SV�T �IVOTOPIS�
Leonardo da Vinci byl v�znamn�m mal��em a v�dcem, kter� ji� na konci 15. stolet� pracoval na studi�ch anatomie �lov�ka. Jeho nejslavn�j�� d�lo �Mona Lisa� je dodnes obdivovan�m artefaktem jeho nesporn� jedine�n�ho mal��sk�ho um�n�.
Datum narozen�:
15. dubna roku 1452
M�sto narozen�:
Vinci, It�lie.
Datum �mrt�:
2. kv�tna 1519
M�sto �mrt�:
Cloux, Francie.
�IVOTOPIS:
Leonardo da Vinci � jeho d�tstv� a ml�d�.
Leonardo da Vinci se narodil 15. dubna roku 1452 ve Vinci v It�lii, kousek od Florencie.
Byl nelegitimn�m synem 25-ti let�ho not��e, Ser Piera, a venkovsk� d�vky, Cateriny. Jeho otec si mal�ho klou�ka vzal hned kr�tce po jeho narozen� do opatrov�n�, zat�mco se jeho matka provdala za n�koho jin�ho a p�est�hovala se do sousedn�ho m�sta. Takto odd�len� od sebe �ili, ka�d� z nich m�l d�ti, ne v�ak jeden s druh�m, a celkem tedy Leonardovi obstarali 17 nevlastn�ch bratr� a sester.
Mal� Leonardo vyr�stal na venkov� v dom� sv�ho otce, kde m�l p��stup k u�en�m text�m, kter� vlastnili jeho p��buzn� a p��tel�. Byl tak� vystaven� dlouhodob� mal��sk� tradici rodiny da Vinci a kdy� mu bylo 15 let, jeho otec ho p�ihl�sil do u�en� do renomovan� d�ly Andrea del Verrochio ve Florencii.
Je�t� jako u�e� Leonardo demonstroval sv�j kolos�ln� talent. Jako opravdov� g�nius se v letech 1470 a� 1475 pod�lel na �etn�ch malb�ch, poch�zej�c�ch z Verrochiovsk� d�lny. Jeden z prvn�ch velk�ch Leonardov�ch zlomk� byl nap��klad and�l, j�m namalovan� na Verrochiovsk�m obraze �K�est Krista�, ze kter�ho bylo natolik z�ejm�, �e Leonardo je o mnoho lep��, ne� jeho mistr, �e se pan Verrochio �dajn� rozhodl, �e s�m ji� nikdy malovat nebude. Leonardo z�st�val ve Verrochiov� d�ln� a� do roku 1477, kdy si zalo�il vlastn� d�lnu.
Leonardo da Vinci � jeho plodn� p�soben� v Mil�n�.
V p�tr�n� po nov�ch v�zv�ch a mo�nostech a po vy���ch v�d�lc�ch vstoupil roku 1482 do slu�eb v�vody z Mil�na, opou�t�j�c� svoje p�vodn� posl�n� ve Florencii - malov�n� obrazu �Uct�v�n� T�� kr�l��. V Mil�n� str�vil cel�ch 17 let, ode�el a� v roce 1499 po ztr�t� moci v�vody Ludovica Sforzy. B�hem t�chto let Leonardo objevil sv� nov� mo�nosti a dos�hl nov�ch v��ek v�deck�ho a um�leck�ho �sp�chu.
V�voda udr�oval Leonarda v piln�m malov�n�, vy�ez�v�n� soch a navrhov�n� propracovan�ch dvorn�ch slavnost�, ale tak� nech�val Leonarda navrhovat zbran� a stav�t nejr�zn�j�� stroje a za��zen�. Od roku 1485 a� do roku 1490 Leonardo vytvo�il mno�stv� studi� o nejr�zn�j��ch subjektech, kter� zahrnovaly p��rodu, l�tac� stroje, geometrii, mechaniku, m�stsk� stavby, kan�ly a architekturu, navrhoval v�echno, od kostel� a c�rkevn�ch staveb a� po pevnosti. Jeho studie v tomto obdob� zahrnuj� n�vrhy pro pokro�ilej�� a modern�j�� zbran�, v�etn� tank� a dal��ch v�le�n�ch vozidel, r�zn�ch bojov�ch za��zen� a ponorek. B�hem tohoto obdob� Leonardo tak� vytvo�il prvn� studie anatomie. Jeho d�lna v Mil�n� byla skute�n�m rojem nejr�zn�j��ch aktivit, napln�n� mno�stv�m u��� a student�.
