SV�T �IVOTOPIS�
Nikola Tesla je skute�n�m prorokem elektrick�ho v�ku. Bez n�ho bychom nem�li r�dio, automobilov� zapalov�n�, telefon, v�robu a p�enos st��dav�ho proudu. To v�e, v�etn� televize, by bylo nemo�n�. P�esto jeho �ivot a doba zmizely z pov�dom� ve�ejnosti.
Datum narozen�:
9. �ervence 1856
M�sto narozen�:
Chorvatsko.
Datum �mrt�:
7. ledna 1943
M�sto �mrt�:
New York, USA
�IVOTOPIS:
Nikola Tesla - �vod.
Nikola Tesla se narodil v Chorvatsku, kter� bylo tehdy sou��st� Rakousko-Uherska, 9. �ervence 1856 a zem�el 7. ledna 1943. Byl elektrick�m in�en�rem, kter� mimo jin� vynalezl induk�n� motor a st��dav� proud, kter� umo�nil v�eobecn� roz���en� elekt�iny. Tesla nejd��ve studoval fyziku a matematiku na polytechnice v Gratzu a potom filozofii na Pra�sk� univerzit�. Pracoval jako elektrick� in�en�r v Budape�ti, Ma�arsko, a potom ve Francii a v N�mecku. V roce 1888 u�inil objev, �e lze vytvo�it rotuj�c� magnetick� pole, jestli�e jsou dv� c�vky, postaven� do prav�ho �hlu, nap�jeny st��dav�m proudem s f�zov�m posunem 90 stup��. Tento objev umo�nil vyn�lez st��dav�ho induk�n�ho motoru. Hlavn� v�hodou tohoto motoru je to, �e ke sv� �innosti nepot�ebuje kart��e, co� se v t� dob� pova�ovalo za nemo�n�.
Tesla se v roce 1884 p�est�hoval do Spojen�ch st�t�, kde pracoval pro Thomase Edisona. Brzy se stal jeho rivalem, proto�e Edison obhajoval m�n� v�hodn� stejnosm�rn� p�enosov� syst�m elekt�iny. V t�to dob� byl Tesla pov��en konstrukc� st��dav�ch gener�tor�, kter� se m�ly nainstalovat u Niagarsk�ch vodop�d�. George Wesinghouse zakoupil patent na jeho induk�n� motor a polo�il z�klady k Westinghousovu energetick�mu syst�mu, o kter� se energetick� pr�mysl op�r� dodnes.
Prov�d�l rovn� pozoruhodn� v�zkum vysok�ho nap�t� a bezdr�tov� komunikace; jednou vytvo�il zem�t�esen�, kter� ot��slo ter�nem v okruhu n�kolika mil kolem jeho laborato�e v New Yorku. Tak� navrhl syst�m, kter� p�edj�mal celosv�tovou bezdr�tovou komunikaci, faxov� p��stroje, radar, r�diem ��zen� st�ely a letadla.
Nikola Tesla - kapitola 1 - moje ml�d�.
V�voj a rozvoj �lov�ka je �ivotn� z�visl� na vyn�lezech. Vyn�lez je nejd�le�it�j��m produktem jeho tvo�iv�ho mozku. Kone�n�m ��elem je �pln� vl�da rozumu nad materi�ln�m sv�tem, zap�a�en� sil p��rody pro pot�eby lidstva. Toto je obt�n� �kol pro vyn�lezce, kter� je �asto nepochopen a nedostane se mu zaslou�en� odm�ny. Ale pro n�ho je bohatou kompenzac� jeho radost z v�znamn�ho objevu a v�dom� vlastn� s�ly a toho, �e je jedn�m z vyvolen�ch, bez nich� by lidsk� rasa zahynula v ho�k�m boji s nel�tostn�mi �ivly. Mluv�m-li o sob�, m�l jsem v�c ne� plnou m�ru t�to skv�l� radosti; tak velkou, �e cel� m�j dlouh� �ivot se zd�l b�t jedno nep�eru�ovan� vytr�en�. M�m pov�st jednoho z nejpracovit�j��ch lid� a mo�n� j�m skute�n� jsem, proto�e jsem t�m�� v�echen �as, krom� sp�nku, v�noval pr�ci. Av�ak, pokud budeme pr�ci definovat jako ur�it� v�kon po ur�itou dobu podle pevn�ch pravidel, potom jsem mo�n� nejv�t�� lenoch.
Ka�d� �sil� pod n�tlakem vy�aduje ob� �ivotn� energie. Nikdy jsem nemusel platit takovou cenu. Naopak, v�dy se mi da�ilo d�ky m�m my�lenk�m. Pokud m�m v�rn� vyl��it sv�j �ivotn� p��b�h a sv� aktivity, mus�m se ob��rn�, a� nerad, zab�vat vlivy m�ho ml�d�, okolnostmi a ud�lostmi, kter� napomohly m� �ivotn� dr�ze. Na�e prvn� �sil� jsou �ist� instinktivn�, intuitivn� a nedisciplinovan� pokusy. Jak dosp�v�me, uplat�uje se st�le v�ce n� rozum a my se st�v�me systemati�t�j��mi a konstruktivn�j��mi. Ale tyto ran� impulsy, a�koli nejsou p��mo produktivn�, jsou nejv�t��m momentem a mohou formovat n� dal�� osud. Skute�n� nyn� c�t�m, �e jsem je pochopil a kultivoval, m�sto abych je potla�il, ��m� jsem dodal podstatnou hodnotu sv�mu odkazu sv�tu. Ale a� potom, co jsem se stal dosp�l�m, jsem si uv�domil, �e jsem vyn�lezcem.
Bylo to zp�sobeno n�kolika p���inami. Za prv�, m�l jsem bratra, kter� m�l dar neoby�ejn� inteligence; jeden z t�ch ��dk�ch fenom�n� mentalit, jejich� biologick� vysv�tlen� selh�v�. Jeho p�ed�asn� smrt m� pozemsk� rodi�e nesm�rn� zdrtila. (Svoji pozn�mku o "pozemsk�ch rodi��ch" vysv�tl�m pozd�ji.) Vlastnili jsme kon�, kter�ho n�m daroval jeden z na�ich mil�ch p��tel. Bylo to n�dhern� zv��e z arabsk�ho plemene, vybaven� t�m�� lidskou inteligenc�, o n� pe�ovala a kter� h��kala cel� rodina. Tento k�� dokonce jednou, za pozoruhodn�ch okolnost�, zachr�nil m�mu drah�mu otci �ivot.
M�j otec byl jedn� zimn� noci povol�n vykonat jistou nal�havou povinnost a zat�mco p�ekra�oval hory, byl napaden vl�� sme�kou. K�� se vylekal, shodil m�ho otce na zem a utekl. P�ib�hl dom� vy�erpan� a zkrvaven�, ale jakmile zp�sobil poplach, vyrazil zp�tky na m�sto, kde opustil m�ho otce. Skupina lid�, kte�� �li hledat m�ho otce, kter� n�kolik hodin le�el ve sn�hu, ani� si to uv�domoval, jej p�ivedla k v�dom� a zachr�nila. Tento k�� byl zodpov�dn� za zran�n� m�ho bratra, na jeho� n�sledky zem�el. Byl jsem sv�dkem t�to tragick� sc�ny a a�koli od t�to ud�losti uplynulo tolik let, vybavuji si ji velice �iv�. Vzpom�nka na jeho v�domosti �inila ka�d� m� �sil� hloup�m v porovn�n� s jeho. Cokoli jsem ud�lal chv�lyhodn�ho, zp�sobilo, �e moji rodi�e c�tili svoji ztr�tu je�t� pronikav�ji. Tak jsem vyr�stal s malou sebed�v�rou.
Ale zdaleka jsem nebyl pova�ov�n za hlup�ka, pokud mohu soudit z p��hody, kterou si dosud dob�e pamatuji. Jednoho dne m�st�t� radn� p�ech�zeli ulici, kde jsem si hr�l spolu s ostatn�mi chlapci. Nejstar�� z t�chto ctihodn�ch mu��, bohat� ob�an, se zastavil, aby dal ka�d�mu z n�s st��brnou minci. �el ke m�, n�hle se zastavil a �ekl, "Pod�vej se mi do o��." Setkal jsem se s jeho up�en�m pohledem. Zat�mco jsem natahoval ruku, abych dostal k��enou minci, k m�mu zd�en� �ekl, "Ne, ty ode m� nedostane� nic. Jsi p��li� bystr�."
Pov�dala se o m� legra�n� historka. M�l jsem dv� tety s vr�s�it�mi tv��emi, jedna z nich m�la zuby, kter� j� vy�n�valy jako slon� kly, je� zapichovala do m� tv��e, kdykoli m� l�bala. Nic m� ned�silo v�c ne� vyhl�dka na n�nosti m�ch neatraktivn�ch p��buzn�ch. Kdy� m� matka jednou dr�ela v n�ru�i, tety se m� zeptaly, kter� z nich je hez��. Kdy� jsem si prohl�dl jejich tv��e, uk�zal jsem na jednu z nich a zamy�len� �ekl, "Tahle nen� tak o�kliv� jako ta druh�."
Od m�ho �tl�ho d�tstv� m� rodi�e cht�li, abych se stal kn�zem, a toto p��n� m� neust�le deprimovalo. Tou�il jsem st�t se in�en�rem, ale m�j otec byl tvrdo��jn�. Byl synem d�stojn�ka, kter� slo�il v arm�d� Napoleona Velik�ho a spole�n� s bratrem, profesorem na prominentn� univerzit�, se mu dostalo vojensk�ho vzd�l�n�; ale pozd�ji kupodivu p�ijal kn�stv� a v tomto povol�n� dos�hl vysok�ho postaven�. Byl to velmi u�en� mu�, skute�n� filozof, b�sn�k a spisovatel a p�i sv�ch k�z�n�ch byl stejn� v�mluvn� jako Abrah�m a svat� Kl�ra. M�l ��asnou pam� a �asto recitoval dlouh� pas�e z d�l v n�kolika jazyc�ch. Ob�as �ertem utrousil pozn�mku, �e kdyby se n�kter� z t�chto klasik� ztratil, mohl by jej hrav� obnovit. Jeho styl psan� byl velmi obdivov�n. Psal v�ty kr�tk�, ale hutn�, pln� vtipu a satiry. Humorn� pozn�mky, kter� d�lal, byly v�dy zvl�tn� a charakteristick�. Abych to ilustroval, zm�n�m se o jednom nebo dvou p��padech.
Mezi zam�stnanci, kter� jsme m�li, byl jeden �ilhav� mu� jm�nem Mane, kter� pracoval na farm�. Jednoho dne �t�pal d��v�. Jak se rozmachoval sekerou, m�j otec, kter� st�l pobl� a c�til se cel� nesv�j, ho varoval, "Proboha, Mane, neude� tam, kam kouk�, ale kam zam��l� ude�it!"
P�i jin� p��le�itosti, kdy se vydal na cestu, se jeho p��tel nedbale op�el o kolo ko��ru a d�el si o n� sv�j drah� ko�ich. M�j otec mu to p�ipomn�l pozn�mkou, "Vyt�hni sv�j ko�ich, nebo mi zni�� obru�."
M�l podivn� zvyk pov�dat si pro sebe a liboval si v ohniv�ch argumentech, m�n�ce p�itom t�n sv�ho hlasu. N�hodn� poslucha� by mohl p��sahat, �e je v m�stnosti n�kolik lid�.
Tak� se mus�m na�rtnout vliv m� matky, pokud jde o vynal�zavost, kter� je mi vlastn�. V�chova, kter� se mi od n� dostalo, mi v tomto sm�ru ur�it� velmi pomohla. Obsahovala v�echny druhy cvi�en� - jako t�eba h�d�n� my�lenek toho druh�ho, odhalov�n� chyb v ur�it�ch v�razech, opakov�n� dlouh�ch v�t nebo po��t�n� "z hlavy". ��elem t�chto lekc� bylo pos�lit pam� a rozum a zvl�t� rozvinout kritick� my�len�, co� bylo bezpochyby prosp�n�.
