WWW.CELYSVET.CZ - encyklopedie: pokojov� rostliny, psi, ko�ky, st�ty ___________________________________________________________________________________

Jiho�esk� kraj


SV�T NA�� ZEM�


Plze�sk� kraj je regionem sedmi oblast�: �esk� Bud�jovice, �esk� Krumlov, Jind�ich�v Hradec, P�sek, Prachatice, Strakonice, T�bor.


Jiho�esk� kraj - nejv�t�� m�sta.

Blatn�, �esk� Bud�jovice, Hlubok� nad Vltavou, Li�ov, Zliv, �esk� Krumlov, Horn� Plan�, Vy��� Brod, Da�ice, Slavonice, Jind�ich�v Hradec, Nov� Byst�ice, Kaplice, Milevsko, P�sek, Mirovice, P�sek, Protiv�n, Prachatice, Netolice, Volary, Sob�slav, Vesel� nad Lu�nic�, Strakonice, Volyn�, T�bor, Bechyn�, Mlad� Vo�ice, Sezimovo �st�, T�bor, Trhov� Sviny, Nov� Hrady, T�ebo�, �esk� Velenice, Suchdol nad Lu�nic�, T�n nad Vltavou, Vimperk, Vod�any.

Jiho�esk� kraj - z�kladn� informace.

- Rozloha kraje 10 055 kilometr� �tvere�n�ch.
- Po�et obyvatel 626 867.
- Po�et obc� je 623.
- Po�et okres�: 7.
- Nejv�t��m m�stem jsou �esk� Bud�jovice s t�m�� 100 tis�ci obyvateli, n�sleduje T�bor a P�sek, Jind�ich�v Hradec, Strakonice, �esk� Krumlov a Prachatice.

Jiho�esk� kraj (n�zev Bud�jovick� kraj do kv�tna 2001, p�estal platit vyhl�en�m novely z�kona ve Sb�rce z�kon�) je druh�m nejv�t��m v �esk� republice co do velikosti. Volby do krajsk�ho zastupitelstva a proces vzniku krajsk�ch org�n� byl zah�jen dnem voleb do krajsk�ch zastupitelstvech 12. listopadu 2000.
Prvn� hejtman byl zvolen 18.12.2000 (RNDr. Jan Zahradn�k). Kraj je spravov�n volen�mi z�stupci a krajsk�m ��adem.

Ozna�en� "ji�n� �echy" vypl�v� sp�e ze zem�pisn� polohy. Lze ��ci, �e ji�n� �echy jako takov� vymezuje �zem� 2 kraj� z let 1654 - 1751, tedy Pr�che�sk�ho a Bechy�sk�ho, resp. po jejich rozd�len� �zem� 3 kraj� z let 1751 - 1849, tj. Pr�che�sk�ho, Bud�jovick�ho a T�borsk�ho.

Jejich �zem� zahrnovalo na z�pad� i Su�icko a Hora��ovicko a tedy de facto v�t�inu �umavy (dnes rozd�lena mezi Plze� a �esk� Bud�jovice). V�chodn� hranice v�dy respektovala zemskou hranici �ech a Moravy. K prvn�mu um�l�mu z�sahu do�lo v roce 1851 se vznikem krajsk�ch vl�d, pozd�ji ��ad�.

��st ji�n�ch �ech spadala pod Plze�, naopak ��st st�edn�ch �ech zase pod Bud�jovice. Ov�em v�chodn� hranice z�stala zachov�na, tedy st�le byla respektov�na zemsk� hranice.

Rozd�len� na �echy a Moravu p�etrvalo stalet�, ob� sv�tov� v�lky, protektor�t. Nep�e�ilo v�ak rok 1948. K ��ste�n� n�prav� v�chodn� hranice kraje do�lo v roce 1960 - vznik� Jiho�esk� kraj. Kraj kter� po 12 letech op�t zab�r� v�t�inou oblasti ozna�ovanou za ji�n� �echy.

V roce 2000 vznik� z�konem o V�SC kraj Bud�jovick�. Ten nezahrnuje celou oblast "ji�n� �echy", k tomu mu chyb� p�inejmen��m v�t�ina Pelh�imovska, tedy i Pacovsko. Tolik stru�n� v�voj.

Stopy stalet� p��tomnosti �lov�ka se tu t�m�� v�udyp��tomn� prol�naj� s t�m�� nedot�en� p�sob�c� p��rodnost� a dod�vaj� t�to dnes velmi ��dce os�dlen� krajin� zvl�tn� tajemnost a kouzlo, a� jsou to tak zn�m� d�la, jako Schwarzenbersk� plavebn� kan�l spojuj�c� povod� Vltavy a Dunaje v ji�n� ��sti �umavy nebo Vchynicko-Tetovsk� kan�l u Srn� anebo "jen" prost� p�sobiv� upom�nky p��tomnosti �lov�ka jako hr�ze kamenn�ch snos� �i t�eba stromo�ad� horsk�ch je��b� pod�l cest v odlehl�ch kon�in�ch horsk� �umavy.

