ZEM� SV�TA
Paraguay vyv�� hlavn� el. energii, kter� vyprodukuje mnohon�sobn� v�ce ne� spot�ebuje�
N�zev CZ: Paraguaysk� republika
N�zev ENG: Paraguay
Origin�ln� n�zev: Republica del Paraguay
Hlavn� m�sto: Asunci�n (505 000 obyv.)
Po�et obyvatel: 6 193 000
Rozloha (km2): 406 750
Hustota osob/km2: 15,2
Um�st�n�: Ji�n� Amerika
Sousedi: Argentina, Bol�vie, Braz�lie
��edn� jazyky: �pan�l�tina, guaran�
Gramotnost: 92,5 %
N�bo�enstv�: katol�ci (93%), protestanti
N�rodnostn� slo�en�: Paraguayci (90%), Brazilci (3%), N�mci (1%)
Politick� stav: republika
�lenstv� v mezin�rodn�ch organizac�ch: OSN, ALADI, MERCOSUR, SELA
M�na: guaran� (PYG) = 100 cent�sim�
Kurz (K�): 1000 gauran� = 4,189 (25. 8. 2005)
�asov� p�smo: UTC -4
Mezin�rodn� zkratka: PRY
Dom�na (internet): .py
P�edvolba (telefon): 00595
mobil: 0059521, 005259
Ekonomika: Inflace t�sn� pod 10%, nezam�stnanost 15%, zahr. dluh 3,35 mld. USD.
Hlavn� odv�tv� ekonomiky: pr�mysl, zem�d�lstv�
HDP (USD): 28,11 mld.
HDP (na 1 obyv. v USD): 975
Vodn� plocha (km2): 9 450
Velk� m�sta: Ciuadad del Este, Concepci�n, San Lorenzo
Hlavn� �eky: Paran�
Mo�e: nem�
Podneb�: tropick� p�s
�hrn sr�ek: a� 1400 mm
Ro�n� teploty: 18,2�C (v l�t�) a� 29,7�C (v zim�)
Reli�f: na z�pad� se rozprost�raj� ploch� planiny Gran Chana;
Na paraguaysk�m �zem� se nach�z� n�kolik v�znamn�ch poho��:
- Cordillera del Amambay s nejvy���m vrcholem 700 m, v oblasti n�rodn�ho parku Cerro Cor� ( Pedro Juan Caballero)
- Cordillera del Mbaracay�, dlouh� 120 km, tvo�� p�irozenou hranici s Braz�li�
- Cordillera de Caaguaz� v centru zem�
- Cordillera de Altos s n�rodn�m parkem Ybycu�, obklopuj�c� m�sta Caacup�, Piribebuy y Paraguari, d�le�it� st�ediska tradi�n�ch lidov�ch �emesel. Flora: Bezesporu nejv�t�� a nejtrvalej�� dojem z n�v�t�vy v Paraguayi z�sk� turista z n�dhern� barevn� z�plavy kv�t� jak ve vnitrozem�, tak v hlavn�m m�st� Asunci�n. Velkou ��st zem� pokr�v� zelen� vlhk� les s typick�mi stromy:
- LAPACHO ROSADO (lapa�ov� strom), n�rodn� strom kvetouc� v zim�
- YBYRAPYTA AMARILLO (�lut� ybyrapyta), kvetouc� v l�t� a na podzim
- PETEREBY a GUAYCA.
- JACARANDA AZUL (modr� jacaranda) a FLAMBOYANT ROJO (�erven� sapan), kvetouc� na ja�e.
B�n�mi lu�n�mi kv�ty jsou v Paraguay jasm�n, b�l� a oran�ov� kv�ty manga, ibi�ky a orchideje. Jejich aromatick� v�n� napl�uje venkov i m�sta.
Velmi zn�m� je tak� YERBA MATE (cesm�na paraguaysk�, mat�) divoce rostouc� ke�. Zelen� listy t�to rostliny se su�� a drt� - pot� se z nich p�ipravuje tradi�n� "terer�", n�poj kter� se v l�t� pod�v� se studenou vodou a v zim� s horkou.
Fauna: V�t�ina paraguaysk� fauny je soust�ed�na v polotropick�ch oblastech a savan�ch. Z nekone�n�ho mno�stv� �ivo�ich� jmenujeme pouze nejroz���en�j�� druhy:
- Divok� prase, divok� prase pekari, tap�r, puma, jagu�r, nos�l, p�sovec, opice atd.
- Ryby : pra�ma, sumec, pac� atd.
