|
|
Guatemala (cestopis) (Republica de Guatemala)ZEM� SV�TAZem� k�vy, bavlny, ban�n� a �v�ka�ek a velk�ho mno�stv� ne p��li� vyu��van�ch nerostn�ch surovin�N�zev CZ: Guatemalsk� republika GUATEMALA: O�ima cestovatele 1... GUATEMALA: O�ima cestovatele 2... GUATEMALA: O�ima cestovatele 1... OKRUH MEXICO - BELIZE - GUATEMALA D�lka trv�n� trasy: 18 dn� Ve dnech: 12.8.1999 - 30.8.1999 Po�et �len� v�pravy: 3 Pr�m�rn� v�k v�ech �len�: 22 let Ofici�ln� n�zev v�pravy: Expedice za kr�sami a kr�skami st�edn� a j�n� ameriky Pen�n� prost�edky: Kreditn� karty Visa a Mastercard, Americk� dolary P�estn� t�i t�dny p�ed za��tkem na�� cesty jsme si �ekli do kter�ch st�t� to vlastn� chceme jet a za�ali jsme pl�novat a vym��let. Vzhledem k tomu, �e jsme byli tou dobou v USA, tak jsme si museli vy��dit v�za tam. Vyslali jsme Pavla (nejmlad�� �len v�pravy) do Waschingtonu aby teda sehnal pot�ebn� v�za. Proto�e ihned na tento okruh plynule navazoval okruh j�n� amerikou, m�l na starosti vy��dit t�ch v�z pon�kud v�ce. Za t�i dny se vr�til a moc toho nedovezl. Mexick� v�zum si m�me vy��dit v Bostonu, do Guatemaly pr� �e�i v�za nepot�ebuj�, ale dovezl alespo� v�za do Belize. Tak za�alo sh�n�n� v�z do Mexica. Konzul�t jsme na�li v pohod�, m�li jsme dokonce v�e pot�ebn� pro na�e vy��zen�, ale dalo n�m velkou pr�ci vysv�tlit t� ��ednici, �e pot�ebujeme v�za. Ona n�m toti� tvrdila, �e pr� m�me bezv�zov� styk. No tak jsme �li dom� a nechali jsme si p�es �esko ov��it jestli m� ��ednice pravdu. Samosebou nem�la, ale �as u� kvapil a my m�li v ��zen� i letenky. Den p�ed pl�novan�m odletem jsme si �li ta v�za vy��dit znovu, ale tentokr�t jsme byli ne�stupn� a to bylo dob�e, proto�e, jak se pozd�ji uk�zalo, museli jsme to v�zum nejednou ukazovat. Tak�e v�zum jsme dostali den p�ed odletem a po��d jsme nem�li letenky. Ty se n�m vy�izovaly a� n�kde v L.A. Uji��ovali n�s, �e to ur�it� p��jde expres po�tou r�no v den odletu. Tak se i stalo, ale nep�i�ly r�no, n�br� v poledne. To u� jsme m�li nabalen� na�e mal� cestovn� bat��ky (opravdu jsme si na skoro dva m�s�ce cestov�n� s sebou vzali pouze dva bat��ky pro t�i lidi. Prost� nic zbyte�n�ho.) a v den odletu jsme u� �ekali jenom na letenky u cestovn� kancel��e, kter� n�m je vy�izovala. Odtama jsme jeli pak u� p��mo na leti�t� a ve 14.30 jsme odl�tali do Mexico City s mezip�ist�n�m v NY. Tomu se ��k� dokonal� pl�nov�n�... 12.8.1999 Start na�� dovolen� opravdu vy�el, i kdy� se lidi s n�ma vs�zeli, �e to prost� nezvl�dneme odlet�t. Do Mexico City jsme p�ilet�li o p�lnoci a jeliko� jsme v�ichni byli ve �pan�lsky mluv�c�ch zem�ch poprv�, hned na leti�ti jsme ud�lali z�sadn� chybu. Po v�b�ru pen�z z bankomatu n�s odchytili taxik��i a u� n�m pom�hali z v�cma do auta. Oni anglicky ani �blept a by zase nic �pan�lsky. Jenom jsme sebou m�li knihu z velice u�ite�n�ma fr�zema, tak jsme jim �ekli kam to chceme a ptali se za koik n�s tam odvezou. M�sto aby odpov�d�li, tak n�s vmanipulovali do auta a u� se jelo. Teprve pak n�m uk�zali cen�k (jak se pozd�ji uk�zalo, tak byl fale�n�) a to u� jsme nemohli vystoupit, tak�e n�m nezbylo, ne� po�adovanou sumu, kter� byla asi dvacetin�sobn� p�edra�en�, zaplatit. To jsme nav�c je�t� ani nev�d�li kde je n� hotel, kde jsme cht�li dojet. Byli jsme vysazeni v n�jak� �pinav� ��sti m�sta, ve v�ech pr�vodc�ch p�ou, �e se v�ude krade, p�epad� a my je�t� takov� neotrkan� m�stn�m prost�ed�m a u� si mus�me sami v tmav�ch uli�k�ch, na kter�ch post�v� plno pochybn�ch individu�. Hotel do kter�ho jsme m�li zam��eno (a kter� doporu�oval pr�vodce Lonely Planet) byl zru�en�, tak jsme pak obchazeli n�kolik hotel� a ptali se podle frazeologick� p��ru�ky, jestli maj� pokoj pro t�i a oni v�t�inou m�li, ale pln�, tak jsme �li zase o d�m d�l a �t�st�na n�s zavedla do hotelu, kter� byl velmi p�kn�, na Mexico i velmi levn� a mluvili tam anglicky. Tak jsme se tam ubytovali a zni�eni z letadla cht�li sp�t. Pavel ale cht�l hned j�t prozkoum�vat m�stn� hospody a p�estn� jak p��ru�ky ��kaj�, nejezte nic, co se p�ipravuje na ulici a co by mohlo b�t um�v�no nebo p�ipravov�no z vody, kter� nebyla purifikov�na. Tak jsme si dali n�jak� maso, co tam ro�nili venku na ulici a k tomu d�us�k z pap�je a samosebou vody, kter� byla p�eva�en� jen z velmi malou pravd�podobnost�. Je�t� jsme si na dobrou noc dali piv�nko Corona. 13.-14.8.1999 Dva dny sta�� na pozn�n� Mexico City a jeho p��m�stsk�ch ��st�. Zaj�mav� je n�m�st� Zocalo, kde je jednak historick� katedr�la a dal�� stavby �pan�lsk� architektury a za zm�nku stoj� i to, �e p��mo na n�m�st� je ��st historick�ch vykop�vek a velmi �asto zde m��ete vid�t tan��c� indi�ny v p�vodn�ch kroj�ch. Kousek metrem a pak tramvaj� jsou takzvan� "plovouc� zahrady" Miraflores, kter� vypadaj� jako Ben�tky, proplouv�te se na gondol�ch, m��ete si zaplatit hudebn�ky a ti v�m budou hr�t po cest� lod�. Takt� si m��ete kdekoliv vystoupit a t�eba nakoupit n�jak� tropick� kv�ty. No a pak Teotihuacan, kde se nach�z� pyramida del Sol (slune�n�) a pyramida de la Luna (mes��n�). Tyto pyramidy na n�s svou ohromnou velikost� ud�laly dojem. Bodej� ne, kdy� pyramida slunce je t�et� nejv�t�� pyramida na sv�t� (po pyramid�ch v G�ze). Bohu�el jsme tam dojeli, kdy� u� m�li zav�en� vstup do are�lu a za hotel se n�m necht�lo platit, tak jsme se rozhodli otestovat n� nov� stan a deky z letadla (ano spac�ky jsme nem�li, proto�e jsou moc velk�, zato takov� deka z letadla je lehk�, skladn� a v�h�evn�. Doporu�ujeme British Airways.). Jako na potvoru byly v�ude staven� a nebo kaktusov� pole. Tak jsme se teda rozhodli si postavit stan uprost�ed toho kaktusov�ho pole. Zj�stili jsme, �e plody zdej��ho kaktusu jsou jedl� (ale hodn� pichlav�) a tak jsme m�li postar�no o ve�e�i. V noci klesla teplota pod bod mrazu, proto�e byly zmrzl� kalu�e a tak jsme asi od t�� od r�na b�hali kolem stanu a �ekali na sv�t�n�. Takov� sv�t�n� nad pyramidou velkou jako hora, to je taky nezapomenuteln� z�itek. R�no jsme posn�dali zase kaktusy a �li se pod�vat na pyramidy. Vyj�t v�echny schody a� na horu, to nen� jen takov� proch�zka pro d�chodce, ale po��dn� maka�ka. A to jsou ty pyramidy dv�. Byly tam za odm�nu n�dhern� rozhledy do krajiny. Pyramid jsme nem�li dost a tak jsme si zajeli je�t� do Tuly, kde jsou sv�tov� zn�m� kamenn� bojovn�ci, ale nestoj� to za to ztr�cet tam �as. Ale to je pouze subjektivn�, t�eba se v�m tam bude l�bit. 15.-16.8.1999 Jeli jsme autobusem do Guadalajary, druh�ho nejv�t��ho m�sta, kter� le�� na z�padn�m pob�e�� Mexica. Byl to celono�n� p�ejezd a nebyla to na�e zast�vka, odtud jsme pouze projeli do m�ste�ka Tequila (spr�vn�, vyr�b� se tam tequila a p�stuje se tam v�ude agave, ze kter�ho se to d�l�). Tam jsme za�li na prohl�dku tov�rny Jose Cuervo (nejstar�� tequilov� tov�rna na sv�t�, kde jsme vid�li cel� proces v�roby, v�etn� ko�tova�ky nejkvalitn�j�� ro�n�kov� tequily. No aby nam nebylo l�to, tak jsme v noci zase jeli do Mexico City. 17.-18.8.1999 Fi�eli jsme p�es m�sto Taxco (st��brn� doly a kr�sn� hory okolo) do Acapulca. V Taxcu jsme se za�li pod�vat po obchodech se st��brem, proto�e t�chto obchod� je tam p�es 300, tak jsme si i my n�co vybrali. Pozd� jsme si ale v�imli, �e na onom �et�zku je naps�no made in Italy. Bylo n�dhern� po�as� a tak jsme hned sp�chali do p��mo�sk�ho m�sta Acapulco, kde jsme z�stali celkem 25 hodin. Cel� den jsme str�vili na pl�i, kde n�m nosili j�dlo a pit� p��mo pod slune�n�k. Odpoledne jsme si �li zajezdit na vodn�ch skutrech a j� (Petr) jsem si nechal upravit podle m�stniho folkloru vlasy. Spletli mi je do cop�nk�, tak�e te� u� jsem jako domorodec (v�etn� op�len�). 19.8.1999 Celou noc a p�l dne jsme jeli autobusem kolem pop�e�� a p�es hory s n�dhern�ma vyhl�dkama autobusem. Kdy� jsme vystoupili, zj�stili jsme, �e c�lovou stanici jsme o 5 hodin j�zdy p�ejeli, tak jsme sedli na dal�� bus a ve 20.00 (celkem 19 hodin j�zdy v buse) jsme dojeli do Oaxacy, kde jsme meli tak akor�t n�ladu poj�st, naj�t hotel a sp�t. 20.8.1999 Jsme jeli busem na vykop�vky Monte Alban. P�kn� p��rodn� scen�rie a pyramidky. 21.8.1999 Jsme byli v Palenque (zase n�jak� Maysk� pyramidy) a stihli jsme se zajet okoupat k vodop�d�m Agua Azul. Tam jsme jeli busem ale zp�t jsme jeli na korb� n�kla��ku. Kr�sn� vodop�dy uprost�ed pralesa, stra�n� horko a vlhko, ale voda byla bohu�el trochu kaln� po bou�i. Pak jsme celou noc jeli do Meridy. 22.8.1999 Meridu jsme profi�eli a jeli rovnou do Chichen Itzy. Pyramidy Chichen Itza byly nejl�pe zachovan�, jsou v pralese, ale jsou tam tis�ce turist�. Ty se n�m celkem l�bily, i kdy� odpoledne trochu sprchlo. Do jedn� pyramidy se dalo j�t i dovnit�. Byly to vlastn� dv� pyramidy v sob�. V noci jsme jeli do Cancunu busem asi �tvrt� kategorie, kde pomalu p�epravovali i slepice uvnit� busu, ale pre�ili jsme to a za odm�nu jsme si pronajali p�kn� drah� hotel v Cancunu. 23.