P�es doby bohat� historie skl��stv�, nam�hav�ho osidlov�n� i zem�d�lstv�, pov�le�n�ho vys�dlen� obyvatelstva p�vodn�ho i p�ist�hovalectv� novodob�ho v�etn� dlouhodob�ho znep��stupn�n� pohrani�n�ch kon�in se �umava do�kala i postupn�ho uzn�v�n� sv� p��rodn� v�jime�nosti. Symbol �umavsk�ho "Lesa" - Boub�nsk� prales na svaz�ch Boub�na je chr�n�n u� od r.1858, dal�� p��rodn� rezervace n�sledovaly - �ern� a �ertovo jezero, Bukov�, Jezern�, Rokytsk� �i Mlyn��sk� sla�, Mrtv� luh a �ada dal��ch, vesm�s zbytk� pralesovit�ch les� a ra�elini��.

V r.1963 byla �umava vyhl�ena nejv�t�� chr�n�nou krajinnou oblast� (CHKO) b�val�ho �eskoslovenska o rozloze 163 000 ha, od r.1990 je spolu s Krkono�emi, K�ivokl�tskem, T�ebo�skem a P�lavou "Biosf�rickou rezervac�" a od r.1991 tvo�� nejcenn�j�� ucelen� centr�ln� ��sti CHKO �umava o rozloze 69 000 ha plo�n� nejv�t�� n�rodn� park �esk� republiky - N�rodn� park �umava.

Jiho�esk� kraj - �esk� Bud�jovice - krajsk� m�sto.

Velkorys� zalo�en� �esk�ch Bud�jovic uprost�ed kotliny na soutoku �ek Vltavy s Mal�� bylo d�lem P�emysla Otakara II., panovn�ka kter� usiloval o vytvo�en� vnit�n� stmelen�ho st�tu. Kr�lovsk� m�sto, jeho� d�jiny se po��naj� od roku 1265, bylo obda�eno �estn�mi v�sadami a stalo se v brzku k�i�ovatkou obchodn�ch cest spojuj�c� �echy s Podunaj�m.

Rozlehl� �tvercov� n�m�st�, neb�vale �irok� ulice a v�stavn� domy sv�d�ily o jeho sv�tsk�ch p�ednostech, kde�to nejstar�� stavba, dominik�nsk� kl�ter, poukazovala i na vy��� hodnoty, k nim� se m�li obyvatel� up�nat.

Chr�n�no kr�lovskou p��zn� a dob�e spravov�no sv�mi radn�mi m�sto bohatlo a vzkv�talo. Trval� vzestup m�sta nep�eru�ily ani husitsk� v�lky, v nich� z�stalo v�rn� katolick� stran�, ani s�rie pohrom v n�sleduj�c�m stolet�, kdy bylo posti�eno po��ry, zem�t�esen�m povodn� a morovou epidemi�. �padek nastal a� vlivem t�icetilet� v�lky.

Jiho�esk� kraj - �eskobud�jovicko.

ROZLOHA: 162 540 ha, PO�ET OBYVATEL: cca 177 600

Okres le�� uprost�ed kraje, hrani�n� se v�emi okresy kraje a s Rakouskou spolkovou republikou.

�eskobud�jovick� okres je druh�m nejv�t��m a z�rove� nejlidnat�j��m v kraji. Okresn�m m�stem jsou t�m�� stotis�cov� �esk� Bud�jovice, kter� jsou rovn� krajsk�m a statut�rn�m m�stem. Historick� j�dro m�sta je m�stskou pam�tkou rezervac�.

V�t�� ��st okresu zab�r� tzv. �eskobud�jovick� p�nev (t�hnouc� se od Vod�an a� k �esk�m Bud�jovic�m, �irok� cca 15 km) a T�ebo�sk� p�nev. Ob� p�nve jsou od sebe odd�leny Li�ovsk�m prahem.

Poho��: na jihu a jihov�chod� je okres ohrani�en Novohradsk�mi horami, kter� z�rove� tvo�� hranici s Rakouskou spolkovou republikou; p�edh���m Novohradsk�ch hor (CHKO; Kamenec 1072 m n.n., �of�nsk� prales (okres �esk� Krumlov), Ter�ino �dol�) je Sob�novsk� vrchovina (tzv. Slepi�� hory; vrcholy Kohout 870 m n.m. a Vysok� k�men 860 m n.m. jsou ji� v �eskokrumlovsk�m okrese). Na jihoz�pad� ohrani�uje okres masiv Blansk�ho lesa (CHKO, v�ce viz �eskokrumlovsk� okres). V podh��� Blansk�ho lesa je na sam� hranici okres� zn�m� vrch Kluk (741 m n.m.).

