WWW.CELYSVET.CZ - encyklopedie: pokojov� rostliny, psi, ko�ky, st�ty ___________________________________________________________________________________

�steck� kraj


SV�T NA�� ZEM�


�steck� kraj je regionem sedmi oblast�: D���n, Chomutov, Litom��ice, Louny, Most, Teplice, �st� nad Labem.


�steck� kraj - z�kladn� informace.

- Rozloha: 5 335 km2 (6 ,8 % rozlohy �esk� republiky).
- Nejvy��� m�sto: �pat� hory Kl�novec.
- Nejni��� m�sto: v�tok �eky Labe u H�enska ( 115 m n.m.) nejn�e polo�en� m�sto v �R.
- Po�et s�del: v �steck�m kraji je 354 obc�, z toho 46 m� statut m�sta.
- Po�et obyvatel: 822 133 (k 31.12.2004).
- Pr�m�rn� hustota os�dlen� : 131 obyvatel na km2.

�steck� kraj - spr�vn� �len�n�.

�steck� kraj se s�dlem v �st� nad Labem je vymezen� �zem�m okres� D���n, �st� nad Labem, Teplice, Litom��ice, Louny, Most a Chomutov. Na jeho �zem� se v sou�asn� dob� nach�z� 16 obc� s roz���enou p�sobnost�. Severn� hranice kraje je z�rove� i st�tn� hranic� se spolkovou zem� Sasko ve Spolkov� republice N�mecko. Na severov�chod� soused� s Libereck�m krajem, na z�pad� s Karlovarsk�m a z mal� ��sti i s krajem Plze�sk�m a na jihu se St�edo�esk�m krajem.

�steck� kraj - obce.

Na �zem� �steck�ho kraje se nach�z� 354 obc�. S�dlem kraje a z�rove� nejv�t�� obc� v �zem� je �st� nad Labem s 97 164 obyvateli. Podle po�tu obyvatel se kraj �ad� na p�t� m�sto v �esk� republice. Hustota obyvatel je vy��� ne� vykazuje celost�tn� pr�m�r a li�� se podle okres�. Nejhust�ji je os�dlena oblast podkru�nohorsk� hn�douheln� p�nve, ni��� zalidn�n� se nach�z� ve vy��� oblasti Kru�n�ch hor a v okresech Louny a Litom��ice, kde se vyskytuj� p�edev��m men�� venkovsk� s�dla.
Obce reprezentuj� �ivot v �steck�m kraji z pohledu n�kolika stalet�. V mnoha z nich najdeme zejm�na sakr�ln� stavby pamatuj�c� vl�du prvn�ch Habsburk�, nap��klad Rudolfa II, kter� m�l �zk� vztahy k m�stu Most.
Zejm�na ve �luknovsk� oblasti se nach�z� �ada obc�, v kter�ch se dochovala architektura takzvan�ch podst�vkov�ch dom�, staveb typick�ch pro �esko-sasko-polsk� trojzem�, nap��klad v obc�ch Doln� Ch�ibsk�, Vysok� L�pa, Jet�ichovice nebo V�emily. Podst�vkov� se t�mto dom�m, jedine�n�m v Evrop�, ��k� pro jejich specifickou konstrukci, skl�daj�c� se z vn�j��ch p��st�nn�ch sloupk� propojen�ch vodorovn�m tr�mem. Podst�vka, kter� m� tvar stla�en�ho oblouku, nese patro domu, p��padn� st�echu, podp�r� stropnice a t�m zpev�uje celou stavbu.

Zcela jin� r�z maj� zem�d�lsk� obce le��c� v polabsk� n�in�. Unik�tem mezi nimi je Stra�kov - Vodochody, nejmen�� obec kraje nebo chmela�sk� Bl�any, py�n�c� se statutem nejmen��ho evropsk�ho s�dla prvoligov�ho fotbalov�ho klubu. Jinou raritou je pov�stmi o z�zra�n�m uzdravov�n� op�eden� t�et� nejstar�� �esk� kl�ter ��du klarisek v Panensk�m T�nci na Lounsku.