-24.8.1999 To jsme str�vili dva dny v p��mo�sk�m letovisku Cancun, kde jsou b�l� k�emi�it� pl�e (��k� se jim air-conditioned neboli klimatizovan�, proto�e p��jemn� ten p�sek chlad�). Pro ty kdo nev�, kde to je, tak Cancun je p��mo�sk� m�sto a je tu Carribsk� mo�e (Nick Sloter :-) ). No jestli jste n�kdy vid�li ten p�iblbl� seri�l o nesmrteln�m detektivovi v plavk�ch a mysleli si (jako j�), �e ta voda je po��ta�ov� dokreslovan�, tak jste byli na omylu. Voda v mo�i je opravdu azurov� modr� a opravdu se po pl�i proch�z� hezk� sle�ny v bikin�ch. Zajeli jsme si lod� na Ostrov �en (Isla Mujeres). �en tam moc nebylo, zato ��len� vedro. Dali jsme si 14 kilometrov� pochod kolem pod�e��, chv�li se pot�p�li a poprv� v �ivot� jsem si zaplaval se �ralokem ve vod�, dokonce jsme m�li mo�nost si toho dvoumetrov�ho macka chytnout do ruk. Jsme �iv� a zdrav�, tak�e to asi nebyl lidojed, nebo u� spapal n�jakeho turistu p�ed n�ma. D�le jsme tam nav�t�vili �elv� farmu a �elv� l�he� krevet velk�ch. Po dvou dnech v�len� se na pl�i jsme se vydali p�es Chetumal (policejn� a vojensk� m�sto) do dal��ho st�tu na�� cesty: BELIZE. 25.8.1999 BELIZE le��c� j�n�ji p�i pob�e�� Carribsk�ho mo�e a se sv�mi ostrovy na n�s ud�lalo dojem. Ve�er jsme dojeli busem do Belize City, p�eckali noc v nejhor��m hotelu na�eho �ivota, ale pre�ili (Asi 100 stup�ov� vedro, rozvrzan� a stra�n� kr�tk� postele a po zemi asi 10cm dlouz� �v�bi. Prost� idyla. Ve�er jsme ale pokecali se dv�ma am�kama, kte�� to tam znali a tak jsme se hned r�no zbalili a jeli motorov�m �lunem asi hodinu do Carribskeho mo�e na ostrov Caye Caulker. Po p��jezdu za n�dhern�ho po�as� n�s uv�tali domorodci slovy: "Wellcome to paradise" (Pro neznal� angli�tiny: "V�tejte v r�ji") Levn� hotel, levn� j�dlo, hezk� sle�ny z cel�ho sv�ta. Zaj�mav� lid� a co v�c: azurov� �ist� a tepl� voda v karibiku. Cht�li jsme se je�t� ten den pot�p�t s bombama v kor�lov�ch �tesech, ale vzhledem k m�m 40-tistup�ov�m hore�k�m (no jo...��eh), jsme to odlo�ili na dal�� den. 26.8.1999 Dopoledne str�vili kluci o�umov�n�m zdej��ch opaluj�c�ch se d�vek a pit�m piva. J� jsem si d�val hezky z�baly a papal zmrzlinu. Do odpoledne jsem byl fit a fi�el jsem se i koupat. Vzhledem k dokonal�mu pl�novan� (haha) se n�m poda�ilo na ostrov� b�t p�estn� za �pl�ku a proto byla upl�kov� karibsk� p�rty (Carribian bonefire full moon party). Velk� r�kosov� ch��e slou��c� jako bar jenom hu�ela. Mnoho n�rodnost�, chlap� a hlavn� d�vek. Mezi palmami velk� ohe� kolem kter�ho tancovalo plno skoro nah�ch lid� na m�stn� hudbu, m�chan� n�poje za levn� pen�z...prost� opravdu R�j. Dokonce m� p�estala bolet hlava. Pa�ili jsme skoro do r�na. 27.8.1999 Na druh� den jsme si zaplatili pot�p�n� s opravdov�ma pot�pe�sk�ma bombama, ale proto�e jsme nem�li ani jeden z n�s pr�kazku pot�pe�e, tak jsme nakonec jeli jenom se �norchlem a br�lema kousek lod� od ostrova na voln� mo�e, kde jsme m�li mo�nost vid�t kor�lov� �tesy, stovky druh� barevn�ch karibsk�ch rybi�ek, velk� �raloky a asi dvoumetrov� rejnoky. Paradn� p�ldenn� potap�n� asi se t�emi p�ejezdy z m�sta na m�sto lod� n�m oko�enilo na�e putov�n�. Odpoledne jsme p�ejeli lod� na pevninu a neradi jsme opou�t�li tento ostrov r�je, ale dal�i z�itky volaj�... Na pevnin� jsme chytli odpoledn� autobus a p�ejeli do hrani�n�ho m�sta z Guatemalou: San Ignacio. Hranice byly zav�en�, tak jsme se nechali p�emluvit na hotel a m�li jsme dokonce anglicky hraj�c� kabelovou televizi. 28.8.1999 R�no jsme tax�kem dojeli na hranice z Guatemalou a za�aly probl�my. P�ed m�s�cem toti� zm�nili z�kon a �e�i u� mus� m�t v�za, kter� my samosebou nem�li. Hlavn� �e jsme asi t�i t�dny tomu byli na Guatemalsk� ambas�d� ve Waschingtonu. Tak�e jsme u� si ��kali, �e se z n�s stanou bezdomovci v Belize. Pry m�l b�t konzul�t ve m�st� asi kilometr od hranic. Bylo 6.30 r�no a ke v�emu je�t� sobota, tak jsme tam jeli taxanem. Zav�eno, �ekali jsme hodinu, pak p�isel jeden m�stn� a vysv�tlil n�m, �e konzul�t je v sobotu zav�en� (p�itom na hranic�ch n�m cel��k ��kal, �e bude otev�en�). Par�da. Pak n�m �ekl, �e konzul (pracovnik) bydl� n�kde ve stejn� vesnici. Po p�l hodin� hled�n� jsme stali p�ed jeho vilou a klepali na dve�e. 7.30 r�no. ��kali jsme si: on je�te sp�. Nespal. Jeden m�stn�, co jim chod� ukl�zet n�m sd�lil, �e jeli n�kam na v�let a nikdo nev� kdy se vr�t�. Mobiln� telefon taky nem�.... V�ude jenom sam� �pan�l�tina a nikdo ani na celnici anglicky. Nejlep�� bylo, �e do Mexika se u� ne�lo vr�tit, proto�e jsme meli v�zum na jeden vstup a hrani���i z Belize n�m u� taky dali do pasu raz�tko, �e jsme opustili zemi, tak�e ani tam jsme se u� vr�tit nemohli. Byli jsme vlastne mimo st�ty v celn�m prostoru a nemohli ani tam ani zp�t. Nakonec nas odchytil jeden Guatemalsk� taxik��, kter� m�l na "���e" zn�m�ho a um�l anglicky a tak to tam protla�il, �e volali do Guatemala City a �e si m�me po�kat, co s n�ma bude. �ekali jsme velice dlouho a po��d se nic ned�lo, kolem n�s chodily babky tam a sem a vexl�ci z m�stn� m�nou se n�s po��d sna�ili p�esved�it na sm�nu pen�z. ��dn� prodejna z j�dlem, stra�n� vedro. Nakonec jsme se nat�hli p��mo v celn� budov� na zem, od kter� �el alespo� trochu chl�dek. Ve 14.00 se n�co za�alo d�t. Vzali si na�e pasy a letenky, kter� jsme m�li z Guatemaly do Peru a �li si je n�kam ofotit. Nakonec jsme dostali pasy i letenky zp�t a do pasu raz�tko, �e n�m vstup povoluj� p�estn� na 72 hodin. Pro n�s to bylo akor�t. N� zachr�nce taxik�� za odm�nu vyd�lal. Vezl n�s tax�kem p�es 100 kilometr� na Inck� pyramidy uprost�ed Guatemalskeho pralesa Tikal. Tam jsme se poprve po 25 hodinach najedli a co to nesly��me, od vedlej��ho stolu se k n�m nese l�biv� zvuk �e�tiny. N�hoda jako blazen. Sle�na Hana bydl�c� v Ostrav� s p��telem Konstanciem z Nikaraguy (ov�em studoval v Ostrav� na B��sk�, tak�e taky mluv�c� �esky). Tak jsme hodili �e�, za�li si prohl�dnout asi nejhez�� pyramidy z toho mno�stvi, kter� jsme m�li mo�nost vid�t a ve�er jsme jeli asi 70 kilometr� stejn�m tax�kem (taxik�� na n�s schv�ln� �ekal, byli jsme domluveni) do M�sta Santa Elena, kde u� jsme si jenom obe�li p�r obchod� z dobrotama a p�espali v hotelu. 29.8.1999 R�no n�m jel autobus do Guatemala City. Vzhledem k tomu, �e cesta vede m�sty p�es prales a v Guatemale se cesty teprve za��naj� stav�t, jsme se divili, �e to ten autobus zvl�dne p�es ty ��len� hrboly. Jelo se jenom po hl�n� a kamenech. M�sty to vypadalo jako by autobus u� u� m�l spadnout do rokle nebo se o n�jak� v�mol p�evrhne, ale nakonec jsme po 15 hodin�ch j�zdy dojeli do hlavn�ho m�sta, najedli se a taxikem jeli na leti�t�. Leti�t� bylo na�t�st� �pln� pr�zdn� a tak jsme se nat�hli na lavi�ky a spali a� do r�na. 30.8.1999 Tak to je ofici�ln� konec okruhu po St�edn� Americe a na tento okruh jsme se p�eletem v 8.00 r�no p�em�stili do J�n� Ameriky, kde pokra�ovala na�e dobrodru�stv� ve st�tech Peru, Bol�vie a Ecuador. Autor: Petr. G. GUATEMALA: O�ima cestovatele 2... �vod. Kdyby se mne v �ervenci 2004 n�kdo zeptal, kam bych cht�l jet na dovolenou, ur�it� bych nevybral Guatemalu. Informace, kter� o t�to zemi pronikaj� do Evropy, toti� nejsou p��li� povzbudiv�. Sta�� se pod�vat, co p�e americk� ministerstvo zahrani�� nebo americk� ambas�da a �lov�ka zvykl�ho na pohodov� Rumunsko �i Arm�nii napadne, �e by si m�l pro sv� cestovatelsk� choutky vybrat jin� st�t. Ov�em n�hoda rozhodla jinak. M�j zam�stnavatel mi ozn�mil, �e mne v srpnu 2004 vys�l� na slu�ebn� cestu do Guatemala City. Byla pl�novan� na t�i t�dny, ale ihned jsem po��dal o dal�� t�den dovolen�. Strach nestrach, Guatemala je jen jednou za �ivot a cesta se mus� vyu��t - i kdybych ten t�den musel str�vit s organizovan�m z�jezdem. Nyn� jsem doma a vzpom�n�m na v�echny n�dhern� z�itky, kter� jsem b�hem �ty� t�dn� z�skal. P�ed odjezdem jsem rozhodn� nev��il, �e tu uvid�m tolik zaj�mavost� a potk�m takov� mno�stv� p��jemn�ch a ochotn�ch lid�. Pr�v� jim v�nuji tuto prezentaci. Guatemala - P��prava cesty a odlet 15.08.2004 Let KL0685 Amsterdam - M�xico DF, MX0389 M�xico DF - Guatemala To, co nap�i o p��prav� cesty, neberte v ��dn�m p��pad� jako inspiraci - sp� jako upozorn�n�, s jak�mi neobvykl�mi probl�my se m��ete setkat a s ��m je dobr� po��tat. Sehnat letenku. Pokud se chcete vyhnout USA (proto�e i na tranzit je pot�eba v�zum), je nutn� vyu��t n�kter� z p��m�ch let� do Mexico City - nap�. KLM z Amsterdamu nebo Lufthansa z Frankfurtu. P�ipravit t�den dovolen�. Mapu je v Guatemale obt�n� sehnat, m�stn� je toti� nepou��vaj�. Skl�dac� mapu Guatemaly 1:500.000 za 70 Q (245 K�) jsem na�el a� ve t�et�m knihkupectv�. Pokud se tomu chcete vyhnout, doporu�uji st�hnout a vytisknout podrobnou mapu Guatemaly (po regionech) na Mapov�m serveru. M�sto turistick�ho pr�vodce jsem si z internetu st�hl n�kolik cestopis� - �esk� report�e Guatemala 2003 a Koktejl, anglick� Enjoy Guatemala a Bootsnall a nakonec ofici�ln� str�nky turistick� agentury Visita Guatemala (�pan�lsky). Jist� jsem na n�co zapomn�l, proto�e toho nakonec bylo p�es 30 hust� poti�t�n�ch stran, ale ur�it� najdete dal�� podobn� odkazy v b�n�ch vyhled�va��ch, d�le v textu nebo u fotografi�. Hotel: Pokud p�ijedete jako turist�, doporu�uji Pension Dos Lunas ($10 za 1 osobu v dvoul��kov�m pokoji v�etn� sn�dan� a dopravy z leti�t�). Kdosi mi doporu�oval i Hotel Fenix v centru. Pr� je "v pohod�", ale upozor�uji, �e se nach�z� v z�n� 1, oblasti nejvy��� kriminality, kter� je nejl�pe se vyhnout. Tak�e jestli mohu radit, zajist�te si jen prvn� noc v Dos Lunas