Vodstvo: �eky Vltava, Mal�e, Lu�nice (v�e pravostrann� p��tok Vltavy), Stropnice (pravostrann� p��tok Mal�e). V�znamn� rybn�ky: Bezdrev (450 ha, nejv�t�� v okrese, z r. 1480), Deht��, Pa�ick�, Munick�, Vlhavsk�. Spolu s T�ebo�skem (Jind�ichohradeck� okres) m� nejv�t�� po�et rybn�k� v �R.

Doprava: D�le�it�m uzlem jsou �esk� Bud�jovice, kter�mi proch�z� v�echny hlavn� i �elezni�n� tahy. Okresy prot�n� od severu k jihu silnice I/3 E55 (Praha - �esk� Bud�jovice - Linec), od v�chodu na z�pad prot�n� okres silnice E49 (I/34 a I/20, V�de� - �esk� Bud�jovice - Plze�).

Leti�t�: �esk� Bud�jovice - Plan� (vojensk�), Hos�n (sportovn� s mo�nost� p�ist�v�n� mal�ch soukrom�ch letadel; z�kladna leteck� z�chrann� slu�by).

Hrani�n� p�echody s Rakouskem: Nov� Hrady / Pyhrabruck.

Vybran� m�sta a obce: �esk� Bud�jovice, Hlubok� nad Vltavou, Nov� Hrady, Trhov� Sviny, Borovany, Li�ov, Zliv. ��st obce Jankov - Hola�ovice, jsou na seznamu sv�tov�ho kulturn�ho d�dictv� UNESCO (lidov� architektura).

Jiho�esk� kraj - �eskokrumlovsko.

ROZLOHA: 161476 ha, PO�ET OBYVATEL: cca 58 700

Okres le�� v ji�n� ��sti kraje, hrani�n� s �eskobud�jovick�m a Prachatick�m okresem a Rakouskou spolkovou republikou.

�eskokrumlovsk� okres je t�et�m nejv�t��m v kraji, ale jeho zalidn�n� je nejni��� v �esk� republice. Po�tem obyvatel je p�edposledn�m v kraji. Okresn�m m�stem je zhruba 15 tis�cov� �esk� Krumlov. M�sto je v�znamnou pam�tkou rezervac�, kter� je spolu s m�stu v�vod�c�m z�mkem a hradem na seznamu sv�tov�ho kulturn�ho d�dictv� UNESCO. Ji�n� a jihov�chodn� hranice okresu je z�rove� hranic� s Rakouskou spolkovou republikou.

Okres se vyzna�uje zejm�na svou hornatost�, velk�m po�tem les�, kter� zab�raj� v�ce ne� polovinu jeho rozlohy. Na �eskokrumlovsku lze objevit i celou �adu pam�tek a pam�tkov�ch objekt�. Velkou ��st okresu mezi Blansk�m lesem a Horn� Planou u Lipensk� p�ehradn� n�dr�e zab�r� vojensk� v�cvikov� prostor Boletice.

Poho��: Severn� ��st okresu ohrani�uje Blansk� les (CHKO, Kle� 1083 m n.m., lanov� dr�ha, rozhledna).

Z�padn� ��st okresu tvo�� podh��� �umavy (vojensk� prostor Boletice, Kn�ec� stolec 1226 m.n.m.) a jihoz�pad ji� samotn� �umava (CHKO, V�tk�v k�men 1035 m n.m., z��cenina hradu, Kramol�n - ly�a�sk� are�l Lipno nad Vltavou).

Jih okresu je tvo�en pahorkatinou a z��ezy �ek Vltavy a Mal�e. P�edh���m Novohradsk�ch hor na jihov�chod� okresu (CHKO; Kamenec 1072 m n.n., �of�nsk� prales, Ter�ino �dol� (okres �esk� Bud�jovice)) je Sob�novsk� vrchovina (tzv. Slepi�� hory; vrcholy Kohout 870 m n.m. a Vysok� k�men 860 m n.m.).

Vodstvo: �eky Vltava, Mal�e (tvo�� 15 km �sek ji�n� hranice s Rakouskem, pramen� v Rakousku v lesnat�ch svaz�ch hory Viehberg (1114 m n.m., nejvy��� vrchol Novohradsk�ch hor), �ern�.
V�znamnou vodn� plochou je �doln� p�ehradn� n�dr� Lipno I z let 1950-59 (plocha 4659 ha, d�lka 40 km, ���ka 16 km, vodn� elektr�rna). �eka Vltava je v �seku Soumarsk� most (u Lenory, okres Prachatice) a� Nov� Pec a Vy��� Brod - �esk� Krumlov - �esk� Bud�jovice r�jem pro milovn�ky vodn� turistiky a v letn� sez�n� doslova vod�ckou d�lnic�.

