Peru (cestopis) (Republica del Peru)

ZEM� SV�TA

Republika Peru zn�m� d�dictv�m po p�vodn�ch obyvatel�ch a hlavn� m�stem Ink� � Machu Picchu�

N�zev CZ: Peru�nsk� republika
N�zev ENG: Peru
Origin�ln� n�zev: Republica del Peru
Hlavn� m�sto: Lima (6 030 000 obyv.)
Po�et obyvatel: 27 550 000
Rozloha (km2): 1 285 220
Hustota osob/km2: 21,5
Um�st�n�: Ji�n� Amerika
Sousedi: Braz�lie, Bol�vie, Ekv�dor, Chile, Kolumbie
��edn� jazyky: �pan�l�tina, ke�u�n�tina, aymar�tina
Gramotnost: 88,8 %
N�bo�enstv�: katol�ci (93%), protestanti (5,5%)
N�rodnostn� slo�en�: Peru�nci (61%), Ke�uov� (34%), Ajmarov� (3%)
Politick� stav: republika
�lenstv� v mezin�rodn�ch organizac�ch: OSN, ALADI, APEC,SELA
M�na: nuevo sol (PEN) = 100 centim�
Kurz (K�): 1 nuevo sol = 7,662 (25. 8. 2005)
�asov� p�smo: UTC -5
Mezin�rodn� zkratka: PER
Dom�na (internet): .pe
P�edvolba (telefon): 0051, 00511
mobil: 005114, 005115, 005116, 005117, 005118, 005119, 0051246, 0051346, 0051349, 0051446, 0051449, 0051546, 0051549, 0051646, 0051649, 0051746, 0051749, 0051846 ,0051849, 00519, 0051946, 0051949
Ekonomika: Inflace 3%, nezam�stnanost 13,5%, zahr. dluh 31 mld. USD.
Hlavn� odv�tv� ekonomiky: pr�mysl, zem�d�lstv�
HDP (USD): 147,08 mld.
HDP (na 1 obyv. v USD): 5 300
Vodn� plocha (km2): 5 220
Velk� m�sta: Arequipa, Callao, Chiclayo, Pirua, Trujillo
Hlavn� �eky: Amazonka
Mo�e: Tich� oce�n
Podneb�: tropick� p�s
�hrn sr�ek: v oblasti hl. m�sta pouze 50 mm; na jihov�chod� 810 mm; na severov�chod� a� t�m�� 3000 mm
Ro�n� teploty: v oblasti hl. m�sta 15�C (v l�t�) a� 22,5�C (v zim�); na jihov�chod� 10,2�C (v l�t�) a� 13,8�C (v zim�); na severov�chod� jsou minim�ln� ro�n� teplotn� v�kyvy 25-26�C
Reli�f: p�i pob�e�� se t�hn� �zk� n�inn� p�s; centr�ln� oblast Cordillera Blanca s nejvy��� horou Huascar�n, kter� je rozd�lena mno�stv�m hlubok�ch �dol�; na jihu se paraleln� t�hnou dv� horsk� p�sma, kter� o
hrani�uj� rozs�hlou n�horn� plo�inu Altiplano; Andy se prudce skl�n�j� k severov�chodu a sni�uj� se a� do Amazonsk� n�iny; nejvy��� hora Nevado de Huascar�n (6768 m n. m.)
Flora: tropick� de�tn� lesy, pou�tn� a polopou�tn�
Fauna: lama divok�, mor�e divok�, skal��k, kondor velk�
Vyu�it� plochy: lesy (66%), pastviny (22%), orn� p�da (3,5%), ostatn� (8,5%)
Zaj�mavosti (architektura): Machu Pichu (m�sto Ink�)
Zaj�mavosti (p��roda): jezero Titicaca
Popis st�tu: Historie:
T�� se ropa, zemn� plyn, zlato, st��bro, olovo, wolfram, m��, zinek. P�stuje se kakao, k�va, bavlna, r��e, maniok, cukrov� t�tina, lu�t�niny, ananasy, citrusy. Chov� se skot, ovce, prasata, lamy.
V�voz: ryby, bavlna, k�va, kakao, cukr, ropa, zlato, zinek.
Dovoz: potraviny, spot�ebn� zbo��, l�ky, �elezo a ocel, stroje, dopravn� prost�edky.
Hlavn�mi obchodn�mi partnery jsou Chile, Braz�lie, �pan�lsko, USA, Velk� Brit�nie.

PERU: O�ima cestovatele...

OKRUH PERU - BOL�VIE - PERU - ECUADOR

D�lka trv�n� trasy: 31 dn�
Ve dnech: 30.8.1999 - 30.9.1999
Po�et �len� v�pravy: 3
Pr�m�rn� v�k v�ech �len�: 22 let
Ofici�ln� n�zev v�pravy: Expedice za kr�sami a kr�skami st�edn� a j�n� ameriky
Pen�n� prost�edky: Kreditn� karty Visa a Mastercard, Americk� dolary

Vzhledem k tomu, �e tento okruh voln� nav�zal na okruh st�edn� amerikou (Mexico, Belize, Guatemala), tak jsme v 8.00 r�no odl�tali z Guatemala City do m�sta San Jose ve st�t� Costa Rica, a proto�e jsme tam m�li hodinu, tak jsme se cht�li pod�vat ven. Bohu�el n�s nepustili na tak kr�tkou dobu p�es imigra�n�. Dal�� letadlo n�m u� let�lo do Limy.


30.8.1999 Let�li jsme do Limy - hlavn�ho m�sta st�tu Peru. P�el�tali jsme rovn�k, p�ist�li do mlhy a stra�n� zimy. Po v�m�n� pen�z na m�stn� soly jsme p�ejeli tax�kem na autobus�k a po marn�m pokusu (ve voln�m �ase p�ed odjezdem autobusu) naj�t internet, jsme odjeli do m�sta Pisco j�n� od Limy. Z autobusu n�s hned odchytili a ubytovali jsme se v dobr�m a levn�m hotelu.

31.8.1999 V 7.00 jsme odj�d�li minibusem na pob�e�� a rychl�m motorov�m �lunem se jeli pod�vat na El Candelabro - obrazec vytesan� ve sk�le (takov� vidli�ka) a nikdo nev� k �emu to bylo. Mo�n� jako navigace pro star� kosmick� lodi... To u� jsme v pol�ru, �us��kovce a ve v�em co m�me s sebou, zmrzali. Te� jsme v tropick�m p�smu, kolem n�s palmy, ale teploty velmi n�zk�. Tak�e jsme se ani nedivili, kdy� jsme pot� jeli kolem sk�ly otr�vk� Islas Ballestas v mo�i na kter� �ily kolonie lachtan� a ve�te nebo ne, tu���k�. To u� se jezd� lidi d�vat na rovn�k i na tu���ky! Po p��jezdu jsme rozmrzali v hotelu a v poledne jsme jeli do m�sta Nazca.