a dal�� den se sna�te co nejrychleji zmizet z hlavn�ho m�sta. Na venkov� se�enete nocleh mnohem levn�ji ($5 - $2) bez rezervac� a bez zbyte�n�ho rizika. Proto�e mne zaj�maj� �eleznice, bylo pro mne d�le�it�m �kolem tak� zajistit si j�zdu n�kladn�m vlakem z Guatemala City do Puerto Barrios. O tom v�c na zvl�tn� stran�. Pokud jste ale norm�ln� turista a ne �elezni�n� nad�enec, bude pro v�s nejlep�� vyu��t luxusn�ch a levn�ch autobus� spole�nosti Litegua. Je�t� upozorn�n� pro �ten��e star��ch pr�vodc� - 18.09.2004 do�lo v Guatemale k p�e��slov�n� telefon� a p�vodn� sedmim�stn� ��sla se zm�nila na osmim�stn�. K p�evodu pou�ijte tabulku (p��padn� formul��). Zajistit o�kov�n�. Ze zdravotn�ho hlediska je nejv�t��m rizikem mal�rie. Hroz� v nadmo�sk�ch v��k�ch pod 1600 m (v Guatemala City nen�, ale nap�. v Tikalu ano) zejm�na ve ve�ern�ch hodin�ch. Nejlep�� ochranou je repelent (u� kv�li dal��m nemocem), ale doporu�uje se tak� u��vat p��pravek Malarone (jedna tableta denn� po celou dobu pobytu v zamo�en� oblasti, za��t 1 - 2 dny p�edem a skon�it t�den po n�vratu). Jin� o�kov�n� neexistuje (jen jin� p��pravky). Tablety jsem u��val, probl�my jsem z toho ��dn� nem�l. Kom��i mne po�t�pali jen jednou, p�i n�v�t�v� n�rodn�ho parku Ceibal. I kdy� asi nebyli naka�en� (stalo se to kolem poledne), byl jsem r�d, �e jsem byl chr�n�n�. Tak�e to doporu�uji i jin�m turist�m. Dal��m tropick�m rizikem je Dengue - rovn� nemoc p�en�en� kom�ry. Proti n� neexistuje ani o�kov�n� ani l�ky (l��� se jako ch�ipka - klidem na l��ku a podp�rn�), ale na�t�st� se p��li� nevyskytuje. Nejlep�� obrana je repelent. P�ed cestou do Guatemaly se doporu�uje i o�kov�n� proti �loutence A, �loutence B a tyfu. �loutenka A vy�aduje dv� injekce s odstupem 6 - 12 m�s�c�. S ohledem na kr�tk� term�n jsem p�ed odjezdem stihl jen prvn�, co� znamen� cca 70 % ochranu. Po druh� injekci je �lov�k chr�n�n (�dajn�) 100 % do konce �ivota. O�kov�n� proti tyfu chr�n� cca 3 roky. Zp�sob p�enosu �loutenky B (bezprost�edn� krv� nebo "t�ln�mi tekutinami") je takov�, �e jsem ani o o�kov�n� ne��dal - bylo by to zbyte�n�. P�esn�j�� informace najdete na n�kter�ch str�nk�ch v�novan�ch cestovn� medic�n� - nap��klad ockovani.pohner.cz nebo www.vakcinace.cz. Sbalit. S sebou se rozhodn� vyplat� vz�t letn� oble�en�, ale nezapome�te ani na leh�� svetr nebo bundu - Guatemala City je v hor�ch a b�v� tu ob�as zima. Od kv�tna do ��jna je obdob� de���, tak�e se p�ipravte na krat�� intenz�vn� p�eh��ky (maxim�ln� 1 - 2 hodiny denn�, v�t�inou odpoledne nebo v noci, n�kter� dny v�bec). Pokud na n�jak� kus oble�en� nebo obuvi zapomenete, m��e b�t t�k� ho koupit na m�st� - Guatemalci jsou toti� obecn� ni��� postavy. (Osobn� jsem m�l probl�m ve velk� tr�nici naj�t sand�ly velikosti 44.) Spac�k jsem vzal a litoval toho, proto�e ani jednou nebyl pot�eba (v�ude je teplo a levn� hotely) a jen zab�ral m�sto. Naopak jsem si nechal z�le�et na tom, abych p�ivezl co nejv�c drobn�ch d�rk� - Guatemalci jsou velmi pohostinn� a drobn� pozornost pot��. Mezi kolegy v pr�ci m�ly �sp�ch karlovarsk� oplatky a becherovka, dal��m vhodn�m d�rkem byly pohlednice a obr�zkov� publikace Prahy (nejl�pe se kupuj� v s�ti Levn� knihy KMa). Do Guatemaly je mo�n� dov�zt maxim�ln� 3 litry alkoholu (v�c ne� dost) a ve�ker� potraviny krom� �erstv�ho ovoce a masa. Elektrospot�ebi�e vy�aduj� adapt�r (pou��vaj� tu "americk�" z�suvky), sna�te se proto s n�jak�m p�ijet, na m�st� se t�m�� nedaj� sehnat. Jedin� pou�iteln� valuta v Guatemale je USD (nutno sm�nit na Quetzales). S EURy to ani nezkou�ejte, neberou je tu ani v bance (nebo p�inejmen��m jen v n�kter�ch). Br�t s sebou mobil tak� nem� smysl - maj� tu jin� syst�m a evropsk� telefon je nepou�iteln�. Ale te� u� k vlastn� cest�. Z Bruselu jsem odjel vlakem na amsterdamsk� leti�t� Schiphol a po odbaven� odlet�l KLM do Mexika (let trval asi 12 hodin). Cestu jsem v�t�inou prospal. V Mexiku jsem musel vyzvednout zavazadla a proj�t pasovou kontrolou (stejn� syst�m jako v USA - neuzn�v� se tranzit - ale aspo� nen� pot�eba v�zum). Byl tam trochu zmatek, ale nakonec jsem b�hem 3 hodin na p�estup vy��dil v�e, co bylo pot�eba. Letadlo Mexicana nem�lo zavazadlov� prostor, batoh musel do kabiny. V Guatemala City po mn� necht�li ��dn� poplatek, sta�ilo vyplnit formul��, uk�zat pas - a po��dat, aby mi ned�vali velik� raz�tko na pr�zdnou str�nku, proto�e ji budu p�i p��t�m v�letu pot�ebovat na v�za. Na leti�ti na mne �ekal objednan� tax�k (od firmy), kter� mne dovezl do hotelu. Bylo asi 23:00. Druh� den v 6 r�no jsem nastupoval do pr�ce. Exotika za�ala. Guatemala - V�let do Antigua 22.08.2004 Autem: Guatemala (prohl�dka hlavn�ho m�sta) - Antigua a zp�t P�vodn� jsem p�edpokl�dal, �e centrum hlavn�ho m�sta (Zona 1) �pln� vynech�m. Turistick� pr�vodce v�t�inou nedoporu�uj� se tu zdr�ovat, proto�e je tu nejv�t�� zlo�innost. Ale na�t�st� jsme m�li p��tele, kte�� se vyznaj�. V ned�li r�no n�s (je�t� s belgick�m kolegou) vzali do auta a vyrazili jsme na prohl�dku m�sta. Zat�mco na ji�n�m p�edm�st� (Zona 10) jsou v�t�inou dob�e udr�ovan� kancel��sk� budovy a restaurace, v centru stoj� star� m욝ansk� domy v dezol�tn�m stavu. Na fas�d�ch je st�le vid�t, �e to kdysi byla v�stavn� �tvr� - n�co jako pra�sk� Nov� M�sto nebo Vinohrady. Ta doba u� je ale d�vno pry�, a dnes tu bydl� jen chudina (�i sp� spodina). Po dlouh� p��m� ulici p�ij�d�me na centr�ln� n�m�st� - Plaza Mayor. Tady je �dajn� bezpe�n�. Vystupujeme z auta a n�kolik minut se proch�z�me davem mezi st�nky. V jednom rohu protestuje skupina demonstrant� proti firm� Pepsi, ale poslouch� je jen p�r jednotlivc�. N�s ale zaj�maj� dv� nejv�t�� pam�tky - N�rodn� Pal�c (p�vodn� s�dlo prezidenta, dnes galerie) a Katedr�la sv. Jakuba. Zdr��me se tu jen kr�tkou chv�li, nastupujeme zp�tky do auta a vyj�d�me ven z m�sta. Cestou si v��m�me modern�ch budov centr�ln� banky a ministerstva spravedlnosti v t�sn� bl�zkosti autobusov�ho n�dra��. Pokud sem pl�nujete p�ijet, m��ete se pod�vat na pl�n m�sta (na internetu jich najdete v�c, ale kvalita je v�t�inou mizern�; je l�pe tomu v�novat energii a n�jakou mapu koupit). Vyj�d�me z Guatemala City a m���me do turisticky nejatraktivn�j��ho m�sta - Antigua Guatemala. Do konce 18. stolet� to bylo hlavn� m�sto �pan�lsk� St�edn� Ameriky - jen�e pak p�i�lo katastrof�ln� zem�t�esen� a vl�da se p�est�hovala do nov� vznikl� Guatemala City. Antigua je nyn� p��jemn� mal� m�sto s mno�stv�m pobo�en�ch koloni�ln�ch pam�tek (sou��st sv�tov�ho d�dictv� UNESCO), jazykov�ch �kol a samoz�ejm� spoustou turist�. Vl�dne tu uvoln�n� atmosf�ra, naprosto odli�n� od hlavn�ho m�sta. Jak napsala jedna turistka, "Antigua is easy". Ne nadarmo je toto m�sto pro �adu n�v�t�vn�k� z�kladnou pro cestov�n� po cel� zemi. Prohl�dku jsme za�ali v b�val�m kl�te�e Casa Santo Domingo, pobo�en�m p�i zem�t�esen� a p�ed 15 lety zrekonstruovan�m na luxusn� hotel. Je mo�n� se tu proj�t v parku a prohl�et z��ceniny, starou kryptu a muzejn� expozice. Potom jsme se projeli centrem, nav�t�vili trh l�tek, pod�vali se z d�lky na sopku a nakonec za�li do restaurace na opo�d�n� ob�d. �as rychle utekl a nave�er jsme se vr�tili do hlavn�ho m�sta. Guatemala - V�let k Tich�mu oce�nu 28.08.2004 Autem: Guatemala City - Puerto San Jos� a zp�t V sobotu 28. srpna mne p��tel� pozvali na v�let k Tich�mu oce�nu. Sraz jsme si dali a� na odpoledne, co� znamenalo, �e jsem m�l p�l dne voln�ho �asu. V jednom z pr�vodc� jsem se do�etl, �e pobl� hotelu se nach�z� jedno z nejzaj�mav�j��ch muze� st�edoamerick�ch kultur - Museo Popol Vuh. N�zev dostalo podle legend�rn� "maysk� bible", sepsan� vzd�lan�m indi�nem po p��chodu �pan�l�. Kdy� jsem se v hotelu zeptal, jak se do muzea dostat, dali mi adresu a �ekli "show this to the driver". Na�t�st� jsem mezit�m koupil pl�n m�sta, tak�e jsem v�d�l, �e muzeum je tak� v bezpe�n� Zon� 10. Nev�hal jsem proto a vyrazil tam p�ky. Zona 10 je rozlehl�, jsou v n� v�t�inou hotely, kancel��e, restaurace a ��ste�n� i obytn� domy. Orientace je jednoduch�, proto�e v�echny ulice jsou ��slovan� a do prav�ho �hlu. V�jimkou je mimo jin� Museo Popol Vuh v are�lu univerzity Franti�ka Marroquina, um�st�n� v �dol� s jedinou p��stupovou cestou. Ale i to se dalo naj�t a po p�lhodinov� proch�zce jsem do�el k c�li. Muzeum je mal�, ale dob�e ilustruje tis�ciletou historii maysk� ��e. Zaj�mav� byla sb�rka hudebn�ch n�stroj� (vypalovan� p횝aly), so�ek (nap��klad "mushroom people" - lid� s houbov�mi klobouky m�sto hlav, nep��m� d�kaz d�vn�ch experiment� s halucinogenn�mi houbami) a keramiky. V poledne jsem se podle pl�nu setkal s p��teli a vyjeli jsme k Pacifiku. Kdo by �ekal nezpevn�n� venkovsk� cesty s ko�sk�mi potahy, byl by zklam�n. K mo�i vede z Guatemaly modern� d�lnice, vybudovan� soukromou mexickou spole�nost�. B�hem zhruba hodiny jsme byli u c�le, v nejbli���m p��mo�sk�m m�st� Puerto San Jos�, a vydali jsme se na pl�. Pro z�padn� pob�e�� je typick� �ern� p�sek. Oce�n nen� "tich�", ale jsou tu vysok� vlny, tak�e se prakticky ned� plavat. Koupalo se ale hodn� lid�, n�kte�� surfovali. Nach�z� se tu star� molo, p�vodn� s �elezni�n� vle�kou ur�en� k vykl�d�n� lod�. Pobl� stoj� pobo�en� budova