WWW.CELYSVET.CZ - encyklopedie: pokojov� rostliny, psi, ko�ky, st�ty ___________________________________________________________________________________

Orchideje (Orchidaceae)


ROSTLINN� SV�T


Tyto rostliny zdobn� kv�tem se vy�le�uj� do zvl�tn� skupiny. Orchideje jsou vytrval� byliny p�vodem z tropick�ch oblast� s hork�m a m�rn�m klimatem.


POPIS:
Tyto rostliny zdobn� kv�tem se vy�le�uj� do zvl�tn� skupiny. Ten, kdo byl uchv�cen kr�sou jejich kouzeln�ch kv�t�, se mo�n� stane sb�ratelem t�chto pozoruhodn�ch rostlin. Orchideje jsou vytrval� byliny p�vodem z �tropick�ch oblast� s�hork�m a m�rn�m klimatem. Jsou cen�ny nejen pro zvl�tnost a kr�su kv�t� nejr�zn�j��ch odst�n� a barev, ale i proto, �e mnoh� z�nich kvetou v�zimn�ch m�s�c�ch. Nespornou p�ednost� orchidej� oproti ostatn�m kvetouc�m rostlin�m je d�lka kveten� � kv�ty orchidej� vydr�� na rostlin� m�s�c, u n�kter�ch druh� 2 � 3 m�s�ce a po �ezu kolem jednoho m�s�ce. Kv�ty orchidej� jsou samostatn� nebo tvo�� hroznovit�, latovit� a klasovit� kv�tenstv�. Kv�ty maj� syt� zbarven� okv�t� slo�en� ze dvou tro�lenn�ch kruh�. Zadn� listek vnit�n�ho kruhu se naz�v� pysk a li�� se od ostatn�ch tvarem i barvou. T�i ty�inky jsou srostl� v�sloupek, vyvinut� je pouze jedna nebo dv�. Plodem je tobolka. Semena jsou velmi drobn�.
Pro� je p�stov�n� orchidej� pova�ov�no za velmi n�ro�n�? Za prv� proto, �e pot�ebuj� vysokou vlhkost vzduchu. Orchideje nesn�ej� such� a pra�n� vzduch. Dokonce dvoj- a� trojn�sobn� rosen� zvlh�� vzduch pouze do�asn�. Proto je nejlep�� p�stovat orchideje v�pokojov�ch sklen�c�ch. Spln�me-li v�ak n�roky orchidej�, je jejich p�stov�n� snadn�. Existuj� velmi choulostiv� orchideje, ale na�t�st� je mnoho druh�, kter� lze doma bez probl�m� p�stovat a p�iv�st je ke kv�tu. P�i p�stov�n� orchidej� je velmi d�le�it� dodr�ovat obdob� vegeta�n�ho klidu.
�ELE�:
Vstava�ovit�.
TEPLOTA A OSV�TLEN� ORCHIDEJ�:
Zd�lo by se, �e ji�n� okna jsou pro orchideje nejlep�� stanovi�t�. Ov�em tak docela tomu nen�. Orchideje pot�ebuj� hodn� jasn�ho rozpt�len�ho sv�tla a proto na ji�n�m okn� v�hork�ch poledn�ch hodin�ch pot�ebuj� zast�n�n�. Pro p�stov�n� orchidej� se dob�e hod� v�chodn� okno, na z�padn�m okn� � nen�-li zast�n�n� stromy � je stejn� jako na ji�n�m pot�eba zast�n�n�. Orchidej bude t�m l�pe r�st a vyv�jet se, ��m bude m�t v�ce sv�tla a �erstv�ho vzduchu. Aby orchideje dob�e rostly a kvetly, je jim t�eba zajistit 12 � 15 hodinov� sv�teln� den. Proto je v�zim� pot�ebn� dop�kov� um�l� osv�tlen�. M�stnost s�orchidejemi mus�me pravideln� v�trat, ale bez pr�vanu a prudk�ch v�kyv� teplot. P�ed v�b�rem konkr�tn�ho druhu orchideje je nutn� vz�t v��vahu teplotu, kterou bude pot�ebovat, proto�e existuj� druhy ur�en� do chladn�j��ch m�stnost� (nap��klad dendrobium, paphiopedilum, coelogyne), do m�stnost� s�m�rnou teplotou (nap��klad laelie), a do tepl�ch m�stnost� (nap��klad phalenopsis, vanda, n�kter� dendrobia a cattleye). Samoz�ejm�, �e orchidej�m ur�en�m do chladn�ch podm�nek se bude v�p��li� tepl� m�stnosti da�it �patn�. V�dob� kv�tu a p�esazov�n� sice mus� b�t teplota v�m�stnost� o n�co vy��� ne� obvykle, ale v�p��li� tepl� mistnosti kv�ty dlouho nevydr��.
