WWW.CELYSVET.CZ - encyklopedie: pokojov� rostliny, psi, ko�ky, st�ty ___________________________________________________________________________________

Leo� Jan��ek


SV�T �IVOTOPIS�


Leo� Jan��ek pat�� k na�im nejproslulej��m a v r�mci sv�tov� moderny nejv�znamn�j��m autor�m. Leo� Jan��ek byl sbormistrem �emeslnick� besedy Svatopluk, dirigentem Besedy brn�nsk� a dokonce �editelem varhanick� �koly.


Datum narozen�:
3. �ervence 1854
M�sto narozen�:
Morava, vesnice Hukvaldy na La�sku
Datum �mrt�:
12. srpna 1928
M�sto �mrt�:
Morava

�IVOTOPIS:

Leo� Jan��ek - a jeho studia hudby.

Leo� Jan��ek studoval intenzivn� lidovou p�se�, p�edev��m moravskou a slezskou (pozd�ji t� ruskou), aby z n� vyt�il jak po melodick�, tak harmonick� str�nce sv�r�zn� podn�ty. Lidov� p�sni (zejm�na jeho rodn� la�sk� lidov� kultura m�la u n�ho prioritu) se v�noval jako sb�ratel a folklorista. Po vzoru Dvo��kov�ch Slovansk�ch tanc� zkomponoval i on sv� La�sk� tance. Nav�c studoval i intonaci mluvy, jej� z�vislost na konkr�tn�ch �ivotn�ch situac�ch, co� mu pom�halo nal�zt adekv�tn� melodick� v�raz v opern� tvorb�. Se sv�mi "n�p�vky" nepracoval mechanicky, jak mu mnoz� kritikov� vy��tali, ale tvo�iv�.
Leo� Jan��ek byl p�edev��m hudebn� dramatick�m autorem. Po oper�ch ��rka, Po��tek rom�nu a Osud pracoval deset let na sv� nejpopul�rn�j�� ope�e Jej� pastorky�a, vznikaj�c� na prozaick� text G. Preissov�. Toto d�lo pat�� - spolu s dal�� operou K�a Kabanov� - k vrchol�m sv�tov� modern� opery v�bec. Osobitost Pastorkyn�, v cizin� naz�van� Jen�fa, je mimo��dn�: Jan��ek vych�z� z moravsk�ho folkl�ru, op�r� se o zku�enosti se sv�mi n�p�vky. Opera, a� jej� premi�ra odezn�la v Brn� v roce 1904, �ekala 12 let na uveden� v Praze. Teprve pra�sk� inscenace a o t�i roky pozd�ji nastudov�n� ve V�dni ud�laly z autora sv�tozn�m�ho mistra.

Tento �sp�ch vlil do dvaa�edes�tilet�ho autora novou m�zu, nov� z�pal v tv�r��m sna�en�. Jeho dal�� opery V�lety pana Brou�ka, K�a Kabanov�, P��hody li�ky Bystrou�ky, V�c Makropulos a Z mrtv�ho domu jsou geni�ln�mi v�tvory zral�ho mistra. Skladatelova mnohotv�rnost je v nich obdivuhodn�: v t�chto dramatech se Leo� Jan��ek projevuje jako rusofil, sv�r�zn� myslitel, prosazuje se jako p�vec nefal�ovan� l�sky i jako autor, jen� se po vzoru Karla �apka zam��l� nad �t�st�m lidsk� bytosti ve vztahu k dlouh�mu v�ku.

Leo� Jan��ek byl um�lcem obrovsk� vitality, drobn� postavy s bohatou h��vou vlas� a v�razn�mi rysy tv��e i cel� osobnosti; i ve st��� upadal do tv�r��ch ext�z�. T�k� krize sv�ho �ivota p�ekon�val tak�ka nadlidskou prac�.

Z mimoopern� tvorby zasluhuj� pozornosti orchestr�ln� raps�die Taras Bulba na n�m�t Gogolovy pov�dky, p�tiv�t� Symfonietta a Glagolsk� m�e, je� vznikala na staroslovansk� text oslavuj�c� lidov� d�vnov�k Slovanstva. V�znamn� jsou i jeho sbory na soci�ln� c�t�n� b�sn� Petra Bezru�e - Kantor Halfar, Mary�ka Magd�nova, 70 000 aj., je� rozhoduj�c� m�rou ovlivnily v�voj sborov�ho zp�vu u n�s. Ale i oba smy�cov� kvartety - prv� komponovan� podle Kreutzerovy son�ty L. N. Tolst�ho, druh� nazvan� Listy d�v�rn� - prozrazuj� sv�r�zn� rukopis sv�ho autora.

Leo� Jan��ek - a jeho d�la.