n�dra��, nepou��van� minim�ln� od poloviny 90. let. Z pl�e jsme �li zp�tky do m�sta, pro�li kolem dlouh� �ady prodejn�ch st�nk� postaven�ch p��mo na �elezni�n� trati a nakonec za�li na ve�e�i do jednoho z m�stn�ch hotel�. Odtud jsme se vr�tili do hlavn�ho m�sta Guatemala - V�let k jezeru Atitl�n 29.08.2004 Autem: Guatemala City - Panajachel, lod� Panajachel - Santa Catarina Palop� - Santiago Atitl�n - Panajachel, zp�t Guatemala O Atitl�nu se n�kdy ��k�, �e je to nejkr�sn�j�� jezero na sv�t�. Kdy� mi p��tel� navrhli, �e se tam spole�n� pod�v�me, nev�hal jsem ani chv�li. Jezero je pom�rn� daleko od Guatemala City. Nejsnaz�� p��stup je z m�sta Panajachel. Vyjeli jsme po Meziamerick� d�lnici CA1 (Inter-American Highway, nedostav�n� hlavn� silnice, kter� m�la p�vodn� propojit Severn� a Ji�n� Ameriku) sm�rem na severoz�pad. CA1 nevypad� jako hlavn� dopravn� tepna, sp� jako oby�ejn� silnice 1. t��dy bez d�lic�ch �ar. Cestou p�edj�d�me historick� americk� �koln� autobusy, kter� tu pod jm�nem "chicken bus" zaji��uj� ve�ejnou dopravu. Zaj�mavost� je zp�sob ozna�ov�n� p�ek�ek na silnici - pokud nap��klad �idi� porouchan�ho kamionu chce varovat p�ij�d�j�c� auta, polo�� nap��� silnice v�tve (podobn� jako v Arm�nii, kde se pokl�daj� kameny). V�stra�n� troj�heln�k nikdo nepou��v�, proto�e by ho stejn� n�kdo rychle ukradl. (I kdy� - jak poznamenal jeden zn�m� - pro� ho kr�st, kdy� ho p�i prvn�m pou�it� ukradne n�kdo dal��?) Panajachel je m�sto, kter� �ije turistick�m ruchem - je tu n�kolik hotel�, spousta restaurac� a je�t� v�c trhovc�. N�s ov�em zaj�mala nab�dka lodn�ch z�jezd�. Vedle ofici�ln�ch turistick�ch lod�, kter� jezd� podle j�zdn�ho ��du, tu funguj� i soukromn�ci, se kter�mi je mo�n� se dohodnout na individu�ln�m programu. Pokud se sejde v�t�� skupina, jako jsme byli my, d� se v�t�inou vyjednat i ni��� cena. Guatemalsk� kolega se s jedn�m takov�m dohodl, nasedli jsme a vypluli. Prvn� zast�vka byla v sousedn� vesnici - Santa Catarina Palop�. D� se sem dostat jen lod� nebo po okresn� silnici, tak�e je tu minimum turist�. Zastavili jsme se na ob�d v hotelov� restauraci a pro�li kolem skupinky indi�nsk�ch �en, prod�vaj�c�ch barevn� l�tky. Ru�n� tkan� je tradi�n�m �emeslem indi�n� a oblast kolem jezera Atitl�n je m�stem, kde se �dajn� daj� koupit nejv�hodn�ji. Jak mi �ekli guatemal�t� kolegov�, tato tradice vznikla a� po p��chodu �pan�l� - aby indi�n�t� otroci neut�kali z jedn� vesnice do druh�, p�ik�zali jim, �e mus� nosit barevn� oble�en� (v ka�d� obci jinou barvu). Indi�ni si rychle zvykli a tradice trv�, l�tky z ka�d� obce (nap��klad Panajachel, San Juan la Laguna nebo Santa Catarina Palop�) maj� sv�j specifick� vzhled. Je�t� k p�vodn�m obyvatel�m - v Guatemale je jich asi 60 % (dal��ch 30 % je m�enc�, zbyl�ch 10 % obyvatel m� pouze evropsk� p�vod). V naprost� v�t�in� jsou negramotn� a rozum�j� jen �emesl�m (a samoz�ejm� pen�z�m). �kolstv� je bohu�el na n�zk� �rovni - st�tn� �koly maj� �patn� u�itele, �ada rodi�� je nav�c rad�ji, kdy� d�ti pom�haj� doma. L�pe situovan� rodiny, kter� si to mohou dovolit, pos�laj� sv� d�ti do soukrom�ch �kol (kter� jsou ov�em drah� - des�tky a� stovky dolar� m�s��n�). V�sledkem toho je, �e guatemalsk� spole�nost je pevn� rozd�lena na bohat�, kte�� se dr�� naho�e, a chud�, kte�� kv�li nedostatku vzd�l�n� nemohou ani v dal�� generaci postoupit v��. V posledn�ch letech je ale vid�t pohyb k lep��mu - po skon�en� ob�ansk� v�lky roku 1996 roste hospod��stv�, p�ich�zej� zahrani�n� investo�i (hlavn� korej�t�) a p�edev��m, p�vodn� obyvatel� se u� nemus� ob�vat n�sil� ze strany partyz�n� nebo vojska. Osm let je na hlub�� zm�ny ve spole�nosti p��li� kr�tk� doba. Pokra�ujeme po jeze�e do nejvzd�len�j�� obce - Santiago Atitl�n. Podobn� jako Panajachel, i toto je zn�m� turistick� st�edisko (hlavn� proto, �e sem na rozd�l od Santa Catariny zaj�d�j� pravideln� lodn� spoje). V�t� n�s dav trhovc� a st�nka��, dlouho se tu proto nezdr�ujeme a vrac�me se po n�dhern�m jeze�e zp�tky do Panajachel. Tady neodol�m a kupuji n�kolik suven�r� - barevn� ubrus, modrou pruhovanou ko�ili a n�kolik ozdobn�ch propisek - prakticky jedin� d�rky, kter� jsem z Guatemaly p�ivezl. Ve�er se vrac�me zp�tky do Guatemala City. Guatemala - N�kladn�m vlakem do El Rancho 03.09.2004 Vlakem RDC: Guatemala City - Sanarate - El Rancho - Zacapa Za��n� prvn� den dovolen� a z�rove� nejzaj�mav�j�� ��st cel�ho pobytu. P�ed n�kolika dny mi ozn�mil pan Giron, provozn� �editel Ferrovias Guatemala, �e v p�tek 3. z��� ve 12:00 mohu odjet n�kladn�m vlakem z Guatemala City do Puerto Barrios. A proto�e tyto str�nky budou ��st �elezni�n� p��znivci, nap�u nejd��ve n�kolik slov o guatemalsk�ch �eleznic�ch obecn�. Pokud v�s �eleznice nezaj�maj� a rad�ji byste cht�li tip na rychl� a pohodln� spojen� na v�chod, pod�vejte se na str�nky autobus� Litegua. �eleznice v Guatemale maj� 120 let. Prvn� tra� - z Guatemala City do Puerto San Jos� u Tich�ho oce�nu - byla otev�ena roku 1884. Prvn� vlak na atlantsk� pob�e�� do Puerto Barrios vyjel roku 1908. V�znamn�m akcion��em a p�epravcem na t�to v�chodn� trase byla spole�nost United Fruit (dnes Chiquita), p�stitel ban�n�. Poda�ilo se jim vytvo�it s� �zkorozchodn�ch �eleznic (1067 mm), kter� pod jm�nem IRCA (International Rail of Central America) ovl�dla �elezni�n� dopravu Guatemaly a Salvadoru. IRCA prosperovala zhruba do pades�t�ch let, ov�em �asto jako monopol na �kor ve�ejn�ch z�jm�. United Fruit jako hlavn� akcion�� vyu��vala nedostate�n� konkurence a ��tovala ostatn�m p�epravc�m vysok� ceny, jimi� hradila ztr�ty z vlastn� p�epravy ban�n�. V pades�t�ch letech se toto chov�n� obr�tilo proti nim. Minoritn� akcion��i �alovali United Fruit o vytunelovan� zisky, protimonopoln� ��ad ��dal prodej dr�hy, vl�da bojovala proti monopolu v�stavbou hlavn� silnice a �elezni�n� odbory odm�tly z obav o pracovn� m�sta jezdit s modern�mi dieselov�mi lokomotivami. Finan�n� situace IRCA se postupn� zhor�ovala, firma byla st�le ve ztr�t�, udr�ovan� jen vl�dn�mi �v�ry. V roce 1968 byla p�edlu�en� spole�nost zn�rodn�na a p�ejmenov�na na FEGUA. Ztr�tov� hospoda�en� ov�em pokra�ovalo. V roce 1994 byla zastavena osobn� doprava a roku 1996 i n�kladn�. Majetku �eleznice se ihned chopili zlod�ji, vandalov� a squatte�i. Mezit�m ale do�lo k ne�ekan�mu obratu. P��le�itosti si v�imla americk� spole�nost Railroad Development Corporation (RDC). Jde o malou dynamickou firmu, jej�m� c�lem je s minim�ln�mi n�klady obnovovat a provozovat �elezni�n� dopravu v rozvojov�ch zem�ch. V sou�asnosti vlastn� �eleznice v sedmi st�tech (USA, Argentina, Guatemala, Peru, Malawi, Mozambik, Estonsko). Jejich obchodn� politika je obez�etn� a promy�len� - naj�t si m�stn�ho partnera, neutr�cet zbyte�n� pen�ze (kdy� sta�� tradi�n� technologie, nen� t�eba investovat do nov�ch), za��t v mal�m m���tku a postupn� se rozv�jet. V Guatemale se setkali s n�kolika t�kostmi. Nejd��ve museli vyst�hovat ileg�ln� squattery, kte�� si postavili chatr�e p��mo na kolej�ch. Pak tradi�n�mi prost�edky (krump��, lopata, d�ev�n� pra�ce) opravit nejzanedban�j�� �seky na trati. A kdy� byli t�m�� hotovi, p�i�el na podzim 1998 urag�n Mitch. Nezbylo ne� n�kter� m�sta (nap��klad most u stanice Zacapa) vybudovat od za��tku. Ov�em v�e se nakonec poda�ilo a 15.04.1999 vyjel prvn� n�kladn� vlak - nejd��ve do cement�rny El Chile a pozd�ji a� k Atlantsk�mu oce�nu, do Puerto Barrios a Puerto Santo Tom�s. Ofici�ln� se uv�d�, �e na �zem� Guatemaly je 497 mil (= 800 km; a�koliv obecn� Guatemala pou��v� metrick� syst�m, �eleznice jako "americk� import" m��� vzd�lenosti i rychlost v m�l�ch) trat�, z toho 200 mil (322 km) provozovan�ch. Zbytek se mo�n� poda�� zprovoznit v p��t�ch letech, pokud bude popt�vka na dopravu do Mexika nebo k Tich�mu oce�nu, p��padn� do Salvadoru. Jist�ho ov�em nen� nic a neprovozovan� trat� jsou dnes zcela jist� nesj�zdn�. ��dn� jin� �eleznice ani tramvaje v Guatemale neexistuj�. Nepoda�ilo se mi zjistit, odkud se vzala informace o cca 16.000 km �eleznic, kter� se vyskytuje nap�. v Mal� �eskoslovensk� encyklopedii i v jin�ch publikac�ch. Dr�hy jsou �zkorozchodn�. Pokud v�s zaj�m� v�c, rozhodn� se pod�vejte na rozs�hlou sb�rku odkaz� a fotografi� na ofici�ln�ch str�nk�ch Ferrovias Guatemala, z nich� jsem �erpal podklady. Ale te� k m�mu v�letu. Hlavn� n�dra�� v Guatemala City, kter� se nyn� pou��v� jen pro n�kladn� dopravu, le�� v sam�m centru, v zon� 1. Proto�e jezdit po m�st� MHD se p��li� nedoporu�uje, a ani jsem p�esn� nev�d�l, kde to n�dra�� le��, po��dal jsem kolegy z pr�ce, jestli by mne tam nevzali autem. Vyhov�li mi, ale p�edem se dohodli, �e mne tam vezme ten, kdo m� to auto nejstar�� a nejopot�ebovan�j��. Pokud by tam toti� zaparkovali nov�, u� by se s n�m nemuseli setkat. Proj��ka ulicemi centra byla z�itek - jeli jsme kolem obrovsk� tr�nice lemovan� odpadky, kolem neudr�ovan�ch m욝ansk�ch dom� a nakonec dorazili na n�m�st��ko s hlavn�m vlakov�m i autobusov�m n�dra��m. Pan Giron n�s p�iv�tal (proj�d��� tu u� m�l v�c), uk�zal n�m n�kolik parn�ch a dieselov�ch lokomotiv - a pak u� nezb�valo ne� po�kat na p��jezd vlaku. Co jsem toti� nev�d�l, z trat� k Pacifiku se provozuj� asi 3 kilometry na