VLHKOST VZDUCHU:
Orchideje pot�ebuj� vysokou vzdu�nou vlhkost. V�zim� v�m�stnostech s��st�edn�m topen�m a p�i hork�m po�as� v�l�t� nepom��e ani opakovan� rosen�, i kdy� z�hygienick�ch d�vod� je pravideln� orosov�n� nutn�. Orchideje neros�me, jsou-li na slunci, a v�dob� kv�tu se ros� tak, aby voda nedopadala na kv�ty. Nejl�pe je rosit orchideje r�no nebo po ob�d�, na noc m��eme rosit v�p��pad�, �e kv�tin��e s�orchidejemi nejsou nna balkon� nebo na verand�, tj. v�p��pad�, �e v�noci neo�ek�v�me sn�en� teploty. Vysok� vlhkost vzduchu je z�kladn� a velice d�le�itou podm�nkou pro p�stov�n� orchidej�. Proto se orchideje um�s�uj� do pokojov�ch sklen�k�, oran�eri�, akvari� nebo terari� s�vodou. Kv�tin��e s�orchidejemi m��eme tak� postavit do misky s�kam�nky a vodou.
ZAL�V�N� ORCHIDEJ�:
V�obdob� vegetace a kv�tu se orchideje zal�vaj� pom�rn� hojn� a pravideln�. Nelze zal�vat dnes m�n� a z�tra v�ce � z�livka mus� b�t rovnom�rn�. Nedostatek vl�hy vede k�vytvo�en� slab�ch a �patn� vyvinut�ch v�hon�. Ve vegeta�n�m obdob� mus� b�t p�da st�le lehce zavlhl�. Zavla�ovat lze i z�misky. Mno�stv� z�livky z�vis� na druhu orchideje a stadiu jejich v�voje. Voda na z�livku mus� b�t m�kk�, bez jak�chkoli chemick�ch p��m�s�. Vodu na z�livku nech�me bu� odst�t nebo do n� pro sn�en� tvrdosti p�id�me kousky ra�eliny (10g na v�dro vody). Ra�elinu d�me do pl�t�n�ho s��ku a na 24 hodin pono��me do v�dra. Jednu d�vku ra�eliny m��eme pou��t 2 � 3 kr�t, potom ji vym�n�me za �erstvou. Nej�ast�ji pou��van� zp�sob zal�v�n� je p�eva�enou vodou. Je�t� lep�� je pou��t doma p�efiltrovanou vodu.
P�ESAZOV�N� ORCHIDEJ�:
Prakticky v�echny orchideje s�v�jimkou druh� s�opadav�mi listy nemaj� p�esazov�n� r�dy a t�ce ho sn�ej�. Epifytn� orchideje p�esazujeme po 4 � 5 letech, st�lezelen� po 2 � 3 letech, opadav� ka�d� rok. Takov� je teorie. V�praxi orchideje p�esazujeme, kdy� ko�eny vy�n�vaj� z�dren�n�ho otvoru, nebo kdy� na ja�e p��li� pomalu rostou, nebo nerostou v�bec. Ko�enov� syst�m orchidej� i jejich nadzemn� ��st v�bec rostou velice pomalu a prvn� rok po p�esazen� sta�� pouze zako�enit. Zasazen� do p��li� velk� n�doby nebo �ast� p�esazov�n� zpomaluj� r�st rostliny. V�te-li, �e orchidej byla zasazena do chud�, nev��ivn� zeminy, je lep�� ji p�ihnojovat ne� p�esazovat, pokud ko�eny nezaplnily kv�tin��. Je mo�n�, �e prvn� rok po p�esazen� orchideje nebudou kv�st, anebo budou kv�st drobn�mi nep�kn�mi kv�tky. Orchideje kvetou pouze a� dob�e zako�en�. Jestli�e nen� v�m�st� na�eho bydli�t� m�kk� voda, dokonce ani po p�eva�en�, je lep�� p�esazovat rostliny ka�d� rok nebo ob rok, proto�e v �p�d� doch�z� k�usazov�n� sol�, a to �kod� zdrav� orchidej�.