Doprava: Okresy prot�n� od severu k jihu silnice I/3 E55 (Praha - �esk� Bud�jovice - Kaplice - Doln� Dvo�i�t� - Linec), od severu na jihoz�pad vede druh� nejv�znamn�j�� silnice v okrese I/39 spojuj�c� okresn� m�sto s �esk�mi Bud�jovicemi, �ernou v Po�umav�, Lipenskou p�ehradn� n�dr��, Horn� Planou a d�le Volary.

Hrani�n� p�echody s Rakouskem: Doln� Dvo�i�t� / Wullovitz, Horn� Dvo�i�t� / Summerau (�elezni�n�), Stud�nky / Weigetschlag, P�edn� V�to� / Guglwald (ne TIR), Zadn� Zvonkov� / Sch�neben (p��, cyklist�, mal� motocykly), Koranda / St. Oswald (p��, cyklist�), Je�ov� / Iglbach (p��, cyklist�).

Vybran� m�sta a obce: �esk� Krumlov, Kaplice, Vele��n, Horn� Plan�, Lou�ovice, V�t�n�, Vy��� Brod.

Jiho�esk� kraj - Jind�ichohradecko.

ROZLOHA: 194372 ha, PO�ET OBYVATEL: cca 94 000

Okres le�� v jihov�chodn� ��sti kraje, hrani�� s �eskobud�jovick�m a T�borsk�m okresem a Jihlavsk�m krajem a Rakouskou spolkovou republikou.

Jind�ichohradeck� je nejv�t��m okresem v kraji i cel� republice. Po�et obyvatel je v okrese t�et� nejvy��� v kraji. Okresn�m m�stem je historick� m�sto Jind�ich�v Hradec s 23 tis�ci obyvateli. Centrum Hradce je m�stskou pam�tkou rezervac� a m�stu sam�mu dominuje z�mek jakoby vystupuj�c� s rybn�ku Vajgar.

Krajina a p��roda okresu je velmi bohat�. Z�pad a jihoz�pad okresu je typickou rovinatou krajinou T�ebo�sk� p�nve (CHKO T�ebo�sko) s �etn�mi rybn�ky a na jihu pak p�skovnami a lesy. Jihov�chod okresu je naz�v�n �esk� Kanada. �esk� Kanada je m�rn� kopcovit� oblast pln� les�, pam�tek a nechyb� ani rybn�ky. Oblast� nav�c proch�z� kouzeln� �zkokolejn� �eleznice. V�chod a severov�chod okresu ji� pat�� od �eskomoravsk� vrchoviny.

Vodstvo: �eka Lu�nice pramen� na rakousk� stran� Novohradsk�ch hor, prot�k� �esk�mi Velenicemi, T�ebon�, sm�rem k Vesel� nad Lu�nic� a T�boru.

Hrani�n� p�echody s Rakouskem: �esk� Velenice / Gm�nd, �esk� Velenice (l�vka) / Gm�nd (p��, cyklist�), �esk� Velenice / Gm�nd (�elezni�n�), Hal�mky / Neunagelberg, Chlum u T�ebon� / Schlag (p��, cyklist�), Nov� Byst�ice / Grametten, Slavonice / Fratres.

Vybran� m�sta a obce: Jind�ich�v Hradec, T�ebo�, Da�ice, Chlum o T�ebon�, Karda�ova �e�ice, Nov� Byst�ice, Nov� V�elnice, Slavonice, Studen�, Suchdol nad Lu�nic�.

Jiho�esk� kraj - P�secko.

ROZLOHA: 113 806 ha, PO�ET OBYVATEL: cca 71 000
GEOGRAFICK� POLOHA: Okres le�� v severoz�padn� ��sti kraje, hrani�� s �eskobud�jovick�m, T�borsk�m, Strakonick�m a Prachatick�m okresem a St�edo�esk�m krajem.

P�seck� okres je co do velikosti i po�tu obyvatel pr�m�rn�m v kraji. Okresn�m m�stem je P�sek s 30 tis�ci obyvateli. U n�m�st� se nach�z� b�val� hrad a m�stu dominuje d�kansk� kostel. B�ehy �eky Otavy spojuje n� nejstar�� kamenn� most.

Krajinu okresu v�znamn� ovliv�uj� �eky Vltava a Otava. Zat�mco ji�n� od m�sta nenajdeme p��li� les� a u Protiv�na ji� za��n� rovinat� �eskobud�jovick� p�nev, v�chod a jihov�chod okresu tvo�� P�seck� hory, kter� od sebe odd�luj� �dol� �ek Vltavy a Otavy. P�seck� hory jsou v�znamn�m komplexem sm�en�ch les�.