M� matka poch�zela z jedn� z nejstar��ch rodin v zemi a linie vyn�lezc�. Jej� otec i d�de�ek dali vzniknout mnoha n�stroj�m pro dom�cnost, zem�d�lsk� i jin� pou�it�. Byla to opravdu velk� �ena s nev�edn� dovednost�, odvahou a state�nost�, kter� vzdorovala bou��m �ivota a pro�la mnoha �ivotn�mi zkou�kami. Kdy� j� bylo �estn�ct let, zachv�til zemi zhoubn� mor. Jej� otec byl odvol�n, aby poskytoval posledn� pomaz�n� um�raj�c�m a b�hem jeho nep��tomnosti �la sama pom�hat do rodiny v sousedstv�, kter� byla posti�ena touto d�sivou chorobou. Myla, strojila a ukl�dala t�la, zdobila je kv�tinami podle m�stn�ho zvyku a kdy� se jej� otec vr�til, na�el v�e p�ipraven� pro k�es�ansk� poh�eb.
M� matka byla vyn�lezcem prvn�ho ��du a v���m, �e by dok�zala velk� v�ci, kdyby nebyla vzd�lena modern�mu �ivotu a jeho mnoh�m p��le�itostem. Vynalezla a zhotovila v�echny n�stroje, kter� ke sv� pr�ci pot�ebovala a tkala ty nejlep�� l�tky z nit�, kter� si sama p�edla. Dokonce si sama p�stovala rostliny, z nich� odd�lovala vl�kna. Pracovala ne�navn� od rozb�esku do noci a v�t�ina od�v� a dom�c�ho za��zen� byla d�lem jej�ch rukou. Kdy� j� bylo �edes�t let, jej� prsty byly je�t� natolik hbit�, �e dok�zala ud�lat na �ase t�i uzly.
Existoval dal��, mo�n� je�t� d�le�it�j��, d�vod m�ho pozd�j��ho probuzen�. V chlapeck�ch letech jsem trp�l zvl�tn� poruchou, kter� spo��vala v tom, �e se mi p�ed m�m zrakem zjevovaly obrazy, �asto doprov�zen� siln�mi z�blesky sv�tla, kter� mi znemo��ovaly vid�t skute�n� objekty a vyru�ovaly m� p�i p�em��len� nebo p�i jin� �innosti. Byly to obr�zky v�c� a sc�n, kter� jsem doopravdy vid�l, nebyly to pouh� p�edstavy. Kdy� n�kdo ke m� pronesl slovo, objevil se mi �iv� p�ed o�ima obr�zek objektu, kter� ono slovo p�edstavovalo a n�kdy jsem v�bec nebyl schopen rozli�it zda to, co jsem vid�l, je skute�n� hmotn� nebo ne. To ve m� vyvol�valo znepokojen� a �zkost. ��dn� ze student� psychologie nebo fyziologie, se kter�m jsem o tom hovo�il, mi nedok�zal uspokojiv� vysv�tlit tento fenom�n. M� pot�e se zd�ly b�t ojedin�l�, a�koli jsem k tomu z�ejm� m�l p�irozen� dispozice, proto�e m�j bratr m�l podobn� probl�my. Formuloval jsem teorii, �e tyto obrazy byly v�sledkem reflexn� �innosti mozku na s�tnici p�i velk�m vzru�en�. Ur�it� to nebyly halucinace, jak� se vyskytuj� u mozk� tr�zn�n�ch choromyslnost�, proto�e v ostatn�ch sm�rech jsem byl norm�ln� a vyrovnan�. To mi vnuklo my�lenku, �e m� �zkost z�ejm� pramen� z toho, �e jsem mohl b�t sv�dkem poh�bu nebo jin� nervy dr�saj�c� pod�van�. Ta by se mi musela nevyhnuteln�, za no�n�ho klidu, tla�it p�ed m�j zrak v podob� �iv�ho obrazu, kter� by neust�le trval navzdory snaze jej zapudit. Pokud je m� vysv�tlen� spr�vn�, m�lo by b�t mo�n� na s�tnici prom�tnout jak�koli obr�zek, kter� vytvo��me svou mysl� a tak jej zviditelnit. Takov� pokrok by znamenal revoluci v�ech lidsk�ch vztah�. Jsem p�esv�d�en, �e jednoho dne tento div bude mo�n�. Mohu pouze dodat, �e jsem velmi mnoho p�em��lel o tomto probl�mu.
Sna�il jsem se p�en�st takov� obr�zek, kter� jsem vid�l svoj� mysl�, do mysli jin� osoby v jin� m�stnosti, abych se osvobodil od t�chto mu�iv�ch zjeven�. Pokou�el jsem se koncentrovat svoji mysl na n�koho jin�ho, koho jsem vid�l, a t�mto zp�sobem jsem z�skal do�asn� obrys; ale abych ho z�skal, musel jsem neust�le vyvol�vat nov� obrazy. Nebylo to dlouho p�edt�m, ne� jsem zjistil, �e jsem vy�erpal v�echny zn�m� obrazy; moje "c�vka s filmem" byla u konce, proto�e jsem vid�l jen m�lo ze sv�ta - pouze p�edm�ty v na�em domov� a bl�zk�m okol�. Jak jsem prov�d�l tyto ment�ln� operace podruh� nebo pot�et�, abych vyhnal ne��douc� obrazy z m� mysli, tyto prost�edky postupn� ztr�cely svoji s�lu. Potom jsem za�al instinktivn� podnikat v�lety za hranice toho mal�ho sv�ta, kter� jsem znal, a vid�l jsem nov� sc�ny. Ty byly nejd��ve velmi rozmazan� a nez�eteln� a mizely, kdy� jsem se pokou�el na n� soust�edit. Postupn� z�skaly na s�le a z�etelnosti a nakonec na sebe vzaly podobu skute�n�ch v�c�. Brzy jsem objevil, �e toho doc�l�m nejpohodln�ji, kdy� p�jdu ve sv�ch viz�ch st�le d�l a d�l, budu dost�vat st�le nov� vjemy a tak za�nu cestovat; ov�em v m� mysli. Ka�dou noc, (a n�kdy i ve dne), kdy� jsem byl s�m, jsem za��nal sv� cesty - vid�l jsem nov� m�sta, m�sta a zem�; tamn� �ivot, setk�val jsem se tam s lidmi a na�el jsem tam p��tele a zn�m� a, a� je to neuv��iteln�, byli mi draz� jako ti z m�ho skute�n�ho �ivota, ani trochu m�n� intenzivn� v jejich manifestac�ch.
Toto se mi d�lo neust�le a� zhruba do m�ho sedmn�ct�ho roku �ivota, kdy se m� mysl za�ala v�n� zab�vat vynal�z�n�m. Potom jsem k m�mu pot�en� zjistil, �e si mohu s nejv�t�� snadnost� vizualizovat. Nepot�eboval jsem modely, v�kresy ani experimenty. Mohl jsem si je re�ln� nakreslit v m� mysli. A tak jsem byl nev�domky veden k tomu, co pova�uji za novou metodu materializace p�edstav vyn�lez� a my�lenek, co� je p��m�m protikladem k �ist�mu experimentov�n�, a je rychlej�� a efektivn�j��.
Oby�ejn� se nejd��ve zkonstruuje za��zen�, aby se zrealizovala hrub� idea. To nevyhnuteln� upout� pozornost vyn�lezce na detaily p��stroje. Jak pokra�uje v zdokonalov�n� sv�ho vyn�lezu, jeho schopnost koncentrace se zmen�uje a on ztrat� ze z�etele jeho z�kladn� princip. M��e to p�in�st v�sledky, ale v�dy je to na �kor kvality. Moje metoda je jin�. Kdy� m� napadne my�lenka, okam�it� za�nu s budov�n�m v m�ch p�edstav�ch. M�n�m konstrukci, prov�d�m r�zn� vylep�en� a spou�t�m sv� za��zen� v m� mysli. Pro m� je absolutn� nepodstatn�, zda spou�t�m svoji turbinu ve sv� mysli nebo ji zkou��m ve sv� d�ln�. Dokonce si v�imnu, jestli je v nerovnov�ze. V tom v�bec nen� rozd�l; v�sledky jsou stejn�. T�mto zp�sobem jsem schopen rychle vyvinout a zdokonalit koncepci, ani� bych se �ehokoli dotknul. Kdy� jsem ji� ud�lal v�echna mo�n� vylep�en� a nikde ji� nevid�m ��dn� chyby, za�nu ve sv�m mozku konstruovat kone�n� produkt. M� p��stroje pracuj� konstantn� tak, jak jsem je vymyslel a experimenty prob�haj� p�esn� tak, jak jsem si je napl�noval. B�hem dvaceti let nedo�lo k ��dn� v�jimce. Pro� by tomu m�lo b�t jinak? In�en�rstv�, elektrick� a mechanick�, je ve v�sledc�ch pozitivn�. Sotva existuje objekt, kter� by nemohl b�t prozkoum�n p�edem, z dostupn�ch teoretick�ch a praktick�ch dat. Realizac� hrub� my�lenky bych nic nez�skal, jen bych pl�tval energi�, pen�zi a �asem.
Moje tr�pen� v ml�d� m�lo dal�� kompenzaci. B�hem sv�ch neust�l�ch ment�ln�ch cvi�en�ch jsem rozvinul sv� pozorovac� s�ly, co� mi umo�nilo odhalit pravdu velk� d�le�itosti. V�iml jsem si, �e objevov�n� se obraz� v�dy p�edch�zelo viz�m skute�n�ch sc�n za zvl�tn�ch a obecn� velmi v�jime�n�ch podm�nek a j� byl p�i ka�d� p��le�itosti hn�n touhou naj�t p�vodn� impuls. Po chv�li se toto �sil� stalo t�m�� automatick�m a z�skal jsem velkou obratnost v propojov�n� p���iny a n�sledku. Ke sv�mu p�ekvapen� jsem si byl brzy v�dom, �e ka�d� my�lenka, kterou jsem pojmul, m�la p���inu ve vn�j��m dojmu. Nejen tyto, ale v�echny m� skutky vznikly podobn�m zp�sobem. B�hem �asu mi bylo dokonale z�ejm�, �e jsem pouh�m automatem, vybaven�m silou k pohybu, kter� reaguje na stimuly smyslov�ch org�n� a podle toho jedn� a mysl�. Praktick�m v�sledkem tohoto poznatku bylo um�n� teleautomat�, kter� byly dosud uskute�n�ny ve velmi nedokonal� podob�. Nakonec se v�ak uk�ou jejich skryt� mo�nosti. Ji� l�ta pl�nuji samo�inn� ��zen� automaty a v���m, �e budou vyrobeny mechanismy, kter� budou jednat, jako kdyby do ur�it� m�ry vlastnily rozum a vytvo�� revoluci v mnoha komer�n�ch a pr�myslov�ch odv�tv�ch. Bylo mi kolem dvan�cti let, kdy� jsem poprv� ze sv� mysli sv�m �sil�m vypudil obrazy, ale nikdy jsem nem�l kontrolu nad z�blesky sv�tla, o nich� jsem hovo�il. Ty byly mo�n� moj� nejpodivn�j�� a nejnevysv�tliteln�j�� zku�enost�. Obvykle se objevovaly, kdy� jsem byl v nebezpe�� nebo ve stresov� situaci nebo kdy� jsem byl velmi rozveselen. V n�kter�ch p��padech jsem vid�l v�echen vzduch kolem sebe napln�n� jazyky �iv�ch plamen�. Jejich intenzita, m�sto aby se zmen�ovala, s �asem rostla zd�lo se mi, �e dos�hla vrcholu, kdy� mi bylo dvacet p�t let.
