SV�T �IVOTOPIS�
Salvador Dal� byl �pan�lsk� surrealistick� mal��. Vynikal sv�mi extr�mn�mi n�zory, jedine�n�m pohledem na sv�t a nezapomenuteln�m, v�dy rozporupln� p�ij�man�m, um�n�m.
Datum narozen�:
11. kv�tna 1904
M�sto narozen�:
Figueras, �pan�lsko
Datum �mrt�:
23. ledna 1989
�IVOTOPIS:
Salvador Dal�, jeho d�tstv� a ml�d�.
Salvador Dal� se narodil 11. kv�tna 1904 v rodin�, kter� pat�ila k tehdej�� st�edn� t��d�. Jeho otec pracoval jako st�tn� ��edn�k ve m�st� Figueras, kter� le�� zhruba 25 km od francouzsk�ch hranic.
Jeho matka, hluboce v���c� katoli�ka, vy�adovala, aby Dal� a jeho mlad�� sestra Anna-Marie pravideln� chodili do c�rkve. V�t�inu sv�ho d�tstv� Dal� pro�il v rodinn�m u mo�e, pobl� Kadakas, kde m�l mo�nost komunikovat s m�stn�mi ryb��i a poslouchat pov�dky a folklor m�stn�ho obyvatelstva.
Salvador Dal� a jeho l�ta studentsk�.
Oba rodi�e Dal�ho i jeho sestru velice milovali, a proto jim cht�li dop��t to nejlep�� vzd�l�n�. Salvador Dal� za�al studoval Academy of Fine Arts v Madridu, kde se m�l st�t akademick�m technikem. Krom� toho se Dal� zaj�mal tak� o kubismus a futurismus. V roce 1923 v�ak byl pro poru�en� k�zn� z akademie vyhn�n.
Salvador Dal� a jeho p��tel�.
Pozd�ji se Dal� seznamuje s Fredericem Garcionu Lorcou, spisovatelem, a Luisem Bu�elem, kter� se pozd�ji stal v�znamn�m kinematografem. Tyto dv� osobnosti m�li na jeho rozvoj a budoucnost velk� vliv. Dal� se tak� s nad�en�m a entuziazmem se zaj�m� o d�la Freuda a krom� toho m�l v roce 1925 prvn� samostatnou v�stavu v Barcelon�, kde p�edstavil n�kolik sv�ch maleb mo�sk�ch krajin. V roce 1928 napsal Dal� sc�n�� pro film Luise Bu�uela, s n�zvem �Andalusk� pes�. V Pa��i se setkal s Picassem. Od roku 1929 z n�ho jeho velk� nasazenost, touha a chu� se zlep�ovat a rozv�jet, d�le jeho fantastick� aktivita a talent, a tak� a� skand�ln� publicita a jeho pot�e s politick�mi skupinami, z n�ho ud�lali velice zn�mou osobnost.
Dal� a jeho d�la.
V obdob� p��t�ch n�kolika let se Dal� s v�niv�m nasazen�m v�noval sv� metod�, kterou popsal jako ''paranoicko-kritick� spont�nn� metoda iracion�ln�ch znalost�, zalo�ena na kritick�m a systematick�m c�len� ��len�ch asociac� a interpretac�. To dovedlo Dal�ho k demonstraci sv� osobn� posedlosti a fantazie odkryt�m �zkostliv� vn�man�ch skryt�ch forem uvnit� ji� existuj�c�ch v�c�, bu� n�hodn� vybran�ch, jako nap�. pohlednice, pl�ov� sc�ny a fotografick� zv�t�en�, nebo c�rkevn�m z�konem dogmaticky stanoven�ch pravidel, j�m p�ejat�ch, jako nap�. obraz s n�zvem Proso. V t�to dob� vytvo�il obrazy The Lugubrious Game (1929), The Persistence of Memory (1931) a Surrealist Objects, Gauges of Instantaneous Memory(1932).
Ochabl� tvary, neuspo��dan� a oboustrann� figury tvo�� neobvykl� vesm�r, ve kter�m se spojuj� erotika, sterkor�lnost, s fascinac� �padku. Vesm�r je tak� odra�en v jeho jin�ch prac�ch z t�to doby, v�etn� jeho symbolick�ch objekt� a b�sn�, jako nap�. La Femme visible (1930), L'Amour et la m�moire (1931), stejn� jako sc�n�� pro L'Age d'Or (1930).
