WWW.CELYSVET.CZ - encyklopedie: pokojov� rostliny, psi, ko�ky, st�ty ___________________________________________________________________________________

Monako (cestopis) (Principaute de Monaco)


ZEM� SV�TA


Monako je mali�k� evropsk� st�te�ek, kter� pat�� mezi nejbohat�� a nejvysp�lej�� zem� sv�ta�


N�zev CZ: Monack� kn�ectv�
N�zev ENG: Monaco
Origin�ln� n�zev: Principaute de Monaco
Hlavn� m�sto: Monako (1 237 obyv.)
Po�et obyvatel: 32 282
Rozloha (km2): 1,95
Hustota osob/km2: 16 555
Um�st�n�: Z�padn� Evropa
Sousedi: Francie
��edn� jazyk: francouz�tina
Gramotnost: 99,1 %
N�bo�enstv�: katol�ci (90%)
N�rodnostn� slo�en�: Francouzi (54%), Monegaskov� (16%), Italov� (16%)
Politick� stav: kn�ectv�
�lenstv� v mezin�rodn�ch organizac�ch: OSN, OBSE
M�na: euro (EUR) = 100 cent�
Kurz (K�): 1 euro = 29,700 (25. 8. 2005)
�asov� p�smo: UTC +1, SE�
Mezin�rodn� zkratka: MCO
Dom�na (internet): .mc
P�edvolba (telefon): 00377
mobil: 003774, 0037744, 003776
Ekonomika: Mali�k� st�te�ek, kter� d�ky sv�mu v�konn�mu hospod��stv� pat�� mezi nejvysp�lej�� st�ty.
Hlavn� odv�tv� ekonomiky: pr�mysl
HDP (USD): 870 mil.
HDP (na 1 obyv. v USD): 27 000
Vodn� plocha (km2): 0
Mo�e: St�edozemn� mo�e
Podneb�: subtropick� p�s
�hrn sr�ek: 765 mm
Ro�n� teploty: 8,5�C (v zim�) a� 23,4�C (v l�t�)
Reli�f: zem� se rozkl�d� na ni���ch svaz�ch P��mo�sk�ch Alp
Flora: subtropick�
Fauna: kamz�k, ovce
Vyu�it� plochy: orn� p�da (0%), pastviny (0%), lesy (0%)
Zaj�mavosti (architektura): kasino a kn�ec� pal�c (v hl. m�st�)
Historie:
Proslul� botanick� zahrada a oce�nografick� muzeum v hlavn�m m�st�, ka�doro�n� se zde jedou z�vody formul�, zem� pat�� mezi nejpresti�n�j�� evropsk� letovisko.
Hlavn�mi zdroji p��jm� je prodej zn�mek, rozhlasov�ch a televizn�ch pr�v, poplatky finan�n�chi instituc� a herny.
Dovoz: potraviny, spot�ebn� zbo��, paliva, dopravn� prost�edky, stroje, chemik�lie.
Hlavn�m obchodn�m partnerem je Francie, ale zem� obchoduje i s dal��mi st�ty EU.


Monako: O�ima cestovatele...

Monako � da�ov� r�j na Azurov�m pob�e��

Do Monaka jsem se vypravil koncem srpna 2005 se svou p��telkyn� na ro�n� au-pair pobyt. Jeliko� jsme oba studenti, zaj�malo n�s, jak na n�s bude pobyt v tomto "r�ji boh���" p�sobit a jestli si tady v�bec budeme moct n�co dovolit. Rodina, u kter� jsme m�li str�vit n�sleduj�c� rok, tak� byla z t�ch bohat��ch, tak�e jsme m�li opravdu exkluzivn� p��le�itost poznat, jak� je ten opravdov� �ivot v Monaku.