Kdy� jsem byl v roce 1883 v Pa��i, poslal mi jeden v�znamn� francouzsk� tov�rn�k pozv�n� na loveckou v�pravu, co� jsem p�ijal. Dlouho jsem byl uv�zn�n v tov�rn� a �erstv� vzduch m�l na m� b�je�n� osv�uj�c� ��inek. P�i sv�m n�vratu do m�sta tu noc jsem m�l z�eteln� pocit, �e m�j mozek za�ne ho�et. Jako bych byl sv�tlem, v m� hlav� bylo um�st�no mal� slunce a str�vil jsem celou noc p�ikl�d�n�m studen�ch obklad� na moji mu�enou hlavu. Nakonec frekvence a intenzita z�blesk� za�ala sl�bnout, ale uplynuly v�ce ne� t�i t�dny, ne� zmizely �pln�. Kdy� mi bylo nab�dnuto druh� pozv�n�, odpov�d� bylo m� d�razn� "NE!".
Sv�t�lkuj�c� fenom�n se ob�as u m� objevuje dosud, jako t�eba kdy� m� napadne nov� my�lenka, otev�raj�c� nov� mo�nosti, ale netrv� dlouho a m� relativn� n�zkou intenzitu. Kdy� zav�u o�i, v�dy nejd��ve vid�m pozad� velmi tmav� modr� barvy, ne nepodobn� obloze za jasn�, ale bezhv�zdn� noci. Za n�kolik sekund je toto pole o�iveno bezpo�tem jisk��c�ch zelen�ch �upin, uspo��dan�ch do n�kolika vrstev, kter� se ke m� p�ibli�uj�. Potom se napravo objev� p�ekr�sn� vzor dvou syst�m� rovnob�n�ch, bl�zko sebe um�st�n�ch �ar, kter� jsou na sebe kolm� a hraj� v�emi barvami s p�evl�daj�c� �lutozelenou a zlatou. Hned potom ��ry zjasn� a jsou pot��sn�ny z�blesky sv�tla. Tento obraz se pomalu pohybuje p�ed m�m zorn�m polem a zhruba za deset vte�in zmiz� vlevo, nech�vaje za sebou pozad� pon�kud nep��jemn� a nehybn� �edi, dokud nedojde k druh� f�zi. Poka�d� ne� usnu, poletuj� p�ed m�m zrakem vnit�n�m obrazy osob nebo p�edm�t�. Kdy� je vid�m, v�m, �e brzy ztrat�m v�dom�. Pokud nejsou p��tomny a odm�taj� p�ij�t, znamen� to, �e pro�iji bezesnou noc. Jakou roli hr�la v m�m ml�d� rozs�hl� p�edstavivost, m��e ilustrovat m�j dal�� podivn� z�itek.
Jako v�t�ina d�t� jsem r�d sk�kal a velmi jsem tou�il, abych se udr�el ve vzduchu. Ob�as zafoukal od hor siln� v�tr, bohat� na kysl�k, kter� �inil m� t�lo lehk�m jako korek a j� jsem sk�kal a p�edstavoval si, �e l�t�m. Byl to rozko�n� pocit a m� zklam�n� bylo velmi siln�, kdy� jsem zjistil, �e podv�d�m s�m sebe. V t�to dob� jsem m�l mnoho podivn�ch sympati�, antipati� a zvyk�, z nich� n�kter� lze p�i��st vn�j��m dojm�m, zat�mco jin� jsou nevysv�tliteln�. M�l jsem silnou nechu� k ur�it�m ozdob�m �en, zat�mco ostatn� okrasy, jako nap��klad n�ramky se mi v�ce �i m�n� l�bily podle toho, jak� m�ly design. Pohled na perly ve m� t�m�� v�dy vzbuzoval kladn� pocity, ale byl jsem fascinov�n t�pytem krystal� nebo p�edm�t� s ostr�mi hranami a rovn�mi povrchy. Nikdy bych se nedotkl vlas� druh�ch lid�, mo�n� jedin� pod pohr��kou revolverem. P�i pohledu na broskev mi naskakovala hus� k��e a kousek kafru, p��tomn� kdekoli v dom� ve m� vzbuzoval nejv�t�� skl��enost. Dokonce i nyn� jsem citliv� na n�kter� z t�chto ru�iv�ch impulz�. Kdy� upust�m mal� �tvere�ky pap�ru do n�doby napln�n� kapalinou, v�dy c�t�m zvl�tn� a odpornou chu� v �stech. Po��tal jsem kroky sv� ch�ze a po��tal jsem kubick� obsah tal��� s pol�vkou, ��lk� na k�vu a kousk� j�dla, jinak m� j�dlo net�ilo. V�echny opakovan� �innosti nebo operace, kter� jsem vykon�val, musely b�t d�liteln� t�emi, a kdy� jsem to opomn�l ud�lat, poci�oval jsem touhu ud�lat to cel� znovu, i kdyby to m�lo trvat n�kolik hodin. Do m�ch osmi let byl m�j charakter slab� a kol�sav�. Nem�l jsem ani odvahu ani s�lu u�init pevn� rozhodnut�. M� pocity p�ich�zely ve vln�ch a n�valech a bez p�est�n� se pohybovaly z extr�mu do extr�mu. M� touhy mi braly s�lu a mno�ily se jako hlavy hydry. Byl jsem deprimov�n my�lenkami na bolest v �ivot� a smrt a n�bo�ensk�m strachem. Byl jsem ovl�d�n pov�r�ivou v�rou a �il jsem v neust�l�m strachu z ��bla, zl�ch duch� a obr� a dal��ch zl�ch p��er temnoty. Potom n�hle p�i�la obrovsk� zm�na, kter� zm�nila sm�r cel�ho m�ho �ivota.
Ze v�ech v�c� jsem m�l nejrad�ji knihy. M�j otec m�l velikou knihovnu a kdykoli to bylo mo�n�, sna�il jsem se uspokojit svou �ten��skou v�e�. Otec mi to nedovoloval a v�dy ho popadla zu�ivost, kdy� m� chytil p�i �inu. V�dy schov�val sv��ky, kdy� zjistil, �e jsem tajn� �etl. Necht�l, abych si zkazil o�i. Ale j� jsem si opat�il l�j, ud�lal knot a odlil si vlastn� sv��ky do plechov�ch forem a ka�dou noc jsem ut�snil kl��ovou d�rku a �kv�ry u dve�� a �etl, �asto a� do �svitu, kdy v�ichni ostatn� spali a moje matka za��nala svou sv�zelnou ka�dodenn� pr�ci.
Jednou jsem narazil na rom�n s n�zvem "Aoafi" (syn Aba), srbsk� p�eklad dob�e zn�m�ho ma�arsk�ho spisovatele Josiky. Jeho pr�ce n�jak probudila m� sp�c� s�ly v�le j� se za�al cvi�it v sebeovl�d�n�. Nejd��ve m� rozhodnut� rozt�lo jako sn�h v dubnu, ale po �ase jsem p�ekonal sv� slabosti a c�til jsem radost, jakou jsem dosud nepoznal, �e d�l�m, co jsem si p�edsevzal.
B�hem �asu se toto intenz�vn� du�evn� cvi�en� stalo mou druhou p�irozenost�. Na po��tku musela b�t m� p��n� oslabena, ale postupn� m� touha a v�le se staly toto�n�mi. Po letech takov� discipl�ny jsem z�skal �plnou vl�du s�m nad sebou, �e jsem si hr�l s v�n�mi, kter� by znamenaly zni�en� i t�ch nejsiln�j��ch mu��. V ur�it�m v�ku jsem propadl hazardn� h�e, z n� m�li m� rodi�e velk� obavy. Posadit se ke stolu a hr�t karty bylo pro m� kvintesenc� rozko�e. M�j otec vedl p��kladn� �ivot a nemohl omluvit nesmysln� pl�tv�n� m�m �asem a pen�zi, jemu� jsem se odd�val. M�l jsem siln� p�edsevzet�, ale moje filozofie byla �patn�. �ekl jsem mu, "Mohu p�estat kdykoli si p�eju, ale pro� bych to d�lal, kdy� mi to p�in�� radost jako bych byl v r�ji?" �asto se pro to na m� zlobil a pohrdal mnou, ale m� matka byla jin�. Znala povahu mu�� a v�d�la, �e sp�sy �lov�ka lze dos�hnout jedin� jeho vlastn�m �sil�m. Vzpom�n�m si, jak jednoho odpoledne, kdy jsem p�i�el o v�echny sv� pen�ze a dychtil jsem po h�e, p�i�la ke m� se svazkem bankovek a �ekla, "Jdi a bav se. ��m d��ve utrat� v�echno, co m�me, t�m l�pe. V�m, �e to p�ekon�." A m�la pravdu. P�ekonal jsem svou v�e� a jenom jsem litoval, �e nebyla stokr�t siln�j��. Nejen �e jsem nad n� zv�t�zil, ale vytrhl jsem ji ze sv�ho srdce, �e tam nezbyla ani stopa po touze.
Od t� doby jsem se stal naprosto lhostejn�m k jak�mukoli druhu hazardn� hry jako ���r�n� se v zubech. V jin�m obdob� jsem siln� kou�il a hrozilo, �e si zni��m zdrav�. Potom se uplatnila m� v�le a j� nejen �e jsem p�estal kou�it, ale zni�il jsem k tomu v�echny sv� sklony. Kdysi jsem trp�l srde�n�mi pot�emi, dokud jsem neobjevil, �e je to kv�li nevinn�mu ��lku k�vy, kter� jsem pil ka�d� r�no. Okam�it� jsem s t�m p�estal, a�koli p�izn�v�m, �e to nebyl snadn� �kol. T�mto zp�sobem jsem zkontroloval a dr�el na uzd� ostatn� zvyky a v�n� a nejen �e jsem si u�et�il �ivot, ale z�skal jsem t�m i mnoho zadostiu�in�n�, co� v�t�ina lid� pokl�d� za str�d�n� a ob�.
Po dokon�en� studi� na Polytechnick�m institutu a univerzit� jsem se �pln� nervov� zhroutil a zat�mco nemoc pokra�ovala, v��mal jsem si mnoha fenom�n�, podivn�ch a neuv��iteln�ch...
Nikola Tesla - kapitola 2.
Nyn� se na chv�li zastav�m u t�chto neoby�ejn�ch zku�enost� proto, �e by mohly zaj�mat studenty psychologie a fyziologie a tak� proto, �e toto obdob� psychick�ch muk m�lo nejv�t�� d�le�itost pro m�j du�evn� v�voj a dal�� pr�ci. Ale je nezbytn� se nejd��ve zm�nit o okolnostech a podm�nk�ch, kter� tomu p�edch�zely a v nich� by se mohlo nach�zet ��ste�n� vysv�tlen�.
Od d�tstv� jsem byl p�inucen soust�edit svou pozornost na sebe. To mi p�sobilo mnoho utrpen�, ale z m�ho dne�n�ho hlediska to bylo po�ehn�n�, proto�e m� to nau�ilo zhodnotit neocenitelnou hodnotu introspekce a poskytlo mi to i prost�edky k dosa�en� �sp�chu. Tlak v zam�stn�n� a nep�etr�it� proud dojm�, kter� se vl�v� do na�eho v�dom� v�emi kan�ly z�sk�v�n� v�domost�, �in� modern� existenci v mnoha ohledech riskantn�. V�t�ina lid� je tak pohlcena pozorov�n�m vn�j��ho sv�ta, �e �pln� zapom�naj� na to, co se d�je v jejich nitru. P�ed�asn� smrt milion� lid� je vysv�tliteln� pr�v� touto p���inou. Dokonce i mezi t�mi, kdo nahl�ej� do sv�ho nitra, je b�nou chyba, �e se vyh�baj� sv�m p�edstav�m a ignoruj� re�ln� nebezpe��. A co je pravda o jednotlivci, plat� v�ce nebo m�n� pro lidstvo jako celek.