p�ekladi�t� kontejner�, a odtamtud m�l p�ijet vlak, se kter�m jsem m�l jet. Vlak p�ijel asi za patn�ct minut, rozlou�il jsem se s kolegy, nastoupil na lokomotivu a jeli jsme. Pos�dku tvo�ili dva �elezni���i - strojvedouc� (��d� vlak) a vlakvedouc� (komunikuje s dispe�erem). Hlavn� n�dra�� v Guatemala City (198 mil od Puerto Barrios) je netradi�n� �e�en� - vlak jedouc� sm�rem k Atlantiku mus� vycouvat, p�ehodit v�hybku a pokra�ovat vpravo vedle n�dra��. Na v�jezdu ze stanice jsou zav�en� vrata, zastavujeme, pov��en� zam�stnanec zkontroluje, �e m�me povolen� k odjezdu a otev�r� n�m. Ihned ch�pu pro� takov�to opat�en� - hned na druh� stran� je chudinsk� �tvr�, odpadky se povaluj� v�ude a ��dn� rozumn� podnikatel by nenechal sv�j majetek napospas. Jedeme ulicemi m�sta, pod�l n�zk�ch domk�. V�echny p�ejezdy jsou nechr�n�n�, viditelnost do postrann�ch ulic je nejv�� t�i metry. Jedeme pomalu, t�m�� nep�etr�it� troub�me. Lid� v okoln�ch domech u� asi d�vno ohluchli. Na�t�st� to funguje, auta i autobusy zastavuj�, k ��dn� nebezpe�n� situaci nedo�lo. Jedna chudinsk� �tvr� st��d� druhou. Rad�ji ani nefot�m, lid� to nemaj� r�di a jedeme tak pomalu, �e by n�kdo mohl d�lat probl�my. Na ramp� opu�t�n�ho skladu skupina teenager� "n�co" va�� v hrnci nad ohn�m, hned vedle �koly ohrazen� vysok�m plotem. J�zda pokra�uje, na p�edm�st� La Ermitia mi p�ipad�, �e v d�lce p�ed n�mi na kolej�ch n�co stoj�. P�ibli�ujeme se - a je vid�t trhovec, kter� otev�el sv�j obchod p��mo na trati a te� rychle skl�d� zbo�� stranou a rozeb�r� st�nek. Jedeme pomalu, v�echno stihl. St�le troub�me. M�sto kon�� a otev�raj� se n�dhern� v�hledy na krajinu. P�ej�d�me p�es vysok� most nad �ekou Las Vacas a vj�d�me do krajiny z��ez�, most� a tunel�. Tra� tady m� nejv�t�� sklon a je zde nejhez�� krajina z cel� trasy. Ne nadarmo sem ka�doro�n� jezd� turistick� z�jezdy. Strojvedouc� mi cestou ��k�, �e pr�m�rn� rychlost je 10 mil za hodinu (16 km/h) a nejvy��� povolen� je 15 mil za hodinu (24 km/h). Cestou m�j�me �adu v�hyben, na n�kter�ch se d� na vedlej�� kolej vjet jen z jedn� strany, n�kter� viditeln� nesj�zdn�. Jednu takovou b�hem na�� j�zdy d�vali do po��dku. Proj�d�me n�kolika men��mi m�sty a kolem �ady zem�d�lsk�ch usedlost� na samot�. Na jednom m�st� na n�s m�vaj� vesni�an�. Zastavujeme, a strojvedouc� se domlouv� s jedn�m z nich. Uk�zalo se, �e pot�ebuj� s d�t�tem do m�sta k l�ka�i. Nastupuj� na pr�zdn� plo�inov� v�z a jedeme d�l. P�ij�d�me do stanice Sanarate (158 mil), kde n�s �ek� k�i�ov�n� s protijedouc�m n�kladn�m vlakem. ��zen� dopravy je jednoduch� - nejsou ��dn� n�v�stidla, pou��v� se americk� syst�m TWC (Track Warrant Control - upraven� D3-ka). V�c se dov�te na zvl�tn� stran�. Za Sanarate pokra�uje horat� ter�n s tropickou vegetac�. Kolem 18. hodiny p�ij�d�me do El Rancho (136 mil), rozs�hl� stanice na �pat� hor. Nejv�t�� kles�n� je za n�mi, d�l a� k mo�i to bude po rovin�. Na n�dra�� slou�� p��slu�n�k ochranky se samopalem p�es rameno. V��m� si, �e jsem na lokomotiv�, a d�v� najevo svou nelibost. Strojv�dce mu ukazuje n�jak� doklady a ��k�, �e to m�m povoleno. To ho uklidnilo. Obrac�me se na trianglu. El Rancho je pro mne p�estupn� stanice, lokomotiva, kterou jsem p�ijel, se i s pos�dkou vrac� s jin�m vlakem do Guatemaly. Je to z d�vodu, �e ostr� oblouky v hornat� ��sti nedovoluj� pr�jezd v�t��ch lokomotiv, pou��van�ch na rovinat�m zbytku trati. Vystupuji, �ek�m na n�stupi�ti a jdu si n�co koupit do bl�zk�ho obchodu. Protijedouc� vlak p�ijel asi za hodinu, kolem 20:00 odj�d�me d�l na v�chod. Je naprost� tma, vid�t jsou jen siluety hor v d�lce a pak tra� p�ed n�mi. Fotografovat se ned�. Na obloze sr�� blesky, ale nepr��. Na�t�st� ani nel�taj� kom��i (u� jsme dost n�zko, mal�rie by mohla b�t probl�m). P�ed ka�d�m p�ejezdem strojv�dce jako v�strahu st��dav� rozsv�c� a zh�� d�lkov� sv�tlo, ob�as i zatroub�, ale s ohledem na bl�zk� obyvatele ne tolik jako p�es den. A�koliv u� nen� moc vid�t, chci je�t� z�stat vzh�ru, abych vid�l uspo��d�n� ve stanici Zacapa. Tady toti� kdysi odbo�ovala tra� na jih do Salvadoru. Kr�tce p�ed p�lnoc� se do�k�m, je vid�t nov� �erven� most (obnoven� po urag�nu Mitch - viz fotogalerii RDC ) a triangl (p��m� j�zda Salvador - Zacapa - Puerto Barrios, Guatemala City - Zacapa - Puerto Barrios nebo Guatemala City - Salvador mimo Zacapu). Pochopiteln� sm�rem na Salvador se u� nejezd�, ale nejsem schopen ��ci, jak daleko jsou sj�zdn� koleje. Zacapa (103 mil) je dal�� v�znamn� stanice na trati, st��d� se tu pos�dka (lokomotiva z�st�v�). Chv�li po odjezdu je jasn�, �e u� nic zaj�mav�ho neuvid�m, a tak se pt�m vlakvedouc�ho, jestli by se tu n�kde dalo sp�t. Rozkl�d� mi kus lepenky, na kter� si mohu lehnout. Nikdy bych nev��il, �e to m��e b�t tak m�kk� a pohodln�. Us�n�m t�m�� okam�it�. Guatemala - N�kladn�m vlakem do Puerto Barrios 04.09.2004 Vlakem RDC: Zacapa - Quirigu� - Bananera - Puerto Barrios; lod� Puerto Barrios - Livingston (Pokra�ov�n� ze v�erej�ka.) Probouz�m se asi v p�t r�no. Stoj�me na stanici Quirigu�, p�ed chv�l� jsme se k�i�ovali s protijedouc�m vlakem. Jsem r�d, �e jsem nezaspal, proto�e Quirigu� byla kdysi uzlovou stanic� - z na�� trati tu odbo�ovala ji�n�m sm�rem alternativn� trasa na v�chod do stanice Bananera (oblast m��ete sledovat na map�). Dnes tam stoj� odstaven� vozy a strojvedouc� ��k�, �e tra� u� neexistuje. Neuv�d� se ani na ofici�ln� �elezni�n� map�. Za chv�li vyj�d�me, na�i cestu k��� �irok� pra�n� cesta ke zn�m�mu archeologick�mu nalezi�ti. To je ale daleko a za stromy, nevid�me z n�j nic (dostanu se sem a� p��t� rok). Krajina je �pln� jin� ne� v�era, kolem n�s se rozkl�daj� �irok� louky a plant�e - kuku�ice, cukrov� t�tina a ban�ny. Ob�as m�j�me men�� m�sto nebo zem�d�lskou usedlost. Stav trati je r�zn�, n�kde jedeme slu�nou rychlost�, jinde se houpeme ze strany na stranu. Na jednom m�st� zastavujeme - strojvedouc� a vlakvedouc� jdou zkontrolovat stav zlomen� kolejnice. Vypad� to, �e z�vada nen� velk� a pokra�ujeme. N�kolikr�t vid�me v d�lce p�ed sebou vesni�any, kte�� p�epravuj� sv� zbo�� pomoc� podom�cky vyroben�ch kolejov�ch voz�tek - push cars. Je to obl�ben� dopravn� prost�edek a pom�rn� bezpe�n�, proto�e vlaky jezd� pomalu a vesni�an� maj� dost �asu uvolnit tra�. P�ij�d�me na velkou tr�nici do m�sta Bananera. Znovu se opakuje z�itel z La Ermitia - trhovec si rozlo�il zbo�� p��mo na kolej�ch. Za st�l�ho houk�n� proj�d�me. Na v�chodn�m p�edm�st� (Morales) kr�tce zastavujeme. Ve stanici Entre R�os hled�m stopy n�kdej�� odbo�ky k farm� Finca Chinoq, ale nic nenach�z�m. Strojvedouc� ukazuje na pra�nou cestu a ��k�, �e tudy to vedlo. Takto asi dopadly v�echny trat� v okol�, krom� t� na��. Puerto Barrios se bl��, vrac�m se k batohu a hled�m telefonn� ��sla, kter� mi dali kolegov� p�ed odjezdem. N�hle se vlak zakym�c� na po�kozen� trati, ztr�c�m rovnov�hu a pad�m i s fotoapar�tem v ruce na zem. Vst�v�m, zkou��m fo��k - a vid�m, �e s n�m u� na tomto v�letu dal�� fotky neud�l�m. Nep��jemn� nehoda. Ned� se nic d�lat, jedeme d�l. Proj�d�me posledn�m tunelem, sp�c� netop��i p�ed n�mi vyletuj� ven. Za chv�li se objevuje v�hybka a strojv�dce upozor�uje, �e tady vlevo odbo�uje tra� do druh�ho p��stavu Puerto Santo Tom�s (asi 2 km). Vlaky tam jezd� jen v pracovn� dny. Kolem 13:00 jsme v Puerto Barrios. N�dra�n� budova tu nen�, jen men�� koleji�t� s odbo�kami do dvou skladov�ch are�l� (jeden p��mo, jeden �vrat�). Lou��m se s pos�dkou, vlak u� od t�to chv�le v Guatemale neuvid�m. Jsem velmi r�d, �e mi Ferrovias Guatemala umo�nila tak kr�sn� z�itky. Vych�z�m z n�dra�� na hlavn� silnici a hled�m p��stav, abych se dostal do turistick�ho letoviska L�vingston. P�i cest� stoj� star� autobus. Pt�m se, jestli jede do p��stavu, a kdy� �idi� potvrzuje �e ano, kupuji j�zdenku (1.25 Q = 4.50 K�) a nastupuji. Za chv�li se rozj�d�me, ale p�ipad� mi, �e jedeme n�jak�m divn�m sm�rem. Pt�m se je�t� jednou - a lid� ��kaj�, �e do p��stavu sice ano, ale do jin�ho. Nezb�v� ne� vystoupit a j�t p�ky zp�tky. Po t�ech dotazech se mi da�� naj�t spr�vn� p��stav. Zapisuji se na seznam a �ek�m, a� se sejde 15 z�jemc� - minim�ln� po�et pro vyplut� lodi. Asi za 20 minut vyplouv�me. J�zda do Livingstonu pod�l dlouh�ho pob�e�� trvala asi 45 minut a st�la 25 Q (88 K�). Tr�vit v�c �asu v Puerto Barrios by nem�lo smysl - podobn� jako ve v�t�in� guatemalsk�ch m�st, ani tady nen� p��li� k vid�n�. Livingston je p��jemn� letovisko na pob�e�� Hondurask�ho z�livu. Dostat se tam d� jen lod� z Puerto Barrios nebo Rio Dulce (uvid�me za dva dny), silnice tam nevedou. M�sto je typick� t�m, �e zde �ije velk� procento karibsk�ch �ernoch� Garifuna, �dajn� p�vodem z Braz�lie. V Belize nebo na Jamajce tvo�� tito obyvatel� v�t�inu. L�vingston je proto pova�ov�n za sv�ho druhu "karibsk� ostrov" v r�mci Guatemaly. Vystupuji z lod� a chci za��t hledat hotel. Hned v p��stavu si mne v��m� jeden z m�stn�ch a nab�z�, �e mne zavede do hotelu s cenou 40 Q (140 K�) za noc. Cena mi p�ipad� dobr�, souhlas�m a jdu s n�m. V hotelu m� ov�em recep�n� jin� n�zor - 40 Q u� neplat�, plat� se 50 Q. Obrac�m se na "pr�vodce" - toto jsme si nedohodli, jdu jinam. Zastavuje mne na odchodu - pokud nem� moc pen�z, v�m