NEJ� �steck�ho kraje.

- NEJzn�m�j�� pam�tky:
Unik�tn� pevnostn� m�sto Terez�n, rotunda sv. Ji�� na pam�tn� ho�e ��p, pomn�k P�emysla Or��e ve Stadic�ch, St�ekov, Hn�v�n, Hazmburk, Kada�sk� hrad, z�mky v Kl�terci nad Oh��, Kr�sn�m Dvo�e, Libochovic�ch, Duchcov� a dal��.

- NEJkr�sn�j�� m�stsk� pam�tkov� rezervace:
Kada�, Litom��ice, �atec, ښt�k.

- NEJl�kav�j�� m�sta pro sportovce:
Kl�novec, Bou���k, Kom��� V�ka, Kru�n� hory, cyklistick� stezka pod�l Labe, Ran� u Loun, Labsk� p�skovce, autodrom a hipodrom v Most�.

- NEJnav�t�vovan�j�� n�rodn� parky:
N�rodn� park �esk� �v�carsko (zna�en� cesty, t�i nau�n� stezky a 45 km zna�en�ch cyklotras).

- NEJkr�sn�j�� koup�n�:
Nechranick� p�ehrada, Kamencov� jezero, jezero Chmela�, zatopen� d�l Barbora u Old�ichova, Aquapark v Kl�terci nad Oh�� a v D���n�.

- NEJv�t�� zoologick� zahrady:
Zoologick� zahrada v �st� nad Labem a v D���n�, Podkru�nohorsk� zoopark v Chomutov�.

- NEJzn�m�j�� l�zn�:
Teplice v �ech�ch, Dub� a M�en�-L�zn�.

- NEJslavn�j�� bitva (druh�):
V okol� obc� Chlumec, P�estanov, Stradov, �andov a Telnice zu�ila v l�t� roku 1813 po Slavkovu druh� nejv�t�� bitva napoleonsk�ch v�lek sveden� na rakousk�m �zem�. Tyto ud�losti p�ipom�n� n�kolik pomn�k�. Na rozcest� silnic vedouc�ch do Stradova, Un��na a P�estanova se nach�z� tzv. Juchtov� kaple, sv�dek nel�t�j��ch boj� bitvy. Rusk� pomn�k v P�estanov� m� �ty�i bronzov� reli�fy mimochodn� kr��ej�c�ch lv�, um�st�n� u paty obelisku, a sochu bohyn� v�t�zstv� Nik�. Byl postaven� dle n�vrhu italsk�ho architekta Nobileho, z�kladn� k�men monumentu polo�il s�m car Mikul�.

- NEJzn�m�j�� historick� tradice:
�steck� kraj se m��e pochlubit hned dv�ma m�sty, k nim� se v�� star� �esk� pov�sti. P�edev��m horou ��p na Roudnicku - kdy� se praotec �ech z ��pu rozhl�dl po kraji, vid�l zemi ml�kem a strd�m opl�vaj�c�. Jeho rod �ech� se tedy v t�to zemi usadil. Dal��m takov�m pov�stn�m m�stem je obec Stadice v romantick�m �dol� �eky B�liny. �esk� kronik�� Kosmas sem p�isuzuje d�j pov�sti o zalo�en� �esk� kr�lovsk� dynastie, rodu P�emyslovc�. Dle jeho tvrzen� byl pr�v� zde b�jn� P�emysl Or�� vyzv�n, aby opustil sv�j pluh, o�enil se s kn�nou Libu�� a usedl na kn�ec� stolec.

- NEJstar�� aplikace panelov� technologie:
V letech 1904-6 byl podle pl�n� architekta J. Zeissiga z Lipska v dne�n� Horov� ulici v �st� nad Labem vybudov�n novorom�nsk� cihlov� objekt Evangelick�ho kostela apo�tola Pavla. P�i jeho konstruov�n� do�lo u n�s v�bec poprv� k aplikaci panelov� stavebn� technologie.

