ROSTLINN� SV�T
P�edstavitel� t�to �eledi jsou nejlep��mi z�stupci pokojov�ch rostlin zdobn�ch listem.
�ele� arekovit�ch.
P�edstavitel� t�to �eledi jsou nejlep��mi z�stupci pokojov�ch rostlin zdobn�ch listem, i kdy� nejlep�� stanovi�t� pro palmu nen� v�pokoji, ale v�zimn� zahrad�. Ve sv� domovin� palmy dor�staj� ohromn�ch rozm�r�, nap��klad listy mohou b�t dlouh� 15 -17 m a 2 m �irok�. Nicm�n� mnoh� palmy jsou pom�rn� nen�ro�n�, a d�ky jejich pomal�mu r�stu je mo�n� jejich p�stov�n� v�dom�c�ch podm�nk�ch. Podle tvaru list� se palmy d�l� na palmy se zpe�en�mi listy (kokosovn�k, datlov� palma, howea, chamaedorea aj.) a palmy s�v�j��ovit�mi listy (chamerops, trachycarpus, livistonie aj.).
V�t�ina palem p�stovan�ch v�pokojov�ch podm�nk�ch pot�ebuje pom�rn� prostornou m�stnost, nejl�pe ob�vac� pokoj nebo halu. Ani nevelk� palm� nesm� nic p�ek�et v�r�stu.
Osv�tlen�: M�stnost, v�n� um�st�me palmu mus� b�t sv�tl�, s�dobr�m slune�n�m osv�tlen�m. Nejlep�� je jasn� rozpt�len� sv�tlo, proto�e ne v�echny palmy dob�e sn�ej� p��m� slune�n� z��en�, v�t�ina z�nich vy�aduje zast�n�n�, pro n� je dosta�uj�c� tylov� z�clona na okn�. Palmu rozhodn� nelze um�stit do tmav�ho rohu pokoje.
Teplota: Palmy tropick�ho p�vodu vy�aduj� p�ezimov�n� v�m�rn� tepl� nebo tepl� m�stnosti. Palmy subtropick�ho p�vodu nech�me rad�ji p�ezimovat v�chladn�ch m�stnostech. V�echny palmy �patn� sn�ej� pr�van, zvl�t� nebezpe�n� je pro n� studen� vzduch pronikaj�c� v�zim� do m�stnosti p�i v�tr�n� ventila�n�m ok�nkem. Na chlad jdou velice citliv� ko�eny palem, proto n�doby s�palmami nestav�me na studen� parapet nebo na podlahu s�mramorovou dla�bou.
Palmy ur�en� do tepl�ch m�stnost� - areka, kokos, chamaedorea, cariota, phoenix roebelinii � pot�ebuj� v�m�stnosti vysokou teplotu a vzdu�nou vlhkost.
Palmy ur�en� do m�stnost� s�m�rnou teplotou jsou howea (howea belmoreana, howea forsteriana), rhapis, sabal aj.
Palmy ur�en� do chladn�ch m�stnost� jsou chamaerops, brahea, washingtonia, trachycarpus aj.
Z�livka: V�echny palmy, dokonce i ty, kter� poch�zej� ze such�ch oblast�, maj� r�dy vl�hu, proto je v�l�t� zal�v�me hojn�, t�m�� ka�d� den, v�zim� m�rn�. Zemina mus� b�t st�le vlhk�, ale ne mokr�. Konkr�tn� mno�stv� z�livky z�vis� na teplot� vzduchu. Nap��klad p�i p�ezimov�n� ve velmi chladn� m�stnosti s�teplotou kolem 5 � 7�C zal�v�me palmu velmi m�lo a velmi z��dka, nebo z�livku nahrad�me rosen�m.
Vlhkost vzduchu: Palmy pot�ebuj� pravideln� rosen�, zejm�na v�l�t�, ale i v�zim� ve vyt�p�n� m�stnosti. V�such�m vzduchu palmy velmi trp� a ztr�cej� dekorativn� atraktivitu (viz n�e). Voda na rosen� mus� b�t tepl�, listy ros�me z�obou stran.
P�esazov�n� palem
P�da � 2 d�ly lehk� hlinito-drnit� zeminy, 2 d�ly hum�zn� listovky, 1 d�l ra�elinov�ho substr�tu, 1 d�l zetlel�ho hnoje, 1 d�l p�sku a trochu d�ev�n�ho uhl�. To je velmi v��ivn� sm�s. V�chud��ch p�d�ch budou palmy �patn� r�st. P�esazov�n� prov�d�me na ja�e. Mlad� palmy do 3 let v�ku p�esazujeme ka�doro�n�, star�� ne� 3 roky po 3 � 5 letech. Palmy p�esazov�n� nemaj� p��li� r�dy, ale je-li provedeno spr�vn�, sn�ej� ho dob�e. Jednou z�podm�nek spr�vn�ho p�esazen� je v�b�r odpov�daj�c� n�doby. P�ed jej�m n�kupem si prohl�dneme ko�enov� syst�m rostliny: jestli�e se ko�eny rozrostly do ���ky sm�rem ke st�n�m kv�tin��e, pou�ijeme kv�tin�� nov�, s�v�t��m pr�m�rem. Rostou-li ko�eny p�ev�n� svisle tj. do hloubky kv�tin��e, mus� b�t nov� kv�tin�� vy���. Objev�me-li p�i p�esazov�n� nemocn� nebo po�kozen� ko�eny, odstran�me je, ani� bychom po�kodili zdrav� tk�n�. P�ed p�esazen�m se do kv�tin��e um�st� dobr� dren� a na jej� povrch d�me zetlel� ko�sk� nebo kravsk� hn�j v�3 � 8 centimetrov� vrstv�, v�z�vislosti na v�ku rostliny a rozm�ru n�doby. Pot� rostlinu d�me do kv�tin��e a zasypeme ji zeminou, kterou trochu ut�sn�me. Po p�esazen� palmy, dokonce ani ty, kter� maj� r�dy slunce, ned�v�me na p��m� slune�n� sv�tlo. Prvn� dva t�dny po p�esazen� zal�v�me m�rm�. Jestli�e ko�eny palmy hodn� vy�n�vaj� z�kv�tin��e, oblo��me je mechem. Proto�e se dosp�l� palmy p�esazuj� po n�kolika letech a �iviny spot�ebov�vaj� rychle, doporu�uje se ka�doro�n� (pokud to umo��uje ko�enov� syst�m), odstranit nejv�ce vy�erpanou svrchn� vrstvu p�dy a nahradit ji �erstvou v��ivnou zeminou (m��e b�t se zetlel�m hnojem, kter� na rozd�l od �erstv�ho nep�chne).
