ROSTLINN� SV�T
Pro p�stov�n� pokojov�ch rostlin jsou dobr� drnov�, listov�, nep�ehnojen� a ra�elinov� zeminy a p�dn� sm�si.
P�i p�stov�n� v kv�tin���ch je m�sto omezeno. Zemina mus� b�t kvalitn� a kv�tin�� pat�i�n�ho objemu. Pokojov� rostliny nestejn� rostou na kysel�ch �i z�sadit�ch p�d�ch, n�kter� pot�ebuj� slab� kysel� prost�ed� jin� d�vaj� p�ednost siln�j�� kyselosti. N�kter� z nich pot�ebuj� v�penit� prvky v zemin�. Pro mlad� rostliny p�iprav�me leh�� zeminu ne� pro rostliny star��.
P�dn� sm�si mus� spl�ovat tyto podm�nky:
♣udr�ovat vy�ivovac� l�tky v mno�stv�, kter� rostlina pot�ebuje
♣nezadr�ovat vodu
♣propou�t�t vzduchu ke ko�en�m
♣m�t spr�vnou kyselost pro danou rostlinu
♣nesm� obsahovat �k�dce a nemoci (desinfekce zeminy teplem)
Pro p�stov�n� pokojov�ch rostlin jsou dobr� drnov�, listov�, nep�ehnojen� a ra�elinov� zeminy. Na dn� kv�tin��e by m�l b�t �ist� ���n� p�sek, mech a k�ra stromu. Pro dren� pou�ijeme st��pky �i keramzit.
Drnov� zemina se �ad� k t�k�m p�d�m, listov�, drnov� a nep�ehnojen� se �ad� k lehk�m.
Drnov� p�da:
Je tvo�ena z roz�ezan�ch kus� drn� s obsahem kravsk�ho hnoje. Vydr�� asi jeden rok (pH 5 a� 6). M��e se m�sit z druh�mi zeminami i p�skem. Drnovku vylep��me hl�nou, p�id�n�m p�sku a listov� zeminy.
Listov� zemina:
Hraje velkou roli pro zkyp�en� ve sm�s�ch. Je tvo�ena star�mi opadan�mi listy, krom� dubu a ka�tanu, kter� se vrstv� periodicky (vrstva list�, vrstva zeminy), zraje 2 roky a nen� tak v��ivn� jako drnov� (pH 5 a� 6).
P�ehnojen� zemina:
Je bohat� na v��ivn� l�tky. Z�sk�v� se z pa�eni�tn�ho hnoje, kter� zraje 2 a� 3 roky (pH okolo 8).
Ra�elina:
Vyzna�uje se lehkost� a kyprost�. P�id�v� se k ostatn�m zemin�m pro zkyp�en� a pro vysok� obsah organick�ch a miner�ln�ch l�tek. Ra�elina m� pH 3,5 a� 5,5. Ra�elina se na hromad�ch pol�v� mo�kou, p�id�v� se hn�j a dal�� l�tky. Od kvality vybran� ra�eliny z�vis� to, jak kvalitn� sm�s zeminy bude. V prodeji je mnoho druh� zemit�ch sm�s�. Ra�elina m� kysel� reakce, je vhodn� pro p�stov�n� hortenzi�, azalek, kameli�, rododendron� atd. Tak� se pou��v� pro set� semen a ��zkov�n�. Ra�elina by se nem�la p�esu�ovat.
Lesn� p�da:
Je to p�da, kter� je podest�lkou jehli�nat�ch strom�, nejl�pe borovic. Zemina se vyzna�uje svoj� kyprost�, mal�m mno�stv�m miner�ln�ch l�tek a kyselost� pH 4 a� 5.
K�ra:
K�ra jehli�nat�ch strom� se pou��v� ke zkyp�en� p�dy ve sm�s�ch a jako z�klad pro s�zen� n�kter�ch rostlin. M� pH 4 a� 4,5.
Mech:
P�id�v� se do zeminy pro zkyp�en�, lehkost a zadr�ov�n� vl�hy. Su�� se a rozm�l�uje. Vrstva mechu se m��e pou��t jako oblo�en� rostlin, kter� maj� vzdu�n� ko�eny. Je jedn�m ze z�kladn�ch komponent� sm�s� zemin (pH okolo 4).
���n� hrubozrnn� p�sek:
P�id�v� se do zeminy pro zkyp�en� a pr�chodnost. Pro tyto ��ely se vyb�r� p�sek nejhrub��, dob�e se prom�v� a pol�v� va��c� vodou.
P�i sestavov�n� sm�s� je pot�eba v�d�t, jakou reakci dan� rostlina m�. Jestli pot�ebuje kyselou zeminu, tak hlavn� sou��st� bude ra�elina. Drnov� a listov� zemina m� v�t�inou neutr�ln� reakci. Kyselost p�dy m��eme prov��it lakmusov�m pap�rkem.
Kyselou p�du (pH 4,5 a� 5,5) pot�ebuj� nap�. azalky, hortenzie, kaly, kam�lie, monstery, anturie, rododendrony a dal��.
Lehce kyselou p�du (pH 5,5 a� 6,5) vy�aduj� nap�. asparagus, amarilis, ar�lie, begonie, fikusy, primuly, pelargonie.
Neutr�ln� kyselost (pH 6,5 a� 7) pot�ebuj� nap�. r��e, chryzant�ny, ciner�lie atd.
Rostliny s masit�mi nebo siln�mi ko�eny (kl�vie, vzrostl� palmy) se s�z� do zeminy, kde drnovka je do 1/3 v�eho mno�stv� sm�si. Rostlin�m s dob�e vyvinut�mi a rychle rostouc�mi ko�eny vyhovuje listov� sm�s spolu s drnovkou a dob�e prohnojenou zeminou.
Rostliny se slab�mi a k�ehk�mi ko�eny se s�z� do lehk� zeminy.
|