Vodstvo:okresu dominuj� �eky Otava a Vltava nad jejich� soutokem severn� od P�sku byla v roce 1963 dokon�ena p�ehradn� n�dr� Orl�k (plocha 2732 ha, hloubka a� 74 m, objem vody 716,56 mil. metr� krychlov�ch - tj. nejv�ce v �R, vodn� elektr�rna).

Vybran� m�sta a obce: P�sek, Milevsko, Protiv�n.

Jiho�esk� kraj - Prachaticko.

ROZLOHA: 137481 ha, PO�ET OBYVATEL: cca 51 500
GEOGRAFICK� POLOHA: Okres le�� v jihoz�padn� ��sti kraje, hrani�� s �eskobud�jovick�m, �eskokrumlovsk�m a Strakonick�m okresem a Plze�sk�m krajem a Rakouskou spolkovou republikou a N�meckou spolkovou republikou.

Prachatick� okres je druh�m nejmen��m v kraji. Po�tem obyvatel posledn�m v kraji. Okresn�m m�stem jsou Prachatice s 12 tis�ci obyvateli. Zachoval� historick� j�dro je m�stskou pam�tkou rezervac�. Ji�n� hranice okresu je z�rove� hranic� s N�meckou i Rakouskou spolkovou republikou.

V�t�� ��st plochy okresu zab�r� �umava (CHKO a NP) a tedy lesy. Sm�rem na Strakonice, Bavorov se krajina postupn� m�n� v typickou rovinatou jiho�eskou krajinu, ov�em bez rybn�k�.

Poho��: St�ed, jih i z�pad okresu tvo�� poho�� �umavy. Nejvy���m vrcholem okresu je Plech� (1378 m n.m.) na sam� st�tn� hranici s N�meckem. V�znamn�m vrcholem je t� Lib�n (1096 m n.m.) ji�n� od okresn�ho m�sta (rozhledna) a Boub�n (1362 m n.m., Boub�nsk� prales). V�znamn�m ly�a�sk�m st�ediskem okresu i cel� ji�n� ��sti �umavy je Chur��ov (1119 m n.m.) nedaleko obce Stachy (sjezdovky mezi osadami Zadov a Chur��ov).

Vodstvo: �eka Vltava: Tepl� Vltava pramen� na �pat� �ern� hory (1315 m n.m) nedaleko Bu�iny na Kvildsku. K Tepl� Vltav� u Lenory p�ipojuje �asnice a tzv. Mrtv�m luhu u �ern�ho k��e p�it�k� Studen� Vltava. V�znamn�m vodn�m tokem je tak� �eka Blanice, kter� nap�j� vodn� n�dr� Husinec a pot� pokra�uje severn� p�es Bavorovo do Vod�an a p�ed P�skem se m�n� v pravostrann� p��tok Otavy.

Hrani�n� p�echody s Rakouskem: Ple�n� jezero / Holzschlag (pro p��).

Hrani�n� p�echody s N�meckem: Str�n� / Philippsreuth, Sto�ec (Nov� �dol�) / Haidm�hle (p��, cyklist�, mal� motocykly), T��stoli�n�k (Nov� �dol�) / Dreisessel (p��), �esk� �leby / Bischofsreuth (p��, cyklist�), Bu�ina / Finsterau (p��, cyklist�).

Vybran� m�sta a obce: Prachatice, Vimperk, Volary, Netolice, Vlachovo B�ez�.;

Jiho�esk� kraj - Strakonicko.

ROZLOHA: 103173 ha, PO�ET OBYVATEL: cca 70 600
GEOGRAFICK� POLOHA: Okres le�� z z�padn� ��sti kraje, hrani�� s �eskobud�jovick�m, P�seck�m a Prachatick�m okresem a St�edo�esk�m a Plze�sk�m krajem.

Strakonick� okres je nejmen��m v kraji. Po�tem obyvatel t�et� nejmen�� v kraji. Okresn�m m�stem jsou pr�myslov� Strakonice s 25 tis�ci obyvateli. M�stu dominuje hrad nad soutokem Otavy a Voly�ky s typickou v��. Strakonicko je zn�m� i specifickou lidovou hudbou reprezentovanou dud�ky.

Jih a jihoz�pad okresu se postupn� m�n� v podh��� �umavy s p�ib�vaj�c�mi lesy. Naopak na z�pad� okresu (Vod�ansko) za��n� rovinat� �eskobud�jovick� p�nev s rybn�ky. Sever okresu tvo�� tzv. Blatensk� pahorkatina s �etn�mi rybn�ky.

