ZEM� SV�TA
Guinea po Austr�lii pat�� k nejv�t��m v�vozc�m bauxitu.
N�zev CZ:
Guinejsk� republika
N�zev ENG:
Guinea
Origin�ln� n�zev:
Republique de Guinee
Hlavn� m�sto:
Konakry (951 000 obyv.)
Po�et obyvatel:
9 250 300
Rozloha (km2):
245 857
Hustota osob/km2:
37,6
Um�st�n�:
z�padn� Afrika
Sousedi:
Guinea-Bissau, Lib�rie, Mali, Pob�e�� slonoviny, Sierra Leone
��edn� jazyk:
francouz�tina
Gramotnost:
35,9 %
N�bo�enstv�:
muslimov� (87%), animist� (5%), k�es�an� (4,5%)
N�rodnostn� slo�en�:
Fulbov� (39%), Mandingov� (23%), Susov� (11%)
Politick� stav:
republika
�lenstv� v mezin�rodn�ch organizac�ch:
OSN, ECOWAS
M�na:
guinejsk� frank (GNF) = 100 centim�
Kurz (K�):
1000 frank� = 6,886 (25. 8. 2005)
�asov� p�smo:
UTC 0, GMT (Greenwich Mean Time), WET (West European Time)
Mezin�rodn� zkratka:
GIN
Dom�na (internet):
.gn
P�edvolba (telefon):
00224
Ekonomika:
V zem�d�lstv� pracuje t�m�� 80% obyv. a pod�l� se na tvorb� HDP z v�ce jak 1/3. Inflace dosahuje 8%, zahr. dluh 3,4 mld. USD.
Hlavn� odv�tv� ekonomiky:
zem�d�lstv�
HDP (USD):
18,87 mld.
HDP (na 1 obyv. v USD):
2 100
Vodn� plocha (km2):
0
Velk� m�sta:
Bok�, Lab�, Kankan, Siguiri
Hlavn� �eky:
Niger, Bafing, Milo, Tinkisso
Mo�e:
Atlantsk� oce�n
Podneb�:
tropick� p�s
�hrn sr�ek:
obdob� de��� duben-listopad; pob�e�n� oblasti, jihov�chod pr�m�rn� 2800-3800 mm; severov�chodn� a� v�chodn� oblasti 1300-2100 mm
Ro�n� teploty:
v pob�e�n� oblasti 24-27 stup�� (mal� ro�n� v�kyvy); ve vnitrozem� jsou teplotn� rozd�ly v�t��; extr�mn� m��e teplota vystoupit i na 40 stup�� Celsia
Reli�f:
od pob�e�n� n�ina stoup� stup�ovit� na severov�chod k horsk�mu masivu (kolem 1500 m); na jihu a jihov�chod� zem� hornat� krajina k severu pozvolna klesaj�c� k p�nevn� oblasti (400-500 m); na severov�chod� plo�ina (300 m); na sam� hranici s Lib�ri� a Pob�e�� slonoviny na jihov�chod� � nejvy��� vrchol Nimba (1752 m n. m.)
Flora:
savany
Fauna:
Vyu�it� plochy:
lesy (60%), pastviny (28%), orn� p�da (3%), ostatn� (9%)
Zaj�mavosti (architektura):
Zaj�mavosti (p��roda):
Popis st�tu:
Historie:
V obdob� 9.-13. stol. �zem� sou��st� ghansk� ��e. Portugalci v 15. stol. a Francouzi koncem 19. stol. na tomto �zem� zakl�dali prvn� obchodn� stanice.
V 15.-19. stol. bylo �zem� centrem obchodu s otroky. Po�. 18. stol. zalo�ena vojensko-teokratick� ��e Futa D�alon.
Od 1882 francouzsk� kolonie. O dva roky pozd�ji z�skala Francouzsk� Guinea vlastn� spr�vu. V letech 1904-58 statut francouzsk�ho z�mo�sk�ho �zem�.
Roku 1958 odm�tlo obyvatelstvo v referendu novou francouzskou �stavu a vyslovilo se pro �plnou nez�vislost zem�.
V 60. letech do�lo v zemi k siln�m politick�m repres�m a k �padku hospod��stv�. Roku 1961 vytvo�en Svaz africk�ch st�t� (Guinea, Ghana, Mali).
Od roku 1978 nesla zem� nov� n�zev Guinejsk� lid. rev. rep. V pol. 80. let vyhl�ena 2. guinejsk� republika.
V roce 1990 rozhodlo obyvatelstvo o ukon�en� vojensk� vl�dy a o nov� �stav�. Koncem n�sleduj�c�ho roku vyhl�ena nov� �stava, zru�en z�kaz politick�ch stran. Od za�. 90. let se zem� sna�� o obnovu zem�.
Administrativn� se Guinea d�l� na 4 supraregiony s 33 oblastmi.
Zem� m� mnoho nerostn�ch surovin. Ve v�vozu bauxitu pat�� na 2. m�sto ve sv�t� (po Austr�lii) a disponuje t�m�� 30% jeho celosv�tov�ch z�sob. D�le vyv�� zlato a diamanty.
D�le t�� uran, mangan, chrom, �eleznou rudu, m��, ropu, zemn� plyn aj.
S� silnic je pom�rn� ��dk�, ve v�stavb�. ��st kr�tk� �elezni�n� trat� je mimo provoz.
Hlavn�mi zem�d�lsk�mi plodinami jsou k�va, ananas, ban�ny, palmov� j�dra, d�le tab�k, bavlna, kuku�ice, proso, maniok, podzemnice olejn�, citrusov� plody, zelenina, cukrov� t�tina. Chov� se skot, ovce, kozy. V�znamn� je t� rybolov.
V�voz: bauxit, zlato, diamanty (tvo�� dohromady 90% v�vozu); k�va, ryby
Dovoz: ropa, textil, potraviny, spot�ebn� zbo��, stroje a za��zen�, automobily
Hlavn�mi obchodn�mi partnery jsou Francie, �pan�lsko, USA, Kamerun, Ji�n� Korea, Belgie, Pob�e�� slonoviny.
|