Ne� jsme odjeli, mnoho lid� se n�s ptalo, co je vlastn� to Monako za�? Dokonce se n�m p�ihodilo, �e si jej n�kte�� na�i kamar�di spletli s Marokem. Na rozd�l od Maroka, kter� le�� v Africe, Monako je mal� st�te�ek le��c� v ji�n� Evrop� na C�te d'Azur, tedy Azurov�m pob�e��. A kdy� jsem napsal, �e je to st�te�ek mal�, tak mysl�m opravdu mali�k�. Co do rozlohy, Monako se nem��e rovnat ani s velkou v�t�inou �esk�ch vesnic a vesni�ek. Z jednoho konce na druh� si m��ete ud�lat kr�snou p�lhodinovou proch�zku.

Kdy� se n�m stalo, �e n�kdo o Monaku moc nev�d�l, pou�ili jsme slavn�j��, i kdy� ne p��li� p�esn� n�zev "Monte-Carlo". Monte-Carlo toti� nen� ekvivalentem pro n�zev cel�ho kn�ectv�, ale je pouze jednou z jeho �ty� hlavn�ch ��st�. Dal��mi jsou Monaco-Ville, Fontvieille, a La Condamine.

Do Monaka jsme se vydali autobusem. Cesta trvala p�ibli�n� 21 hodin a na��m c�lem bylo francouzsk� m�sto Nice, kter� je od Monaka asi 15 minut j�zdy autem. Do Nice n�s p�ijel vyzvednout otec na�� hostitelsk� rodiny, Kory. Kdy� jsme p�ij�d�li do Monaka, byli jsme trochu p�ekvapeni, �e jsme nejeli p�es ��dnou hranici. Nikde ��dn� z�vory. Jedin� kontrola na hranic�ch po cel� cest� do Monaka byla na �esko-rakousk� hranici v Doln�m Dvo�i�ti. A tak jedin�, co n�m ohl�silo p��jezd do Monaka, bylo p�r d�lni�n�ch ukazatel�, a jedna cedule na "hranic�ch". A tak jsme vlastn� t�m�� v�bec nev�d�li, kdy jsme je�t� v Monaku, a kdy u� ve Francii. Dokonce jsme pozd�ji zjistili, �e d�m, ve kter�m jsme m�li byt, m�l p�edn� vchod sm��uj�c� do Monaka, ale kdy� jste se vydali zadn�m vchodem, r�zem jste se ocitli ve Francii.

Druh� den po na�em p��jezdu jsme se vydali na prohl�dku Monaka. Rozhodli jsme se, �e nejlep�� bude za��t od p��stavu. V Monaku najdete dva p��stavy � hlavn�, Port de Monaco, a men��, Port de Fontvieille. Vydali jsme se do toho hlavn�ho. Kdy� jsme se tedy dostali na �rove� mo�sk� hladiny a rozhl�dli se kolem sebe, p�ipadali jsme si jako v malebn�m �dol�. Jen m�sto u bublaj�c�ho pot��ku jsme st�li na b�ehu St�edozemn�ho mo�e a m�sto zalesn�n�ch str�n� se nad n�mi ty�ily sk�ly s kaktusy, aloe a palmami. Monako toti� le�� na �pat� Alpes Maritimes, tedy P��mo�sk�ch Alp, a z kontinentu jej po cel� d�lce obklopuje Francie.

V p��stavu n�s nejd��ve upoutala obrovsk� lo�, kter� zde pr�v� kotvila. Jako obyvatel� vnitrozemsk�ho st�tu, jsme samoz�ejm� t�mto kolosem byli naprosto une�en�, a tak jsme jen zkoumali a p�em�tali, jak je mo�n�, �e takov� stometrov� lo� stoj� na vod�. Vedle takov�ho kolosu si �lov�k teprve uv�dom�, jak velk� asi mohl b�t slavn� Titanic. V p��stavu jsme taky obdivovali jachty, kter� tady maj� zaparkovan� jejich bohat� "majitel�". A �e jich nen� m�lo. Dokonce zde kotv� druh� nejv�t�� priv�tn� jachta na sv�t�, kter� m�, jak jinak, arabsk�ho majitele. A proto nen� divu, �e se v Monaku ka�d�m rokem kon� Mezin�rodn� jachta�sk� show.