1.9.1999 R�no jsme jeli asi dv� hodiny do pou�t� k h�bitovu kmene Nasca - Chauchillo. Proto�e to je na troud vyschl� zem�, tak autobusek jel kudy se mu cht�lo, ale skoro se nedalo d�chat, jak ten mikroprach lezl dovnit� vozidla. Bohu�el v�echny hroby byly vykraden�(ka�d� hrob byl 6 metr� pod zem�, tak�e to musela b�t v 50 stup�ov�ch vedrech celkem fu�ka vykopat). Vykr�da�i hrobu kradli hlavn� h�bity, ve kter�ch byly mumie zabaleny a na �ernem trhu se jeden takov� h�bit prod�v� za 20 000 dolar� a sb�ratel� v americe pak tyto odkupuj� pa�ovan� za 50 000 dolar�, tak�e p�i�t� rok bereme lopatu a krump�� a .... to je jen �ert, hroby bychom toti� asi te�ko sami na�li, jsou toti� zasypan� �estimetrovou vrstvou p�sku, tak�e kopat jen tak n�hodn� to by byla pak�rna. Po cest� zp�t jsme se zastavili ve v�robn� zlata. V�echno od t�by rudy, a� po filtraci zlat�ch �upinek se tam d�l� ru�n�. Za cel� den vyd�l� cel� tov�rna 20 dolar�. Z 60 kilogram� rudy se z�sk� ��lenou d�inou cca 2 gramy zlata. Pak jsme se �li je�t� pod�vat jak p�vodn� indi�ni vyr�b�li keramick� n�doby a so�ky. Po obou prohl�dk�ch n�s dovezli k mal�mu leti�ti odkud jsme si prohledli z jednomotorov�ho letadla Nazca lines (obrazce vytvo�en� v pou�ti). Bylo to u�asn�, akor�t jak nesn��m j�zdu autobusem, tak nesn��m lety mal�m letadlem, tak�e jsem trp�l celou jednu hodinu ve vzduchu. Pohled to byl ��asn�, ale samotn� obrazce byly zklam�n�m (bodej� ne, za jednu letenku jsme dali 50 dolar�, tak�e jsme �ekali, �e to bude o n�co v�t��. Taky se ti indi�ni mohli v�ce sna�it, kdy� to stav�li.). Letadlo bylo opravdu mal�, �e jsme se museli rozd�lit a ka�d� let�l s�m. Prost� jenom pilot a nap�ed nemocn� Pavel, pak jsem si let odtrp�l j� a l�tat s otev�en�m oknem zase tak brzo nebudu. Pod n�ma obrovsk� rozloha pou�ti zvr�sn�n� mili�ny vyschl�mi strouhami (pr�� tam p�estn� t�i hodiny v roce a to vydatn� a najednou, tak�e pak jsou v�ude potoky vody) a tu a tam na rozloze 525 km �tvere�n�ch jsou vyskl�dan� obrazce jako opice, kolib��k, kosmonaut, triangula�n� p��stroj. V�e je star� p�es 2000 let. N�jak� �ensk� to tam zkoumaj� cel� sv�j �ivot a na nic nep�isly k �emu ty obrazce byly. My jsme si nad t�m p�eleteli jednou a do�li jsme k z�v�ru, �e vlastn� vedle ka�d�ho obrazce je absolutn� rovn� velk� plocha ve tvaru ostro�hl�ho rovnoramenn�ho troj�heln�ku a na u��� stran� je �asto velk� skok, tak�e to byly strartovac� a p�ist�vac� plochy pro ufouny a dr�hy m�li zna�en� obr�zkama, tak�e jejich kontroln� v� t�eba zahl�sila: "Ufo p�ist�vaj�c� z Marsu v 15.00 hodin roku pozemsk�ho -112 m� p�ist�t na dr�hu pavouka a ufoun vid�l pavouka a ved�l, �e m� runway volnou. Po doletu z letadla jsme sedli na autobus ve 14.00 a do 3 do r�na jsme jeli do 2 nejv�t��ho m�sta Peru - Arequipa. Tax�k n�s odvezl na hotel.

2.9.1999 Dal�� den r�no jsme posn�dali (zase to ku�e z r��� - tady se mus�m zm�nit vlastn� o tom co j�me. Tady vzhledem k na�� chab� �pan�l�tin� a u� ani s tou se tady �lov�k nedomluv�, proto�e ��edn� jazyky tu jsou t�i: �pan�l�tina m�lo, Aymara - indiansky jazyk a Kechua - velmi roz���en� indi�nsk� jazyk absolutn� nepodobn� jak�mukoliv n�m zn�memu jazyku. Tak�e jedin� druh j�dla v�me jak se �ekne ku�e z r��� a toho u� m�me pln� zuby.), chytili tax�ka a� n�s hod� na autobus�k a koupili si l�stek do m�sta Puno le��c�m na jeze�e Titicaca a zj�stili, �e n�m to jede a� v 18.00 ve�er, tak�e jsme zase taxalem dojeli do internetov�ho st�ediska. Jinak je tu daleko v�ce mo�nost� vy�it� voln�ho �asu: a) zajet do nejhlub��ho ka�onu na sv�t�, ale to trv� 2 dny, b) vyl�zt si jednu �estitis�covku (p�estn� 6075 metr� nad mo�em) a nebo c) si zajet na divokou vodu na rafty kousek odtud. Vzhledem k �asov� t�sni a nevybavenosti na horsk� v�supy, i kdy� tato hora je klasifikov�na jako nejjednodu�eji vyleziteln� �estitis�covka na sv�t�. Jezero Titikaka je nejv��e polo�en� jezero na sv�t� a nejvet�� jezero j�n� ameriky.

3.9.1999 Po dojezdu do m�sta Puno asi v 5 r�no jsme si �ekli, �e platit hotel to nem� cenu a proto�e m�stn� indi�ni jsou �il�, tak u� n�m nab�dli l�stky na lo� odj�d�j�c� v 8.00 r�no na plovouc� ostrovy Uros (floating islands) na jeze�e Titikaka. Bylo p�kn� fre�no (zima) a tak jsme si zab�hli do m�sta a poda�ilo se n�m sehnat hotel (hotstal Europa) za slu�n� pen�z s t�m, �e cht�li zaplatit a� za tu dal�� noc, tak jsme tam parkli batohy, chv�li pole�eli a v 7.40 n�m p��mo p�ed hotel p�ijel autobusek, abychom si neni�ili svoje no�i�ky a odvezl n�s do p��stavi�t�. Po��d zima. Jezero Titikaka le��ci ve v��ce 3800 metr� a s d�lkou 170 kilometr� je nejv�t�� a nejv��e polo�en� jezero j�n� ameriky. Lo� m�la motor o s�le tak motorky zna�ky Fichtl, tak�e jsme jeli jako z hnojem, ale asi za dv� hodinky jsme dojeli k unik�tn�m ostrov�m. M�stn� indi�ni si z r�kosu vybudovali takov� velk� pontony, na kter�ch maj� r�kosov� budky a v tom �ijou (po d�kladnem zkoum�n� r�kosov�ch ch��� jsme ob�vili dovedn� maskovan� televizn� ant�ny a sol�rn� kolektory, tak�e u� i na plovouc� ostrovy vys�laj� reklamu na vlo�ky a kornflakesy. Z r�kosu tam maj� v�echno, ostrov� je tam n�kolik a i lo� mezi jednotliv�mi ostrovy byla r�kosov�, po prohl�dce a testu goratexov�ch bot (ano ostrovy trochu propou�tej� vodu) jsme dal�� dv� a p�l hodiny jeli na ostrov(tentokr�te realn�) Taquilla (nen� to nic spole�n�ho s Tequilou!) a �ekal n�s v�stup v t�chto nadmo�sk�ch v��k�ch zni�uj�c�. Celkem 564 schod� prudce do kopce do v��ky 4103 metr�. Naho�e jsme m�li jako v�dy �t�st�. Byl tam zrovna peru�nsk� president a m�l n�jak� proslov k m�stn�m lidi�k�m, na�t�st� to byla n�jak� nepodstatn� n�v�t�va, tak�e tam nebylo hodn� �umil�. Naho�e jsme si dali ob�d. N�jakou zeleninovou v�ehochu�ovou pol�vku a pak n�jakou m�enku ulovenou v jeze�e. No a proto�e jsme v zem�ch, kde se velice da�� rostlince zvan� Coca, ze kter� se pomoc� n�jak�ch f�gl� d�l� kokain, tak jsme neodolali l�kav� nab�dce a dali si �aj��ek vyroben� z coca l�stk�. P�kn� slab� odvar...��dn� ��inky, na�t�st� to tu je levn�j��, ne� t�eba pepsi. Pak n�s �ekal sestup k lodi a �ty�hodinov� plavba zp�t do Puna. Stra�n� zima. Akor�t jsme se za�li naj�st do hospody p��mo co byla naproti hotelu a tam jsme jedli snad nejlep�� rybu za �ivot. Pak u� jsme se jenom celou noc klepali zimou pod t�ema dekama.