Vodstvo: �eka Otava (p�it�k� od Hora��ovic z Plze�sk�ho kraje - okresu Klatovy, prt�k� okresn�m m�stem a sm��uje na severov�chod k historick�mu P�sku. Otava je v l�t� hojn� sj�d�na vod�ky, v�t�inou od Su�ice k P�sku. D�le Blanice a Voly�ka.

Vybran� m�sta a obce: Strakonice, Vod�any, Blatn�, Bavorov, Volyn�.

Jiho�esk� kraj - T�borsko.

ROZLOHA: 132710 ha, PO�ET OBYVATEL: cca 103 300
GEOGRAFICK� POLOHA: Okres le�� v severn� ��sti kraje, hrani�� s �eskobud�jovick�m, P�seck�m a Jind�ichohradeck�m okresem, Jihlavsk�m a St�edo�esk�m krajem.

T�borsk� okres je co do velikosti pr�m�rn�m v kraji. Po�tem obyvatel ale druh� nejv�t��. Okresn�m m�stem je historick� m�sto T�bor s 37 tis�ci obyvateli. Centrum T�bora je m�stskou pam�tkou rezervac�.

Krajinu okresu je na jihu tvo�ena typickou jiho�eskou rovinou, zejm�na v okol� Vesel� nad Lu�nic�, kde se nach�z� �etn� rybn�ky a tzv. Veselsk� p�skovny. Sever a z�pad okresu je pahorkatinou.

Vodstvo:okresem prot�k� �eka Lu�ince, kter� p�it�k� k T�boru od jihu (Sob�slav, Vesel�) a v T�bo�e m�n� sv�j sm�r na jihoz�pad a pod T�nem nad Vltavou se st�v� pravostrann�m p��tokem Vltavy. Lu�nice je atraktivn� vod�ckou �ekou.

Vybran� m�sta a obce: T�bor, Sob�slav, Bechyn�, Sezimovo �st� , Vesel� nad Lu�nic�, Plan� nad Lu�nic�, Mlad� Vo�ice, Jistebnice).

Jiho�esk� kraj - Lipensk� p�ehrada - Nejzn�m�j�� vodn� d�lo.

Krajina na horn�m toku Vltavy, kde m� �eka mal� sp�d, trp�vala �ast�mi povodn�mi p�i jarn�m t�n� i letn�ch bou�k�ch. Ji� koncem 19. stol. se objevily prvn� my�lenky na obnoven� jezera, kter� se v t�to krajin� v prav�ku rozl�valo. V povod� Vltavy mezi pramenem nad Kvildou a �ertovou st�nou m�lo b�t zbudov�no 26 vodn�ch n�dr��, kter� by byly schopny zadr�et v�echny nebezpe�n� vodn� p��valy. Dal�� pl�ny vznikly ve t�ic�t�ch letech, ale teprve po druh� sv�tov� v�lce se skute�n� za�alo s v�stavbou. V l. 1950-59 byla vybudov�na zemn� sypan� hr�z o v��ce 25 m a d�lce 282 m. V hloubce 150 m pod dnem n�dr�e je ve sk�le hydrocentr�la s Francisov�mi turb�nami. Od nich proud� voda 3,5 km dlouh�m podzemn�m tunelem pod horou Lu� do vyrovn�vac� n�dr�e nad Vy���m Brodem, kde jsou ve druh� hydroelektr�rn� instalov�ny Kaplanovy turb�ny. S napou�t�n�m jezera se za�alo v �noru 1958, siln� obleva v tu dobu naplnila �dol� vodou b�hem n�kolika dn�. Vodn� plocha rozlohy kolem 5000 ha dosahuje d�lky az 44 km a ���ky v n�kter�ch m�stech a� 4 km. Vodn� hladina p�ehradn�ho jezera kol�s� kolem k�ty 717 m. V roce 1959 sem byly dod�ny dv� motorov� lod� a upraveny b�ehy, tehdej�� l�to zde za�ala prvn� rekrea�n� sez�na.

Jiho�esk� kraj - Boub�nsk� prales.

�umava m�la je�t� v minul�m stolet� m�sta, kam nevkro�ila lidsk� noha. Posl�ze je zjistilo, �e zde jsou je�t� pralesy s neoby�ejn� mohutn�mi smrky, jedlemi a buky. Ve t�ic�t�ch letech minul�ho stolet� byla pod ji�n�m svahem Boub�na um�le vytvo�ena vodn� n�dr�. S jej� pomoc� bylo um�le zvy�ov�no mno�stv� vody v Kaplick�m potoce, aby se tak mohlo dopravovat vyt�en� d�evo a� do Lenory y z d�vodu velk�ch v�trn�ch polom�, such�ch l�tech a kalamit� zp�soben� k�rovcem.
Rezervac� byla prohl�ena plocha o 141 ha, po kalamit�ch v sedmdes�t�ch letech minul�ho stolet� nezbylo, ne� tuto plochu zmen�it na lesn� odd�len� o velikosti 47 ha. V roce 1958 byla ochrana roz���ena i na okoln� les, dnes je tedy rezervace velk� p�es 600 ha. Vlastn� rezervac� je plocha mezi Lukenskou silnic� a Kaplick�m potokem a� k jez�rku.