Orchideje p�esazujeme na za��tku vegeta�n�ho obdob�. Nutnost� je d�kladn� dren�. U epifytn�ch orchidej� mus� dren� zapl�ovat polovinu kv�tin��e. Na dren� je vhodn� polo�it nevelkou vrstvu ra�elin�ku sfagnum. Po zasazen� orchideje do nov�ho kv�tin��e je mo�n� zeminu zakr�t �iv�m mechem a pravideln� ho rosit. �iv� mech udr�uje vlhkost p�dy a zvy�uje vlhkost vzduchu v�okol� rostliny. Mech na povrchu kv�tin��e se ka�doro�n� vym��uje, nejl�pe n�kolikr�t za rok, nejpozd�ji po 3 m�s�c�ch.
P�DA PRO ORCHIDEJE:
Jakostn� parametry p�dy pro orchideje: hrub�, propou�t�j�c� vzduch a vodu, slab� kysel�, s�nevysokou koncentrac� �ivin. P�ipravujeme-li p�dn� sm�s sami, pou�ijeme 1 d�l jemn� mlet�ch ko�en� kaprad�, 1 d�l jemn� mlet�ho mechu, 1 d�l kypr� lehk� drnovky a 1 d�l listovky. Do p�dn� sm�si pro orchideje m��eme p�idat trochu spadan�ho dubov�ho list� (zlep�� strukturu zeminy). V�sou�asn� dob� m��eme koupit hotovou p�dn� sm�s pro orchideje v�kv�tin��stv�. Nicm�n� p�ed p�esazov�n�m se vyplat� prov��it, jak koupen� zemina vsakuje vodu � voda se mus� vs�knout okam�it�, nesm� z�stat st�t na povrchu.
HNOJEN�:
V�dob� aktivn�ho r�stu se orchideje p�ihnojuj� kombinovan�m miner�ln�m hnojivem pro kvetouc� pokojov� rostliny. Existuj� i speci�ln� hnojiva pro orchideje. Nep�ihnojujeme �ast�ji ne� dvakr�t za 2 t�dny. Pro hnojen� epifytn�ch orchidej� pou��v�me polovi�n� d�vku hnojiva.
ROZMNO�OV�N� ORCHIDEJ�:
Orchideje se mno�� ��zky, d�len�m, semeny a hl�zami.
P�i mno�en� d�len�m rozd�l�me rostlinu na ��sti s�ko�eny, p�i�em� je ��douc� na ka�d� ��sti nechat t�� v�honky, aby rostlina byla �ivotaschopn�. M�sta �ezu se zasypou rozm�ln�n�m uhl�m.
U odkvetl�ch orchidej� m��eme odd�lit starou hl�zu (nap��klad epidendrum) a zasadit ji do kv�tin��e, kter� um�st�me na stanovi�t� a vlhk�m vzduchem a teplotou nad 20�C. Po ur�it� dob� z�pupen� star� hl�zy vzejdou nov� rostluny s�vlastn�mi ko�eny, kter� za n�jak� �as odd�l�me a zasad�me do kv�tin��e.
Pro mno�en� ��zky se pou��vaj� star� dlouh� stonky, vedlej�� v�hony nebo odkvetl� stvoly. ��zky �e�eme dlouh� 10 � 15 cm. Od��znut� ��zek se nezasunuje do zem�, jako u jin�ch pokojov�ch rostlin, ale pokl�d� se naplocho na povrch zeminy (p�sku nebo mechu) a um�st� se do vyt�p�n�ho pokojov�ho sklen�ku. Orchideje je tak� mo�n� mno�it stonkov�m v�honem p�esahuj�c�m do sousedn�ho kv�tin��e, kter� po zako�en�n� od mate�sk� rostliny od��zneme. Pro rozmno�ov�n� semeny pou�ijeme p�du z�rozm�ln�n�ho mechu (m��eme do n� p�idat trochu listovky), kterou dob�e zvlh��me. Na ni se v��ad�ch nasypou semena, kter� se nezahrnuj� zeminou. V�sadbu udr�ujeme p�i teplot� 22 � 25�C a vysok� vlhkosti vzduchu. M�sto z�livky semena pe�liv� ros�me m�kkou vodou. Po vyra�en� prvn�ho l�stku pik�rujeme sazenice do zeminy slo�en� z �poloviny drcen�ho mechu a poloviny ra�eliny. Podruh� pik�rujeme po vyra�en� druh�ho l�stku do p�dy slo�en� krom� mechu a ra�eliny i z mlet�ch ko�en� kaprad�. Po vytvo�en� �tvrt�ho l�stku sazenice p�epik�rujeme z�misky do kv�tin��e.