4.9.1999 Hned r�no jsme na radu Ivo�e vyrazili autobusem do m�sta La Paz (hlavn� m�sto st�tu Bolivie). Jeli jsme cel� den. Jednou jel n� autobus trajektem a my zvl᚝ lod� p��zna�n� nazvanou Titanic. Ani autobus ani my jsme se na�t�st� nepotopili... Po cest� se skoro nic zvl�tn�ho nestalo. A� na dva defekty a sn�en� to �lo. Opravdu n�m sn�ilo a padaly kroupy. Kolem cesty byly n�dhern� scen�rie Cordiller (kde jsou i �estitis�cov� vrcholky). M�sto La Paz le�� v �dol�, kde okoln� krajina je o 400 metr� v��e, prost� je to propast mezi horama, kde se samosebou dr�� smog z aut, kter� by v �esku nepro�ly technickou kontrolou ani za II. sv�tov� v�lky. Hned z busu n�s tradi�n� ulovili m�stn� l�ka�i do hotelu, a tak jsme se ubytovali a ve�er si pro�li m�sto. Druh� den r�no jsme si pro�li tr�i�t� a mimo jin� i trh �arod�jnic (Mercado Modelo), kde si Pavel zase koupil n�jak� svoje sb�ratelsk� kousky) a mrkli jsme se i na trh s cocou. Pak jsme chytli bus do Valle de la Luna (pro ty co nev�l� plynule �pan�lsky jako my: �dol� m�s�ce), kde jsou celkem zaj�mav� �kazy eroze p�dy a hezk� v�hledy. Po cest� do tohoto �dol� se mus�m zm�nit o m�stn� doprav� v�bec. P�edstavte si VW transporter, natla�te do n�j 5 �ad po t�ech sedadlech a narv�te tam 17 idni�n� s n��ema, tak, tak se tu cestuje. Indo�i to maj� v pohod�, jsou toti� v pr�m�ru asi o 1/2 metru men�� ne� my, ale co my �ahouni z Evropy. Nohy se mezi jednotliv� sedadla prost� nevejdou. Z La Pazu do �dol� M�s�ce se jede kolem Rio (v p�ekladu �eky). �eka je to ale jenom podle n�zvu. �isti�ky odpadn�ch vod a kanalizace tu je�t� nevymysleli, tak�e �eka (stoka) m� hust� tmav� hn�dou barvu p�estn� jako neco...a v mikrobuse se musely zav��t v�echny ok�nka a �lov�k musel d�chat p�es n�jaku l�tku, aby se ten smrad dal vydr�et. V �dol� to pak bylo hezk�, �e jsme tam str�vili n�kolik hodin. Ve�er jsme str�vili v restrac�ch a po m�st� a ve 22.00 (zase �t�st�) za��nal pr�vod z hudbou a maskami. Asi hodinu n�s to bavilo, ale proto�e jsme byli v�ichni trochu nemocn� (ze zimy), tak jsme cht�li sp�t. V hotelu bylo sly�et v�e z ulice a pr�vod si vybral zrovna na�� ulici jako hlavn�, a tak jsme do 3 do r�na (to p�itom byla ned�le!) akor�t poslouchali v��en� bubn� p�es okna s tabulkami skla tlust�mi max. 3mm.

5.9.1999 Pro� jsme t�eli tak dlouho v La Paz? To� story samo o sob�. Prost� Peru�nsk� ambas�da ve Waschingtonu n�m dala v�zum jenom na jeden vstup a my se do Peru je�t� mus�me vr�tit. Tak jsme r�no naklusali do ambas�dy, tam n�m �ekli, �e to bude hotov� a� ve �ty�i odpoledne, a tak jsme se zajeli pod�vat na m�stn� h�bitov, ze kter�ho vyj�d� autobusy na 72 kilometr� vzd�len� ruiny Tiwanaco (Tihuanaco) v pamp� nebo stepi, nebo jak se to �ekne odborn�... Cht�li po n�s nek�es�ansk� pen�ze za vsup do prostoru, kde pr� podle obr�zk� byly n�jak� �chvatn� pyramidy. Na�li jsme akor�t p�r kamen� (pr� z t�ch pyramid) a n�jakou betonovou br�nu (p�vodn� asi kamenn�) Slunce a je�t� jednu podobnou Br�nu Pumy (Puma Punku), zn�zor�uj�c� m�stn� uct�van� zv���tko. Ve�er op�t v La Pazu.

6.9.1999 R�no jsme se prob�hli na ambas�du, pak mikrobuskem p�l dne na hranice (ale ten n�s nedovezl a� k hranic�m a probl�m nastal z hledan�m dal��ho spoje. Pak n�s n�kdo nasm�roval do dal��ho mikrobusku do hrani�n�ho m�ste�ka Kasani a po cest�, na kter� jsme se m�lem udusili prachem (zase nemaj� na asfalt), jsme dojeli na hranici-tr�nici. Hrani�n� ��ra je velmi lehce p�ehl�dnuteln� a imigra�n� budovy se �pln� ztr�c� pod n�valem prod�van�ch nesmysl�. Pro�li jsme hranice, dostali par raz�tek do pasu a na�li si dal�� p��poj do Puna, kde jsme taky dojeli, koupili si na dal�� den l�stky do m�sta Cusco a za�li na internet, kde jsme sed�li a� do ve�era. P�espali jsme v hotelu. Jo a Pavel ten den o n�co zv��il n� pr�m�rn� v�k. M�l toti� narozeniny.

7-8.9.1999 Brzy r�no jsme odjeli do m�sta Cuzco (nebo Cusco, oni to nerozli�uj�). A tak jsme taky dojeli do m�sta a na autobus�ku se nechali jako v�dy odchytit l�ka�i na hotel. Z p�vodn�ch 30sol� (300K�) na osobu/noc jsme se nechali nakonec ukecat za 10sol� a pr� tam bude kabelov� televize a soukrom� koupelna s teplou vodou (velk� vz�cnost). Jako bonb�nek, �e n�m je�t� zaplat� dopravu tax�kem na hotel. Do hotelu jsme dojeli zadarmo..., ale to je tak v�e co slibovali. Pokoj nejen �e nem�l ani kabelovku, kter� byla tak doveden� do vedlej��ho bar�ku (ale nem�li jsme ani okno, p�es kter� by se na ni dalo d�vat) a koupelna, kde pro jistotu netekla voda v�bec (nekec�m, prost� kohoutky nefachaly). A baba cht�la stejn� prachy(10sol). Tak to jsme j� �ekli, �e ne, a nakonec jsme ukecali pro ob� strany akceptovatelnou cenu. Ve�er jsme se �li proj�t po m�st� a ejhle internet na ka�d�m rohu, tak jsme chv�li posed�li na netu a pak si za�li na ve�e�i a p�j�it si spac�ky na Inca Trail (Ivo spac�k nepot�eboval. Koupil si deku, kter� byla studen� i od pohledu, ale state�n� tvrdil, �e tu jednu noc ve stanu pod dekou p�e�ije.). Pak jsme tepve za�ali zj횝ovat dopravu na za��tek Inca trailu. Dle na�� chytr� bro�ury m�l vlak jezdit ka�d� r�no p��mo z Cuzca, ale zapom�li jsme, �e bydl�me v kraji indi�n�, kte�� od vyd�n� knihy stihli vytrhat koleje (nekec�m). Nakonec jsme v jedn� cestovce za nek�es�ansk� pen�ze koupili autobusov� l�stky na v�choz� bod na�� t�ry na 6.00 rano, tak jsme si za�li je�t� na pivo, koupili ve zdej��m kiosku j�dlo a pit� na pl�novan� dva dny (celkem pro v�echny t�i 1 a 1/2 litru vody, 2 litry spritu, 10 malink�ch �okol�dek, 8 mal�ch pl�tk� s�ra a 6 housti�ek).

9.9.1999 R�no n�m bus kupodivu neujel a 3 hodiny jsme jeli cestou necestou (sp�e tou necestou) na 81 kilometr vlakov� trati (p�vodn� podle kn�ky se vych�zelo z 88km). Autobus moc nehr�l na to, �e kus cesty jel korytem tekouc� �eky, nebo jel p��mo po vlakov�ch kolej�ch (po pra�c�ch) a v m�stn�m autobuse bez tlumi�� a velice sporadicky polstrovan�m sed�tkem se moc dob�e teda nejelo. Prvn�, co jsem si po vystupu z autobusu musel ud�lat, bylo, si odblokovat p�te� a druh� v�c nechat si sundat batoh ze st�echy busu. Bylo hodn� teplo a byli jsme pln� el�nu. Taky jsme m�li lehounk� bat��ky, a tak jsme vyrazili kde vedla stezka. �li jsme velmi rychle. Nosi�i m�li probl�m n�s p�edb�hnout (ne na�i, nejsme zh��kan� am�ci). �sm�v n�m ztuhnul u� p�i prvn�m t�hl�m v�stupu. Kdo neza�il, nepochop�, �e ve v��k�ch 4000 metr� a stoup�n� na n�kter�ch mistech i 55% (tis�ce schod� vzh�ru, nebo naopak dol�) dochaz� dech i s�ly �lov�ku, kter� se m�s�c voz� jenom autobusem a 3 m�s�ce p�edt�m byl jeho nejv�t�� v�kon don�st n�kup do auta zaparkovan�ho p�ed obchodem. Z p�vodn� napl�novan�ch dvou dn� okam�it� se�lo a po p�ti a p�l hodin�ch ch�ze jsme to zap�chli asi hodinu ch�ze p�ed prvn�m nejv�t��m p�ev��en�m(4200 metr�). ��len� se ochlazovalo, a tak jsme se obl�kli do v�eho co jsme m�li, postavili stan, zalezli do spac�ku a v 17.00 jsme se sna�ili usnout.