Aby se zamezilo �kod�m, zp�soben�m jelen� zv��� i n�v�t�vn�ky, bylo nutn� tuto ��st uzav��t. Prohl�dkov� trasa vede po okraji rezervace. Nejzaj�mav�j�� jsou zvl�t� smrky na ch�dov�ch ko�enech, kter� vznikly, kdy� mlad� strom obr�stal t�lo sv�ho padl�ho p�edch�dce. Z obrovit�ch tlej�c�ch kmen� po patn�cti, dvaceti letech vyr�staj� semen��ky nov�ch smrk�. M�tiny vznikly hromadn�m zhroucen�m n�kolika mohutn�ch p�est�rl�ch strom�. Z prohl�dkov� trasy lze mo�no zhl�dnout dev�tsil s jeho typick�mi listy a skupiny kapradin, tak� zde roste podb�lice alpsk�, kvete d��patka horsk�, ma�inka vonn�, koko��k p�eslenit�.

Jiho�esk� kraj - hrad Hlubok� nad Vltavou.

Zalo�en� hradu se p�ipisuje ���ovi, zakladateli star�ch Bud�jovic, i kdy� jeho p�vodn� pojmenov�n� Fronburg (P�n�v hrad) sv�d�� sp�e o kr�li jako stavebn�kovi. Hlubok� vstoupila do d�jin a� r. 1285, kdy panstv� vl�dl V�tek, bratr Z�vi�e z Falken�tejna.

Po smrti P�emysla Otakara II. V�tkovci vyu�ili t�k� politick� situace a domohli se nejvlivn�j��ho postaven� v zemi. �len rodu Z�vi� z Falken�tejna se o�enil s kr�lovou vdovou Kunhutou a na�as vl�dl m�sto mladi�k�ho V�clava II.

Po smrti kr�lovny Kunhuty uv��il V�clav II. pomluv�m pansk� skupiny a dal sv�ho ot��ma uv�znit v Praze s obvin�n�m z velezrady. Aby z�skal hrady Z�vi�ov�ch stoupenc�, dal ho kr�l vodit s vojskem od hradu ke hradu s pohr��kou, �e Z�vi� bude popraven, nevzd�-li se hrad do rukou kr�le.

U Hlubok� v�ak vojsko narazilo na odpor Z�vi�ova bratra V�tka, kter� pohr��ce neuv��il a odm�tl hrad vydat. V�voda opavsk� Mikul�, nevlastn� kr�l�v bratr, dal Z�vi�e s v�dom�m kr�le r. 1290 na tzv. Pokutn� louce p�ed Hlubokou popravit.

Schwarzenbergov� si budovali na Hlubok� skute�n� reprezentativn� a pohodln� s�dlo. V t�to dob� se u v�de�sk�ho dvora uj�m� francouzsk� �lechtick� kultura libuj�c� si v ceremoni�lech, plesech a lovu. chyb�j�c� st�je, stodoly a psince byly postaveny m�sto str�en�ch zd� opev�ovac�ho syst�mu a pod z�mkem byl zalo�en mal� francouzsk� par��k. V t�to dob� z�stal z�mek Hlubok� nezm�n�n a� do r. 1841, kdy byl p�estav�n do dne�n� romantick� podoby.

Jan Adolf II. se svou chot� Leonorou Lichten�tejnovou podnikl v letech 1825 a� 1838 n�kolik cest do pr�myslov� vysp�l� a v Evrop� m�dn� Anglie. Tam se kn�ec� man�el� sezn�mili s tudorskou al�b�tinskou architekturou. Kn�na Leonora byla obzvl�t� uchv�cena kr�lovsk�m z�mkem Windsorem, a tak m�la b�t Hlubok� vystav�na v gotick�m stylu podle vzoru kr�lovsk�ho z�mku Windsoru.

V r. 1855 byla p�estavba z velk� ��sti dokon�ena a kn�ec� man�el� zde op�t mohli bydlet. V r. 1871 zasadil n�sledn�k tr�nu arciv�voda Rudolf na 2. n�dvo�� z�v�re�n� k�men. Celkov� vzhled dokon�ila rozlehl� j�zd�rna s p�idru�enou ko��rovnou, spojen� se z�mkem a zimn� zahradou. Na m�st� zbo�en�ch hospod��sk�ch budov a p�ilehl�ch pol�ch vznikl rozs�hl� anglick� park, kam jen v r. 1851 bylo vys�zeno 11 597 strom� a 2180 ke��.