o hotelu hned vedle za 21 Q (74 K�). Souhlas�m, a jsem p�ekvapen�, �e za tuhle cenu m�m vlastn� pokoj s elektrickou z�suvkou a hustou s�t� proti kom�r�m. Klimatizace tu nen�, ale to mi nevad�, proto�e ji stejn� nem�m r�d (je nezdrav�). D�v�m pr�vodci 5 Q (18 K�) spropitn�ho a jdu vybalit v�ci. Sprchy jsou spole�n� pro cel� hotel, voda je sp� studen�, ale co by �lov�k cht�l za takovou cenu. Jdu do m�sta, je to typick� letovisko s mno�stv�m obchod� a restaurac�. Rozhoduji se, zda z�tra odjedu, nebo z�stanu je�t� jeden den - v okol� jsou podle mapy r�zn� zaj�mavosti. V p��stavu se dov�d�m, �e v�let lod� k Siete Altares, nedalek� p��rodn� zaj�mavosti, by vy�el na 90 Q (315 K�). P�em��l�m o tom, zd� se mi to moc. Na ulici potk�v�m turistku ze �v�carska. ��k�, �e se ze Siete Altares pr�v� vr�tila, je to asi 5 km jedn�m sm�rem po pl�i, byla tam p�ky. To rozhodlo, z�tra to mus�m zkusit tak�! Stm�v� se, jdu se �v�carkou k jej�mu hotelu na pl�i a vrac�m se do m�sta. Cestou zp�t na mne vyb�hnou dva psi. Po ruce nen� ��dn� k�men, na�t�st� mi pomohli n�jac� Guatemalci a psy zahnali. Znovu by se mi sem u� j�t necht�lo. Co ale v tom p��pad� d�lat? Rozhodne se z�tra. Guatemala - Livingston 05.09.2004 Livingston (p�� v�let na Siete Altares a zp�t) Co d�lat v L�vingstonu? Nejlep�� je, pod�vat se do okol�. Ov�em jak? Na jednu stranu jsem m�l potvrzeno, �e Siete Altares stoj� za n�v�t�vu, na druhou stranu se mi necht�lo ani chodit po pl�i kolem stejn�ch ps�, ani platit 90 Q (315 K�) za p�tikilometrovou proj��ku lod�. Jak� jsou dal�� mo�nosti? Nejl�pe je j�t do p��stavu. N�meck� studentka medic�ny mi ��k� o lodi, kter� ka�d� r�no v 7:00 vyplouv� do okoln�ch odlehl�ch vesnic - voz� se s n� l�ka�i a zdravotn�ci z mezin�rodn�ho projektu, kte�� tam jezd� pom�hat. Ani takov�to program mne p��li� nel�kal (nav�c u� bylo pozd�). N�mka odplouv� do Puerto Barrios, �ek�m d�l. Za chv�li p�ich�z� t�� domorodec, kter� mi v�era sehnal hotel. Kdy� vid�, �e hled�m program, nab�z� mi p�� v�let k Siete Altares s pr�vodcem Happy Fish za 50 Q (175 K�). To u� zn� rozumn�ji, beru to jako "cenu strachu" a souhlas�m. P�iv�d� mne do restaurace, kde u� �ekaj� dva Kana�an�. Za chv�li p�ich�z� jeho kolega a jdeme. Pr�vodce n�s nejd��ve p�iv�d� na policejn� stanici. Pro�? V Guatemale plat� p�edpis, �e ka�dou turistickou skupinu mus� doprov�zet policista. Zlo�innost na venkov� pr� u� nen� velk�, ale toto pravidlo st�le plat� - Guatemala m� z minulosti �patnou pov�st a nechce si dovolit dal�� incidenty s ��ast� cizinc�. Turisty chr�n� zvl�tn� slo�ka policie - Politur. Na�i skupinu tedy tvo�� t�i turist�, jeden pr�vodce a dva policist�, kte�� se dr�eli n�kolik krok� za n�mi. Oproti o�ek�v�n� jsme ne�li nejkrat�� cestou po pl�i, ale m�stem, a pr�vodce n�m ukazoval nap�. mas�vn� betonov� d�m naklon�n� na stranu po urag�nu Mitch, h�bitov s bled� mod�e pomalovan�mi hroby (1.11. se na h�bitovech j�, pije a tancuje), r�zn� rostliny, d�lnu na v�robu bubn� apod. S�m bych se sem nikdy nedostal. Kousek cesty jsme se svezli - i s policisty - na korb� pickupu Toyota, a pak i kr�tk� �sek lo�kou po �ece k mo�i. P�iplouv�me na pob�e�� a p�ed n�mi se otev�r� kr�sn� pl� jako vyst�i�en� z argentinsk�ho seri�lu. B�l� p�sek, palmy, domy se st�echami z palmov�ch list� - zkr�tka karibsk� idylka. Zdr��me se tu n�kolik hodin (v cen� je i ob�d v m�stn� restauraci). Kdy� jsme si dost zaplavali, pokra�ujeme k Siete Altares. Je to mal� jez�rko s vodop�dem, ukryt� v hust�m lese. U vchodu si otev�el restauraci n�jak� "alternativn�" N�mec (asi 40let� p��slu�n�k hippies). Jdeme si je�t� jednou zaplavat a vrac�me se po pl�i zp�tky do L�vingstonu. Rozch�z�me se, jde do restaurace na ve�e�i. Setk�v�m se tu s Belgi�anem �ij�c�m v USA a N�mcem polsk�ho p�vodu. ��kaj� mi, �e dnes byli na Cabo Tres Puntas (poloostrov s maj�kem a pl�emi naproti L�vingstonu) soukromou lod� asi za 100 Q (350 K�) z druh�ho mola, ne� na kter�m jsem �ekal. V L�vingstonu jsou toti� dv� mola - z jednoho vyj�d�j� pravideln� spoje, z druh�ho (u benz�nov� pumpy) pak levn�j�� soukromn�ci. �koda, �e jsem to nev�d�l d��v, v�let to mohl b�t p�kn� - i kdy� bych pak zase ur�it� litoval Siete Altares. V ka�d�m p��pad� se potvrdilo, co napsala p�ed �asem Emma Beyn - nejspolehliv�j�� informace v L�vingstonu jsou ty, kter� si lid� �eknou navz�jem. Guatemala - Rio Dulce 06.09.2004 Lod�: Livingston - Rio Dulce, p�ky Castillo de San Felipe, busem Rio Dulce - Finca Ixobel (Popt�n) V L�vingstonu bylo hezky, ale dovolen� jsem m�l jen t�den a Guatemala nab�z� daleko v�c ne� jen sladk� nicned�l�n� na pl�i. M�m dal��m c�lem bylo R�o Dulce, obec, kde stejnojmenn� �eka prot�n� hlavn� silnici na Tikal. D� se tam dostat dv�ma zp�soby - bu� lod� do Puerto Barrios a odtamtud autobusem, nebo p��mo lod�. Pou�en Belgi�anem, �el jsem na "spr�vn�" molo a ihned si mne tam v�iml majitel jedn� lodi. U� na n� sed�lo n�kolik Guatemalc�, jedna husa a n�kolik ku�at v ta�ce. Standardn� sazba na tomto molu je 75 Q, ofici�ln� dopravce na sousedn�m vyb�r� 90 Q. Za chv�li jsme vypluli a zhruba po hodin� a p�l byli u c�le. R�o Dulce je mraveni�t�. Pod�l hlavn� silnice jsou nahu�t�n� st�nky, je tu i velk� tr�nice. Lid� se propl�taj� mezi auty. Pot�eboval jsem se odtud dostat k nedalek� pam�tce - �pan�lsk�mu hradu Castillo de San Felipe. Ov�em jak? Autobusov� zast�vky tu nejsou ozna�en� a p�ipadalo mi, �e by mne odsud odvezl nejv�� tax�k. Rozhodl jsem se j�t p�ky. Cesta vedla ��ste�n� lesem, m�jel jsem n�kolik luxusn� vypadaj�c�ch hotel�. Asi po p�lhodin� jsem byl na m�st�. T�m�� ve stejn� okam�ik vedle mne zastavil mikrobus a vystoupila z n�j n�meck� turistka. ��kala, �e takov�to mikrobusy jezd� velmi �asto a stoj� jen 3 Q (11 K�), tak�e jsem �el p�ky zbyte�n�. Castillo de San Felipe je dob�e zachoval� hrad na b�ehu jezera Izabal uprost�ed upraven�ho parku s palmami. Prohl�dka je rychl� - ka�d� m��e snadno vyl�zt na hradby a d�vat se po okol� (prakticky jen po parku a jeze�e), ale interi�ry jsou pr�zdn�. Je�t� jednou si jdu zaplavat (do jezera) a zp�tky autobusem. V R�o Dulce je velk� kancel�� firmy Autobuses del Norte, kter� zaji��uje dopravu na trase Guatemala City - Flores (�ili spojen� s n�rodn�m parkem Tikal). Na zdi maj� namalovan� j�zdn� ��d - autobus jede ve 14:30, 15:30 a 17:00. Chci si koupit j�zdenku na 15:30 do Finca Ixobel, zn�m�ho agroturistick�ho hotelu u m�sta Popt�n. Odpov�daj� mi - v 15:30 nic nejede, mus�te v 17:00 za 30 Q (105 K�, vzd�lenost asi 100 km). Nel�b� se mi to (p�ijel bych za tmy) a nev���m jim - �e by v Guatemale nejel na hlavn� silnici dv� a p�l hodiny ��dn� autobus? Nevzd�v�m to a rad�ji �ek�m - ur�it� n�kdo pojede d��v. Skute�n�, p�r minut p�ed 15:30 p�ij�d� autobus konkuren�n� firmy Maria Elena a pomocn�k �idi�e svol�v� cestuj�c�. Nastupuji, j�zdenka je jen za 20 Q (70 K�). Zastavujeme v ka�d� vesnici, prakticky kdekoli na zam�v�n�, ale jinak jedeme rychle. Na k�i�ovatce v obci Modesto M�ndez (pojmenovan� po guvern�rovi, kter� podporoval v�zkum nalezi�t� Tikal) m�me del�� p�est�vku na ob�erstven�. Po n�kolika kilometrech se p�ed n�mi objevuje n�co jako hrani�n� p�echod, sj�d�me z hlavn� silnice a odbo�ujeme k ��edn� budov� se z�vorou. Nen� to hranice st�tu, ale oblasti - vj�d�me do regionu Pet�n, kter� se chr�n� p�ed chorobami rostlin a zv��at. Ovoce, maso ani jin� zem�d�lsk� produkty se sem z jin�ch region� Guatemaly nesm�j� vozit. Po nam�tkov� prohl�dce zavazadel pokra�ujeme. Asi za dv� hodiny jsme u c�le - autobus zastavuje, vedle silnice je mal� sm�rovka "Finca Ixobel" vedouc� na lesn� cestu. Do hotelu je to je�t� asi 2 km lesem. Jsem r�d, �e je st�le sv�tlo. Finca Ixobel je zn�m� hotel - mimo jin� kv�li aktivit�m, kter� tu organizuj� (prohl�dka jeskyn�, j�zda na koni apod.). Kdy� jsem uv�il �asov� n�roky, nem�l jsem nakonec o nic z toho z�jem. Rozhodn� ale nelituji, �e jsem p�ijel - dalo se tu setkat s �adou lid� z cel�ho sv�ta. Byl tu nap��klad Libanonec, kter� je starostou pohrani�n� obce v Belize a v Popt�nu organizoval konferenci nevl�dn�ch organizac� z Belize a Guatemaly s c�lem vy�e�it letit� hrani�n� spor mezi ob�ma zem�mi (Guatemala vzn�� n�rok na �zem� Belize a v minulosti n�kolikr�t hrozila v�lka). Nebo dva Ameri�an�, kte�� vypr�v�li sv� z�itky z n�v�t�vy pyramid El Mirador (nevede tam silnice, jen p�ina; je nutn� najmout v posledn� vesnici domorodce s kon�m, kter� poveze z�soby, a doj�t tam p�ky - cesta tam a zp�t trv� dva dny). Guatemala - Tikal 07.09.2004 Busem: Popt�n - Santa Elena - El Remate - Tikal (prohl�dka n�rodn�ho parku) - El Remate Je r�no ve Finca Ixobel, sn�d�m a p�ipravuji se na odchod. P�edpokl�dal jsem, �e p�jdu p�ky na hlavn� silnici na autobus - stejnou cestou jako jsem p�i�el. P�ed j�delnou ale potk�v�m dva Ameri�any, kte�� u� zavolali taxi a jedou tak� do Popt�n. Jedu s nimi (20 Q = 70 K� celkem pro t�i osoby za tu rychlost stoj�) a za chv�li jsme v centru m�sta na pra�n� silnici. Lou��m se s Ameri�any (jedou opa�n�m sm�rem) a hled�m autobus na sever do Flores. Za chv�li p�ij�d� mikrobus, nastupuji, batoh putuje na st�echu. Uvnit� se d�v�m do hovoru s �lov�kem z Belize, kter� se vrac� do sv� zem�. Asi po 100 km