10.9.1999 R�no n�s probudil mr�z a tak nem�lo v 5.40 d�le cenu le�et, zbalili jsme stan, posn�dali jednu �okol�dku (je t�eba �et�it, v�dy� to p�jdeme t�i dny m�sto pl�novan�ch dvou) a ne� jsme do�li na vrchol, byli jsme tot�ln� vy��zen�. Pak bylo dvouhodinov� strm� kles�n� po schodech na n�jak� trapn� ruiny a zase ��len� stoup�k po schodech do v��ky 3900 metr� (v�dy jsme sch�zeli tak do 2500 metr� nad mo�em) po druh�m ��len�m kles�n� jsme si pl�novali nocleh, ale bylo teprve poledne, tak jsme se rozhodli pokra�ovat. Chytr� kn�ka n�m nav�c poradila, �e jestli�e zdol�me i t�et� vrcholek, tak n�s �ek� hosp�dka, j�dlo, piv�nko... To byl n� hnac� motor. Pro�li jsme i p�es t�et� vrchol, p�es p�vodn� indi�nsk� tunel a po dobr�m ob�d� dra���m ne� v Imperi�lu (500% vysokohorsk� p�ir�ka - 1 pivo 150 korun) a po j�dle a t�ech pivech jsme m�li s�lu i �as dorazit celou cestu v pl�novan�ch dvou dnech, u� jsme vyrazili a jak� nemil� p�ekvapen�, na cest� nedobytn� d�ev�n� br�na, budka ve kter� sed� sp�c� str�n� a my jako poctiv� turist� str�n�ho bud�me, ten n�m na�tvan� vysv�tluje, �e br�na je od 14.30 zav�en� a �e se otv�r� a� v 5.00 r�no. My cel� na�tvan� a nachystan� na dojit� trasy se u� nepoctiv� sna��me br�nu �ikovn� obl�zt lesem, ale str�n� nen� a� tak blb� a hroz� polici�, tak stav�me stan a op�t v 17.00 uleh�me, s t�m, �e vstaneme jako prvn� (��kali jsme si kolem 6.00) a vyraz�me a� jsme na Maccu Picchu mezi prvn�mi.

11.9.1999 Spalo se dob�e. Byli jsme v n�in�, a tak bylo teplo. Jak� to v�ak probuzen�, ve 4.40 r�no dusot st�da americk�ch turist� vyr�� na ruiny k ho�e Maccu Picchu a za nimi dal�� a dal�� skupiny lid�. Tak to ne... nehled�me na to, �e v noci pr�elo a tud� je stan mokr� zven�� i zevnit�, bal�me a bez sn�dan� ut�k�me a postupn� p�edb�h�me v�t�inu nemohouc�ch ameri�an�. Chytr� kniha ��kala, �e to p�jdeme t�i hodiny. My to b�eli hodinu a deset minut. Tak�e v�me, �e bychom to stihli v pohod� za dva dny. Ruiny byly v mlze a tak jsme si hodinku po�kali a� jsme m�li hezk� v�hled na m�sto Ink�, ze kter�ho u� jsou jenom ruiny pod p�knou horou. No po tom co jsme to u�li a v�e vid�li v�m rad�m tohle: INCA TRAIL (inck� stezka) nebo jak to nazval jeden turista INCA TRIAL (zkou�ka ink�), ale my tohle nedoporu�ujeme, nestoj� to za tot�ln� vy�erpan� organismus puch��e na noh�ch a sed�en� nohy. Rad�m jedinou sch�dnou cestu: INCA TRAIN (vlak ink�), kter� jede a� pod horu a pak autobusem na ruiny. Ale nechci z n�s d�lat �pln� b��ka. Norm�ln� to trv� pro am�ky z nosi�ema, kre�� jim va��, stav� stany, nesou kempovac� stoli�ky ... �ty�i dny. My jsme to u�li jenom kv�li blb�mu str�n�kovi b�hem t�� dn� (celkem 18 hodin ch�ze). Pro ty, co si mysl�, �e 33 kilometr� uj�t po n�jak�ch hor�ch je m�lo, jsem vymyslel �vi�n� Inca Trail. Vyhl�dn�te si ve sv�m okol� alespo� desetipatrov� v��k a ujist�te se, �e jezd� v�tah. Bar�k m��e b�t i vy���, ale budeme se bavit o deseti patrech. Te� si vemte n�jak� batoh a do n�j si dejte cca 8 kilo z�va�� (�inky, nebo dv� cihly to sprav�), nezapome�te na dva litry vody �i jin� nealkoholick� tekutiny v plastikov� l�hvi, kterou si tak� p�ibalte do bat��ku a za�neme: vyjd�te deset pater a jedno sejd�te a zbytek do p��zem� sje�te v�tahem bez p�estavky celkem 15x - tak to m�me prvn� horu. Te� naopak v�dy vyje�te do 10 patra a jd�te schody dol� a jedno patro nahoru a zase v�tah nahoru. Kles�n� bylo o trochu krat�� a tak to sta�� 12x. Te� zase opa�n� 10x a 8x dol� a t�et� hora 8x a pak je dlouh� kles�n� 17x schody dol�. Jo a proto�e v �esku nen� tak ��dk� vzduch, tak si s sebou vemte igelitov� pytl�k, a kdy� si budete myslet, �e m�te hodn� s�ly a hlavn� dechu, tak si jej nasa�te na hlavu. No a pak si pov�me co to je 33 kilometr�. OK? ..... V 9.30 jsme byli na vlakov� zast�vce a cht�li jet zp�t do Cuzca. Bohu�el vlak jel a� ve 13.00 a a proto�e jsem se nudil, tak jsem si skoro po m�s�ci za�al rozpl�tat vlasy, co� mi zabralo cel�ch 7 hodin, a p�estn� podle na�� chytr� bro��ry, kter� ��kala nejezte to a to a tak pr�v� to a to jsme museli ochutnat. Co to bylo: M�stni kraj opl�v� ove�kama, a tak jsme si dali ka�d� asi 4 porce jehn���ho �p�zu na ro�ni s bramborem a n�jakou m�stn� d�lanou om��kou (!), d�le m�stn� d�lanou zmrzlinou, kter� byla tak dobr�, �e jsme dali n�up (!!!) a pak u� p�ijel vl��ek �zkokolej��ek a chodili prodava�i z d�lan�ma vodov�ma ovocn�ma nanukama. Taky moc dobr�, tak�e po dvou kousc�ch. To se ani nezmi�uju o tom, �e po cel�m na�em putov�n� jsme byli ��zn� donuceni p�t vodu z m�stn�ch potok� a �ek. M�li jsme sice s sebou purifika�n� tabletky, ale ty tu vodu akor�t p�kn� zhnusily, tak�e jsme to pili p��mo z potoka. To zde uv�d�m pro p��klad, jak ��len� se podce�uje zdej�� hygiena. Nen� to tu tak �patn� a mohu prohl�sit, �e jsme z ni�eho v�bec nic nechytli. Do Cuzca jsme dorazili v 18.46 a v 19.00 n�m jel z autobus�ku bus do Arequipy. Chytili jsme prvn�ho taxana a p�estn� v 19.00 jsme dofi�eli na autobus�k. Autobus na n�s po�kal a tak jsme si stihli koupit j�zdenky, zaplatit v�jezdn� da� z m�sta (no, tu se plat� p��jezdov� da� nebo v�jezdov�. ��kaj� tomu povinn� p��sp�vek na rozvoj a �dr�bu m�sta.) a jen tak orienta�n� se zeptali, za jak dlouho budeme v Lim� a jen tak n�m odpov�d�li, �e za 27 hodin. Par�da, je�t� koupit alespo� n�jak� pit� a� p�e�ijeme a u� jsme sed�li. Ka�d� jsme m�li pro sebe dvojsedadlo, tak�e to �lo.