- NEJ-prvn� uveden� zvukov�ho filmu v �eskoslovensku:
�eskoslovensk� premi�ra prvn�ho zvukov�ho filmu se konala 26. dubna 1929 v �st� nad Labem na St�ekov� v kin� Alhambra (dne�n� �inohern� studio).

- NEJ�ikm�j�� v�:
Ve dnech 17. a 19. dubna 1945 byla p�tina m�stsk�ho centra �st� nad Labem bombardov�n�m spojeneck�mi silami tak�ka srovn�na se zem�, co� si vy��dalo v�ce ne� 500 lidsk�ch �ivot�. C�lem n�kolika ni�iv�ch n�let� se stal most, tov�rny, ��ady, obchody a restaurace, radnice, knihovna, dv� kina, t�i �koly, n�dra��, po�ta a jin� v�znamn� budovy. Zcela zni�eno bylo 572 dom� s 2754 byty a po�kozeno dal��ch 916. Od t� doby m� �st� nej�ikm�j�� v� na sever od Alp, a to u arcid�kansk�ho chr�mu Nanebevzet� Panny Marie z roku 1318 - ve v��ce 65 metr� se v� odkl�n� o 186 cm od kolm� osy.

- NEJromanti�t�j�� restaurace:
V obci Brn� je restaurace Srd��ko, velmi �asto ji nav�t�voval n�meck� spisovatel Karel May.

- NEJexoti�t�j�� park:
U z�mku ve Velk�m B�ezn�, nechal ho vybudovat Karel Chotek v anglick�m stylu se 130 vz�cn�mi stromy a ke�i. Z�mek je spjat tak� s m�stem, kde vyr�stala �ofie Chotkov�, man�elka arciv�vody Ferdinanda d�Este. Oba dva, jak n�sledn�k tr�nu monarchie, tak hrab�nka �ofie byli zavra�d�ni roku 1914 v Sarajevu. Tento incident se do zna�n� m�ry pod�lel na rozpout�n� 1. sv�tov� v�lky.

- NEJkr�sn�j�� strom:
V Nepomy�li na Podbo�ansku roste L�pa srd�it�, kter� se v roce 2002 um�stila na druh�m m�st� v sout�i Strom roku 2002. I kdy� se v�t�zem py�n� Sokolovsko, l�pa z Nepomy�le je nejkr�sn�j��m stromem �steck�ho kraje.

- NEJnesmysln�j�� asanace:
�ivot v �st� n. L. byl po roce 1948 poznamen�n nejen totalitn�m re�imem a jeho direktivn�mi metodami, ale tak� skute�nost�, �e obyvatelstvo v�t�inou p�i�lo z jin�ch m�st a postr�dalo jak�koli lok�ln� patriotismus. Tomuto my�len� odpov�daly i asanace, je� kulminovaly zejm�na v 70. a 80. letech a tak�ka zlikvidovaly historickou ��st m�sta.

- NEJzn�m�j�� tov�rna:
Johann Schicht zalo�il v �st� n. L. tov�rnu na v�robu m�dla (dnes Setuza). Pat�il ve sv� dob� vedle Bati nebo �kody k nejzn�m�j��m pr�mysln�k�m. V roce 1898 mu byl ud�len titul c�sa�sk� rada za jeho z�sluhy o rozvoj pr�myslu rakousko-uhersk� monarchie�. Pot�, co byla v roce 1911 uvedena do provozu ztu�ovna tuk� (prvn� ztu�ovna na evropsk� pevnin� v�bec a �tvrt� ve sv�t�) se akciov� spole�nost Georg Schicht stala nejv�t��m podnikem sv�ho druhu v Evrop�. V Anglii byla v�t�� mydl�rna, v N�mecku olej�rna, v Holandsku margar�nka, ale neexistoval komplex t�chto provoz� a na tak vysok� technick� �rovni, jako byl v �st� n. L.