Abstinence nebyla v�dy moj� z�libou, ale nach�z�m hojnou odm�nu v p��jemn�ch zku�enostech, je� nyn� pro��v�m. Jenom pro nad�ji, �e obr�t�m n�kter� z v�s na sv� p�esv�d�en�, uvedu zde jeden nebo dva p��pady.
Ned�vno jsem se vracel do sv�ho hotelu. Byla nevl�dn� chladn� noc, klouzalo to a v dohledu nebylo ��dn� taxi. P�l bloku za mnou �el dal�� mu�, evidentn� stejn� dychtiv� dostat se pod st�echu. Moje nohy se n�hle ocitly ve vzduchu. Ve stejn�m okam�iku se v m�m mozku objevily z�blesky. Nervy zareagovaly, svaly se st�hly. Zhoupnul jsem se o 180 stup�� a p�ist�l jsem na rukou. �el jsem d�, jako by se nic nestalo, kdy� tu m� dohonil onen ciz� mu�. "Kolik je v�m let?" zeptal se a zkoumav� se na m� pod�val.
"�, zhruba pades�t dev�t," odpov�d�l jsem, "Pro� se pt�te?"
"No," �ekl, "vid�l jsem to ud�lat ko�ku, ale nikdy �lov�ka." Asi p�ed m�s�cem jsem si cht�l objednat nov� br�le a �el jsem k optikovi, kter� se mnou provedl obvykl� testy. Nev���cn� se d�val, jak jsem �etl i ten nejmen�� text na zna�nou vzd�lenost. Ale kdy� jsem mu �ekl, �e jsem ji� p�ekro�il �edes�tku, ��asem zalapal po dechu. M� p��tel� �asto podotknou, �e m� obleky mi padnou jako rukavice, ale nev�d�, �e v�echny m� obleky byly u�ity podle m�r, kter� byly po��zeny t�m�� p�ed pades�ti lety a nikdy se nezm�nily. Za tu dobu se moje v�ha nezm�nila ani o libru. V t�to souvislosti v�m pov�m legra�n� historku.
Jednoho ve�era v zim� 1885 pan Edison, Edward H. Johnson, prezident Edison Illuminating Company, pan Batchellor, mana�er z�vod� a j� jsme p�i�li na mal� m�sto naproti domu 65 na P�t� Avenue, kde byly um�st�ny kancel��e spole�nosti. N�kdo navrhnul, abychom h�dali, kolik kdo v�� a j� byl p�emluven, abych si stoupl na v�hu. Edison si m� zm��il od hlavy a� k pat� a �ekl: "Tesla v�� p�esn� 152 liber." A uhodl to p�esn�. Svle�en� jsem v�il 142 liber a tuto v�hu m�m dosud. Po�eptal jsem panu Johnsonovi, "Jak je mo�n�, �e Edison uhodl moji v�hu tak p�esn�?"
"No," �ekl a sn�il hlas. "D�v�rn� ti to �eknu, ale nesm� to nikomu ��ct. Byl dlouhou dobu zam�stn�n na chicagsk�ch jatk�ch, kde v�il tis�ce prase��ch p�lek ka�d� den. To je ten d�vod."
M�j p��tel Chauncey M. Dupew vypr�v� o jednom Angli�anovi jednu ze sv�ch origin�ln�ch anekdot a kter� poslouchal s rozpa�it�m v�razem, ale o rok pozd�ji se hlasit� zasm�l. Rovnou p�izn�v�m, �e mi to trvalo d�le ne� jemu, ne� jsem ocenil Johnson�v vtip. Nyn� mohu ��ci, �e m�j sou�asn� dobr� zdravotn� stav je jednodu�e v�sledkem opatrn�ho a vyv�en�ho zp�sobu �ivota a mo�n� nejp�ekvapiv�j�� v�c� je, �e v ml�d� jsem byl t�ikr�t d�ky nemoci v tak zubo�en�m stavu, �e l�ka�i u� mi ned�vali ��dnou nad�ji. Krom� toho d�ky sv� nev�domosti a lehkomyslnosti jsem se dostal do v�ech mo�n�ch pot��, nebezpe�� a nesn�z�, z nich� jsem se vymotal jen z�zrakem. M�lem jsem byl utopen, poh�ben, ztracen a t�m�� jsem zmrznul. O vl�sek jsem unikl zu�iv�mu psu, kanci a dal��m divok�m zv��at�m. Prod�lal jsem stra�n� nemoci a setkal se se v�emi druhy podivn�ch nehod a to, �e jsem dnes cel� a zdrav� se zd� b�t jako z�zrak. Ale kdy� si nyn� vybavuji v�echny tyto p��hody, nab�v�m p�esv�d�en�, �e moje z�chrana nebyla d�lem n�hody, ale musela b�t zp�sobena z�sahem bo�sk� moci. Snahou ka�d�ho vyn�lezce je ochrana �ivota. Jestli�e zap�ahuje s�ly, zdokonaluje p��stroje nebo poskytuje nov� komfort a pohodl�, v�dy na�emu �ivotu dod�v� bezpe��. Je rovn� l�pe kvalifikov�n ne� pr�m�rn� jednotlivec chr�nit se p�ed nebezpe��m, proto�e je v��mav� a vynal�zav�. I kdybych nem�l dal�� d�kazy, �e tomu tak je, v�d�l bych to z vlastn� zku�enosti. �ten�� to bude schopen posoudit s�m, kdy� se zm�n�m o jednom nebo dvou p��kladech.
Jednou, kdy� mi bylo asi �trn�ct let, jsem cht�l postra�it n�kolik sv�ch kamar�d�, kte�� se se mnou koupali. M�j pl�n byl potopit se pod dlouhou plovouc� konstrukci a ti�e se vyno�it na druh�m konci. Plav�n� a pot�p�n� bylo pro m� stejn� p�irozen� jako pro kachnu a v��il jsem, �e to hrav� zvl�dnu. Pono�il jsem se do vody a kdy� jsem kamar�d�m zmizel z dohledu, oto�il jsem se a plaval rychle na opa�nou stranu. Po chv�li jsem si myslel, �e jsem ji� bezpe�n� za objektem, vyplaval jsem tedy na povrch, ale k sv�mu zd�en� jsem se ude�il do hlavy o tr�m. Pochopiteln� jsem se zase rychle pono�il a plaval, dokud mi sta�il dech. Kdy� jsem se sna�il vyno�it podruh�, moje hlava zase narazila na tr�m. Nyn� se m� za��nalo zmoc�ovat zoufalstv�. Sebral jsem v�echny sv� s�ly a u�inil t�et� ��len� pokus, ale v�sledek byl stejn�. Muka spojen� s nemo�nost� d�chat byla nesnesiteln�, m�j mozek za�al pracovat napr�zdno a j� za�al klesat. V moment, kdy se m� situace zd�la b�t absolutn� beznad�jnou, jsem za�il jeden z t�ch z�blesk� sv�tla a objekt nade mnou se objevil p�ed m�m zrakem. Bu� jsem rozeznal, nebo uhodl, �e bl�zko m� je mezi tr�my mezera a na n� jsou z druh� strany p�ibita prkna, mezi nimi� a vodn� hladinou je mal� prostor. T�m�� s jistotou jsem vyplaval a p�itla�il �sta k prkn�m a vdechl trochu vzduchu, nane�t�st� s vodn� spr�kou, kterou jsem se m�lem zadusil. N�kolikr�t jsem tuto proceduru opakoval jako ve snu a kdy� se m� srdce, kter� tlouklo jako o z�vod, trochu zti�ilo, jsem se uklidnil. Potom jsem se n�kolikr�t ne�sp�n� potopil, p�i�em� jsem tot�ln� ztratil orientaci, ale nakonec jsem �sp�n� unikl z t�to pasti. To ji� kamar�di se vzdali nad�je na moji z�chranu a sna�ili se vylovit alespo� moje t�lo. Tato koupac� sez�na byla mou bezstarostnost� poka�ena, ale brzy jsem na tuto lekci zapomn�l a o dva roky pozd�ji jsem spadl do je�t� hor�� t�sn�.
V m�st�, kde jsem tou dobou studoval, st�l pod p�ehradou na �ece velk� ml�n na mouku. Zpravidla byla voda jenom dva nebo t�i palce nad hr�z� a plav�n� k n� nebyl p��li� nebezpe�n� sport, jemu� jsem se �asto odd�val. Jednoho dne jsem �el s�m do �eky, abych si jako obvykle zaplaval. Kdy� jsem byl bl�zko zdiva, jsem v�ak s hr�zou zpozoroval, �e voda stoupla a rychle m� un�ela k jezu. Pokou�el jsem se uniknout, ale bylo ji� p��li� pozd�. Na�t�st� jsem se zachr�nil p�ed p�dem pod jez t�m, �e jsem se zachytil ob�ma rukama zdi. Tlak proti m�mu hrudn�ku byl obrovsk� a j� byl st�� schopen udr�et hlavu nad hladinou. V dohledu nebyla �iv� du�e a m�j hlas se ztr�cel v hukotu padaj�c� vody. Postupn� jsem se st�val st�le vy�erpan�j��m a ji� jsem nebyl schopen sn�st tu stra�nou n�mahu. Kdy� u� jsem se t�m�� nechal strhnout proudem, abych se rozbil o sk�ly dole, uvid�l jsem v z�blesku sv�tla zn�m� sch�ma ilustruj�c� hydraulick� princip, �e s�la tekutiny v pohybu je p��mo �m�rn� plo�e, na ni� p�sob�, a automaticky jsem se obr�til na lev� bok. Jako z�zrakem tlak povolil a nyn� jsem mohl pom�rn� snadno odol�vat proudu. Ale nebezpe�� dosud nepominulo. V�d�l jsem, �e d��ve nebo pozd�ji budu une�en vodou dol�, proto�e zde nebyl nikdo, kdo by mi v�as pomohl, i kdybych m�l nev�m jakou s�lu. Nyn� jsem obojak�, ale tenkr�t jsem byl lev�k a v prav� ruce jsem m�l pom�rn� malou s�lu. Z toho d�vodu jsem se neodv�il obr�tit se na druhou stranu, abych si odpo�al, a tak jsem byl odsouzen k tomu, �e se po ur�it� dob� pust�m a budu un�en proudem pod p�ehradu. Musel jsem se dostat pry� od ml�na, nad n�m� jsem se nach�zel, proto�e proud zde byl mnohem prud�� a byla tam v�t�� hloubka. Byla to dlouh� a bolestiv� zkou�ka a t�m�� jsem u konce nevydr�el, proto�e tam ze� klesala. Dostal jsem se p�es tento �sek s posledn� �petkou sv�ch sil a kdy� jsem kone�n� dos�hl sp�sn�ho b�ehu, upadl jsem do mdlob. Na lev�m boku jsem m�l v�echnu k��i sed�enou a trvalo n�kolik t�dn�, ne� mi klesla hore�ka a j� byl zdr�v. Toto byly jenom dva p��klady z mnoha, ale v���m, �e dostate�n� ilustruj�, �e neb�t m�ho vyn�lezeck�ho instinktu, nebyl bych ji� mezi �iv�mi a nevypr�v�l by v�m sv�j p��b�h.