12.9.1999 J� jsem dokonce f�sl na kus cesty p�tisedadlo vzadu, a tak se mi spinkalo dob�e, ale pak p�i�el druh� �of�r a cht�l se taky pohodln� vyspat a kdo mus� uhnout? No p�ece Gringo. Ok, chv�li jsem spal na sedadlech, ale po dvou dnech span� (le�en�) ve stanu na skoro betonov� zemi bez karimatky jsem m�l tak otla�en� v�echno, �e jsem si zalezl pod sedadla a chv�li jsem spal na zemi. Pak m� probudil stra�n� mr�z, kter� se stup�oval. Autobusu p�estalo fungovat topen�, potom hydraulika dve��, tak�e z�lo�n� �idi� dr�el dve�e skoro celou cestu aby se neotev�raly a pak tam byly je�te takov� �ikovn� okna, co se po��d samy otev�raly. Ony by se neotv�raly, kdyby ten �idi� s t�m autobusem nesj�d�l po schodech dol� (alespo� tak n�m to p�ipadalo). Cesta ��dn�, zase jenom ujet� pra�n� hrbolat� pol�a�ka a oni tomu ��kaj� highway (pr� nejlep�� cesta v Peru). Ok, tak�e zase jsme se nevyspali a v�ichni cestuj�c�, a hlavn� my, p�kn� vymrzli. Pak jsme se dov�d�li, �e m�me asi 5 hodin pauzu v Arequip� a proto�e jsme tu u� kdysi byli, tak n�s prohl�dka nel�kala jako sp�e to, po��dn� se naj�st a posed�t u po��ta�e. Tak tax�k op�t zapracoval a zavezl n�s do internetov� kav�rny, kde jsme onu pauzu p�e�kali. Pak jsme d�le celu noc pokra�ovali do Limy.

13.9.1999 Po tom, co jsme p�es celou noc dojeli do Limy (tohle m�sto nesn��me) jsme se sna�ili sehnat autobus a te� p�ich�z� ta chv�le, kter� se n�m doposud vyh�bala, aby n�m n�kdo n�co ukradl. No tak ukradl a to rovnou cel� batoh a co bylo v batohu? Stan, oble�en�, boty, smradlav� pono�ky...prost� nahraditeln� v�ci, ale te�: v�echny vyfocen� filmy, tak�e letos zase ��dn� fotos nebudou :-(, a pak d�re�ky. No, o�eleli jsme ztr�tu a p��li jsme zlod�ji hodn� vyvinut� �ich, a� bude vybalovat m�s�c no�en� hrub� pono�ky, kter� bez p�eh�n�n� st�ly v kout� i t�eba uprost�ed m�stnosti. Poprv� jsme m�li probl�m, �e n�s cht�li m�lem vyhodit z busu, �e pr� smrd�me (no jo kdy� sprchu jsme vid�li naposled p�ed 16 dny), ale po p�ikryt� dekou a zaizolovan� �kv�r to �lo. V 17.00 dnes jsme dojeli do Huarazu a tax�kem jeli...nene na ��dn� Huascaran nebo pomn�k mrtv�ch lid�, ale do term�ln�ch koupali�� 5 kilometr� daleko. Jak� to slast lehnout si do hork� vody, kter� okam�it� ztuhla pod �tokem na�� �p�ny, tak�e jsme si teplou vodu vym�nili celkem 3x a teprve z koupel� jsme se nechali vyv�zt k pomn�ku kter� p�ipom�n�, �e v roce 1970 tu b�hem jedin� noci zahynulo ve�ker� obyvatlstvo d�ky erupci l�vy a z�val�m bahna. Byla u� tma, ale horu Huazcaran �lo alespo� ��ste�n� vid�t. Cel� den to toti� vypadalo, �e nep�jde vid�t ani na krok. Pr�elo a byla mlha. No po ve�e�i v Huarazu jsme koupili l�stek zp�t do Limy a celou noc jsme zase str�vili v autobuse.

14.9.1999 Bezprobl�mov� jsme dojeli do probl�mov� Limy a za�alo hled�n� autobusov�ho stanovi�t� (v�t�ina m�st, i mal�ch, m� jedno velk� autobusov� stanovi�t�, Lima jich m� milion mal�ch roztahan�ch po cel�m m�st�). Taky teprve za��nal den. Jeden ospal� taxik�� u� n�kdy n�kde sly�el o m�st� zvan�m Pucallpa a �e v� odkud jezd� autobusy. Vyhodil n�s u n�jak�ho pochybn�ho autobus�ku, kde bydlelo plno homles�k�, sk�snul n�s a odjel. O n�jak� Pucallp� tu nikdo nesly�el. Tak jsme si �ekli, �e se t�eba m��eme pod�vat i do mapy a zkusit dojet do n�jak�ho m�sta po cest�. Samosebou na n�s �vatlalo plno lid� �pan�lsky (i kdy� o tom, �e to byla �pan�l�tina, dost pochybuju). Nakonec jsme odjeli do m�sta Cerro de Pasco. Nic v�m to sice ne��k�, ale je to m�sto polo�en� ve v��ce 4333 metr� a je to nejv��e polo�en� m�sto s po�tem obyvatel nad 30 000 na sv�t�. Hnusn� zima a m�sty i sn�h. Tam jsme p�estoupili na mal� autobusek bez topen� a p�r oken asi taky chyb�lo, �e tam tak t�hlo a jeli jsme do dal��ho m�sta po cest� Huanuco. Nejv��e jsme autobusem byli ve v��ce 4818 metr�. M�lo kysl�ku...sn�ilo, zima. Na�t�st� jsme u� pak jenom klesali v��kov� a jeli na sever. Huanuco u� je jenom v 1894 metrech nad mo�em. Tam jsme m�li dost �asu na dal�� autobus a tak jsme pojedli va�en�ho a zase n�jak� ten anan�sek a bus, kter� m�l odj�d�t do Pucallpy (tady u� o tom m�ste i sly�eli) ve 23.00 v klidu p�ijel a� v 1.00 r�no.

15.9.1999 To u� jsme se autobusem dostali do Amazonsk� n�iny a jeli jsme po pra�n� cest� p�es prales a miliony policejn�ch a vojensk�ch hl�dek, kter� ob�as pro�acovaly autobus, jestli nevezeme n�jak� drogy, proto�e v t�to oblasti jsou obrovsk� plant�e cocy a je tu kokainova stezka. Na�test� u n�s nic nena�li a tak jsme v 11.00 dopoledne dojeli do Pucallpy. ��kali jsme si, �e alespo� jedeme do tepla. Nikdo netu�il, �e jedeme do v�hn�. ��len� vedro m� donutilo ze sebe sundat i pol�r a urychlen� se odebrat do obchodu a koupit si tri�ko. Pucallpa bylo m�sto v pohod� s lidma, ale pro tax�ky jsme byli dost velk� o��ek. M�stn� tax�ky jsou toti� trojkolky (p�edek z motorky siln� asi jako Pion�r a vzadu dova�en� dvojsed�tko ze st��kou), no, a kdy� jsme jim sd�lili, �e si p�ejeme zav�zt do p��stavu, tak radeji v�dy ujeli. Nakonec se nam asi na p�t� pokus poda�ilo jednoho taxik��e ukecat. Narvali jsme se s na�ima minibat��kama v�ichni t�i dozadu a vyjeli jsme. Ihned po v�jezdu jsme pochopili pro� n�s necht�li vz�t. Cesta skon�ila a za�ala ��len� j�zda po bahnit� poln� cest�. Mototaxi m�lo co d�lat aby v�bec jelo. My zase m�li co d�lat, abychom vyva�ovali balanc, aby se to s n�mi nep�evr�tilo. Po p�ti kilometrech j�zdy v kuku�i�n�m poli (kde jsme ��ln� pochybovali, �e spat��me �eku) jsme kone�n� dojeli do p��stavu...noo ne takov�ho jak si ka�d� p�edstavuje. Prost� bahnit� b�eh u kter�ho parkovalo asi 5 proreziv�l�ch plovouc�ch ponton�. Na jednom bylo naps�no, �e pluje do Iquitos dnes ve 13.00. Bylo 12.30. ��kali jsme si, par�da, ��dn� prostoje, just keep moving (po��d v pohybu). Nalodili jsme se a pro jistotu jsme si koupili kra�asy a n�mo�nick� spac� s�t�. Ve 14.00 jsme se zeptali kdy ze m�n� lo� odrazit a kapit�n �ekl, �e asi za dv� hodiny. Od lid� z lodi jsme se dov�d�li, �e lo� m�la p�vodn� vyplout u� v�era. Ve 22.00 jsme kone�n� odrazili a bohu�el za necelou hodinu plavby se strhla tropick� bou�e, tak�e jsme celou noc museli st�t, proto�e lodivod nevid�l na metr p�ed sebe. Pluli jsme po �ece Rio Ucayali jinak p��tok Amazonky. Asi 70 lid� a zv��at (v�etn� n�s - teda �ad�me se mezi ty lidi) spalo na jedn� palub� zav�en� v s�t�ch. Nezvyk, ale spalo se celkem dob�e.