Cel� �ivot mluvil Leo� Jan��ek kr�tce a �se�n� - tak, jak mluv� lid jeho rodn�ho La�ska a cel� severov�chodn� Moravy. A takov� byla i jeho hudebn� �e�, kdy� se v 90. letech oprostil od romantick� tradice a vybudoval modern� hudebn� styl. Intenzivn� se v�noval sb�ru, upravov�n� a vyd�v�n� lidov�ch p�sn� a tanc�, jeho La�sk� tance pat�ily hned vedle Dvo��kov�ch Slovansk�ch k nejobl�ben�j��m symfonick�m stylizac�m sv�ho druhu.

Vlastn� osobit� hudebn� vyjad�ov�n� v�ak na folkl�ru nezalo�il: v�razem �ivotn� pravdy mu byla lidsk� �e�. Jej� koncentrovan� projevy emotivn� vzru�en� i ut�en� - n�p�vky mluvy - se staly z�klady hudebn�ch staveb oper: trag�die z venkovsk�ho �ivota Jej� pastorky�a, satiricky posm�n� i aktualizovan� heroick� a historick� fikce V�lety pana Brou�ka, hlubinn�ch sond do psychologie lid�, vystaven�ch mezn�m situac�m, v K�t� Kabanov�, V�ci Makropulos, Z mrtv�ho domu, p��rodn� lyriky v P��hod�ch Li�ky Bystrou�ky.

Takov� je i hudebn� poetika viz� hrdinsk�ch z�pas� v symfonick� rapsodii Taras Bulba a j�sav� oslavy osvobozen� v Sinfoniett�, v�niv�ch hudebn�ch v�pov�d� smy�cov�ch kvartet� Z podn�tu L. N. Tolst�ho Kretzerovy son�ty a Listy d�v�rn�, Z�pisn�ku zmizel�ho pro hlasy a klav�r, protest� proti soci�ln�m k�ivd�m v klav�rn� son�t� Z ulice i sborech na P. Bezru�e, intimn�ch obr�zc�ch z klav�rn�ch cykl� Po zarostl�m chodn��ku a V mlh�ch, v monument�ln� Glagolsk� m�i.

Leo� Jan��ek � a jeho Glagolsk� m�e.

Glagolsk� m�e, kant�ta pro s�la, sm�en� sbor, orchestr a varhany byla komponov�na od 5.srpna do 15.��jna 1926 v Luha�ovic�ch a Brn�. Jan��kovi bylo tehdy 72 let, ale kritiku, kter� ho po prvn�m uveden� tohoto d�la ozna�ila jako "v���c�ho starce", tvrd� odm�tl; odpov�d� v Liter�rn�m sv�t� vysv�tluje tak� svou v�ru: "Cht�l jsem zde zachytit v�ru v jistotu n�roda na podklad� ne n�bo�ensk�m, ale na tom mravn�m, siln�m..." Proto tak� Glagolskou m�i zam��lel jako dar k jubilejn�m oslav�m 10. v�ro�� zrodu na�� prvn� republiky a k v�stav� soudob� kultury roku 1928.

Jednou z d�le�it�ch p���in Jan��kova zaujet� pro tento n�m�t byla siln� cyrilometod�jsk� moravsk� tradice. Leo� Jan��ek se s�m z��astnil velehradsk�ch c�rkevn�ch slavnost� v roce 1869 a od ml�d� spojoval s touto tradic� i l�sku k slovansk�m n�rod�m. Sv�j v�znam m�la tak� skute�nost, �e Jan��ek od d�tstv� d�v�rn� znal chr�mov� �ivot od prost�ho ob�adu v rodn�ch Hukvaldech, p�es slavn� figur�lky, k nim� putoval s otcem, u�itelem a hudebn�kem, a� k slavnostn�m ceremoni�m v augustini�nsk�m chr�m� na Star�m Brn�, kde byl od 11 let zp�v��kem a pozd�ji �editelem k�ru a varhan�kem po sv�m u�iteli Pavlu K�i�kovsk�m.

Text m�e, motivov�n prvky staroslov�nsk�mi a �asto c�rkevn� slovansk�mi, je nejbl�e jazyku chorvatsko-hlaholsk�mu a Leo� Jan��ek jej pravd�podobn� kombinoval z n�kolika r�zn�ch p�edloh. Pou�il jej ke zhudebn�n� tradi�n�ch ��st� m�e-Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus, Benedictus, Agnus. Z tzv. "proprium missae" nezhudebnil ��dnou ��st, zato p�ipojil orchestr�ln� �vod fanf�rov�ho r�zu, varhann� s�lo po Agnus a z�v�re�nou Intr�du pro orchestr se slavnostn�m hlasem �es�� a tymp�n�. Celkov� pojet� prozrazuje, �e skladatel se siln� inspiroval cel�m lidov�m kosteln�m prost�ed�m, p��chodem a odchodem kn�� a lidu po m�i, zvukem kosteln�ho orchestru a improvizacemi varhan�k�.
Pro v�echnu tuto bl�zkou form�ln� p��buznost liturgick�mu ob�adu je to d�lo sv�m obsahem a tak� vyzn�n�m nec�rkevn�, pln� sv�tsk�ch pocit� a �ir��ho filozofick�ho z�b�ru.