Vyu�it� plochy:
pastviny (55%), lesy (33,5%), orn� p�da (5,5%), ostatn� (6%)
Zaj�mavosti (architektura):
P�ehradn� n�dr� Itaip�
Vodn� elektr�rna Itaip� se nach�z� na �ece Paran�, na hranic�ch Paraguaye a Braz�lie. Je nejv�konn�j�� vodn� elektr�rnou na sv�t� - p�i maxim�ln�m v�konu vyrob� 18 turb�n 12 600 000 kw. Itaip� z�sobuje energi� celou Paraguay, objem n�dr�e je 62.000 m3. Stavba vodn� elektr�rny Itaip� byla vybr�na organizac� ASCE ( Americk� spole�nost civiln�ho in�en�rstv�) mezi 7 modern�ch div� sv�ta. Stejn� jako ostatn� vodn� elektr�rny byla stavba podrobena tvrd� kritice kv�li �kod�m zp�soben�m na �ivotn�m prost�ed�. Nejv�t�� ztr�tou bylo zaplaven� vodop�d� Guair�.
Jezuitsk� ruiny
Pam�tka za�azen� na listinu UNESCO "Sv�tov� d�dictv� lidstva"
V letech 1587 a� 1768 byla hlavn�m �kolem Tovary�stva Je��ova, jezuitsk�ho ��du, evangelizace domorod�ch indi�n� guaran�. Za�alo tak �duchovn� dob�v�n� Paraguaye. Jezuitsk� misije, tzv. redukce, byly organizac�, kter� dodnes ohromuje cel� sv�t � stovky domorodc� veden�ch jezuity vytvo�ily velmi zaj�mav� soci�ln�-ekonomick�, sob�sta�n� a vysoce kulturn� spole�ensk� model, kter� zna�n� ovlivnil budoucnost Ameriky.
Zaj�mavosti (p��roda):
Paraguaysk� Chaco - divok�, pou�tn� oblast s t�k�mi �ivotn�mi podm�nkami zasahuje tak� na �zem� Bolivie a Argentiny. V�deck� studie dokazuj�, �e tento prostor byl p�vodn� mo�sk�m dnem. Z tohoto obdob� poch�z� �etn� laguny se slanou vodou a mno�stv� geologick�ch n�lez� (trilobit�).
Chaco se tak� stalo d�ji�t�m jedn� z nejkrut�j��ch v�lek na paraguaysk�m �zem�, stopy historick�ch bitev najdeme na mnoha m�stech i v sou�asn� dob�.
Chaco je velmi ��dce obydlen� oblast. V�t�inu obyvatel tvo�� domorod� kmeny (Lenguas, Ayoreos, Nivakl�s a dal��), soust�ed�n� kolem mennonitsk�ch koloni�. Tyto kolonie jsou sou��st� specifick� tradice - dynamicky se rozv�jej�c� m�sta (Loma Plata, Filadelfia y Neuland) bohatnou z chovu dobytka a p�es sv� um�st�n� v sam�m srdci Chaca p�ekvapuj� n�v�t�vn�ky vysokou kulturn� �rovn�.
Popis st�tu:
Historie:
Paraguay objevil roku 1524 portugalec Alejo Garc�a. Patn�ct�ho srpna roku 1537 zalo�il �pan�l Juan de Salazar de Espinoza pevnost Asunci�n, dne�n� hlavn� m�sto republiky. N�sleduj�c�ch 200 let byla Paraguay zn�m� pod jm�nem "Indick� provincie" (Provincia de las Indias). Nejd�le�it�j�� ud�losti z t�to doby jsou:
1. Setk�n� s m�stodr�itelem Domingo Mart�nez de Irala roku 1539, kter� podporoval �pan�lsk� dobyvatele v uzav�r�n� s�atk� s domorod�mi �enami.
2. Zalo�en� jezuitsk�ho ��du roku 1588 bylo po��tkem pozoruhodn�ho ekonomick�ho a vzd�l�vac�ho syst�mu, kter� se naz�val "Las reducciones". Jezuitsk� kolonie se nach�zely v provincii Itap�a, bl�zko m�sta Encarnaci�n. V roce 1609 se dva �lenov� jezuitsk�ho ��du vydali na misijn� cestu, kter� je p�ivedla z Asuncionu k ji�n� ��sti �eky Paran�. Za��tek mise byl zalo�en na jednoduch�m principu: Tupa mba�� - majetek boh� a Av� mba�� - majetek domorodc�. Ka�d� misijn� osada byla postavena kolem �irok�ho centr�ln�ho n�m�st�. N�m�st� z jedn� strany obklopoval kostel, �kola, d�lny, h�bitov a tzv. Velk� d�m pro vdovy a sirotky. Na druh� stran� byla um�st�na obydl� domorodc�. Ka�d� mise byla vedena dv�ma jezuity, kte�� se naz�vali Pa� Tua - Hlava otce, a Pa� min� - Mlad�� nebo tak� Mal� otec. Zem�d�lsk� pr�ce jako nap�. p�stov�n� mat�, cukrov� t�tiny a chov dobytka, byly ur�eny k z�kladn�mu zabezpe�en� obyvatel, ��st produkce byla ur�ena kr�lovsk� korun�. Z�kladn�m �kolem mise bylo vzd�l�v�n� domorodc� a jejich obr�cen� na k�es�anskou v�ru. V�uka, tj. �ten�, psan� a z�kladn� matematika, prob�hala v domorod�m jazyce guaran�. Prvn� ti�t�n� kniha byla vyd�na jezuity r. 1700 v R�o de la Plata. Jezuitsk� �ra, charakterizovan� stabiln� ekonomikou, perfektn� organizac� a prosperuj�c�mi d�lnami, skon�ila r. 1767 vyhn�n�m jezuitsk�ho ��du z paraguaysk�ho �zem�. Ruiny jezuitsk�ho st�tu "Las Reducciones" je mo�n� nav�t�vit v oblastech Jes�s, Trinidad, San Cosme a Dami�n. Krom� jezuitsk�ho a franti�k�nsk�ho ��du p�sobily na �zem� dne�n� Paraguaye i dal�� ��dy, kter� se tak� v�novaly vzd�l�v�n� domorodc�. B�hem tohoto obdob� vznikla tzv. Barokn� �kola guaran�, velmi podobn� �kol�m v Cuzco a Quito.