Kdy� jste v p��stavu, sta�� zvednout hlavu kousek nahoru a nad sebou uvid�te stavbu, kter� se n�padn� li�� od ostatn�ch. Nejde o nic men��ho ne� o princ�v pal�c. Je�t� ned�vno by se mohlo ��ct kn�ec� pal�c, ale jak je v�eobecn� zn�mo, kn�e Rainier III ned�vno zem�el, tak�e po n�m se vl�dy ujal jeho syn, princ Albert. Toho u� jsme tak� m�li mo�nost vid�t osobn�, ale nebylo to u jeho pal�ce, ale na atletick�m m�tinku, na kter�m jsme se v Monaku byli pod�vat.

Pal�c le�� v ��sti, kter� se ��k� Monaco-Ville, nebo tak� "star� m�sto". Cel� tato �tvr� se nach�z� na vyv��en� sk�le nad hlavn�m p��stavem, a je to jak�si historick� ��st Monaka. Kdy� jsme hledali m�sto, kde si koupit n�jak� hezk� suven�ry, Monaco-Ville je k tomu p��mo stvo�en�. �zk� malebn� uli�ky s mal�mi kr�mky, hosp�dkami a restauracemi, kter� v�s p��mo l�kaj� dovnit�. Na konci jedn� z t�chto uli�ek se p�ed n�mi ty�ila kr�sn� stavba � monack� katedr�la. Vstupn� je do katedr�ly zdarma a tak jsme ani chvilku nev�hali a �li jsme se pod�vat na m�sto, kde le�� pochov�n nap��klad i ned�vno zesnul� kn�e Rainier III.

Z katedr�ly u� je to jen kousek ke slavn�mu Oce�nografick�mu muzeu. Za studentsk� vstupn� jsme zaplatili 6 Eur, co� je asi nejvy��� vstupn�, kter� jsme v cel�m Monaku vid�li, ale ur�it� to st�lo za to. V muzeu jsme str�vili n�co p�es dv� hodiny. Za�ali jsme v podzem�, kde na n�s �ekalo neskute�n� mno�stv� akv�ri� pln�ch ryb a �ivo�ich�, kter� jsme zat�m mohli vid�t jen v p��rodopisn�ch po�adech v televizi. Samoz�ejm� n�s nejv�ce l�kali �raloci, ale tak� jsme vid�li rejnoky, mur�ny, a vlastn� �ivo�ichy nejroztodivn�j��ch barev a tvar�. O patro v�� jsme pak vid�li st�lou expozici ostatk� a model� r�zn�ch �ivo�ich�, v�etn� kostry kytovce, kter� m��il snad p�es dvacet metr�. A opravdov� t�e�ni�ka na dortu na n�s �ekala na st�e�e muzea, kter� je 86 metr� nad hladinou mo�e a odkud je n�dhern� v�hled na cel� Monako, ale i do Francie, a dokonce i do It�lie.

C�lem na�eho dal��ho v�letu byla exotick� zahrada, kter� le�� na skalnat�m svahu v ��sti, kter� se n�kdy ��k� Moneghetti. Zahrada je zam��en� na tropick� a subtropick� rostliny, a tak na n�s �ekalo nep�ebern� mno�stv� kaktus�, aloe, a dal��ch rostlin, kter� bychom v �esku hledali jen marn�. Na konci proch�zky zahradou n�s �ekala prohl�dka n�dhern� kr�pn�kov� jeskyn�. Prohl�dka trvala slabou p�lhodinku a dostali jsme se asi 60 metr� hluboko do sk�ly. Jedin�, co n�m tro�ku chyb�lo, byla angli�tina pr�vodce. Pr�vodce v jeskyni mluvil pouze francouzsky a trochu n�mecky. N�mecky sice um�m, ale pr�vodce toho ani tak moc ne�ekl, tak�e jsme si hlavn� u��vali vizu�ln�ho z�itku. A t�et� ��st� prohl�dky je Muzeum antropologie. V n�m jsme krom� mnoha ostatk� p�edk� �lov�ka, kter� byly nalezeny v bl�zkosti t�to oblasti, a mnoha �lomk� z r�zn�ch etap lidsk�ch d�jin, na�li tak� n�co, co jsme tam opravdu neo�ek�vali � V�stonickou Venu�i. Byl to hezk� pocit c�tit kousek domova. I kdy� je pravda, �e pod Venu�� bylo naps�no Tch�coslovaquie.