Zainteresovan� lid� se m� �asto ptaj�, jak a kdy jsem za�al vynal�zat. Na tuto ot�zku mohu odpov�d�t pouze ve sv�tle sv�ch nyn�j��ch vzpom�nek - vybavuji si, �e m�j prvn� pokus byl dosti cti��dostiv�, proto�e zahrnoval vyn�lez p��stroje i metody. Prvn� jsem p�evzal, ale druh� jsem byl p�vodce. Stalo se to takto. Jeden z m�ch d�tsk�ch kamar�d� dostal h��ek a ryb��sk� prut, co� ve vsi zp�sobilo pozdvi�en�, a p��t� r�no se v�ichni vydali chytat ��by. J� z�stal s�m a opu�t�n�, proto�e jsem se p�edt�m s t�mito chlapci poh�dal. Nikdy jsem p�edt�m skute�n� h��ek nevid�l a p�edstavoval jsem si jej jako n�co b�je�n�ho, nadan�ho zvl�tn�mi vlastnostmi, a byl jsem zoufal�, �e nemohu b�t jedn�m z ��astn�k� v�pravy. Pob�zen nezbytnost� jsem n�kde sehnal kousek m�kk�ho �elezn�ho dr�tu, vykoval konec do �pi�ky mezi dv�ma kameny, ohnul jsem ho a p�ipevnil k siln�mu prov�zku. Potom jsem u��zl prut, sebral n�jakou n�vnadu a �el dol� k potoku, kde byla hojnost �ab. Ale nemohl jsem ��dnou chytit a t�m�� m� to odradilo, kdy� jsem zpozoroval, jak p�ed houpaj�c�m se pr�zdn�m h��kem sed� na ko�enu ��ba. Nejd��ve se p�ikr�ila, ale potom se jej� o�i vypoulily a podlily krv�, nadmula se na dvojn�sobnou velikost a drav� ch�apla po h��ku. Okam�it� jsem ji vyt�hl. Zkou�el jsem to neust�le znovu a znovu a zjistil jsem, �e to funguje. Kdy� m� kamar�di, kte��, navzdory sv� skv�l� v�bav�, nic nechytili, p�i�li ke m�, byli zelen� z�vist�. Po dlouhou dobu jsem sv� tajemstv� udr�oval a t�il se ze sv�ho monopolu, ale nakonec zv�t�zil duch v�noc. Ka�d� chlapec potom mohl d�lat to sam� a n�sleduj�c� l�to p�ineslo ��b�m katastrofu.
M�m dojem, �e p�i m�m dal��m pokusu jsem jednal pod vlivem prvn�ho instinktivn�ho impulsu, kter� u m� pozd�ji p�evl�dnul, ve snaze zap��hnout s�ly p��rody do slu�eb �lov�ka. Ud�lal jsem to prost�ednictv�m "May bugs" (chrousti) nebo "June bugs", jak jsou naz�v�ny v Americe, kter� byly skute�n�mi �k�dci v t�to zemi a n�kdy pol�maly v�tve strom� pouhou vahou sv�ch t�l. Ke�e se jimi p��mo �ernaly. P�iv�zal jsem �ty�i z nich k��em k tenk�mu v�etenu a jeho pohyb p�en�el k velk�mu kotou�i, a tak odvodil zna�nou "s�lu". Tito tvorov� byli velmi v�konn� a jakmile se rozb�hli, nezastavili se po cel� hodiny a ��m bylo tepleji, t�m vytrvaleji pracovali a ne�navn�ji ot��eli kotou�em. V�echno �lo dob�e, dokud k n�m nep�i�el ciz� chlapec. Byl to syn penzionovan�ho d�stojn�ka rakousk� arm�dy. Tento uli�n�k jedl kobylky za�iva, jako by to byly nejlep�� ust�ice. Tento nechutn� pohled ukon�il m� �sil� na tomto slibn�m poli a od t� doby jsem, vlivem t�to pod�van�, nebyl schopen se dotknout kobylky nebo jin�ho hmyzu.
Mysl�m, �e potom jsem rozebral a zase slo�il d�de�kovy hodinky. P�i t� prvn� operaci jsem byl v�dy �sp�n�, ale �asto jsem selhal p�i druh�. A tak d�de�ek p�eru�il mou pr�ci zp�sobem ne p��li� jemn�m a trvalo mi t�icet let, ne� jsem se pustil do dal�� hodin��sk� pr�ce.
Kr�tce potom jsem se pustil do v�roby vzduchov� pistole, kter� se skl�dala trubky, p�stu a dvou z�tek z konop�. Kdy� se st��lelo, p�st se op�el o �aludek a trubka se rychle stla�ila ob�ma rukama zp�t, vzduch mezi ob�ma z�tkami se stla�il, rychle se zah��l a jedna ze z�tek byla vytla�ena s velk�m hlukem ven. Um�n� spo��valo ve v�b�ru vhodn� trubky ku�elovit�ho tvaru z dut�ho st�bla, kter� se nach�zela v na�� zahrad�. S touto pistol� jsem si hodn� vyhr�l, ale m� aktivity ohro�ovaly okenn� tabulky u na�eho domu a j� se setkal s bolestiv�m odrazov�n�m od t�to �innosti.
Pokud si dob�e vzpom�n�m, potom jsem si obl�bil vy�ez�van� me�e, vyroben� z kousk� n�bytku, kter� jsem mohl snadno z�skat. V t� dob� jsem byl pod vlivem srbsk� n�rodn� poezie a pln� obdivu k �in�m hrdin�. Tr�vil jsem cel� hodiny kosen�m sv�ch nep��tel ve form� stonk� kuku�ice, ��m� jsem ni�il �rodu, za co jsem byl svou matkou n�kolikr�t potrest�n. Nav�c, nebyla to oby�ejn� kuku�ice, ale vybran� druh.
Toto v�echno, a mnoh� dal��, jsem pro��val do sv�ch �esti let, kdy jsem pro�el jeden ro�n�k z�kladn� �koly ve vesnici Smiljan, kde �ila moje rodina. Potom nastal v m�m �ivot� zlom, kdy� jsme se p�est�hovali do m�ste�ka Gospic, le��c�ho nedaleko. Tato zm�na bydli�t� pro m� p�edstavovala skute�nou pohromu. T�m�� mi to rozbilo srdce na kusy, kdy� jsem musel opustit sv� holuby, ku�ata a ovce, a na�e obrovsk� hejno hus, kter� se r�no houfovalo na pastvu a za soumraku se vracelo zp�t v bojov� formaci tak dokonal�, �e by zahanbilo i eskadru nejlep��ch letc� dne�n�ch dn�. Ve sv�m nov�m domov� jsem si p�ipadal jako v�ze�, d�vaj�c� se zam��ovan�m oknem na ciz� lidi. Moje ost�chavost byla tak velik�, �e bych rad�ji st�l tv��� v tv�� �vouc�mu lvu, ne� n�kter�mu z t�ch m�stsk�ch hejsk�, kte�� se proch�zeli pod m�m oknem. Ale nejt잚� zkou�ku jsem musel podstoupit v ned�li, kdy jsem se musel obl�ci do sv�te�n�ho obleku a j�t na bohoslu�bu. Tam se mi stala nehoda, �e mi v dal��ch n�kolika letech p�i pouh�m pomy�len� na ni tuhla v �il�ch krev. Byla to m� druh� p��hoda v kostele. Nedlouho p�edt�m jsem byl p�es noc poh�ben ve star� kapli v nep��stupn�ch hor�ch, kter� byla nav�t�vov�na pouze jednou do roka. Byla to hrozn� zku�enost, ale tahle byla je�t� hor��.
Ve m�st� �ila jedna bohat� d�ma, dobr�, ale velmi ok�zal� �ena, kter� chod�vala do kostela ��asn� namalovan� a oble�en� do n�dhern�ch �at� s dlouhou vle�kou. Jednou v ned�li jsem pr�v� skon�il zvon�n� ve zvonici a hnal se do dve��, kdy� tato velk� d�ma vyplouvala ven a j� sko�il p��mo na jej� vle�ku. Bylo sly�et hlasit� zvuk, jako kdy� se trh� l�tka, a m� to zn�lo jako salva z mu�ket. M�j otec byl sinal� zlost�. Dal mi jemn� pohlavek na tv��, byl to jedin� t�lesn� trest, jak� jsem od n�ho kdy dostal, ale t�m�� ho c�t�m dodnes. ڞas a rozpaky, kter� n�sledovaly byly nepopsateln�. Byl jsem prakticky vyobcov�n ze spole�nosti, dokud se nestalo n�co, co m� vykoupilo v o��ch komunity.
Jeden podnikav� mlad� obchodn�k zorganizoval hasi�sk� sbor. Byla zakoupena nov� hasi�sk� st��ka�ka, opat�eny uniformy a vycvi�eno mu�stvo pro slu�bu a p�ehl�dky. Stroj byl n�dhern� nat�en na�erveno a na�erno. Na jedno odpoledne bylo p�ipraveno ofici�ln� cvi�en� a st��ka�ka byla p�evezena k �ece. Ve�ker� obyvatelstvo m�ste�ka se nahrnulo na b�eh, aby bylo sv�dkem t�to velk� pod�van�. Kdy� byly zakon�eny v�echny projevy a ceremonie, byl vyd�n p��kaz k pumpov�n� vody, ale z �st� hadice nevypadla ani kapka. Profeso�i a experti se marn� pokou�eli z�vadu naj�t. Fiasko bylo �pln�, kdy� jsem se na sc�n� objevil j�. Moje znalost mechanismu byla nulov� a rovn� jsem nev�d�l nic o tlaku vzduchu, ale instinktivn� jsem c�til, �e probl�m bude v sac� hadici a zjistil jsem, �e je splaskl�. Kdy� jsem se vno�il do �eky a rozev�el ji, voda se za�ala hn�t do pumpy a nem�lo ned�ln�ch �at� bylo post��k�no. Archimedes, b��c� nah� ulicemi Syrakus a k�i��c� z plna hrdla "Heur�k�", nemohl m�t v�t�� radost ne� jsem m�l v tu chv�li j�. Byl jsem no�en na ramenou a stal jsem se hrdinou dne.
Po p�est�hov�n� do m�sta jsem nav�t�voval �ty�letou tak zvanou Norm�ln� �kolu, kter� m� m�la p�ipravit na studium na univerzit� nebo na re�ln�m gymn�ziu. B�hem tohoto obdob� m� chlapeck� �sil�, hrdinsk� �iny i nesn�ze pokra�ovaly.
Mimo jin� jsem se stal �ampionem v zemi jako chyta� vran. Moje metoda byla velice jednoduch�. �el jsem do lesa, skryl se ve k�ov� a napodoboval hlasy pt�k�. Obvykle jsem dostal n�kolik odpov�d� a za kr�tkou chv�li vr�na zat�epetala k��dly a vl�tla do k�ov� pobl� m�. Potom jenom sta�ilo hodit kousek lepenky, abych odvr�til jej� pozornost, vysko�it a chytit ji d��v, ne� se sta�ila vymanit z porostu. T�mto zp�sobem jsem jich chytil, kolik jsem cht�l. Ale jednou se p�ihodilo n�co, co m� p�im�lo, abych je respektoval. Chytil jsem p�kn� p�rek pt�k� a se sv�m kamar�dem jsem se vracel dom�. Kdy� jsme vych�zeli z lesa, shrom�dily se tis�ce vran a d�laly stra�n� r�mus. B�hem n�kolika minut n�s za�aly pron�sledovat a brzy n�s obklopily. Legrace pokra�ovala, dokud jsem nedostal r�nu zezadu do hlavy, a� jsem upadl. Potom na m� zle �to�ily. Byl jsem p�inucen tyto dva pt�ky propustit a byl jsem r�d, �e jsem se mohl p�ipojit ke sv�mu p��teli, kter� nalezl �kryt v jeskyni.
Ve �koln� t��d� jsme m�li n�kolik mechanick�ch model�, kter� m� zaj�maly a obr�tily moji pozornost k vodn�m turbin�m. Zkonstruoval jsem jich mnoho a s velk�m pot�en�m jsem se d�val, jak pracuj�. Jak neoby�ejn� byl m�j �ivot, m��e ilustrovat n�sleduj�c� p��hoda. M�j str�c nem�l pochopen� pro tento druh m� z�bavy a n�kolikr�t m� za to pok�ral. Byl jsem fascinov�n popisem Niagarsk�ch vodop�d� a ve sv� fantazii jsem si p�edstavoval velk� kolo poh�n�n� vodop�dem. �ekl jsem sv�mu str�ci, �e pojedu do Ameriky a tento pl�n uskute�n�m. O t�icet let pozd�ji byly m� my�lenky realizov�ny na Niaga�e a j� se podivoval nad nepochopitelnou z�hadou lidsk� mysli.