Le�, Leonardovy z�jmy byly natolik �irok�, �e byl nov�mi subjekty zkoum�n� �asto natolik zahlcen�, �e v zakon�en�ch sv� pr�ce selh�val a to, co za�al, ji� nedokon�il. Tento nedostatek v�sledk� m�lo za n�sledek, �e b�hem t�chto 17-ti let zakon�il pouze 3 d�la, kter� zahrnovala tak� �Posledn� ve�e�i P�n�, �Pannu Marii na sk�le�. Nav�c zanechal spoustu maleb nedokon�en�ch a mno�stv� projekt� nezrealizovan�ch, nap�.: �Velk� j�zda�. Nejv�ce �asu str�vil studov�n�m p��rodn�ch v�d bu� t�m, �e chodil do p��rody a v�ci a subjekty pozoroval, nebo t�m, �e samotn� a uzam�en� ve sv� d�ln� jednotliv� t�la roz�ez�val a hloubal o obecn�ch skute�nostech.
Leonardo da Vinci � pracuje pro slavn� patrony, nap�. Cesar Borgia, a na d�le �Mona Lisa�.
B�hem let 1490 a� 1495 rozvinul sv�j zvyk zaznamen�v�n� sv�ch studi� do pe�liv� ilustrovan�ch z�pisn�k�. Jeho pr�ce obsahovala 4 hlavn� tematiky: malov�n�, architekturu, prvky mechaniky a lidskou anatomii. Tyto studie a skicy byly slo�eny do r�zn�ch kodex� a rukopis�, kter� jsou nyn� dychtiv� sb�r�ny muzei i jednotliv�mi sb�rateli, nap�. Bill Gates ned�vno utratil 30 milion� za Kodex Leicester.
Nyn� ale zp�t do Mil�na... Po francouzsk� invazi a p�du moci Ludovica Sforzy v roce 1499, byl Leonardo nucen� za��t p�trat po sv�m patronovi. B�hem obdob� dal��ch 16 let, Leonardo pracoval a cestoval skrze celou It�lii za n�kolika zam�stnavateli, mj. pracoval tak� pro podl�ho Cesara Borgiu. Jeden rok dokonce cestoval s Borgiovskou arm�dou jako vojensk� in�en�r, a dokonce se setkal s Niccolou Machiavellim, autorem slavn�ho d�la �Princ�. Leonardo v t�to dob� dokonce konstruoval most p�es Golden Horn v Istanbulu. S pomoc� Machiavelliho dostal tak� doporu�en� pro namalov�n� obrazu �Bitva o Anghiari�.
Asi okolo roku 1503 Leonardo �dajn� za�al pracovat na slavn�m d�le �Mona Lisa�. Dne 9. �ervna 1504 obdr�el ozn�men� o smrti sv�ho otce, Ser Piera. D�ky vynal�zavosti jeho nevlastn�ch bratr� a sester byl Leonardo zbaven� jak�hokoliv d�dictv�. Smrt jeho milovan�ho str�ce, m�la za n�sledek dal�� boje o d�dictv�, tentokr�t v�ak Leonardo machinace sv�ch nevlastn�ch sourozenc� nevzdal, pustil se s nimi do boje a str�covy pen�ze a pozemek z�skal.
Leonardo da Vinci � na vrcholu sv� sl�vy v ��m�.
V letech 1513 a� 1516 Leonardo pracoval v ��m�, nad�le udr�oval svoji d�lnu a p�ij�mal nejr�zn�j�� zak�zky p��mo pro pape�e. Nad�le tak� pokra�oval ve sv�ch studi�ch anatomie a fyziologie, pape� mu v�ak pitv�n� mrtvol zak�zal.
V b�eznu roku 1516 n�sledovala smrt jeho patrona Giuliana de Medici a Leonardovi byl kr�lem Francie, Franti�kem I., nab�dnut titul �P�edn� mal��, in�en�r a architekt�. Jeho posledn�m a pravd�podobn� nejvelkorysej��m patronem a mecen�em byl tedy Franti�ek I., kter� Leonardovi poskytl dobr� bydlo s pravideln�m p��jmem a z�me�ek v bl�zkosti kr�lovsk�ho z�mku v Amboise.
A�koliv trp�l ochrnut�m sv� prav� ruky, byl Leonardo st�le schopn� malovat a u�it. Vytvo�il studie pro Pannu Marii, �Madona a d�t� se St. Anne�, d�le studie ko�ek, ko��, drak�, St. George, anatomick� studie, studie o vlastnostech vody, kresby �Potopy� a nejr�zn�j��ch stroj�.
Leonardo da Vinci zem�el 2. kv�tna 1519 v Clouxu, ve Francii. Legenda m� za to, �e kr�l Franti�ek I. st�l u jeho lo�e, a ve chv�li Leonardovi smrti, dr�el jeho hlavu v n�ru��.
|