ZEM� SV�TA
Zem� z velk�m turistick�m potenci�lem, kter� v sou�asn� dob� nen� pln� vyu�it.
N�zev CZ:
Bulharsk� republika
N�zev ENG:
Bulgaria
Origin�ln� n�zev:
Republika Balgarija
Hlavn� m�sto:
Sofie (1 116 000 obyv.)
Po�et obyvatel:
7 520 430
Rozloha (km2):
110 910
Hustota osob/km2:
67,8
Um�st�n�:
Balk�nsk� poloostrov, jihov�chodn� Evropa
Sousedi:
Jugosl�vie (Srbsko), Makedonie, Rumunsko, �ecko, Turecko
��edn� jazyk:
bulhar�tina
Gramotnost:
98 %
N�bo�enstv�:
pravoslavn� (85%), muslimov� (13%)
N�rodnostn� slo�en�:
Bulha�i (85%), Turci (9%), Romov� (3%)
Politick� stav:
republika
�lenstv� v mezin�rodn�ch organizac�ch:
NATO, OSN, CE, OBSE, CEFTA
M�na:
lev (BGL) = 100 stotinek
Kurz (K�):
1 lev = 15,186 (25. 8. 2005)
�asov� p�smo:
UTC +2hod, EET (East European Time)
Mezin�rodn� zkratka:
BGR
Dom�na (internet):
.bg
P�edvolba (telefon):
00359, 003592
mobil: 0035998, 0035948, 003598, 0035989
Ekonomika:
Od 90. let 20. stol. p�ech�z� zem� na tr�n� hospod��stv�. Na tvorb� HDP se pod�l� slu�by 56%, pr�mysl 28% a zem�d�lstv� 17%. Ve slu�b�ch pracuje nejv�ce obyv. (42%), 26% v zem�d�lstv� a 22% v pr�myslu. Nezam�stnanost dosahuje pom�rn� vysok�ch 14%, inflace se bl�� 5,5%.
Hlavn� odv�tv� ekonomiky:
zem�d�lstv�
HDP (USD):
57,13 mld.
HDP (na 1 obyv. v USD):
7 600
Vodn� plocha (km2):
360
Velk� m�sta:
Burgas, Pleven, Plovdiv, �umen, Varna
Hlavn� �eky:
Dunaj, Marica, Struma
Mo�e:
�ern� mo�e
Podneb�:
subtropick� p�s
�hrn sr�ek:
v hor�ch 1000 mm; na ostatn�m �zem� pr�m�rn� 500-600 mm
Ro�n� teploty:
v zimn�ch obdob�ch pr�m�rn� -2 stupn� (na severu) a 2 stupn� Celsia (na jihu); v letn�ch m�s�c�ch pr�m�rn� 21 stup�� (v kotlin�ch) a� 25 stup�� Celsia (v n�in�ch)
Reli�f:
Ze z�padu na v�chod se t�hne poho�� Star� planina, s nejvy��� horou Botev (2376 m n. m.). Poho�� se k severu sni�uje a� na n�inu o v��ce 100-400 m. Jihoz�pad hornat�, nejvy��� hora Vihren (2914 m n. m.). Na jihov�chod� n�iny a kotliny.
Flora:
subtropick� biota
Fauna:
v�chodoevropsk� zv��ena obohacen� zejm�na o plazy (�elvy) a hmyz
Vyu�it� plochy:
orn� p�da (40%), lesy (37%), pastviny (18%), ostatn� (5%)
Zaj�mavosti (architektura):
kostel sv. Michaela a Gabriela s k��ovou kopul� v Nesebaru, Sofie (chr�m Alexandra N�vsk�ho), Rilsk� kl�ter
Popis st�tu:
Od 5. stol. oblast ob�v�na slovansk�mi a bulharsk�mi kmeny. V 7. stol. vznikla prvn� velkobulharsk� ��e, kter� zauj�mala t�m�� cel� Balk�nsk� poloostrov. Roku 865 p�ijal kr�l Boris I. k�es�anstv�. Pod vl�dou jeho syna dos�hla velk�ho rozkv�tu. Roku 1018 ovl�dla zemi Byzanc. Roku 1185 zalo�ena Asenovci druh� bulharsk� ��e. Roku 1393 �zem� dobyto Turky. Do roku 1878 bylo �zem� sou��st� Osmansk� ��e. Roku 1876 vypuklo velk� protitureck� povst�n�. V obdob� 1877-78 zem� obsazena Rusy. V b�eznu 1878 vzniklo Bulharsk�ho kn�ectv�, form�ln� z�visl� na Osmansk� ��i. Je�t� t�ho� roku zem� rozd�lena z rozhodnut� Berl�nsk�ho kongresu na dv� ��sti: Bulharsk� kn�ectv� (form�ln� vazalsk� pom�r k Turecku) a V�chodn� Rumelii (autonomn� provincie Osmansk� ��e). Makedonie z�stala sou��st� Turecka. Roku 1885 p�ipojen� Bulharska k V�chodn� Rumelii. Roku 1908 vyhl�ena pln� nez�vislost na Turecku. V letech 1912-13 prob�hla prvn� balk�nsk� v�lka. V roce 1913 byla zem� v druh� balk�nsk� v�lce pora�ena. V I. sv�tov� v�lce byla zem� na stran� �st�edn�ch mocnost�. Po jejich por�ce ztratilo Bulharsko ��st �zem� a s n�m i p��stup k Egejsk�mu mo�i. Po v�lce byla politick� situace nestabiln� a roku 1923 do�lo ke svr�en� vl�dy a nastolen� diktatury. V z��� t�ho� roku se pokusili o p�evzet� moci komunist�. V roce 1926 do�lo k obnoven� koali�n� vl�dy. V roce 1934 do�lo k vojensk�mu p�evratu. V prosinci 1941 zem� vyhl�sila v�lku USA a Velk� Brit�nii. V�lku proti SSSR vyhl�silo a� 5.9.1944. O n�co pozd�ji do�lo k povst�n� a pu�i Vlasteneck� fronty. N�sledn� 28.10.1944 byla vyhl�ena v�lka N�mecku. Po v�lce se dostali k moci komunist�, za aktivn� pomoci SSSR. Dne 15.9.1946 vyhl�ena Bulharsk� lidov� republika. V roce 1949 vstup do RVHP a v roce 1955 do Var�avsk� smlouvy. Na podzim 1989 do�lo v zemi k rozs�hl�m demonstrac�m, kter� vedly ke zm�n� re�imu. 12.7.1991 p�ijata demokratick� �stava. O rok pozd�ji prob�hly volby. V 90. letech do�lo k n�r�stu hospod��sk�ch probl�m� zem�.
Zem�d�lsky je vyu��v�no 56% plochy zem�. Zem�d�lsk� produkty tvo�� na severu zem� hlavn� v�no, p�enice, kuku�ice, je�men a cukrovka. Na jihu r��e, slune�nice, tab�k, vinn� r�va, ovoce a zelenina. V �dol� �eky Tund�i se p�stuj� r��e pro v�robu r��ov�ho oleje.
Turistick� potenci�l zem� nen� pln� vyu�it�. Nav�c posledn� n�kolik let turist� ub�v� (ekologick� probl�my).
Dopravn� s� je pom�rn� hust�.
Dovoz: potraviny, textil, chemik�lie, paliva a stroje
V�voz: textil, �elezo, ocel, paliva a stroje
|