Ud�lal jsem v�echny mo�n� vyn�lezy a vymy�lenosti, ale mezi nimi byl nejlep�� samost��l. P�i st�elb� na malou vzd�lenost, m� ��py, kdy� byly kr�tk�, mizely v borov�m prkn� jeden palec siln�m. Od neust�l�ho natahov�n� oblouku byla k��e na m�m �aludku siln� jako u krokod�la a �asto se pt�m v duchu s�m sebe, zda tato cvi�en� nezp�sobila, �e dokonce i nyn� jsem schopen tr�vit kameny! Nemohu p�ej�t ml�en�m ani sv� v�kony se smy�kou, kter� mi umo�nily p�edv�d�t sv� omra�uj�c� v�kony v ar�n�. A nyn� pov�m o sv�ch v�konech ve v�le�nick�m um�n�, kter� maxim�ln� napnou �ten��ovu d�v��ivost.
B�hem ch�ze se sv�m str�cem pod�l �eky jsem se cvi�il v obratnosti. Slunce zapadalo, pstruzi byli hrav� a �as od �asu vyskakovali z vody a jejich leskl� t�la se t�pytila v kontrastu k temn�m skal�m v pozad�. Samoz�ejm�, ka�d� chlapec mohl zas�hnout rybu za t�chto p��zniv�ch podm�nek, ale j� si ulo�il mnohem obt�n�j�� �lohu a sv�mu str�ci jsem do nejmen��ch detail� popsal, co hodl�m ud�lat. Cht�l jsem hodit k�men, zas�hnout rybu, mr�tit jej� t�lo proti sk�le a rozseknout ji na dva kusy. Jak jsem to do�ekl, ihned jsem to ud�lal. M�j str�c se na m� d�val nech�pav� a t�m�� vyd�en� a zvolal: "Vade retra Satanae!" a bylo to n�kolik dn� p�edt�m, ne� ke m� op�t hovo�il. Jin� rekordy, jakkoli velk�, budou zast�n�ny, ale c�t�m, �e mohu spokojen� odpo��vat na sv�ch vav��nech po tis�c let.
Nikola Tesla - kapitola 3 - jak Tesla vynalezl rota�n� magnetick� pole.
Ve v�ku deseti let jsem vstoupil na re�ln� gymn�zium, kter� bylo novou a velmi dob�e vybavenou instituc�. Ve fyzik�ln�m kabinetu byly r�zn� modely klasick�ch v�deck�ch p��stroj�, elektrick�ch a mechanick�ch. Demonstrace a experimenty, �as od �asu prov�d�n� na�imi u�iteli, mne fascinovaly a nepochybn� byly mocn�m podn�tem pro m� vynal�z�n�. Tak� jsem v�niv� miloval matematiku a �asto jsem skl�zel profesorovu pochvalu za rychl� v�po�ty "z hlavy". Bylo to d�ky m� nabyt� schopnosti vizualizace ��sel a prov�d�n� operac� s nimi, nikoli obvykl�m intuitivn�m zp�sobem, ale jako ve skute�nosti. Do ur�it�ho stupn� slo�itosti bylo pro m� absolutn� jedno, jestli jsem psal ��slice na tabuli, nebo jsem si je vyvol�val ve sv�ch ment�ln�ch viz�ch. Ale kreslen� "od ruky", kter�mu bylo v�nov�no mnoho hodin v�uky, bylo pro m� obt��, kterou jsem nemohl sn�st. Bylo to pozoruhodn�, proto�e v�t�ina �len� na�� rodiny v tom vynikala. Mo�n� byla tato averze zp�sobena moj� z�libou, kterou jsem na�el v neru�en�m p�em��len�. Neb�t n�kolika v�jime�n� hloup�ch chlapc�, kte�� neum�li v�bec nic, byly by m� v�sledky nejhor��.
To byl v�n� handicap, proto�e v existuj�c�m vzd�l�vac�m re�imu bylo kreslen� povinn� a tento nedostatek hrozil zni�it celou moji �ivotn� dr�hu a m�j otec m�l zna�n� pot�e dostat m� z jedn� t��dy do jin�.
V druh�m roce na t�to instituci m� posedla my�lenka vyvol�n� trval�ho pohybu neust�l�m tlakem vzduchu. P��hoda s hasi�skou st��ka�kou, o ni� jsem ji� vypr�v�l, rozohnila moji mladistvou p�edstavivost a v�t�pila mi dojem o neomezen�ch mo�nostech vakua. Hore�n� jsem tou�il vyu��t tuto nevy�erpatelnou energii, ale po dlouhou dobu jsem t�pal ve tm�. Nakonec v�ak m� �sil� vykrystalizovalo ve vyn�lez, kter� m�l b�t schopen dos�hnout toho, o co se ��dn� jin� smrteln�k ani nepokusil. P�edstavte si voln� oto�n� v�lec, ulo�en� ve dvou lo�isc�ch a ��ste�n� obklopen� n�dr�kou, do n� v�lec t�sn� zapad�. Otev�en� strana n�dr�ky je rozd�lena p�ep�kou (v pod�ln� ose s v�lcem - pozn. p�ekl.), tak�e v�lcov� segment n�dr�ku rozd�luje na dv� ��sti, vz�jemn� vzduchot�sn� odd�len� pohybliv�m spojem. Z jedn� ��sti je vy�erp�n vzduch a je jednou pro v�dy uzav�ena, druh� ��st z�stane otev�ena; v�sledkem bude v��n� pohyb v�lce. Alespo� jsem si to myslel.
D�ev�n� model jsem zkonstruoval a zal�coval s nekone�nou pe�livost� a kdy� jsem k jedn� stran� p�ipojil pumpu a skute�n� pozoroval, �e v�lec m�l tendenci rotovat, ��lel jsem radost�. Jednou z v�c�, ji� jsem cht�l uskute�nit, bylo l�t�n�, a�koli m� st�le je�t� odrazovala vzpom�nka na o�kliv� p�d, kter� jsem utrp�l, kdy� jsem s de�tn�kem sko�il z vr�ku budovy. Ka�d� den jsem se v duchu p�emis�oval vzduchem do vzd�len�ch oblast�, ale netu�il jsem, jak to uskute�nit. Nyn� jsem m�l n�co konkr�tn�ho, l�tac� stroj, kter� nem�l nic v�c, ne� rotuj�c� h��del, m�vaj�c� k��dla a vakuum - jako neomezen� zdroj energie! Od t� doby jsem d�lal sv� vzdu�n� v�lety ve vozidle s takov�m komfortem a luxusem, jak� by se hodilo ke kr�li �alamounovi. Trvalo mi roky ne� jsem pochopil, �e atmosferick� tlak p�sob� kolmo k povrchu v�lce a �e m�rn� tendence k rotaci, kterou jsem pozoroval, byla zp�sobena �nikem vzduchu! A�koli jsem si tuto skute�nost uv�domoval postupn�, zp�sobila mi bolestiv� �ok.
Sotva jsem dokon�il �koln� doch�zku na re�ln�m gymn�ziu, p�emohla m� nebezpe�n� choroba, nebo sp�e jejich tucty a moje fyzick� kondice se stala tak zoufalou, �e mi l�ka�i ned�vali ��dnou nad�ji. V tomto obdob� mi bylo dovoleno pravideln� ��st a z�sk�vat knihy z ve�ejn� knihovny, kter� byla zanedban�, a tak mi byla sv��ena klasifikace d�l a p��prava katalog�.
Jednoho dne se mi do rukou dostalo n�kolik svazk� nov� literatury, kter� se li�ila od v�eho, co jsem kdy p�edt�m �etl. Tyto knihy m� tak upoutaly, �e jsem �pln� zapomn�l na sv�j beznad�jn� stav. Byly to ran�j�� pr�ce Marka Twaina a jim mohu d�kovat za z�zra�n� uzdraven�, je� n�sledovalo. O dvacet p�t let pozd�ji, kdy� jsem se s panem Clementsem setkal a vytvo�ilo se mezi n�mi p��telstv�, vypr�v�l jsem mu o tomto z�itku a s pot�en�m jsem pozoroval, jak se tento velk� mu� sm�l, a� se mu po tv���ch �inuly slzy.
M� studia pokra�ovala na vy���m re�ln�m gymn�ziu v Carlstadtu, Chorvatsko, kde bydlela jedna z m�ch tet. Byla to distingovan� d�ma, �ena plukovn�ka, kter� byl star�m v�le�n�kem, jen� se z��astnil mnoha bitev. Nikdy nezapomenu na ty t�i roky, kter� jsem str�vil v jejich dom�. ��dn� pevnost v dob� v�lky nebyla pod tu��� discipl�nou. Krmili m� jako kan�rka. V�echno j�dlo bylo nejvy��� kvality a bylo v�dy v�te�n� p�ipraven�, ale porce byly nepatrn�. Pl�tky �unky, kter� kr�jela moje teta, byly tenk� jako list pap�ru. Kdy� mi plukovn�k cht�l d�t na tal�� n�co v�t��ho, zadr�ela ho a roz�ilen� mu �ekla: "Bu� opatrn�! Niko je velmi vyb�rav�."
M�l jsem neukojitelnou chu� k j�dlu a trp�l jsem jako Tantalus.
Ale �il jsem v atmosf��e vyt��benosti a um�leck�ho vkusu zcela neobvykl�ho v t� dob� a spole�ensk�ch pom�rech. Zem� byla n�inat� a ba�inat� a mal�rie m� nikdy nevynechala, navzdory ohromn�mu mno�stv� chininu, je� jsem konzumoval. Ob�as se zvedla hladina �eky a vyhnala arm�du krys do dom�, kde se�raly v�echno, dokonce i svazky p�liv� papriky.Tito �k�dci byli pro m� v�tan�m rozpt�len�m. Oslaboval jsem jejich �ady v�emi prost�edky, co� mi ve spole�nosti vyneslo nez�vid�n�hodnou p�ezd�vku chyta� krys. Nakonec v�ak jsem gymn�zium dokon�il, moje nouze skon�ila a j� obdr�el maturitn� vysv�d�en�, co� m� p�ivedlo na �ivotn� k�i�ovatku.
B�hem cel�ch t�chto let rodi�e nikdy nezakol�sali v rozhodnut�, nechat ze m� ud�lat duchovn�ho, ale pouh� my�lenka na to m� napl�ovala hr�zou. St�le v�ce jsem se za�al zaj�mat o elekt�inu za povzbuzuj�c�ho vlivu m�ho profesora fyziky, kter� byl geni�ln� mu� a �asto n�m demonstroval fyzik�ln� z�kony pomoc� p��stroj�, je� s�m vynalezl. Mezi nimi si pamatuji na p��stroj ve tvaru voln� oto�n� ba�ky, pota�en� staniolem, kter� se za�ala rychle ot��et, kdy� byla p�ipojena ke stroji vyr�b�j�c�mu statickou elekt�inu. Nedok�u popsat, co a jak intenzivn� jsem c�til, kdy� jsem byl sv�dkem jeho demonstrac� t�chto z�hadn�ch fenom�n�. Ka�d� dojem vyvol�val v m� mysli tis�ce odezev. Cht�l jsem v�d�t v�c o t�to podivuhodn� s�le; tou�il jsem experimentovat a b�dat a s bolav�m srdcem jsem rezignoval na nevyhnuteln�. Pr�v� kdy� jsem se chystal na dlouhou cestu dom�, dostal jsem dopis, v n�m� mne otec ��dal, abych se z��astnil honu. Bylo to podivn� p��n�, proto�e byl v�dy horliv� proti tomuto sportu. Ale o n�kolik dn� pozd�ji jsem se dozv�d�l, �e v t�to oblasti ��d� cholera, a tak jsem se navzdory p��n� rodi�� vr�til do Gospicu. Je neuv��iteln�, jak absolutn� nev�dom� byli lid�, pokud jde o p���iny t�to pohromy, kter� postihovala zemi v intervalech patn�cti a� dvaceti let. Domn�vali se, �e smrteln� choroba je p�en�ena vzduchem a proto jej napl�ovali �tiplav�m z�pachem a kou�em. Mezit�m pili zamo�enou vodu a um�rali po tuctech. J� tuto hroznou chorobu dostal hned prvn� den po sv�m p��jezdu a a�koli jsem p�e�il nejhor�� krizi, byl jsem po dev�t m�s�c� upout�n na l��ko a st�� jsem byl schopen se pohnout. Moje energie byla �pln� vy�erp�na a j� se podruh� ocitl na pokraji smrti.