Hnojen� palem
P�ihnojujeme v�p��pad�, �e rostlina je zdrav� a nach�z� se v�obdob� r�stu. Je-li palma od jara na venkovn�m stanovi�ti, prov�d�me od kv�tna do srpna ka�d� t�den hnojivov� z�livky. Je-li palma v�m�stnosti, hnoj�me po dvou t�dnech. Hnoj�me pot�, co je zemn� bal zalit a nasycen vodou. Hnojit m��eme libovoln�m koupen�m hnojivem ur�en�m pro palmy (kupujeme je v�kv�tin��stv� po porad� s�prodava�em).
Hygiena: Abychom zabr�nili napaden� palem physopody, m�icemi a jin�mi �k�dci, je nezbytn� pravideln� ot�rat jejich listy vlhkou houbou. Listy nevelk�ch rostlin je mo�n� pono�it do tepl� vody s�roztokem he�m�nku nebo zelen�ho m�dla. Po n�jak� dob� rostlinu omyjeme �istou teplou vodou. Palmy pravideln� ros�me, v�l�t� vyn��me na d隝 nebo doma pod sprchu - pokud to rozm�ry rostliny dovoluj�.
Mno�en� palem
Palmy m��eme rozmno�ovat semeny, co� je obt�n� a ne v�dy �sp�n�. Semena palem toti� pom�rn� rychle ztr�cej� kl��ivost. Ve vyh��van� p�d� vykl��� v�pr�m�ru za 20 � 30 dn� (livistonie, washingtonia, sabal, trachycarpus), semena skladovan� 3 � 4 roky vzejdou za 2 � 4 m�s�ce. Proto kupujeme pouze �erstv� semena, nejl�pe v�kv�tin��stv�.
P�ed vysazen�m je t�eba tvrdou slupku velk�ch semen opatrn� na��znout a nepo�kodit p�i tom samotn� semeno, mal� semena s�tvrdou slupkou m���me 3 � 4 dny v�tepl� vod� (30 � 35�C). Semena s�z�me koncem zimy nebo po��tkem jara. P�ed set�m se semena namo�� na 2 � 3 dny do tepl� vody. Kv�tin��e pro v�sadbu sazenic nemaj� b�t vy��� ne� 15 cm, jinak ko�eny rostou p��li� do d�lky. Dno kv�tin��e mus� m�t jeden nebo n�kolik otvor� pro odtok vody. Nejprve se do kv�tin��e d�v� dobr� dren� ze sm�si st�ep�, ���n�ho p�sku a keramzitu (m��e b�t i cihlov� dr� nebo drobn� kousky p�nov�ho plastu), pot� se nasype p�dn� sm�s slo�en� z�1 d�lu drnovky a 3 d�l� hrubozrnn�ho p�sklu. Na p�dn� sm�s se nasype �ty�centimetrov� vrstva ���n�ho p�sku, do n� se do hloubky 2 � 3 cm zasad� palmov� semena. Hustota v�sadby: 3 � 3,5 cm mezi jednotliv�mi semeny. Aby byla zaji�t�na vlhkost zeminy, p�ikr�v� se nevysokou vrstvou mechu. Optim�ln� teplota pro vykl��en� semen je 20 � 22�C, pro subtropick� palmy a� 28 - 30�C. Sazenice se denn� zal�vaj� vodou pokojov� teploty. Kdy� vykl��en�m semen�m vyroste prvn� list o velikosti 8 � 10 cm, p�esazuj� se do p�dn� sm�si v�kv�tin���ch o pr�meru 9 cm, slo�en� ze 3 d�l� drnovky, 2 d�l� listovky, 2 d�l� humusu a 1 d�lu p�sku. Na dno kv�tin��e se nasype dobr� dren�. Jestli�e m� sazenice p��li� dlouh� ko��nek, spir�lovit� ho sto��me a zasypeme zeminou. Zbytek semene neodstra�ujeme, proto�e mladou rostlinu vy�ivuje. P�du up�chujeme a sazenici dob�e zalijeme. Kv�tin�� um�st�me na tepl� a sv�tl� m�sto, ale bez p��m�ho slune�n�ho z��en�. Prvn� dva t�dny po v�sadb� sazenice zal�v�me m�rn�, tj. po 2 � 3 dnech, pozd�ji hojn�ji tj. ka�d� den nebo ob den. Mlad� palmy pot�ebuj� b�hem cel�ho roku st�lou teplotu. Prvn� rok �ivota je pro n� nejobt�n�j��, p��e o n� spo��v� v�zal�v�n�, rosen�, zasti�ov�n� a ochran� p�ed pr�vanem. Prvn� rok mlad� palmy tak� pot�ebuj� vy��� teplotu ne� dosp�l� rostliny. Z�livka mus� b�t p�im��en�, proto�e palmy nesn�ej� p�emok�en�.
|