�K�DCI ORCHIDEJ�:
Svilu�ka napad� horn� a spodn� stranu listu, v�hony a pa�d� list�. Po�kozen� rostliny se projevuje sv�tle �lutou barvou. Povrch napaden�ch list� se po vys�t� bun��n� ���vy nejprve pokryje sv�tl�mi te�kami, skvrny se d�le zv�t�uj� a sl�vaj� do b�lav�ch pol�, listy p�ed�asn� opad�vaj�, rostlina nekvete, sl�bne a hyne. Napaden� svilu�kou napom�h� such� vzduch.
Zp�soby ochrany. Nen�-li zasa�en� orchideje velk�, m��eme ze za��tku zkusit ot��t listy a stonky z�obou stran m�dlov�m roztokem. P�i v�t��m rozsahu napaden� post�ikujeme insekticidy. Svilu�ka nevytv��� pavu�iny a proto je t�k� ji objevit. Znakem jej� p��tomnosti jsou b�l� nebo �lutav� skvrny na rostlin�. K��e list� odum�r� a prask�, listy a kv�ty se deformuj� a krout�.
�t�tenky jsou hn�d� ble�ky na povrchu list� a stonk�, vys�vaj�c� bun��n� mok. Listy ztr�cej� barvu, schnou a opad�vaj�. Napaden� �t�tenkami napom�h� such� vzduch kolem orchidej�.
Zp�soby ochrany. Pro mechanick� odstran�n� �k�dc� ot�r�me listy houbou s�m�dlov�m roztokem. Pot� rostlinu post��k�me 0,15% roztokem insekticidu aktelitu (1 � 2 ml na litr vody).
Physopoda. Physopoda jsou nepatrn� hmyz, podobn� malink�m te�k�m na listech. Hlavn�m faktorem, napom�haj�c�m jejich rozmno�ov�n�, je vysok� teplota a n�zk� vlhkost vzduchu. Na spodn� stran� listu physopoda zakl�daj� po�ern� kolonie a na horn� stran� listu se objevuj� b�l� te�ky, list z�sk�v� �edav� hn�d� zbarven� se st��b�it�m leskem. Napaden� list� za��n� obvykle od jejich konc�. P�i celkov�m napaden� cel� list zb�l� a ztrat� barvu, potom listy zhn�dnou a opadaj�. Z�sadn�m zp�sobem po�kozuj� physopoda i kv�ty, kter� se pokr�vaj� skvrnami a deformuj�.
Zp�soby ochrany. Rostlinu je t�eba post�ikovat insekticidy, v�p��pad� nutnosti i opakovan�.
M�ice. Kolonie m�ic napadaj� v�echny ��sti orchideje, po�kozuj� spodn� stranu list�, poupata, konce v�hon�. Zasa�en� ��sti rostliny ztr�cej� barvu, listy se zkrout�, ze�loutnou a opadnou. Rostlina se p�est�v� vyv�jet. Poupata se nerozv�jej�, kv�ty jsou zne�ist�ny lepkav�m sekretem.
Zp�soby ochrany. V�prvn� �ad� je nutn� tyto pom�rn� velk� �k�dce ze zasa�en�ch ��st� rostliny mechanicky odstranit. Siln� napaden� listy a v�hony odstran�me �pln�. Pot� st��k�me permetrinov�mi prost�edky. P�i siln�m napaden� postup opakujeme.
Molice. Molice je drobn� b�l� mu�ka, viditeln� pouh�m okem. Zelenav� larvy �ij� na spodn� stran� list�, vys�vaj� tekutinu z�bun�k a zanech�vaj� po sob� cukernat� sekret. Na listech se objevuj� nez�eteln� b�lav� nebo �lutav� skvrny. Napaden� listy se krout�, �loutnou a opad�vaj�.
Zp�soby ochrany. Ka�d� t�i dny je nutn� post�ik insekticidy. Napaden� listy, poupata a kv�ty se odstra�uj�. Boj s�t�mto �k�dcem je pom�rn� slo�it�, trv� �asto n�kolik t�dn�, proto�e ��st mu�ek p�i dotyku nebo rosen� odl�t� a napad� rostlinu znovu. Proto u�i�te ochrann� opat�en� i pro dal�� rostliny v�dom� a preventivn� je post��kejte insekticidem.

___________________________________________________________________________________