Prvn� boj za nez�vislost prob�hl v Paraguay v letech 1721 - 1723 v souvislosti s nepoda�en�m povst�n�m komuner�. Zpr�vy o nez�vislosti Spojen�ch st�t� a o revoluci ve Francii n�sledn� zp�sobily zost�en� politick� situace, kter� vyvrcholilo 14 a 15 kv�tna roku 1811 pokojnou kapitulac� �pan�lsk�ho m�stodr�itele Bernarda Velazca.
Za zakladatele paraguaysk�ho st�tu je pova�ov�n Dr. Jos� Gaspar Rodr�guez de Francia, " El Supremo" (Nejvy���). V roce 1816 se prohl�sil do�ivotn�m dikt�torem, "aby chr�nil Paraguay p�ed zmatky v sousedn�ch st�tech". Po jeho smrti roku 1840 za�alo obdob� naz�van� "L�pez" podle prvn�ho paraguaysk�ho prezidenta, Carlose Antonia Lopeze. B�hem jeho vl�dy byly postaveny nejv�znamn�j�� budovy v hlavn�m m�st� - N�rodn� katedr�la (Catedral Nacional), budova �elezni�n�ho n�dra�� (Estaci�n de Ferrocarril), kostel Svat� Trojice (Iglesia de Trinidad) a Legislativn� pal�c (Palacio Legislativo). Dal��m prezidentem se stal syn Carlose Antonia, Francisco Solano L�pez, jemu� Paraguay vd��� za vybudov�n� Vl�dn�ho pal�ce ( Palacio de Gobierno), N�rodn�ho divadla ( Teatro Nacional) a Pantheonu hrdin� (Pantheon de los H�roes). B�hem obdob� "Lop�z" v�ak do�lo k v�lce tzv. Trojspolku (1865-1870), kter� nechala Paraguay zcela zdevastovanou.
Po �edes�ti letech, kdy se zem� t�m�� vzpamatovala z n�sledk� v�lky, vypukl dal�� konflikt - tzv. v�lka o Chaco (1932-1935}, kter� zna�n� zmen�il mu�skou populaci Paraguaye mezi 16 a 65 lety.
V sou�asn� dob�, deset let po ukon�en� diktatury gener�la Stroessnera (1954 - 1989), je Paraguay pova�ov�na za pln� demokratickou zemi. V roce 1989 vynesl p�evrat na m�sto hlavy st�tu gener�la Andr�se Rodrigueze, kter� byl n�sledn�,14.5.1989, zvolen prezidentem ��dnou �stavn� cestou. Jednalo se o prvn� svobodn� volby za posledn�ch 40 let. V n�sleduj�c�ch demokratick�ch prezidentsk�ch volb�ch zv�t�zili: Ing. Juan Carlos Wasmosy - (1994-1997) a Ing. Ra�l Cubas (1998-1999). Sou�asn�m prezidentem Paraguaysk� republiky je Luis Gonzalez Macchi.
T�m�� stoprocentn� pod�l na produkci energie maj� vodn� elektr�rny. Zem� a� 25n�sobek v�ce energie ne� spot�ebuje, v�t�inu proto vyv��.
P�stuje se obil�, maniok, s�ja, cukrov� t�tina, podzemnice olejn�, ananasy, citrusy a hrozny. Chov� se skot, prasata.
V�voz: el. energie, maso, bavlna.
Dovoz: potraviny, spot�ebn� zbo��, tab�k, ropa, elektrotechnika, stroje, dopravn� prost�edky.
Hlavn�mi obchodn�mi partnery jsou Argentina, Braz�lie, Chile, Uruguay, USA.
��st informac� p�evzato: www.paraguay.cz (Honor�rn� konzul�t Republiky Paraguay v �esk� republice)
|