M��e se zd�t, �e jsme se do toho p�kn� obuli a hned ze za��tku na�eho ro�n�ho pobytu jsme si vy�erpali v�echny mo�nosti v�let�. Nen� to a� tak �pln� pravda, proto�e p�es svou malou rozlohu m� Monako je�t� dost co nab�dnout. Na��m dal��m pl�nem bylo proj�t se na druhou stranu Monaka, tedy do Monte-Carla. Za dv� minuty ch�z� od na�eho domu jsme do�li na jak�si n�m�st� pln� vodotrysk�, �ervenob�l�ch vlajek a hlavn� luxusn�ch automobil�. Dominantou n�m�st� byla asi nejslavn�j�� monack� budova � Casino Monte-Carlo. Dovnit� jsme se zat�m neodv�ili. A i kdy� se odv��me, tak ur�it� jen na prohl�dku. Mus� n�m toti� zb�t pen�ze na zp�te�n� cestu.

Od kasina jsme pokra�ovali je�t� p�r minut sm�rem k mo�i a kolem velk�ho auditoria, ve kter�m se kon� v�t�ina koncert� a v�znamn�ch akc�, jsme do�li na jedinou, zato kr�snou monackou pl�, naz�vanou Larvotto. Pl� je poset� jemn�mi obl�zky a mo�e je pr�zra�n� a pln� ryb. A jeliko� je v Monaku po cel� rok mimo p�r t�dn� slune�n� po�as�, dalo se koupat i posledn� ��jnov� v�kend. A dovol�m si ��ct, �e je�t� nen� v�em dn�m konec.

V Monaku bychom se ur�it� je�t� cht�li pod�vat na slavn� z�vod Formule 1, na z�vod silni�n�ch automobil� Rallye Monte-Carlo, a tenisov� turnaj s�rie Masters. Zvl᚝ z�vod formul� bude skv�l�, proto�e se jezd� p��mo v ulic�ch Monaka. Zaj�mav� je, �e t�eba takov� paddock, tedy z�zem� pro jednotliv� t�my, v�etn� box� pro vozy, a tak� cel� struktura trati se ka�d�m rokem znovu stav�, a po z�vod� zase bour�. Kdy� se b�hem roku proch�z�te po ulici, ani v�m nep�ijde, �e tudy v dob� z�vodu jezd� vozy neskute�nou rychlost�. Ur�it� si ten z�itek nenech�me uj�t.

D�le je v kn�ectv� tak� opera, filharmonie, i balet, a b�hem roku se zde kon� neuv��iteln� mno�stv� akc� a ud�lost�. �lov�k se tady rozhodn� nenud�, jen je d�le�it� m�t na v�e pen�ze. Mus�m ��ct, �e jsme m�li �t�st�, �e jsme se do Monaka dostali jako au-pair p�r, a �e tedy m�me ubytov�n� zdarma. Pokud bychom si jej m�li platit sami, nemohli bychom se sem asi nikdy pod�vat. V Monaku je draho, zvl�t� pak ubytov�n� a celkov� reality. V restauraci si pak m��ete d�t nejlevn�j�� j�dlo v p�epo�tu za p�ibli�n� 500 korun, a tak jsme se zat�m odv�ili jen do McDonald's, kter� je pro n�s studenty je�t� cenov� p�ijateln�, i kdy� je dvakr�t dra��� ne� v �esku. Ale jeliko� je tady i jeden hypermarket, j�dlo se d� nakoupit i za celkem rozumn� ceny.

P�esto�e je Monako jednou z nejmen��ch zem� na sv�t�, rozhodn� m� co nab�dnout. Nepat�� sice mezi nejvyhled�van�j�� atrakce �esk�ch turist�, ale i �e�tinu u� jsme tady p�rkr�t sly�eli. M�me p�ed sebou je�t� p�ibli�n� osm m�s�c� pobytu, a mysl�m, �e se nudit ur�it� nebudeme.

Autor: Prokop V.

___________________________________________________________________________________