Nicm�n� brzy se stalo z�ejm�, �e v jeho obrazech byl z�kladn� rozpor v Dal�ho p��stupu mez t�m, co s�m popsal jako �kritick� paranoia�, kter� se k systematick�mu v�kladu hodila, a prvkem automatismu, na kter�m jeho metoda z�visela. Breton za�al m�t brzy pochybnosti o Dal�ho �monstrech�, kter� jen vedli Dal�ho k omezen�mu, jednov�znamov�mu ch�p�n�.
Salvador Dal� a politika.
Dal�ho extr�mn� n�zory na politick� ud�losti, zvl�t� jeho fascinace Hitlerem, po�kodili jeho surrealistickou etiku, naru�ily jeho vztahy s okol�m a po roce 1934 se staly je�t� v�ce napjat�mi. Konec p�i�el v roce 1934, kdy� Dal� ozn�mil svoji politickou podporu gener�lu Francovi. Dal� se nav�c chlubil t�m, �e m�l podporu samotn�ho Freuda, kter� v roce 1938 prohl�sil, �e Dal� je jedin� zaj�mav� p��pad, jeho my�lenky a d�lo v�ak prohl�sil za nepochopiteln�. Nav�c, dle v�eobecn�ho m�n�n� ve�ejnosti byl surrealistou �par excellence�, a tuto pov�st si ve snaze ud�lat v�echno pro to, aby si ji udr�el, zachov�val prost�ednictv�m nadm�rn�ho exhibicionismu, a to v ka�d� oblasti.
Salvador Dal� a jeho n�vrat k mal��stv�.
V roce 1936 se Dal� vr�til ke klasick�mu zp�sobu malov�n�, a n�hodn� st��dal italsk�, �pan�lsk� ok�zal� styl. Od roku 1936 do roku 1948 �il ve Spojen�ch st�tech, a d�ky tomu, �e neust�le p�edstavovat svoji osobnost jako geni�ln�ho excentrika, dostal v roce 1940 od Bretona p�ezd�vku Avida Dollars, kter� vzniklo p�esmy�kou jeho jm�na.
Salvador Dal� a Gala.
V roce 1958 ve �pan�lsku m�l Dal� c�rkevn� s�atek se svoj� p��telkyn� Galou, se kterou se poprv� setkal v roce 1929, a se kterou m�l velice hlubok�, p��telsk� i l�skypln� vztah. Gala byla jeho jedinou �enou v �ivot�, jeho m�zou, jeho modelem i jeho nejefektivn�j��m agentem.
V roce 1969 je v�ak osud ji� nav�dy rozd�lil.
Salvador Dal� a jeho unik�tn� n�m�ty.
Mezit�m v jeho malov�n�, mimochodem technicky brilantn�m, byly zalo�eny my�lenky, kter� nebyly tak sm�l�, jak se na prvn� pohled zd�ly, nebo� Dal� si jako trik pro p�esv�d�en� ve�ejnosti a zv��en� prodeje vyp�j�il ke sv�m n�m�t�m prvky jadern� fyziky nebo vyn�lez stereoskopick�ho tisku. D�ky t�to inspiraci vznikly obrazy Christ of Saint John of the Cross v roce 1951 nebo Crucifixionof v roce 1954.
Salvador Dal� a socha�stv�.
V roce 1965 Dal� se zam��il na socha�stv�, ve kter�m se opakovaly tematiky jeho obraz�, jako nap�. Venus equipped with cupboard drawers (Venu�e vybavena z�suvkami), Elephants with spiders� legs (Sloni s pavou��ma nohama), Soft watches (M�kk� hodinky), kter� byly zpracovan� v bronzu nebo krystalu.
Jestli�e Dal� prohla�oval, �e Meissonier byl lep�� mal�� ne� Picasso, �e Perpignanovo n�dra�� bylo centrem sv�ta, nebo �e Franco zachr�nil �pan�lsko, bylo to p�esn� to, co lid� od n�ho o�ek�vali.
Rok 1969 byl posledn�m jejich spole�n�ho �ivota s Galou.
Salvador Dal� a jeho muzeum.
V obdob� 1969 a� 1974 se Dal� v�noval star�mu divadlu ve Figueras, kter� p�ed�lal na museum Teatro Museo Dali. Tento projekt podtrhl jeho py�nou povahu.V roce 1982 Dal� nav�dy opustil Port Lligat, ve kter�m ztr�vil ty nejlep�� roky sv�ho �ivota, a kter� cel�m sv�m srdcem miloval, a� do sv�ch posledn�ch dn�. Zem�el 23. 01. 1989.
|