16.-20.9.1999 R�no jsme kupodivu dostali zdarma sn�dani (slazen� voda, kter� poch�zela p��mo z �eky). Kapit�n n�m �ekl, �e poplujeme 3-4 dny. Te� se tomu jenom sm�jeme. Cel� den jsme pluli z mnoha zast�vkami v r�zn�ch vesnic�ch. Lo� fungovala jako z�sobov�ni kolem cel�ho b�ehu. Prales kolem �eky nebyl jak jsme �ekali, kolem �eky to bylo hodn� obydlen� (r�kosov� ch��e a indi�ni) a tud� dost vyk�cen� a tam kde to nebylo vyk�cen�, tak to bylo poni�en� t�m, �e �eka se vyl�v� ka�d�m rokem z b�eh� a stromy uhn�vaj�. Vid�li jsme hodn� r��ov�ch delf�n� (!) a r�zn�ch ryb, krokod�la bohu�el ne. Asi p�t� den plavby jsme p�ibrali do vleku dal�� velkou lo� a bylo n�m jasn�, �e se plavba je�t� prot�hne. Lodn� kuchyn� byla pln� �iv�ch zv��at, kter�ch postupn� ub�valo v na�ich �aludc�ch. Dokonce tam bylo i jedno pras�tko, kter� jsme taky spapali. ��kal jsem si, �e dvakr�t b�hem jednoho m�s�ce se �pal ned� chytit. Omyl! D�. J� ho chytil na st�e�e lodi, kde jsme hr�li karty, pop�jeli rum a teplou kolu (co to je ledni�ka?) a pra�ilo na n�s skoro rovn�kov� slunce. Takov� ��eh na lodi to je par�di�ka, zase m� to ale b�hem jednoho dne p�eslo. �ervy z�vrtn�ky jsme bohu�el nepotkali... Dost dobr� nuda. Je�te ze s ka�dou fla�kou rumu, kter� jsme koupili jsme dostali novou hazardn� hru (nap�ed karty, pak kostky).

21.9.1999 v 8.00 po sedmi dnech jsme kone�n� p�irazili ke b�ehu nadobro ve m�st� Iquitos. Toto m�sto nem� jin� spojen� z okoln�m sv�tem ne� lod� (kterou jsme p�ipluli my) nebo letadlem a je to tud� nejv�t�� m�sto (p�l milionu obyvatel) bez pozemn� komunikace v Amazonii. Jo posledn� dva dny se ta �eka jmenuje u� p��mo Amazonka. Dojeli jsme taxikem do centra a ulovil n�s jeden �lovek z cestovky, �e prod�v� letenky. P�vodne jsme cht�li let�t do m�sta Trujillo, ale ��dn� p��m� lety neprod�vali a tak jsme si koupili letenky do Limy (pom�c, zase hnusn� Lima!!!) na dal�� den odpoledne a nechali se nepl�novan� zl�kat na 24 hodinov� v�let do d�ungle. Pot�ebovali jsme vybrat n�jak� pen�ze z kreditn� karty a tak jsme poslali Ivo�e a� donese n�jak� pen�zky... Nedonesl. Zato p�isel ze zpr�vou, �e mu automat spapal (se�ral) Mastercard kartu a nehodl� mu ji vr�tit. �e si to ma zkonzultovat se svou bankou a o�n�m l�ka�em (to kdyby n�hodou nev��il sv�m o��m). T�mp�dem od tohoto dne byl finan�n� pln� z�visl� na m� kreditn� kart� (Visa). Bylo to dost mastn� a pro mast��ky, ale po takov� dob� odpo�inkov� v�let neu�kod�. V 10.00 n�s taxanama zavezli k vod� a motorov�m �lunem (jako by n�m Amazonky nesta�ilo n�s zavezli nap�ed k jednomu domorodci, kter� si nechal ��kat Tarzan a ten n�m vytahoval a d�val do rukou postupn� tyto roztomil� �iv� zv���tka: N�jak�ho je�t�ra podobn�ho chamele�nu, krokod�la, �elvu, anakondu vodn� (asi 3 metry), anakondu suchozemskou (4 metry), tarantuli, kter� Pavlovi kr�sn� b�hala po obli�eji a kterou si ur�it� koup�me a nakonec n�m donesli Lenochoda. To bylo n�co ��asn�ho. Takov� roztomil� zv���tko a opravdu se vvvveeelllmmmiii pomalu pohybovalo. To bylo jako spomalen� film, to nen� tak, �e se t�eba pohne a pak se dlouho neh�be, ono se h�be po��d ale opravdu pomalu. No pak jsme jeli d�l lod� a� k m�stu, kde jsme m�li i nocovat. Postaven� bungalovy ze sprchou a moskyti�rami. Za oboj� jsme byli vd��ni, jeliko� na lodi jaksi nebylo kde se osprchovat. M�li jsme asi hodinu �as a kousek od ubytovny byla laguna v pralese a vydlaban� lo�ky, tak jsme si to p�j�ili a jeli se pod�vat na divok� �ivot zv��at. Po ob�d� jsme se vydali i s na�im pr�vodcem a dal�imi t�emi d�v�aty z Irska a jungle. Ukazoval n�m r�zn� stromy, houpali jsme se na li�n� a jednou jsme p�eplouvali ���ku v pralese na dlaban� lodi. Pr�vodce asi posp�chal, �e v�ech sedm lid� cht�l prev�zt najednou. M�lem se n�m to stalo osudn�m. K�l lodi byl asi 1 cm nad vodou a ne� jsme ���ku p�ejeli, notn� jsme vrchem nabrali vodu. Pak jsme do�li do prav� indi�nsk� vesnice, kde chodily polonah� indianky a v suk�nk�ch z tr�vy a i chlapi m�li jenom bedern� rou�ky z tr�vy, �elenky na hlav�ch. M�li jsme mo�nost se obl�st jako m�stn� a dokonce n�s pomalovali v�le�n�ma indi�nsk�ma barvama. Bylo to zaj�mav�, i kdy� je jasn�, �e v t� vesnici �ijou pr�v� z takov�ch turist�, jako jsme my. M�stn� kapela za�ala hr�t na bubny a p횝aly a k tanci n�s vyzvaly polonah� indi�nky. Asi hodinu jsme se bavili ve vesnici a abychom jim ud�lali radost, tak jsme si koupili n�jak� jejich cetky. Zp�t jsme �li zase jinou cestou a vid�li voln� opice. Jednu takovou opi�ku m�li i ve vesnici a m�la ji moje tane�nice na hlav�. Hodn� roztomil� zv���tko. V na�� ubytovn� jsme se dozv�d�li, �e byla taky ta opi�ka na prodej a to v p�epoctu na na�e za pouh�ch 100K�! Jak� �koda, to by stalo za pokus se to pokusit p�epa�ovat p�es hranice. Nevad�, t�eba je�t� bude p��le�itost.... Po ve�e�i hr�l person�l, kter� se o n�s staral, na kytaru a r�zn� dal�� n�stroje a �ekali jsme a� do �pln� tmy. Pak jsme jenom my chlapi a n� pr�vodce jeli op�t lo�kou (s p�dlama) po lagun� a sv�tili si baterkama na vodn� �ivot. Vid�li jsme jedovat�ho vodn�ho hada a krokod�ly. Jednoho krokod�la jsme pak lovili a na�emu pr�vodci se poda�ilo potvoru ulovit. Bylo to ale je�t� bejby asi 40 cm dlouh�, tak jsme ho zase pustili. Hodn� p�kn� z�itek takov� no�n� stichl� prales.