p�ij�d�me so Santa Elena, pr�myslov�ho a obchodn�ho p�edm�st� Flores. Vystupujeme a Belizan mi ukazuje cestu k dal��mu autobusu. V guatemalsk�ch m�stech toti� neb�v� jedno centr�ln� autobusov� n�dra��, ale autobusy stoj� podle sm�r� v r�zn�ch ulic�ch. Nach�z�me autobus, nased�me a jedeme - on k (jedin�mu) hrani�n�mu p�echodu Cd. Melchor Mencos, j� vystupuji d��v - v obci El Remate na b�ehu jezera Pet�n Itz�. Tady m� b�t podle v�ech pr�vodc� posledn� slu�n� mo�nost ubytov�n� p�ed n�rodn�m parkem Tikal. Vystupuji a hled�m nocleh. Asi �estilet� d�t� mi ukazuje hotel za 30 Q (105 K�) na noc. Jen�e si z internetu pamatuji, �e v obci je je�t� jeden, stylov� hotel s dlouh�m jm�nem (asi jsem v internetu na�el La Casa de Don David - ov�em jak se te� na to d�v�m, ur�it� to byl jin�). Chci ho vyzkou�et, a vypad�, �e stoj�m t�sn� vedle n�j. D�t� mi ��k�, �e ten je za 35 Q. Nen� to a� tak velk� rozd�l, jdu tam. Skute�n�, hotel je velmi stylov� - rozkl�d� se na kopci porostl�m stromy, host� bydl� ve zd�n�ch bungalovech bez oken a bez dve�� (n�co jako ozdoben� autobusov� �ek�rna), zd�n� je i postel, na kter� le�� povle�en� matrace. To stoj� za to vyzkou�et. D�v�m d�t�ti 1 Q a pohled Prahy, odkl�d�m batoh s v�t�inou v�c� do zam�en�ho skladu a jdu ven, na autobus do n�rodn�ho parku Tikal. Je n�co po 12. hodin�. Ze �koly vych�zej� d�ti v uniform�ch (nos� je v�ichni ��ci st�tn�ch �kol), ka�d� dr�� v ruce ma�etu. Ma�eta je tu univerz�ln� n�stroj - sek� se s n� tr�va, kuku�ice, cukrov� t�tina, kokosov� o�echy, v�tve, zkr�tka cokoli. Asi m�li pracovn� vyu�ov�n�. Proto�e u� �ek�m asi 15 minut a autobus nikde, pt�m se prodava�ky v obchod�, kdy n�jak� pojede. Odpov�d�, �e nejbli��� ve 13:00 k br�n� parku. Skute�n� asi za p�l hodiny p�ij�d�, je to star� americk� �koln� autobus, tady ho pou��vaj� hlavn� d�ti a m�stn� lid�. Turista nen� uvnit� ��dn�. Kdy� ��k�m, �e chci do Tikal, nejd��ve v�haj� a odpov�daj�, �e tam nejedou. Nakonec mne ale vezmou. P�ed vjezdem do n�rodn�ho parku je z�vora, autobus tady kon��. Jdu k hl�da��m a pt�m se, jak d�l. Odpov�daj� - te� je asi 13:45, a pokud si koup�te vstupenku po 15:00 (za 50 Q = 175 K�), bude v�m platit i z�tra. Park je je�t� asi 10 km, tak�e bude nejl�pe, kdy� tu po�k�te - v 15:00 pojede nejbli��� autobus. Tak�e �ek�m v restauraci, pop�j�m pomeran�ovou ���vu, na silnici je naprost� klid. Z nudy se pt�m majitele, zda je n�jak� spojen� do archeologick�ho nalezi�t� Uaxact�n - podle mapy je n�jak�ch 20 km na sever od Tikalu po p�in� (nikoliv po silnici) a na prvn� pohled to vypad�, �e doprava bude stejn� obt�n� jako do El Mirador, o kter�m mi ��kali v�era. Okam�it� mne vyv�d� z omylu - autobus, kter� m� p�ijet v 15:00, pokra�uje do Uaxact�n a kon�� tam. Zp�tky se vrac� z�tra r�no - a je to jedin� autobus, kter� tam jezd�. N�hle jsem v�d�l, �e jsem ud�lal po��dnou chybu. Bez zavazadel, ale p�edev��m bez protimalarick�ho p��pravku, kter� se mus� br�t ka�d� ve�er ve stejnou hodinu, nemohu str�vit ve Uaxact�nu noc (jinak by to �lo - je tam hotel za Q60 na noc a �dajn� i snad n�jak� levn�j��). Mus�m se vr�tit - a do Uaxact�nu se nedostanu bu� v�bec, nebo jen velmi obt�n�. Co se d� d�lat. Pojedu do Tikalu, prohl�dnu si co se d� (park zav�r� v 18:00) a z�tra se uvid�. Autobus p�ijel podle pl�nu, kupuji vstupenku a jedu do centra parku (hotel, prodejny suven�r�, velk� parkovi�t�). K jednotliv�m pyramid�m vedou dob�e zna�en� cesty. Mimo cesty se prakticky ned� vstoupit, v�ude je hust� d�ungle. Po parku proch�zej� policist� z Politur. Nem� smysl popisovat jednotliv� stavby, pod�vejte se na fotografie, p��padn� je�t� l�pe na odkazy pod nimi (s jednor�zov�m fotoapar�tem od Codacu se nedaj� d�lat z�zraky). Potk�v�m dva Ameri�any, kte�� se tu proch�zej� s guatemalsk�m zn�m�m (pr�vodcem?). Pokud to byl pr�vodce, p��li� jim ne�ekl - vypadalo to, �e ti Ameri�an� v�d� v�c ne� on. Na ne�ekan�m m�st� n�s chytl prudk� lij�k, nen� se kam schovat, jsme mok�� na k��i. Na�t�st� je teplo. Vyl�z�me na pyramidu Templo III (p��mo po pam�tce se l�zt nesm�, ale v�ude jsou vybudovan� d�ev�n� schodi�t�) a sledujeme krajinu - hust� les s vy�n�vaj�c�mi vrcholky pyramid. V d�lce pozorujeme opice sk�kaj�c� po stromech, ob�as se d� zahl�dnout i papou�ek, dol�h� k n�m spousta zv��ec�ch zvuk�. Ameri�an� z�st�vaj� (jsou ubytovan� p��mo v n�rodn�m parku), j� se u� d�v�m po hodin�ch, proto�e v 18:00 park zav�r� a nemusel bych se dostat zp�tky. Asi v 18:10 jsem na parkovi�ti, kde pr�v� odj�d� posledn� mikrobus. M�v�m na n�j, zastavuje a mohu jet. Do El Remate p�ij�d�me v naprost� tm�. Nast�v� probl�m - zapomn�l jsem, jak se jmenuje m�j hotel. Vesnice je dlouh� a nen� t�m�� vid�t na krok. Pomalu jdu dop�edu, d�v�m p�itom pozor na psy a neosv�tlen� cyklisty. Kone�n� vid�m zn�mou cestu do kopce. Vyb�r�m z batohu p��pravek proti mal�rii, jdu na ve�e�i a pro dne�ek kon��m. Guatemala - Tikal & Uaxact�n 08.09.2004 Busem: El Remate - Tikal - Uaxact�n a zp�t Vst�v�m a vych�z�m z hotelu v El Remate na ulici. Kam se vydat? Pod�vat se je�t� jednou do Tikalu, nebo u� odjet do vnitrozem�? Kdyby se v tento okam�ik pobl� mne na�el n�kdo, kdo by m�l z�jem o mou v�erej�� vstupenku do n�rodn�ho parku (plat� je�t� cel� dne�n� den), asi bych se tam u� nevracel. Ale na ulici jen pob�haj� psi - jede se zp�tky! Nastupuji do p�ij�d�j�c�ho mikrobusu a m���m zp�tky do n�rodn�ho parku. Prohl��m zbyl� pam�tky, kter� jsem nestihl v�era, vyl�z�m je�t� na jednu pyramidu a d�v�m se naposled po okol�. Asi v 9:45 si jsem zp�tky na parkovi�ti a p�edpokl�d�m, �e u� jsem vid�l v�echno. Co te�? Mohl bych se vr�tit a pokra�ovat do vnitozem�. Ale st�le mne l�k� Uaxact�n, kter� mi zbyte�n� utekl v�era. Pojede tam n�co? D�v�m si limit - po�k�m dvacet minut, a pokud mne tam do t� doby nikdo neodveze, vrac�m se. �pln� n�hodou kolem jede pr�zdn� turistick� minibus, z�ejm� si ho tam n�kdo objednal. Nastupuji, cena je 40 Q (140 K�) za 23 kilometr�. Silnice je �zk�, ��ste�n� asfaltov�. J�zda trv� asi hodinu, cestou potk�v�me n�kolik protijedouc�ch aut. �idi� mi zastavuje v centru vesnice - tvo�� ji mal� domky, uprost�ed je obrovsk� plocha, na kter� se pasou kon� a su�� byliny. (Pozd�ji mi �ekl jeden zv�rol�ka�, kter� tu kdysi pracoval, �e na m�st� pastviny bylo kdysi leti�t�, na kter� dopravovala americk� firma Wrigley zbo�� pro m�stn� obyvatele. Od t� doby, co vystav�li silnici, se u� ale nepou��v�). �idi� mi ukazuje, kter�m sm�rem se dostanu k archeologick�m pam�tk�m - jsou to dv� drobn� nalezi�t� na opa�n�ch konc�ch vsi. Jdu si je prohl�dnout, mezit�m potk�v�m jin� mikrobus s turisty. Kdy� jsem v�echno vid�l, vrac�m se do centra a v d�lce vid�m, �e zrovna n�jak� auto odj�d�. Nedoch�z� mi, �e mo�n� bylo dneska posledn�. Ve vesnic�ch toti� v�ichni jezd� r�no do m�sta a ve�er zp�tky. Jdu si koupit n�co k j�dlu, druh� v�prava se tak� zdr�uje, asi za hodinu a p�l odj�d�j� a m�v�m na n�, jestli by mne vzali. Odpov�� je jednozna�n� - toto je objednan� z�jezd, nikoho dal��ho nebereme. Vypad�, �e jin� auto ve vesnici nen�. Po dal�� hodin� marn�ho �ek�n� mi p�ipad�, �e u� nen� co ztratit a jdu p�ky. 23 kilometr� mi trv� asi 3 hodiny, sna��m se j�t rychle, proto�e odpoledne by mohla p�ij�t bou�ka. Potk�v�m jen domorodce s ma�etami, ��dn� auto - a� na jeden pln� nalo�en� tax�k a kr�tce p�ed c�lem i linkov� autobus, kter� se stejn� bude vracet a� z�tra. Kolem 16:00 jsem zp�tky v Tikalu a za dal�� hodinu a p�l p�ij�d�m mikrobusem k hotelu v El Remate, kde jsem u� tuto noc sp�t necht�l. Str�vil jsem v�c �asu ch�z� a �ek�n�m ne� prohl�en�m pam�tek. Chyba se ale stala u� v�era - �e jsem se ubytoval v El Remate a ne ve Uaxact�n. Dnes u� moc na v�b�r nebylo. Vzhledem k tomu, jak jsou zaj�mav� pam�tky v Guatemale odlehl� a obt�n� p��stupn�, by jak�koli dne�n� program nejsp� dopadl podobn�. Guatemala - Santa Elena, Sayaxch�, Ceibal 09.09.2004 Busem: El Remate - Santa Elena - Sayaxch�; lod� Sayaxch� - Ceibal (prohl�dka n�rodn�ho parku) a zp�t; busem Sayaxch� - Raxruj� Konec dovolen� se bl��, je �as se za��t rychle posouvat na jih. P�ed hotelem nastupuji do p�ij�d�j�c�ho mikrobusu a jedu do nedalek�ho dopravn�ho uzlu Santa Elena. Vystupuji na autobusov�m n�dra��, spojen�m s velkou tr�nic�. V�ude proch�zej� d�ti a nab�zej� zbo�� (ovocn� ���vy, dopl�ky k mobiln�m telefon�m a dal��). Nejd��ve se jdu pod�vat do m�sta Flores, o kter�m p�� turistick� pr�vodce. Pt�m se na cestu, a proto�e nev�m, jak je to daleko, �ek�m na autobus. Jeden zastavuje, nastupuji - a zji��uji, �e jedeme jen asi 500 metr� po dlouh� hr�zi, okraj Flores je kousek od n�s. Jdu tichou ulic� s n�zk�mi b�l�mi domky. Je to naprosto odli�n� atmosf�ra od ru�n�ho p�edm�st� Santa Elena. ��dn� v�znamn� pam�tka ale ve m�st� nen�, tak�e nechci ztr�cet �as a po kr�tk� chv�li odch�z�m po most� zp�tky na autobusov� n�dra��. Jeden z m�stn�ch nadh�n��� mne p�iv�d� k mikrobusu do Sayaxch�, d�v�m batoh na st�echu (m�m trochu obavy, aby tam z�stal, ne� vyjedeme, ale v�echno dopad� dob�e) a za chv�li jedeme. Pro� do Sayaxch�? B�n� trasa z Tikalu do Guatemala City vede tak, jak jsem p�ijel - p�es Popt�n, Rio Dulce a d�l p�es Bananeru zhruba pod�l �eleznice. Takto jezd� v�echny