Interi�ry hlubock�ho z�mku byly za��zeny podle pozdn�ho slohov�ho obdob� anglick�ch renesan�n�ch s�del - doby al�b�tinsk� a jakob�nsk�. Pro st�edn� Evropu nov� a neobvykl� byl typ anglick�ch ark��ov�ch oken z drobn�ch sklen�n�ch tabulek spojovan�ch olovem a dopln�n�ch na skle malovan�mi erby. Reprezentaci byl pod��zen v�b�r n�bytku, obraz� a ostatn�ch dopl�k�, v�etn� bohat� �ezan�ho d�ev�n�ho oblo�en� st�n a mno�stv� vz�cn�ch zbran� a zbroje ve zbrojnici. V b�val� j�zd�rn� je dnes um�st�na Al�ova jiho�esk� galerie.

V nedalek� obo�e se ukazuje hlubok� br�zda, kter� se ��k� �ertova strouha. Podle pov�sti ji vyoral ��bel se zap�a�en�m spr�vcem hlubock�ho panstv� de Bossim. Pr� za sv�ho �ivota natolik zu�oval poddan�, a� byl proklat.

Jiho�esk� kraj - dal�� zaj�mavosti:

Medv�d� stezka - nau�n� stezka na zalesn�n�ch svaz�ch Pern�ku, vedouc� od �elezni�n� zast�vky Ovesn� kolem skaln�ch �tvar�, Medv�d�ho kamene, kde byl r. 1856 zast�elen posledn� �umavsk� medv�d, a� k �elezni�n� stanici �ern� k��. Cestu lemuj� bizarn� skaln� �tvary, vznikl� zv�tr�v�n�m hrubozrnn� �uly.
Mrtv� luh - p��rodn� rezervace �doln�ho ra�elini�t� p�i soutoku Tepl� a Studen� Vltavy s porostem stromov�
Trojmezn� hora - p��rodn� rezervace vrcholov� ��sti Trojmezensk� hornatiny s vrchy T��stoli�n�kem, Trojmeznou a Plech�m s Ple�n�m jezerem. Souvisl� porost smr�in pralesovit�ho r�zu s v�skytem vz�cn�ch rostlin.
Schwarzenbersk� kan�l - plavebn� kan�l ur�en� k p�eprav� kmen�, spojuj�c� povod� Vltavy s povod�m Dunaje. Projekt schwarzenberk�ho lesn�ho in�en�ra Josefa Rosenauera byl realizov�n v letech 1789 a� 1822. D�lka kan�lu je 44,4 km, tunel nad Jelen�m byl postaven v r. 1821 a� 1822 v d�lce 389 m.
Vlkov - p��rodn� rezervace "P�skov� p�esyp" - velmi dob�e zachoval� p�se�n� duna s ojedin�l�m n�zk�m borov�m porostem, le��c� na okraji rozs�hl� vodn� plochy vznikl� t�bou �t�rkop�sk�.

O jiho�esk�m kraji lze ��ci spoustu, je to kraj bohat� na p��rodn� a historick� pam�tky. Mezi nejzn�m�j�� pat�� hrady a z�mky (Hlubok� nad Vltavou, Orl�k, Ro�mberk, �erven� Lhota, Kratochv�le�). (Tyto pam�tky lze naj�t na str�nk�ch kraje.)

Kraj pat�� k jedn�m z nejv�t��m v oblasti zem�d�lstv�, d�eva�stv� a zpracov�n� textilu. Takt� je zn�m� svou ml�k�renskou a masnou v�robou.

Takt� je tento kraj bohat� na p��rodn� pam�tky, parky a jezera. Mezi nejzn�m�j�� pat�� Lipensk� jezero, Orlick� p�ehrada.

Rovn� se m��e chlubit v oblasti T�ebo�ska sv�mi rybn�ky, proto se o tomto kraji mluv� t� jako o kraji rybn�k�.

Je t� bohat� na historii - m�sto T�bor - symbol Husitstv� a vojenstv�. M�sto P�sek a Strakonice jako v�robci textili�. M�sto �esk� Krumlov sv�m z�mkem a ot��iv�m hledi�t�m, kter� je v republice s dal��m jiho�esk�m m�stem T�n nad Vltavou dr�itelem t�to rarity.

V neposledn� �ad� nelze opomenout N�rodn� park �umava, kter� se rozprost�r� od okresu �esk� Krumlov po okres Prachatice. D�le pak pokra�uje v sousedn�m kraji .


�l�nek v r�mci spolupr�ce poskytla Z�kladn� �kola v T�eb�vlic�ch: zstrebivlice.blog.cz

___________________________________________________________________________________