22.9.1999 asi v 5 r�no n�s v�echny vzbudil �ev probouzej�c�ho se pralesa a tak jsem vyt�hl Ivo�e z postele a jeli jsme lod� op�t po lagun�. Tentokr�t jsme zase vid�li papou�ky a plno jin�ch pt�ku a zase opice. V 9.00 po sn�dani n�s odvezla motorov� lo� zp�t do m�sta a kone�n� jsem se dostal k internetu a po posl�n� mail� jsme se �li naj�st do "rozumn�" restaurace, kde bylo taky n�co jin�ho k j�dlu ne� r��e a n�jak� maso. V restauraci jsme si dali hamburger a hranolky. Poprv� po dvou m�s�c�ch. Po��d n�s tam otravoval n�jak� prodava� m�stn�ch nesmysl� a nakonec jsme od n�j koupili k��i anakondy. Pak jsme si vzali tax�ka na m�stn� trhy a nakoupili jsme zase n�jak� m�stn� suven�ry. ��ze� jsme zah�n�li kokosov�m ml�kem p��mo z kokosov�ch o�ech�. Na leti�ti podle letenky jsme m�li b�t v 16.00, ale u� jsme nem�li od 15.00 co d�lat, tak jsme jeli na leti�t�. Chyba. Zase jsme zapom�li na to, �e jsme v j�n� americe a nikdo tady na �asy (ani na leti�ti) nehraje. Odbavili n�s v ty 4.00 jak bylo na letence, ale bohu�el jest� tu nebylo letadlo. To si p�ilet�lo teprve ve 22.00 ve�er. No tak ve 23.00 jsme odl�tali. Celou dobu jsme museli b�t na leti�ti, kde sed�tka byly nejhor�� jak� jsme na n�jak�m leti�ti vid�li. Asi m�li p�ebytky v tov�rn� na v�robu lamin�tov�ch van, tak prost� ty vany roz��zli nap�l a ud�lali z toho sed�tka. V�ichni u� z toho �ek�n� blbli. Byla tam mal� asi 4-let� hol�i�ka, kter� se na�t�st� o z�bavu postarala. Hr�li jsme s n� na schov�vanou a ona n�s u�ila jak se �pan�lsky �eknou r�zn� pralesn� zvi�ata. Kone�n� jsme odlet�li do Limy. Let bez problem�.

23.9.1999 Te� jsme u� byli p�ipraveni moc dob�e na taxik��e na leti�ti a i kdy� to bylo moc t�k�, nenechali jsme se zl�kat. Vy�li jsme a� z leti�tn�ho prostoru a tam si vzali tax�ka za levn� (asi 20x levn�j��) pen�z, kter� n�s odvezl na autobus�k. Bylo �t�st�, �e taxik�� v�d�l odkud ty busy jezd� a p�ijeli jsme �pln� p�estn� na odjezd autobusu do Trujilla, kde jsme si odsko�ili na Mercado Modelo (�arodejnick� trh). ��len� davy lid� a spousty ovoce a zeleniny a taky r�zn�ch �arod�jnick�ch ingredienc�. Po n�kupech jsme na�li autobusov� stanovi�t�, ale ��dn� autobus zrovna nejel. Venku ale st�ly star� auta Lincolny a byli tam �idi�i, kte�� vyvolav�li n�zev toho m�sta, kam jsme cht�li dojet. Usmlouvali jsme cenu na p�ijatelnou hladinu a za odm�nu jsme jeli v kufru od auta. Celkem jelo v osobn�m aut� 11 pasa��r�. B�hem j�zdy jsme stla�ili do hlavy ananas a zastavila n�s policejn� hl�dka a kontrolovali v�echny pasa��ry. Po t�ech hodin�ch j�zdy jsme dojeli do m�sta Chiclayo. A odtud hned autobusem do Tumbes, co� je hrani�n� m�sto ze st�tem Ecuador. V kn�ce bylo napsan�, �e hranice se zav�raj� v 5 odpoledne, ale taxik�� n� p�esved�il, �e hranice jsou otev�en� non-stop, tak jsme se teda nechali ve 23.00 zav�zt k hranic�m. V�jezdn� raz�tko jsme dostali bez problem�. Pak u� jsme byli v meziceln�m prostoru a proto�e to jsou divn� st�ty, tak maj� i divn� hranice a v mezihrani�n�m prostoru je cel� m�ste�ko. Tak�e jsme si ud�lali no�n� proch�zku a mezi jednou a druhou celnici to bylo okolo 4 kilometr�. Na druh� hranici vzbudili jsme kontrolu a� n�m daj� raz�tko do pasu a �ekali jsme na hrani�ni ���e do dvou do r�na.

24.9.1999 Na takov� hrani�n� ���e se d� za��t v�c�... tak nap�ed profi�elo, l�pe �e�eno p�esk�kalo jedno auto dva vysok� bumpery asi ve 100km rychlosti. To bylo jisk�i�ek a ty tlumi�e u� to asi taky nerozchod�. Asi za dal�� p�l hodinu dojde p�ky na hranice n�jak� ubre�en� �ensk�, jak jsme pochopili z rozhovoru s hl�dkuj�c�m voj�kem, tak m�la �kared� po�ezanou ruku od n�jak�ho chlapa, co se ji sna�il okr�st. Voj�k ji poslal domu, a� to zasp�, �e to bude m�t do r�na dobr�. Ne�ekl bych. Krev z ni kapala dost rychle. Ve 2.00 dojel autobus a jeli jsme do m�sta Guayaquil, kde jsme cht�li vybrat pen�ze, ale nefachal automat, tak jsme za skoro posledn� dolary koupili l�stek do Riobamby a hned d�le do Ba�os (mal� m�ste�ko kousek od d�ungle). Pro�li jsme si cestovn� agentury, kter� m�ly trasy do pralesa a vybrali si jednu �ty�denn� trasu. Za�li jsme na n�kupy, kter� jsme museli platit kreditkou, proto�e tu ��dn� bankomat, kter� by akceptoval Visu nebyl (jenom podle Murphyho z�kona na Mastercard, kterou u� jsme ale nem�li. V�ude jinde je preferovan� Visa, jenom v Ecuadoru preferuj� Mastercard). Vid�li jsme dokonce �eskou �kodovku. V cestovce jsme m�li b�t ve 20.00 ve�er a tak jsme si je�t� za�li do term�ln�ho koupali�t�, ale byla tam tak ��len� hork� voda, �e se v n� skoro daly varit vajicka (nono!) takze jsme tam moc dlouho nevydr�eli a je�t� jsme se sko�ili pod�vat na kask�dovit� vodop�dy. Nastal ve�er a po cest� do cestovky jsme je�t� vid�li sochu, kter� Pavel neodolal a musel si ji koupit. Tak�e ten den jsme investovali do um�n� 1.2 mili�nu. Jo, ale m�stn� m�ny. Zase placeno p�es kreditku. Ve 20.00 jsme vyjeli autobusem a jeli celou noc a� do

25.9.1999 9.00 do r�na do m�sta Coca, kter� le�� hluboko v Amazonii. M�li jsme 2 sluhy a pr�vodce pro n�s t�i. Ti chystali z�soby potravin, stany, spac�ky a v�e pot�ebn� pro zh�ral� am�ky a pro p�e�it� v d�ungli na 4 dny. Po nabalen� auta jsme je�t� jeli dal�ich 100 km d�le do d�ungle autem k �ece Rio Rumyiacu (jedno z mnoha ramen Amazonky). Po cest� jsme se stavili v jedn� domorod� chaloupce na ob�d. Jeli jsme morotovou kano� za celkem n�zk�ho stavu vody a tak jsme museli �asto vystupovat aby se dalo projet. Jeli jsme po �ece a kolem n�s byla netknut� d�ungle a nad n�ma l�talo plno tropick�ch motyl� a velk�ch papou�k�. Stavili jsme se do jedn� civilizovan� indiansk� vesnice, kde jsme se jim pod�vali pod pokli�ku a va�ili si tam barevn�ho tukana k sn�dku. Po t�ech hodin�ch j�zdy na lodi jsme dojeli k p�s�it�mu pl�cku a na�i sluhov� n�m postavili stany, uva�ili ve�eri a my zat�m m�li mo�nost zkusit chytat ryby v amazonce. Poda�il se n�m chytit sumec a n�kolik piran�, tak jsme je pak m�li jako dezert po ve�e�i (p�ipravili n�m ty ryby samosebou na�i sluhov�). N� pr�vodce n�m l�manou angli�tinou vypr�v�l p��b�h o jednom indi�nsk�m kmeni, kter� �ije v t� oblasti, kterou jsme proplouvali. Prost� je to krvela�n� kmen se kter�m se naposledy sna�il skontaktovat �lov�k p�ed t�in�sti lety. P�e�il p�estn� p�t minut. Jeho t�lo se na�lo s 28 jedov�mi ��py v t�le. Proplouvali jsme �zem�m kde ten kmen m�l sv� teritorium, ale je to takov� nepsan� dohoda, �e pokud lo� nezastav� na jejich b�ehu, tak by se teoreticky nem�lo nic st�t. Noc prob�hla v po��dku.