P�i jedn� m� krizi, o n� se p�edpokl�dalo, �e bude posledn�, se otec p�i��til do m�stnosti. Dodnes vid�m jeho bledou tv��, kdy� se m� uklid�uj�c�m t�nem pokou�el povzbudit. "Mo�n�," �ekl jsem, "by se mi ulevilo, kdybyste m� nechali studovat in�en�rstv�." "P�jde� na tu nejlep�� technickou instituci na sv�t�," odpov�d�l slavnostn�, a j� v�d�l, �e to mysl� v�n�. Z m� mysli spadlo t�k� z�va��, ale �leva by p�i�la p��li� pozd�, neb�t z�zra�n�ho l�ku v podob� ho�k�ho odvaru ze zvl�tn�ho druhu fazole. Vracel jsem se do �ivota jako Lazar k naprost�mu ��asu v�ech.
M�j otec trval na tom, abych str�vil rok ozdravn�m pobytem v p��rod�, s ��m� jsem zdr�hav� souhlasil. V�t�inu �asu jsem se potuloval po hor�ch s loveckou v�stroj� a s hrom�dkou knih, a tento kontakt s p��rodou m� u�inil siln�j��m na t�le i na duchu. P�em��lel jsem a pl�noval a zplodil mnoho my�lenek, ale t�m�� zpravidla byly klamn�. Vize byla dostate�n� jasn�, ale znalosti princip� byly velmi omezen�.
V jednom sv�m vyn�lezu jsem navrhnul dopravovat dopisy a bal��ky p�es mo�e podmo�sk�m potrub�m v kulov�ch kontejnerech, dostate�n� pevn�ch, aby odol�valy hydraulick�mu tlaku. Pumpovac� za��zen�, jeho� ��elem bylo hn�t vodu potrub�m, bylo p�esn� propo��t�no a zkonstruov�no a byly pe�liv� propracov�ny i v�echny dal�� podrobnosti. Pouze byl v�ak p�ehl�dnut pouze jeden nepatrn� detail. P�edpokl�dal jsem libovolnou rychlost vody a, co v�c, cht�l jsem, aby byla co nejvy���, aby byla po�ta doru�ov�na z�vratnou rychlost�, co� jsem m�l podep�eno bezchybn�mi kalkulacemi. N�sledn� �vahy o odporu ventil� toku m�dia m� p�im�ly se t�to my�lenky vzd�t.
Dal��m z m�ch projekt� bylo v�st kolem rovn�ku kruh, kter� by ov�em voln� plul a byl by ve sv�m rota�n�m pohybu upout�n odst�ediv�mi silami, co� by umo�nilo cestovat rychlost� kolem tis�ce mil za hodinu, rychlost� nedosa�itelnou u vlaku. �ten�� se jist� bude sm�t. Tento pl�n byl obt�n� realizovateln�, to p�ipou�t�m, ale nebyl hor�� ne� n�pad dob�e zn�m�ho profesora z New Yorku, kter� cht�l �erpat vzduch z hork�ch do chladn�j��ch klimatick�ch oblast�, p�i�em� zcela zapomn�l, �e n�m p�nb�h pro tento ��el poskytl gigantick� stroj.
Dal�� pl�n, mnohem d�le�it�j�� a p��ta�liv�j��, byl odvodit energii z rota�n�ho pohybu zem�koule. Objevil jsem, �e p�edm�ty na zemsk�m povrchu, vzhledem k denn� rotaci planety, jsou zem� un�eny bez ohledu na to, zda se pohybuj� po sm�ru nebo proti sm�ru rotace. Z toho vypl�v� velk� zm�na momentu, kter� by mohl b�t vyu�it nejjednodu���m p�edstaviteln�m zp�sobem k dod�v�n� pohybov� energie kdekoli na sv�t�. Nemohu naj�t slova, kter� by popsala m� zklam�n�, kdy� jsem si pozd�ji uv�domil, �e jsem se ocitl v situaci Archimeda, kter� marn� hledal pevn� bod ve vesm�ru.
Po skon�en� m� zdravotn� dovolen� jsem byl posl�n na polytechnickou �kolu ve �t�rsk�m Hradci, Rakousko, kterou m�j otec vybral, jako jednu z nejstar��ch a nejv�hlasn�j��ch instituc�. To byl ten moment, kter� jsem dychtiv� o�ek�val a za�al sv� studia pod dobr�m veden�m a byl jsem pevn� rozhodnut usp�t. M� p�edchoz� vzd�l�n� bylo nadpr�m�rn�, d�ky v�uce, ji� mi poskytl m�j otec, a d�ky dal��m p��le�itostem k sebevzd�l�v�n�. Z�skal jsem znalosti �ady jazyk� a prokous�val jsem se knihami z n�kolika knihoven a sb�ral informace v�ce nebo m�n� u�ite�n�. Potom jsem si poprv� mohl vybrat p�edm�ty, kter� jsem cht�l a kreslen� od ruky m� ji� v�ce neobt�ovalo.
Svou du�evn� kondic� jsem rodi��m p�ipravil p�ekvapen� a b�hem cel�ho prvn�ho ro�n�ku jsem pravideln� za��nal pracovat ve t�i r�no a kon�il v jeden�ct v noci, v�etn� ned�l� a sv�tk�. V�t�ina m�ch spolu��k� brala v�ci leh�eji, a tak jsem p�irozen� l�mal v�echny rekordy. V pr�b�hu roku jsem slo�il dev�t zkou�ek a profeso�i m�nili, �e si zaslou��m v�c ne� nejvy��� klasifikace. Vyzbrojen jejich lichotiv�mi vysv�d�en�mi jsem se vr�til dom� na kr�tk� odpo�inek, o�ek�vaje triumf jsem byl poko�en, kdy� m�j otec m� t�ce nabyt� pocty zleh�oval.
To t�m�� zabilo m� ambice; ale pozd�ji, po otcov� smrti, se m� bolestn� dotklo, kdy� jsem na�el svazek dopis�, v nich� jej profeso�i nab�dali, aby m� vzal ze studi�, nebo zem�u p�epracov�n�m. Potom jsem se za�al v�novat p�ev�n� studiu fyziky, mechaniky a matematiky; tr�vil jsem hodiny sv�ho voln�ho �asu v knihovn�ch.
M�l jsem opravdovou m�nii dokon�it to, co jsem za�al, co� m� �asto p�iv�d�lo do nesn�z�. P�i jedn� p��le�itosti jsem za�al ��st d�lo Voltaira, kdy� jsem se ke sv�mu zd�en� dozv�d�l, �e existuje t�m�� sto velk�ch svazk�, ti�t�n�ch mal�mi p�smeny, kter� toto monstrum napsalo, zat�mco pilo sedmdes�t dva ��lky �ern� k�vy denn�. Musel jsem je v�echny p�e��st, ale kdy� jsem odkl�dal posledn� knihu, byl jsem velmi r�d a �ekl si, "U� nikdy v�ce!"
M� studijn� �sp�chy v prvn�m ro�n�ku mi vynesly ocen�n� a p��telstv� n�kolika profesor�. Mezi nimi byli profesor Rogner, kter� u�il aritmetiku a geometrii, profesor Poeschl, kter� vyu�oval teoretickou a experiment�ln� fyziku a dr. Alle, kter� u�il integr�ln� po�et a specializoval se na diferenci�ln� rovnice. Tento v�dec byl nejbrilantn�j��m lektorem, jak�ho jsem kdy poslouchal. M�l zvl�tn� z�jem na m�m r�stu a �asto se mnou z�st�val hodinu nebo dv� v u�ebn� a d�val mi �e�it probl�my, ��m� jsem byl pot�en. Jemu jsem vysv�tlil l�taj�c� stroj, kter� jsem vymyslel, ne iluzorn� vyn�lez, ale vyn�lez zalo�en� na zvuku, v�deck�ch principech, kter� budou realizovateln� prost�ednictv�m m� turb�ny a brzy budou d�ny sv�tu. Jak profesor Rogner, tak Poeschl byli trochu zvl�tn� lid�. Ten prvn� m�l v�st�edn� zp�soby vyjad�ov�n� a kdykoli tak u�inil, zp�sobilo to povyk, n�sledovan� dlouhou rozpa�itou pauzou. Profesor Poeschl byl metodick� a d�kladn� "uzemn�n�" N�mec. M�l obrovskou nohu a ruce jako pracky medv�da, ale v�echny jeho experimenty byly dovedn� provedeny s hodin��skou p�esnost� a bez chyby. Bylo to druh�m rokem m�ch studi�, kdy� jsme dostali Grameovo dynamo z Pa��e, kter� m�lo magnet ve tvaru podkovy a vinut� rotor s komut�torem. Bylo zapojeno a byly uk�z�ny r�zn� ��inky elektrick�ho proudu. Zat�mco profesor Poeschl prov�d�l demonstraci, p�i n� stroj provozoval jako motor, d�laly probl�my kart��e, hodn� jisk�ily a j� jsem poznamenal, �e by bylo mo�n� sestrojit motor bez tohoto vybaven�. Ale on prohl�sil, �e to nen� mo�n� a poctil m� p�edn�kou na toto t�ma, na z�v�r poznamenal, "Pan Tesla m��e dok�zat velk� v�ci, ale ur�it� nikdy nedok�e toto. Bylo by to stejn�, jako p�em�nit st�lou ta�nou s�lu, jako je nap��klad gravitace, na rota�n� pohyb. Bylo by to perpetuum mobile, co� je nemo�n� my�lenka." Ale instinkt je n�co, co p�esahuje znalosti. M�me nepochybn� jist� jemn�j�� vl�kna, je� n�m umo��uj� uv�domovat si pravdu, kdy� logick� dedukce, nebo n�jak� jin� v�dom� �sil� mozku je marn�.
Na �as jsem zakol�sal pod dojmem profesorovy autority, ale brzy jsem dosp�l k p�esv�d�en�, �e m�m pravdu a pustil jsem se do pr�ce se z�palem a s bezmeznou d�v�rou sv�ho ml�d�. Nejd��ve jsem za�al ve sv� mysli malovat obr�zek stroje na stejnosm�rn� proud, spou�t�t jej a m�nit proud ve vinut�. Potom jsem si p�edstavoval altern�tor a podobn�m zp�sobem jsem vy�et�il jeho chov�n�. Potom jsem si vizualizoval syst�my skl�daj�c� se z motoru a gener�toru a provozoval je r�zn�mi zp�soby.
Obr�zky, kter� jsem vid�l, byly pro m� �pln� re�ln� a hmatateln�. V�echen sv�j zb�vaj�c� �as tr�ven� ve �t�rsk�m Hradci byl str�ven intenzivn�m, ale neplodn�m �sil�m tohoto druhu a t�m�� jsem do�el k z�v�ru, �e tento probl�m je ne�e�iteln�.
V roce 1880 jsem �el do Prahy, �echy, abych splnil p��n� otce dokon�it sv� vzd�l�n� na tamn� univerzit�. Bylo to m�sto, kde jsem u�inil rozhoduj�c� pokrok, kter� spo��val v odstran�n� komut�toru ze stroje a studoval tento fenom�n z tohoto nov�ho aspektu, ale st�le bez v�sledku. V roce, kter� n�sledoval, nastala v m�m pohledu na �ivot n�hl� zm�na.