- NEJv�t�� �esk� �eka Labe:
K p�em�n� p�irozen�ho labsk�ho toku do dne�n� podoby jako toku regulovan�ho a do zna�n� m�ry um�le p�etvo�en�ho doch�zelo postupn� po dobu v�ce ne� sta let a vych�zelo z postupn� se prosazuj�c�ho principu, �e Labe je d�le�it� dopravn� tepna, kter� jako jedin� spojuje �esk� zem� s mo�em. Z tohoto principu vych�zely v�echny �pravy �eky, kter� sm��ovaly k odstran�n� p�ek�ek omezuj�c�ch plavbu a k postupn�mu prohlubov�n� jej�ho �e�i�t�. Tyto snahy o vytvo�en� optim�ln�ch plavebn�ch podm�nek na Labi vyvrcholily grandi�zn�m pl�nem kanalizace tok� Vltavy a Labe na �seku mezi Prahou a �st�m n. L. Tento projekt se za�al realizovat od roku 1896 a byl dokon�en v roce 1936 dobudov�n�m Masarykov�ch zdymadel pod St�ekovem. Podle p�vodn�ho pl�nu zde m�l b�t vybudov�n b�n� plavebn� stupe�, podobn�m stup��m, kter� se stav�ly na �seku M�ln�k - Lovosice. Dal�� stupe� m�l b�t postaven u Prackovic. Jejich v�stavb� v�ak zabr�nilo vypuknut� 1. sv�tov� v�lky a po jej�m skon�en� do�lo k p�ehodnocen� z�m�r� a prosadila se nov� koncepce ve v�stavb� vodn�ch d�l: ta nem�la slou�it pouze plavb�, ale m�la b�t kombinov�na s vodn� elektr�rnou. A tak v roce 1923 bylo zapo�ato s tehdy nejv�t�� vodn� stavbou na �zem� �SR. V�sledkem byla zdymadla jak je zn�me dnes: 2 plavebn� komory pro �luny a hydroelektr�rna, nav�c dopln�na o p�echod pro chodce.
Toku Labe se v�ak nevyu��valo pouze pro n�kladn� p�epravu. P�i zah�jen� paroplavby na �esk�m toku Labe byly parn�ky ur�eny v�lu�n� k p�eprav� osob. A osobn� p�eprava se stala neodmyslitelnou sou��st� labsk� dopravy, a vlastn� j� z�stala dodnes i kdy� v daleko men��m rozsahu. Jej� po��tky spadaj� do 40. let 19. stolet�. Zast�vky parn�k� byly prakticky ve v�ech obc�ch, ale hlavn� proud cestuj�c�ch sm��oval do velk�ch m�st a rekrea�n�ch st�edisek. Na �esk�m toku Labe se nejv�t�� po�et cestuj�c�ch soust�edil pr�v� do �st� n. L. P�itom se nejednalo o zanedbateln� po�et, proto�e nap�. v desetilet� p�ed 1. sv�tovou v�lkou p�ijelo nebo odjelo z �st� n. L. pr�m�rn� p�es �tvrt milionu osob ro�n�, co� bylo 40 - 50 % v�ech osob p�epraven�ch parn�ky na �esk�m �seku Labe. Pro jejich pohodl� z��dila sask� spole�nost v �st� n. L. svoji vlastn� kancel�� spojenou s restaurac� a hotelem - Parn�k (Dampfschiff), kter� zah�jila provoz v roce 1862 a byla um�st�na pobl� �st� B�liny (obdobn� za��zen� se stejn�m jm�nem byla z��zena i v D���n�, H�ensku a Litom��ic�ch). P��jezdy a odjezdy parn�k� byly p�izp�sobeny hlavn�m �elezni�n�m spoj�m (do Prahy �i Teplic), byla z��zena i speci�ln� slu�ba nosi�� ap. Budova Parn�ku dodnes stoj� a pat�� k NEJzch�tralej��m�

- NEJv�t�� povodn�:
�st� n. L. bylo posti�eno n�kolika velk�mi povodn�mi, kter� zaplavily n�e polo�en� ��sti m�sta a zp�sobily zna�n� materi�ln� �kody. Posledn� velk� povode� stihla nejenom m�sto, ale i t�m�� polovinu kraje v srpnu 2002, kdy hladina Labe v �st� kulminovala na 11,9 metrech.
Historickou tabulku povodn� na doln�m toku Labe tak st�le vede vodn� katastrofa z roku 1845, kdy byly dosa�eny hodnoty 1 235 cm a pr�tok 6 300 m3. Velk� voda tehdy v �st� nad Labem zaplavila a po�kodila prakticky v�echny domy v prostoru od M�rov�ho n�m�st� k �ece a sm�rem k �ece. Sm�rem k Trmic�m a P�edlic�m se rozkl�dalo velk� jezero. D�le bylo v severn�ch �ech�ch z��sti zatopeny Litom��ice, pod hladinou �pln� zmizely Ml�kojedy, Lovosice, ve �t�t� voda zaplavila n�m�st� i kostel.
P�i t�to mimo��dn� povodni byla hladina vody asi o 1,5 m v��e ne� u v�ech dal��ch katastrof�ln�ch povodn�, kter� �st� n. L. v pr�b�hu 2. pol. 19. stolet� postihly. Jednalo se zejm�na o povodn� v letech 1862, 1867, 1876 a 1890, kter� n�le�� mezi 10 nejv�t��ch historicky dolo�en�ch labsk�ch povodn�.

- NEJmlad�� obce:
N�kolik des�tek obc� na �stecku muselo ustoupit t�b� uhl�. Jedna z nich - Vyklice - se v�ak na mapu kraje vr�t�.

- NEJkvalitn�j�� �esk� v�no:
Vinice ve Velk�ch �ernosek�ch.

- NEJuzn�van�j�� most v �R:
Mari�nsk� p�es Labe, dokon�en v roce 1998, cena se vy�plhala t�m�� na 3 miliardy korun.

- NEJzn�m�j�� ulice:
Rozhodn� �steck� Mati�n�

- NEJmysti�t�j�� m�sto:
Panensk� T�nec - z�sadn� v�znam na rozvoji a r�stu obce m�l t�neck� kl�ter klarisek, vystav�n� do roku 1280 Habartem ze �irot�na jako pod�kov�n� Ane�ce P�emyslovn�, sest�e kr�le V�clava I., za vyl��en� jeho �eny z neplodnosti. Svat� Ane�ka zde ke sklonku sv�ho �ivota i �ila a jej� zmizel� ostatky jsou v bl�zkosti kl�tera v hrobce ulo�eny. Tato skute�nost je v�ak nedolo�ena. Dal�� stavbou se kterou zapo�al prvorozen� syn Habarta - Plichta za �irot�na, nejslavn�j�� bojovn�k sv� doby, kter� bojoval za ��msk�ho kr�le, anglick�ho kr�le a kr�le Jana Lucembursk�ho, je stavba vrcholn� gotick�ho kostela, kter� se v�ak nikdy nepoda�ilo dostav�t. Tuto stavbu zalo�il na siln� pozitivn� z�n� ve tvaru k��e, kter� m� schopnost l��it a uvol�ovat depresivn� stavy.

- NEJohro�en�j�� m�sto:
St�tn� ��ad pro jadernou bezpe�nost vytipoval p�t m�st, z nich� bude vybr�no jedno pro vybudov�n� �lo�i�t� vyho�el�ho jadern�ho paliva a jadern�ho odpadu. Jedn�m z t�chto m�st je i lokalita mezi obcemi Blatno a Lubenec na Podbo�ansku.


�l�nek v r�mci spolupr�ce poskytla Z�kladn� �kola v T�eb�vlic�ch: zstrebivlice.blog.cz

___________________________________________________________________________________