turistick� autobusy. Mn� se ale necht�lo jet stejnou cestou dvakr�t, a rad�ji jsem si cht�l projet druhou, m�n� frekventovanou trasu. Silnice byla v dobr�m stavu, jeli jsme rychle, a� na �ast� zast�vky pro n�stup a v�stup. Cesta vede m�rnou pahorkatinou. P�ed m�stem Sayaxch� p�ij�d�me k �irok� �ece R�o de la Pasi�n. Nen� tu most, jen dva p��vozy - pro auta a pro p��. Autobus se obrac�, nastupuji na lo�ku a za 1 Q (4 K�) jedu na druhou stranu. Vystupuji - a co d�l? V okol� je zaj�mav� n�rodn� park Ceibal. K m�mu p�ekvapen� t�sn� vedle mne stoj� lo�ka pln� turist�, kter� tam m� nam��eno. �ekaj� jen na policisty z Politur, kte�� mus� doprov�zet ka�dou v�pravu. Berou mne za 90 Q (315 K�) s sebou. Za chv�li p�ich�z� dva uniformovan� str�n�ci a vyplouv�me. Jedeme proti proudu R�o de la Pasi�n, m�j�me n�kolik men��ch vesnic. Cesta jedn�m sm�rem trv� asi hodinu a p�l. Trochu se d�v�m po hodin�ch, proto�e bych se je�t� dnes cht�l p�ibl�it ke Guatemala City. Vystupujeme u mal�ho mola, v�t� n�s pr�vodce a jdeme si prohl�dnout park. Vykop�vky, podobn� jako v Tikalu, jsou uprost�ed hust�ho pralesa, odhaleno je �dajn� m�n� ne� 10 %. K nejv�t��m zaj�mavostem pat�� st�ly, jin� stavby (nap�. pyramidy) tu jsou tak�, ale je jich m�n�. Na jednom m�st� se na n�s vrh� mra�no kom�r�. Repelent nepom�h�, �t�plo mne jich nejm�n� 5. Douf�m, �e nebyli naka�en� a jsem r�d, �e jsem pravideln� bral Malarone. Na jin�m m�st� se jednomu z turist� poda�� naj�t a vyfotografovat tarantuli. �as mne u� trochu tla�� a rozhoduji se, jak d�l. �pan�l� se vracej� lod� zp�tky do Sayaxch�, mne napad� jin� mo�nost - podle mapy vede z parku osmikilometrov� cesta na opa�nou stranu k hlavn� silnici, kde bych mohl chytit autobus. Ov�em za��tek cesty nen� v parku vid�t, a tak se vrac�m se �pan�ly zp�tky. Rychlej�� by to asi nebylo. V Sayaxch� zji��uji, �e v�echny autobusy na jih odjely, na "ji�n�m" autobusov�m n�dra�� na b�ehu �eky je �pln� pr�zdno. Za p�l hodiny jeden p�ij�d�. Nastupuji a �idi� se mnou obj�d� m�sto, troub� a vyvol�v� - hled� z�kazn�ky. Vrac�me se s n�kolika dal��mi lidmi k �ece. Mezit�m p�ijelo n�kolik mikrobus� z druh� strany (od Santa Elena), lid� se postupn� sch�zej�. Asi za hodinu jsme pln� a vyj�d�me. Do Raxruj�, kde v�m, �e maj� hotel, je to necel�ch 100 km. Za��n� se stm�vat. Kdy� jsme u c�le, je naprost� tma. Ve�ejn� osv�tlen� sice sv�t�, ale moc to nepom�h�. Na ulic�ch je ru�no, do m�sta p�ijel cirkus a v�ude chod� mno�stv� lid�. Pt�m se na "hospedaje" (ubytov�n�) a ukazuj� mi nev�raznou budovu p�i hlavn� silnici. Na recepci sed� asi 12 let� chlapec. ��k�, �e se za nocleh plat� 15 Q (52 K�), vol� otce a ten mne uv�d� do pokoje. Bydl�m v 1. pat�e, budova je st�le ve v�stavb� (zvenku stoj� le�en�), p��zem� je zd�n�, prvn� patro d�ev�n� - pokoj vypad� asi jako k�lna. V�hodou neopracovan�ho d�eva je, �e se ned� ur�it, jestli je �ist� nebo �pinav�. Rozsv�c�m sv�tlo, ale rad�ji ho zase rychle zh��m, proto�e mezi stropem a zd� je asi 20centimetrov� mezera a mohli by sem vl�tnout kom��i. D�v�m si studenou sprchu (jakou jinou?) a jdu na ve�e�i do nedalek� restaurace. Za pe�en� ku�e s fazolemi, �ty�mi kuku�i�n�mi plackami (tacos) a colou plat�m (v�etn� spropitn�ho) tak� 15 Q. Ceny jsou tu naprosto neuv��iteln� Guatemala - Z Raxruj� do hlavn�ho m�sta 10.09.2004 Busem: Raxruj� - Chisec - Cob�n - Guatemala City Raxruj� je mal� m�ste�ko na k�i�ovatce t�� cest. Asfaltov� povrch m� jen ta silnice, po kter� jsem p�ijel a kudy tak� odjedu. Na k�i�ovatce vid�m sm�rovku k archeologick�mu nalezi�ti Cancu�n. U� se tam ale nepod�v�m, proto�e bych do ve�era cht�l b�t v Guatemala City. Pod�l silnice se za�aly objevovat mikrobusy. Z jednoho se vyklonil pomocn�k �idi�e a k�i�� Ko-ko-ko-ko! Ko-ko-kob�n! Je jasn�, �e jede do m�sta Cob�n, kam se pot�ebuji dostat i j�. Nastupuji, za chv�li polopr�zdn� odj�d�me. Pro� �idi� ne�ekal na dal�� cestuj�c� je jasn� za chv�li - p�ij�d�me na k�i�ovatku San Antonio a p�istupuj� k n�m cestuj�c� z pr�v� p�ij�d�j�c�ho mikrobusu ze Sayaxch� (asi 7 km jedou "severn�" a "ji�n�" autobusy spole�n�.) Kr�snou hornatou krajinou jedeme p�es Chisec do v�t��ho m�sta Cob�n. Tady n� autobus kon��. Jdu hledat internet. Na hlavn� t��d� potk�v�m pr�vod �koln�ch d�t�, jednu z akc� k nadch�zej�c�mu Dni nez�vislosti (15.09.1821). Naj�t internet je snadn�, p�u n�kolik dopis�, dohaduji si sch�zku ve�er se ��fem a odch�z�m zp�t na autobusov� n�dra��. Nastupuji do dal��ho mikrobusu - tentokr�t do El Rancho na hlavn� silnici Flores - Guatemala City. Mikrobus pokra�uje na z�pad do m�sta Zacapa, j� spole�n� s dal��mi lidmi �ek�m na autobus do hlavn�ho m�sta. Zb�v� mi asi 80 km. Za chv�li tu zastavuje pohodln� klimatizovan� autobus spole�nosti Litegua, jedouc� z Puerto Barrios. Cestuj�c�m pou�t�j� na videu Titanic. Used�m na voln� m�sto vzadu, vedle mne sed� n�kolik voj�k� a student st�edn� �koly. �ek�m, �e cena bude vysok�, ale jsem p��jemn� p�ekvapen� - i zde se plat� okolo 20 Q (70 K�). Pokud jsem m�l b�hem cel� dovolen� z n��eho podv�domou obavu, tak jedin� z n�vratu do hlavn�ho m�sta. Na venkov� jsem nikde nem�l pocit ohro�en� - ale v centru Guatemala City ano. V autobuse se pt�m voj�k�, kam jedou - kdyby jeli k leti�ti jako j�, nebo alespo� ke kas�rn�m Aurora, bylo by v�hodn� se k nim p�idat. Bohu�el maj� nam��eno k Tich�mu oce�nu, kter� je �pln� jin�m sm�rem. V Guatemale tedy nemohu s nik�m z nich po��tat. Te� je�t� z�le��, na kter� autobusov� n�dra�� p�ijedeme. Propl�t�me se �zk�mi ulicemi star�ho m�sta - a za chv�li jsme na m�st�. Autobusov� n�dra�� Litegua je p��mo v centru, v z�n� 1, na ulici pln� odpadk�. Vedle zaparkovan�ch autobus� a davu cestuj�c�ch stoj� �ern� �erif se samopalem. Vyl�zt z n�dra�� bych necht�l. Jdu na druhou stranu a pt�m se taxik��e, za kolik by mne odvezl k hotelu Dos Lunas. ��k� �e za 60 Q (210 K�), souhlas�m a jedu. Auto je bez taxametru a nejm�n� 15 let star� (nebo tak alespo� vypad�). Propl�t�me se ulicemi, dlouho stoj�me v z�cp�. Kone�n� p�ij�d�me - hotel je v z�n� 13, �ili v lep�� �tvrti. Odpov�d� tomu i cena - $10, p��padn� 80 Q. Chci zaplatit v Quetzales a zji��uji, �e u� skoro ��dn� nem�m - p�vodn� pl�novan� rozpo�et $200 jsem po zaplacen� hotelu p�ekro�il asi o $6. Dohaduji si sch�zku se zn�m�mi a d�v�m se do �e�i s americk�m zv�rol�ka�em, kter� pracoval v Uaxact�n n�kolik m�s�c� v r�mci Peace Corps a vrac� se dom�. ��k� mi �adu praktick�ch a zaj�mav�ch informac�, kter� by se mi b�valy hodily d��v - nap��klad, �e b�n� cena taxi z autobusov�ho n�dra�� je 40 Q, maxim�ln� 50 Q; �e n�kolik des�tek metr� od cesty Tikal - Uaxact�n stoj� rozhledna, ze kter� se d� pozorovat cel� n�rodn� park; nebo �e v hotelu v Uaxact�n (shodou okolnost� jsem do n�j p�edev��rem vstoupil!) je k vid�n� muzejn� expozice. �koda. Ve�er pro mne p�ij�d� ��f, jdu s n�m na ve�e�i, p�ed�v�m mu p�r drobnost� a on mi vrac� v�echny cenn� v�ci (nap��klad pas a ��st oble�en�), kter� jsem si u n�j pro jistotu na dobu dovolen� schoval. Lou��me se (t�eba se je�t� setk�me) a noc se vrac�m do hotelu. Guatemala - Odlet 11.09.2004 Let MX0384 Guatemala - M�xico D.F.; KL0686 M�xico D.F. - Amsterdam Schiphol (12.09.) Na posledn� den u� nepl�nuji v�bec nic. Pen�ze jsem v�echny utratil a po Guatemala City se mi chodit nechce, i kdy� by je�t� bylo ledacos k vid�n�. Sn�d�m a bav�m se s n�kolika evropsk�mi turisty (D�nsko, Nizozem�), kte�� v�era p�ijeli. Za chv�li odj�d�j� na autobusov� n�dra�� (a d�l do Antigua). Proto�e nen� co d�lat, jdu se proj�t kolem hotelu. Bydl� tu bohat�� obyvatel�. Jejich domy nen� vid�t, proto�e na ochranu p�ed p�epaden�m jsou v�echny obehnan� vysokou zd� s ostnat�m dr�tem. Vrac�m se do hotelu a spole�n� s jedn�m Ameri�anem jdeme na leti�t�. Je to asi 15 minut ch�ze. Na leti�ti plat�m v�stupn� poplatek $3, ukazuji letenku se zaplacenou zn�mkou vr�tn� u vchodu a jdu k odbaven�. Tady mne �ek� nep��jemn� p�ekvapen� - pracovn�k aerolinek mi oznamuje, �e jsem zapomn�l j�t k pasov�mu odbaven�, kter� je o patro v��. Proto�e se u� nemohu vr�tit (pro�el jsem kontrolou), bere ode mne pas i letenku a n�kam s nimi odch�z�. Za chv�li se vrac�, v�e je v po��dku, na�t�st� mi ani nedali raz�tko na volnou str�nku. Pak u� jen let do Mexika, p�estup na KLM do Amsterdamu a nakonec j�zda vlakem do Bruselu, "zpest�en�" o zaj��ku do m�sta Breda a n�hradn� autobusovou dopravu do Roosendaal z d�vodu opravy trati. Tak�e jak� Guatemala nakonec byla? Jsem velmi r�d, �e jsem dostal p��le�itost se tam pod�vat a d�ky pomoci p��tel, spolupracovn�k� i mnoha jin�ch lid� za��t to nejlep��, co tato zem� nab�z�. Kdyby se vl�d� poda�ilo dostat pod kontrolu kriminalitu v hlavn�m m�st�, byla by Guatemala nep�ekonateln�m turistick�m c�lem. P�ejme jej�m p��telsk�m a pracovit�m obyvatel�m, aby se jim poda�ilo p�ekonat v�echny t�kosti spojen� s p�echodem k demokracii a vybudovali prosperuj�c� st�t. Snad k tomu trochu p�isp�je i projekt, na kter�m jsem tu pracoval. A n�v�t�vn�k�m t�chto str�nek mohu jen doporu�it, aby se nenechali odradit informacemi z t�et� ruky a za�ili m�stn� atmosf�ru i unik�tn� pam�tky na vlastn� o�i. �l�nek v r�mci spolupr�ce poskytla webov� str�nka: railtrips.euweb.cz/ |
|
|