26.9.1999 V 8.00 jsme vstali a m�li jsme uva�enou sn�dani. Ne� jsme dojedli sn�dani, tak n�m sluhov� stihli sbalit stan a v�ci a v 9.00 jsme mohli vyplout dale po proudu. V poledne jsme zastavili a chv�li jsme chytali ryby na ob�d. Ten n�m p�ipravili na b�ehu. Jeli jsme dal��ch 15 minut po proudu a pak jsme �li do d�ungle k jednomu lesn�mu jezeru, kde jsme pozorovali pralesn� vodn� pt�ky a rostliny. Pak jsme pokra�ovali d�le po proudu a� do 17.00, zase n�m postavili stan, uva�ili a po j�dle (u� byla tma) jsme jeli kousek proti proudu �eky a hledali krokod�ly. Cht�li jsme jednoho ulovit na druhou ve�e�i, ale bohu�el byli v�ichni rychlej�� ne� my. Tak�e druh� vece�e se nekonala. Ale samotn�ch krokod�l� jsme vid�li hodn�. Pak rozd�lali benz�nem ohe� a chv�li se kecalo a pilo. Za�alo pr�et, a tak jsme �li sp�t.

27.9.1999 R�no jsme jenom vstali, nechali stan stanem a po sn�dani jsme sjeli je�t� kousek po proudu. Pak jsme �li na t�i hodiny do pralesa. Nap�ed byla cesta vy�lapan�, ukazoval n�m kurare li�nu ze kter� se d�laj� smrteln� jedovat� ��py(mimochodem 2 jedovat� ��py jsme dostali jako d�rek od indi�n�). P�es cestu se nam p�eplazil n�jak� jedovat� had. Pr�elo, ale nebylo se �emu divit, u� za�alo obdob� de��� a nav�c jsme byli v de�tn�m pralese. Do�li jsme a� na konec pro�lapan� stezky a proto�e jsme cht�li j�t do d�ungle, kde je�t� lidsk� noha nevstoupila, tak jsme p�emluvili na�eho pr�vodce, vzali jsme ma�ety a prosek�vali se dal�� hodinu. Museli jsme si zna�it cestu a� se dok�eme vr�tit zp�t. �li jsme i p�es ba�inu a i n� pr�vodce byl z toho trochu nerv�zn�, vid�li jsme plno opic, orchide� a jin�ch rostlin. Ale v po��dku jsme se v�ichni vr�tili �iv� a zdrav� a m�me dal�� �ivotn� z�itek. Pavlovi za�alo b�t trochu �patn�. Pak jsme jeli lod� pomalu zp�t. Jenom jsme se je�t� zastavili pod�vat se na strom. M�l v pr�m�ru tolik, �e tak �irok� strom jsme je�t� nikdy nevid�li. Ob�d jsme m�li v na�em nocle�i�ti a po ob�d� zbalili stany a u� jsme pluli proti proudu zp�t. Ka�d� den bylo m�n� a m�n� vody i p�esto, �e skoro po��d pr�elo. Spali jsme v na�em prvn�m t�bo�e.

28.9.1999 Po sn�dani jsme jeli do m�sta na�eho v�jezdu. Kormideln�k stra�il, �e m�me m�lo benz�nu a tud� nedojedeme, jednou jsme museli p�etahovat asi 500 kg v��c� lo� p�es spadlou palmu v �ece. Ve 13.00 jsme dopluli a �ekalo n�s p�istaven� auto, kde se p�ehodily v�ci a vr�tili jsme se 100 km zp�t do m�ste�ka Coca. N� pr�vodce, kter� n�m m�l za��dit levn� l�stky do Quita prost� zmizel. Nikde jsme ho nena�li, tak jsme �li na zast�vku a proto�e se po��d nikde nedaly vybrat pen�ze, tak nastal probl�m s koup� l�stku. Regul�rn� cena byla 90 na osobu, ale my m�li max. 82 na osobu, tak jsme smlouvali a nakonec jsme sehnali l�stky na 20.00 ve�er. Drobn� pr�elo. Kdy� nastala doba odjezdu, tak jsme byli hodn� p�ekvapen�, kdy� m�sto do autobusu jsme museli nal�zt na korbu minin�kla��ku. T�m jsme jeli asi dvacet minut (nedalo n�m to a ak jsme se zeptali jestli pojedeme ve stoje na korb� v de�ti cel�ch 11 hodin az do Quita, ale byli jsme uji�teni, �e ne). Pak n�m to do�lo. Prost� nastaly z�plavy a proto�e mosty tu neexistujou, jenom vory, kter� p�evezou i autobus, ale kdy� se vylela �eka z b�ehu, tak to nefachalo a tak n�s natla�ili do mal� lo�ky a p�evezli p�es rozvodn�nou Amazonku na druhou stranu , kde n�s u� �ekal regul�rn� autobus. T�m jsme jeli skoro celou noc. Ve t�i hodiny r�no se ale autobus zastavil a kdy� u� byly 4.r�no a po��d jsme nejeli, tak mi to nedalo a �el jsem se pod�vat co se d�je. P�ed n�mi st�la dlouh� konvoj autobus� a n�kla��k�. Tak jsme st�li a� do rozedn�n�.

29.9.1999 R�no jsme se �li pod�vat co se stalo a zj�stlili jsme, �e se urval kus kopce a byl velk� bahenn� sesuv p��mo p�es cestu. Taky to sejmulo jeden n�kla��k, ale toho jsme si v�imli dost pozd�, proto�e to sp�e vypadalo jako kupa bahna, jak to bylo cel� zalit� a zdemolovan�. Po��d sj�d�lo dal�� a dal�� bahno, tak jsme nemohli projet a ani to nemohli ukl�zet. V 10.00 jsme kone�n� projeli a ve 14.00 jsme dojeli absolutn� bez pen�z do Quita. Jeli jsme kolem n�dhern�ch vodopad� a propast�. Hladov�, bez pen�z zmrzl� na rovn�ku jsme sh�n�li pen�ze. M�lem jsme neodlet�li, proto�e ani des�t� bankomat, do kter�ho jsem str�il kartu, mi necht�l d�t pen�ze. Nakonec se poda�ilo vybrat n�co m�stn� m�ny, ale trvalo to do 16.00. Je�t� jsme za�ili chv�li nap�t�, kdy� jsem nemohl naj�t sv�j pas a letenky. Nakonec se to na�lo u Pavla. Koupili jsme si l�stek do Otavala, kde norm�ln� b�vaj� velk� trhy, ale n� v 19.30 ve�er. Bohu�el u� jsme p�ijeli pozd�. Po cest� zp�t do Quita p�chl bus kolo, tak jsme zase stla�ili ananas a ve 22.00 jsme byli v Quitu na leti�ti. P�kn� sed�tka, na kter�ch se dalo sp�t.

30.9.1999 V 5.00 n�s vzbudili voj�ci, co hl�dali leti�t� (taky spali na lavi�k�ch) a tak jsme se odbavili a let�li z mezip�ist�n�m v Bogot� (Columbie) do New Yorku. Tam jsme p�estoupili na dal�� letadlo, a proto�e kdy� se neda��, tak se neda��, tak zav�eli v�echny runwaye na leti�ti v Bostonu krom� jedn�, tak�e se ve vzduchu utvo�ila dvouhodinov� �ekac� fronta letadel na p�ist�n�. M�sto v 18.00 jsme p�ist�li ve 21.00 a je�t� aby toho nebylo m�lo, tak jim spadla po��ta�ov� s�, tak�e se v�bec nev�d�lo, kde m�me zavazadla. Vet�ina lid� to vzdala a �la dom�, s t�m, �e si zavazadla nechaj�, a� se najdou, doru�it. My ne� jsme sehnali n�jak� dolary a drobn� na telefon, tak na�t�st� na�e zavazadla p�ijela.

Autor: Petr. G.