Leo� Jan��ek psal v �e�i slovansk�ch v�rozv�st� proto, �e v t�to tradici vid�l jedno z velik�ch pout slovansk�ch n�rod�. "A vysok� je ten chr�m , a� do nebes klenby sah�. A sv��ky tam ho��, to jsou vysok� jedle a na vr�ku maj� za�ehnut� hv�zdi�ky. A zvonky v chr�mu, ty maj� st�do ove�ek. O tom chr�mu jedn� se v tom m�m d�le. Zn�zor�uji v n�m tak trochu pov�st, �e kdy� Kristus na k��i byl rozepjat, roztrhla se nebesa. No, rachot d�l�m i blesky... Slav�ci, drozdi, k��ata, husy, d�lejte muziku!" Takov� je Jan��kova p�edstava.

Glagolsk� m�e nese typick� znaky Jan��kova vrcholn�ho stylu, tak jak jej zn�me z oper Li�ka Bystrou�ka, K�a Kabanov�, V�c Makropulos i z orchestr�ln� Symfoniety.

Tv�r�� metoda vykrystalizovan� v Jej� Pastorkyni a spo��vaj�c� v �ast�m opakov�n� motiv�, �ryvkovitosti a dramatick� zkratce, stejn� jako v um�n� sekvenc� s progresemi, dostoupila v tomto d�le vrcholu. M�a Glagolskaja se svoj� dramati�nost�, stejn� jako sv�tsk�m a lidov�m v�razem, �ad� k nejv�t��m um�leck�m d�l�m sv�tov� hudebn� literatury.

Leo� Jan��ek - a jeho �ivotopis.

Leo� Jan��ek se narodil 3. �ervence 1854 na Hukvaldech u P��bora. Poch�zel z nesm�rn� chud� rodiny - m�l 12 sourozenc�, z nich ov�em p�t zem�elo - pr�v� proto, �e b�da a �patn� �ivotn� podm�nky podlomily jejich zdrav�.

Kdy� cht�li rodi�e n�jak zlep�it �patnou situaci, rozhodli se, �e mal�ho Leo�e po�lou do Brna, aby zp�val ve sboru augustini�nsk�ho kl�tera. V kl�te�e z�skal Leo� Jan��ek jedine�n� hudebn� vzd�l�n�, hlavn� d�ky tomu, �e m�l tyto d�ti na starosti vynikaj�c� skladatel Pavel K�i��kovsk�.

Leo� Jan��ek studoval hudbu i d�le - nejd��ve na u�itelsk�m �stavu, pak v Praze na varhanick� �kole, nakonec je�t� v Lipsku v N�mecku a ve V�dni v Rakousku.

Leo� Jan��ek se velice brzy o�enil se Zde�kou Schulzovou (jeho ��kyn�, dcerou �editele �koly), kter� bylo v dob� svatby necel�ch 16 let. Za rok se jim narodila dceru�ka Olga a pozd�ji syn Vladim�r, syn ale nane�t�st� ve 2 a p�l letech zem�el na sp�lu. V�echen jeho z�jem se potom upjal ke dce�i Olince. Shodou osudu v�ak i ta t�ce onemocn�la, a n�sledn� zem�ela, kdy� j� bylo pouh�ch 21 let. Leo� Jan��ek tehdy napsal svou nejzn�m�j�� operu, Jej� pastorky�a.

Jeho zklam�n� se je�t� prohloubilo, kdy� d�lo, kter�mu v�noval tak velk� �sil�, nebylo v Praze p�ijato do N�rodn�ho divadla a bylo ozna�eno za neschopn� provozov�n�. Na konci �ivota se Leo� Jan��ek do�kal velk�ch �sp�ch�. Byl oslavov�n (nejv�ce v Anglii a It�lii), jeho opery byly hr�ny v N�mecku i v �ad� jin�ch zem�.

Leo� Jan��ek zem�el n�hle - v Ostrav�. Nachladil se o pr�zdninov�m pobytu v rodn�ch Hukvaldech a byl p�evezen do ostravsk� nemocnice, kde 12. srpna 1928 skonal.


�l�nek v r�mci spolupr�ce poskytla Z�kladn� �kola v T�eb�vlic�ch: zstrebivlice.blog.cz

___________________________________________________________________________________