-jejich-funkce.php" title="Článek Vitamíny a jejich funkce poskytl www.celysvet.cz">Článek Vitamíny a jejich funkce poskytl www.CELYSVET.cz. Více článků ZDE ></a></h2>
<h2><a href="http://www.celysvet.cz/fotky-vitaminy-a-jejich-funkce-foto-obrazky" title="Fotky, obrázky, foto: Vitamíny a jejich funkce"><font color="green">Foto k článku: Vitamíny a jejich funkce ></font></a></h2>
Zpět na článek >>>

Navigace: A B C Č D E F G H I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž VŠE
Podpořte nás · Kontakt· Kniha návštěv · RoboStav
Copyright (c) 2025 by CELÝSVĚT. Všechna práva vyhrazena!
Kontaktní e-mail: celysvet(zav)email.cz
Vitamíny a jejich funkce

Fotogalerie (3)...

Přidat foto...

Svátek má Ivana, zítra Miroslava
Psi • Kocky • Pokojové rostliny • Auta • Státy světa • Matematika • Recepty • IQ test • IQ test 2 • Dopravní značky