ZEM� SV�TA
Ve starov�ku byla Etiopie ozna�en�m �ern� Afriky�
N�zev CZ:
Etiopie
N�zev ENG:
Ethiopia
Origin�ln� n�zev:
Ityop'iya Federalawi Demokrasiyawi Ripeblik
Hlavn� m�sto:
Addis Adeba (2 211 500 obyv.)
Po�et obyvatel:
67 860 050
Rozloha (km2):
1 127 127
Hustota osob/km2:
62,2
Um�st�n�:
severov�chodn� Afrika
Sousedi:
D�ibutsko, Eritrea, Ke�a, Som�lsko, S�d�n
��edn� jazyk:
amhar�tina
Gramotnost:
42,7 %
N�bo�enstv�:
etiopsk� ortodoxn� c�rkev (50%), muslimov� (40%), animist� (10%)
N�rodnostn� slo�en�:
Amharov� (38%), Gallov� (35%), Tigrajov�
Politick� stav:
republika
�lenstv� v mezin�rodn�ch organizac�ch:
OSN
M�na:
birr (ETB) = 100 cent�
Kurz (K�):
1 birr = 2,876 (25. 8. 2005)
�asov� p�smo:
UTC +3, MSK (Moscow Time)
Mezin�rodn� zkratka:
ETH
Dom�na (internet):
.et
P�edvolba (telefon):
003725
Ekonomika:
Velmi chud� zem�, hospod��stv� je slab� (vliv ob�ansk�ch v�lek, drsn�ho klimatu). V zem�d�lstv� pracuje kolem 80% obyv. a pod�l� se 46% na tvorb� HDP.
Inflace dlouhodob� p�ekra�uje 12%, hospod��sk� r�st je z�porn�, zahr. dluh p�esahuje 3 mld. USD.
Hlavn� odv�tv� ekonomiky:
zem�d�lstv�
HDP (USD):
48,47 mld.
HDP (na 1 obyv. v USD):
700
Vodn� plocha (km2):
7 444
Velk� m�sta:
Dire Dawa, Gonder, Jima, Nazret
Hlavn� �eky:
Aboko Wenz, Awash Wenz, Genale Wenz, �Modr� Nil�, Omo Wenz, Wabe Shebele Wenz
Mo�e:
nem�
Podneb�:
tropick� p�s
�hrn sr�ek:
velk� mno�stv� sr�ek spadne hl. v horsk�ch oblastech; na jihov�chod� dv� obdob� de��� (m�lo vydatn�); v oblastech bl�zko pob�e�� jsou sr�ky minim�ln�; pr�m�rn� 430-550 mm
Ro�n� teploty:
ve v�chodn�ch n�inn�ch oblastech 27 stup�� (v zim�) a� 38,5 stup�� (v l�t�); oblast vyso�iny 20,5-26 stup�� Celsia; vysokohorsk� oblasti (nad 4000 m) pr�m�rn� 14-15,5 stup�� Celsia
Reli�f:
pr�m�rn� v��ka �zem� je velmi vysok� (nejvy��� ze v�ech africk�ch zem�); horsk� �lenit� �zem�; Etiopsk� vyso�ina je od jihoz�padu k severov�chodu rozd�lena Etiopskou p��kopovou propadlinou; nejvy��� oblasti le�� ve st�edn� ��sti a t�hnou se o severu k jihu a jihoz�padu - k z�padu prudce kles� a k jihov�chodu postupn� kles� a� do n�in; nejvy��� vrchol Ras Dashen (4620 m n. m.) le�� na severu
Flora:
pou�t� a polopou�t�
Fauna:
kozoro�ec, velbloud, zebra, antilopa nyala, �irafa, p��moro�ec oryx, buvol, slon africk�, lev, opice, pelik�n b�l�, krokod�l
Vyu�it� plochy:
pastviny (40%), lesy (25%), orn� p�da (12%), ostatn� (23%)
Zaj�mavosti (architektura):
kamenn� monolit u Lalibely vytvo�en� pro c�rkevn� ��ely, venkovsk� obydl�
Popis st�tu:
Historie:
Historie tohoto �zem� se datuje od 1. stol. n. l., kdy zde �ili semit�. V 7. stol. zem� izolov�na od k�es�anstv� pronikaj�c�m isl�mem. Od roku 1200 se z Etiopie stal centralizovan� st�t.
V 16. stol. �toky Afar� a Galla, kter�m se zem� d�ky Portugalsku ubr�nila.
V pol. 19. stol. zak�z�no otroctv�, polygamie. Po�. 20. stol. se zem� stala pln� nez�visl�.
V letech 1913-17 prob�halo ne�sp�n� pos�len� moci isl�mu v zemi. Etiopie byla p�ijata do Spole�nosti n�rod�.
Od roku 1935 byla zem� ��ste�n� a posl�ze pln� okupov�na Italy. V dubnu 1941 d�ky pomoci britsk�ch jednotek bylo osvobozeno hl. m�sto. Od roku 1942 vystupovala Etiopie jako suver�nn� st�t a st�la na stran� spojenc�.
V roce 1945 se zem� stala zakl�daj�c�m st�tem OSN.
V z��� 1974 do�lo k vojensk�mu p�evratu. N�sleduj�c� rok do�lo ke zru�en� monarchie a byl nastolen marxistick� re�im. Od roku 1983 zem� opakovan� postihov�na zni�uj�c�m suchem.
V roce 1988 do�lo ke sm�ru mezi Etiopi� a Som�lskem. Do�lo k p�du marxistick�ho re�imu. Doch�zelo k ob�asn�m etnick�m a politick�m konflikt�m.
Ve starov�ku Etiopie = �ern� Afrika.
Administrativn� se Etiopie d�l� na 9 region� a 2 m�sta.
Nerostn� bohatstv� je m�lo vyu��v�no a pat�� sem zlato, platina, nikl a s�l. Energie se z�sk�v� v drtiv� v�t�in� z vodn�ch elektr�ren.
Nejv�znamn�j��m st�ediskem pr�myslu je hl. m�sto. Silni�n� s� je hlavn� mezi velk�mi m�sty a jen �tvrtina je sj�zdn� celoro�n�. �eleznice vede z hl. m�sta do sousedn�ho D�ibutska.
V zem�d�lstv� se p�stuje hlavn� p�enice, �ito, je�men, kuku�ice, proso, sorgo, cukrov� t�tina, brambory, lu�t�niny, k�va, ban�ny a tab�k. Chov� se skot, ovce, kozy, kon� a velbloudi.
V�voz: k�va, k��e a zlato
Dovoz: ropn� produkty, spot�ebn� zbo��, stroje a za��zen�, motorov� vozidla
Zem� obchoduje p�ev�n� s Velkou Brit�ni�, Sa�dskou Ar�bi�, D�ibutskem, It�li�, N�meckem, a d�le s Japonskem, ��nou.
|