ZEM� SV�TA
D�ky v�le�n�mu konfliktu rozpoutan�mu z d�vod� etnick�ch neshod je hospod��stv� ve velmi �patn�m stavu.
N�zev CZ:
Republika Bosna a Hercegovina
N�zev ENG:
Bosnia and Herzegovina
Origin�ln� n�zev:
Bosna i Hercegovina
Hlavn� m�sto:
Sarajevo (416 000 obyv.)
Po�et obyvatel:
4 010 500
Rozloha (km2):
51 129
Hustota osob/km2:
78,4
Um�st�n�:
severoz�pad Balk�nsk�ho poloostrova, v�chodn� Evropa
Sousedi:
Chorvatsko, Jugosl�vie
��edn� jazyky:
bosen�tina, srb�tina, chorvat�tina
Gramotnost:
86 %
N�bo�enstv�:
muslimov� (40%), pravoslavn� (30%), katol�ci (15%)
N�rodnostn� slo�en�:
Bos�an�-muslimov� (44%), Srbov� (31%), Chorvati (17%)
Politick� stav:
republika
�lenstv� v mezin�rodn�ch organizac�ch:
OSN, CE, OBSE
M�na:
bosensk� din�r (BHD)
Kurz (K�):
1 din�r = 66,118 (25. 8. 2005)
�asov� p�smo:
UTC +1hod, SE�
Mezin�rodn� zkratka:
BIH
Dom�na (internet):
.bh
P�edvolba (telefon):
00387, 003875
mobil: 0038761, 0038763, 0038766, 0038765
Ekonomika:
Hospod��stv� poni�eno b�hem v�le�n�ho konfliktu. V sou�asn� dob� se vzpamatov�v�. V pr�myslu pracuje polovina obyv., ve slu�b�ch 40%. Na tvorb� HDP se v�ak slu�by pod�lej� t�m�� 60%, pr�mysl 23%. Nezam�stnanost je velmi vysok� (t�m�� 40%).
Hlavn� odv�tv� ekonomiky:
pr�mysl
HDP (USD):
24,39 mld.
HDP (na 1 obyv. v USD):
6 100
Vodn� plocha (km2):
0
Velk� m�sta:
Banja Luka, Biha�, Br�ko, Doboj, Maglaj, Magli�, Mostar, Neum, Tuzla, Zenica
Hlavn� �eky:
Bosna, Drina, S�va
Mo�e:
Jadersk� mo�e
Podneb�:
m�rn� p�s, subtropick� p�s; kontinent�ln� r�z, l�to hork� a such�, zimy chladn� s mno�stv� sn�hu na hor�ch
�hrn sr�ek:
v pr�m�ru 905 mm v oblasti hl. m�sta
Ro�n� teploty:
v oblasti hl. m�sta -1,4 stup�� (v zim�) a� 19 stup�� Celsia (v l�t�)
Reli�f:
nejv�t�� ��st �zem� zauj�m� soustava poho��, nejvy��� vrchol Magli� (2386 m n. m.)
Flora:
lesy m�rn�ho p�su, subtropick� biota
Fauna:
jelen, medv�d hn�d� a dal�� v�chodoevropsk� druhy
Vyu�it� plochy:
lesy (39%), pastviny (20%), orn� p�da (14%), ostatn� (27%)
Popis st�tu:
P�vodn� bylo toto �zem� os�dleno ilyrsk�mi kmeny, od 2. stol. se stalo sou��st� ��e ��msk�. Po jej�m rozpadu nakr�tce sou��st� kr�lovstv� Ostrog�t�. V 6.-7. stol. �zem� os�dleno slovansk�mi kmeny. V 6.-12. stol. pod svrchovanost� byzantsk�ch c�sa��. Ve 12.-14. stol. rozpory s Uhrami a Srbskem. V pol. 14. stol. za�al rozkv�t zem�. V 1. pol. 15. stol. se Bosna rozpadlo na mno�stv� men��ch �zem�. Roku 1448 se �t�p�n Vyk�i�-Kosa�a prohl�sil zemi za nez�vislou na Bosn� a p�ijal titul v�vody (hercega). Tato zem� se pak za�ala naz�vat Hercegovina. Roku 1463 Bosna a 1465 a 1482 Hercegovina ovl�dnuta Turky. B�hem tureck� okupace prob�hly rozs�hl� etnick� a n�bo�ensk� zm�ny. Velk� ��st obyvatelstva p�ijala isl�m. Roku 1583 �zem� p�ipojeno k Osmansk� ��i. V letech 1876-78 do�lo k rozs�hl�m povst�n�m za samostatnost zem�. Od roku 1878 okupace Rakouskem-Uherskem, ale jeho sou��st� se stala a� o 30 let pozd�ji. Postaven� Bosny a Hercegoviny i nad�le z�st�valo sv�bytn�. 30.10.1918 se zem� p�ipojila k Srbsku. 1.10.1918 sou��st� Kr�lovstv� Chorvat�, Slovinc� a Srb�. A od roku 1929 Jugosl�vie. V letech 1941-45 zem� p�ipojena k Chorvatsku.
Po skon�en� v�lky se stala svazovou republikou Federativn� lidov� republiky Jugosl�vie, kter� byla v roce 1963 p�ejmenov�na na Socialistickou federativn� republiku Jugosl�vie. V zemi rostly hospod��sk� a p�edev��m n�rodnostn� probl�my, kter� pozd�ji vy�stili v krizi. V �ervenci 1990 se Bosna a Hercegovina prohl�sila svrchovan�m a demokratick�m st�tem. Prvn� demokratick� volby se konaly v prosinci t�ho� roku. 9.1.1992 vyhl�ena Republika srbsk� v Bosn�. 29.2.1992 p�ijata �stava. 3.3.1992 vyhl�ena nez�vislost Bosny a Hercegoviny, mezin�rodn� uzn�na 7.4.1992. V �ervnu t�ho� roku do�lo k prvn�m sr�k�m etnick�ch skupin a n�sledn� k ob�ansk� v�lce. Do v�le�n�ho konfliktu se zapojily sv�tov� spole�enstv�, kter� v�ak nedok�zala v brzk� dob� konflikt ukon�it. V ��jnu 1995 byl uzav�eno p��m���, v listopadu t�ho� roku prob�hla m�rov� jedn�n�. Podstatou m�rov� dohody bylo zachov�n� st�tu Bosna a Hercegovina, kter� v�ak bude vnit�n� rozd�len na Bosensko-chorvatskou federaci a Republiku srbskou. M�sto funkce prezidenta bylo zavedeno troj�lenn� p�edsednictvo, kter� tvo�� z�stupci jednotliv�ch stran. Pro udr�ov�n� po��dku z�st�valy vojensk� jednotky mezin�rodn�ch sil i nad�le v zemi.
|