Uv�domil jsem si, �e m� rodi�e se kv�li m� hodn� ob�tovali, a rozhodl jsem se, �e jejich b�emenu uleh��m. Vlna telefonu z Ameriky pr�v� dorazila na evropsk� kontinent a tento syst�m byl instalov�n v Budape�ti, Ma�arsko. Vypadalo to jako ide�ln� p��le�itost, a co v�c, p��tel na�� rodiny byl ��fem podniku.
Bylo to pr�v� zde, kdy jsem utrp�l �pln� nervov� zhroucen�. Co jsem za��val b�hem tohoto obdob�, p�ekon�v� v�echny p�edstavy. M�j zrak i sluch byly v�dy neoby�ejn�. Jasn� jsem vid�l objekty ve vzd�lenosti, v n� druz� po nich nevid�li ani stopy. N�kolikr�t ve sv�ch chlapeck�ch letech jsem zachr�nil domy na�ich soused� p�ed ohn�m t�m, �e jsem sly�el slab� praskav� zvuk, kter� je nevyru�il ze sp�nku, a zavolal pomoc. V roce 1899, kdy mi bylo p�es �ty�icet a prov�d�l jsem experimenty v Coloradu, jsem byl schopen velmi z�eteln� sly�et h�m�n� na vzd�lenost 550 mil. M� ucho bylo tedy v�ce ne� t�in�ctkr�t citliv�j��, ale v t� dob� jsem byl tak ��kaj�c hluch� jako poleno v porovn�n� s m�m sluchem p�i nervov�m zhroucen�.
V Budape�ti jsem byl schopen sly�et hodiny, kdy� mezi mnou a hodinami byly t�i m�stnosti. Moucha, kter� by p�ist�la na stole v m�stnosti, by v m�m uchu zp�sobila tup� �uchnut�. Ko��r, jedouc� ve vzd�lenosti n�kolika mil, �pln� ot��sal cel�m m�m t�lem. Houk�n� lokomotivy ve vzd�lenosti dvacet nebo t�icet mil p�sobilo, �e �idle nebo lavice, na n� jsem sed�l vibrovala tak siln�, �e mi to p�sobilo nesnesitelnou bolest. Zem� se mi pod nohama neust�le chv�la. Svoji postel jsem musel podlo�it pry�ov�mi podlo�kami, abych v�bec mohl sp�t. Bur�cej�c� hluky zbl�zka i zdaleka m�ly �asto takov� ��inek, �e u mluven�ch slov, kter� m� d�sila, jsem nebyl schopen pochopit jejich obsah. Slune�n� paprsky, kdy� na m� dopadaly, zp�sobovaly v m�m mozku tak siln� n�raz, �e m� mohly omr��it. Musel jsem sebrat v�echnu svoji s�lu v�le, abych se schoval pod most nebo pod jinou konstrukci, proto�e jsem v lebce c�til drtiv� tlak. Ve tm� jsem m�l smysly jako netop�r a mohl jsem zjistit p��tomnost p�edm�tu na vzd�lenost dvan�cti stop zvl�tn�m, z�hadn�m smyslem na m�m �ele. M�j puls se m�nil od n�kolika do dv� st� �edes�ti tep� za minutu a cel� t�lo se mi chv�lo a ot��salo, co� bylo nejt잚� sn�st. Renomovan� l�ka�i, kte�� mi ordinovali velk� denn� d�vky bromidu draseln�ho, prohla�ovali moji nemoc za ojedin�lou a nevyl��itelnou.
Lituji toho, �e jsem v t� dob� nebyl pod dohledem odborn�k� na fyziologii a psychologii. Zoufale jsem lp�l na �ivot�, ale nikdy jsem neo�ek�val, �e se uzdrav�m. M��e v�bec n�kdo uv��it, �e takov� beznad�jn� fyzick� troska se m��e p�em�nit na mu�e udivuj�c� s�ly a pevnosti; schopn�ho pracovat t�icet osm let t�m�� bez denn�ho p�eru�en� a b�t st�le siln� a sv��ho t�la a mysli? Tak to je m�j p��pad. Mocn� touha po �ivot� po pokra�ov�n� v pr�ci a podpora oddan�ho p��tele, atleta, vykonaly z�zraky. M� zdrav� se vr�tilo a s n�m sv�� mysl.
Kdy� na m� tento probl�m op�t za�to�il, t�m�� jsem litoval, �e boj byl tak brzy skon�en. Musel jsem m�t nast��d�no hodn� energie. Kdy� jsem pochopil, co je m�m �kolem, nebylo to rozhodnut�, jak� mu�i �asto �in�. Pro m� to byla svat� p��saha, ot�zka �ivota a smrti. V�d�l jsem, �e bych zem�el, kdybych selhal. Nyn� jsem c�til �e bitva byla vyhran�. Kdesi hluboko v m�m mozku bylo ukryto �e�en�, ale nemohl jsem je�t� d�t sv�m my�lenk�m vn�j�� vyj�d�en�.
Jednoho odpoledne, na n� se dosud �iv� pamatuji, jsem se t�il z proch�zky se sv�m p��telem v m�stsk�m parku a recitov�n�m poezie. V tomto v�ku jsem znal nazpam�t cel� knihy, slovo od slova. Jednou z nich byl Goeth�v "Faust". Slunce pr�v� zapadalo a p�ipomn�lo mi slavnou pas�, "Sie ruckt und weicht, der Tag ist �berlebt, Dort eilt sie hin und foldert neues Leben. Oh, dall kein Flugel mich vom Boden hebt Ihr nach und immer nach zu streben! Ein sch�ner Traum indessen sie entweicht, Ach, au des Geistes Flingein wird so leicht Kein korperlicher Flugel sich gesellen!" Jakmile jsem vyslovil tato inspiruj�c� slova, napadla m� my�lenka jako z�blesk sv�tla a okam�it� byla odhalena pravda. H�lkou jsem do p�sku nakreslil sch�ma, kter� jsem o �est let pozd�ji uk�zal publiku p�i p�edn�ce p�ed American Institute of Electrical Engineers, a jen� m�j spole�n�k dokonale pochopil. Obr�zky, kter� jsem vid�l, byly podivuhodn� ostr� a jasn� a m�ly pevnost kovu a kamene, �e jsem mu �ekl, "Pod�vej se na m�j motor zde; d�vej se na m�, jak obr�t�m chod." Nedok�u popsat sv� pohnut�. Pigmalion, d�vaj�c� se na svoji o�ivlou sochu, nemohl b�t hloub�ji pohnut. Tis�c tajemstv� p��rody, o n� bych n�hodou zakopnul, bych dal za to jedin�, kter� jsem z n� vyp��il navzdory v�em protivenstv�m a nebezpe��m m� existence...
Nikola Tesla - kapitola 4 - Objev Teslovy c�vky a transform�tor (z�kladn� ��sti ka�d�ho r�dia a televize).
Na �as jsem se �pln� oddal radosti z kreslen� stroj� a vym��len� nov�ch forem. Byl to ment�ln� stav �pln�ho �t�st�, jak� jsem v �ivot� dosud nepoznal. My�lenky p�ich�zely v nep�eru�ovan�m proudu a jedinou t�kost�, kterou jsem m�l, bylo je zachytit. Kousky za��zen�, kter� jsem vymyslel, byly pro mne absolutn� skute�n� a hmatateln� v ka�d�m detailu. R�d jsem si p�edstavoval neust�le b��c� motory, proto�e du�evn�mu zraku sk�taly fascinuj�c� pohled. Kdy� se p�irozen� sklon vyvine ve v�nivou touhu, �lov�k sm��uje ke sv�mu c�li v sedmim�lov�ch bot�ch. Za m�n� ne� dva m�s�ce jsem vyvinul fakticky v�echny typy motor� a modifikac� syst�mu, kter� jsou nyn� spojov�ny s m�m jm�nem a kter� se pou��vaj� pod mnoha dal��mi jm�ny po cel�m sv�t�. Mo�n� bylo zp�sobeno bo�skou moc�, �e existen�n� nutnost vy�adovala do�asn� zastaven� t�to stravuj�c� aktivity mysli.
P�i�el jsem do Budape�ti, pob�dnut n�hlou zpr�vou, je� se t�kala telefonn�ho podnik�n�, a ironi� osudu se stalo, �e jsem p�ijal m�sto projektanta v �st�edn� telegrafn� kancel��i ma�arsk� vl�dy za plat, o n�m� si vyhrazuji pr�vo poml�et. Na�t�st� jsem brzy vzbudil z�jem hlavn�ho inspektora a nato jsem byl zam�stn�n p�i v�po�tech, konstrukc�ch a n�vrz�ch rozpo�tu ve spojen� s nov�mi instalacemi, dokud nebyla d�na do provozu nov� �st�edna, kdy jsem p�evzal veden� tohoto odd�len�. Znalosti a praktick� zku�enosti, kter� jsem z�skal b�hem t�to pr�ce, byly velice cenn� a toto zam�stn�n� mi dalo bohat� p��le�itosti pro vycvi�en� m�ch vyn�lezeck�ch vloh. Ud�lal jsem n�kolik vylep�en� na p��stroji z centr�ln� stanice a zdokonalil telefonn� opakova�, kter� nikdy nebyl patentov�n, ani ve�ejn� pops�n, ale nemusel bych se za n�j styd�t ani dnes. Organiz�tor podniku, pan Puskas, si pov�iml m� ��inn� pomoci, a po skon�en� m� �innosti v Budape�ti mi nab�dl m�sto v Pa��i, co� jsem r�d p�ijal.
Nikdy nezapomenu na ten hlubok� dojem, kter� ve m� vyvolalo ono magick� m�sto. Po sv�m p��jezdu jsem se n�kolik dn� potuloval ulicemi v n�m�m ��asu nad t�mto nov�m divadlem. Atrakc� bylo mnoho a byly neodolateln�, ale bohu�el jsem pen�ze utratil hned po sv�m p��jezdu. Kdy� se m� pan Puskas zeptal, jak se mi da�� na nov�m p�sobi�ti, popsal jsem v�sti�n� svoji situaci slovy, "Nejhor��ch je posledn�ch dvacet dev�t dn� v m�s�ci."Vedl jsem dosti �inorod� �ivot, kter�mu se nyn� ��k� "Rooseveltovsk� styl". Ka�d� r�no, bez ohledu na po�as�, jsem chod�val z bulv�ru St. Marcel, kde jsem bydlel, do kryt�ho baz�nu na Sein�; vrhnul se do vody, p�eplaval jsem baz�n sedmadvacetkr�t a potom jsem �el hodinu p�ky do Irvy, kde byla um�st�na tov�rna spole�nosti. Tam jsem si o p�l sedm� dal d�evorubeckou sn�dani a potom jsem nedo�kav� vy�k�val na ob�d, mezit�m jsem louskal tvrd� o��ky pro d�lovedouc�ho, pana Charlese Batchellora, kter� byl bl�zk�m p��telem a pomocn�kem Edisona. Zde jsem se dostal do kontaktu s n�kolika Ameri�any, kte�� si m� zamilovali, proto�e jsem dob�e ovl�dal kule�n�k! T�mto mu��m jsem vysv�tlil sv�j vyn�lez a jeden z nich, pan D. Cunningham, p�ed�k z Mechanick�ho odd�len�, mi nab�dl vytvo�en� akciov� spole�nosti. Tento n�vrh mi p�ipadal velmi komick�. Nem�l jsem nejmen�� p�edstavu, co t�m myslel a� na to, �e to byl americk� zp�sob, jak d�lat v�ci. Nic z toho v�ak nebylo a p��t�ch n�kolik m�s�c� jsem musel cestovat z m�sta na m�sto ve Francii a N�mecku a l��it nemoci elektr�ren.
Po sv�m n�vratu do Pa��e jsem jednomu ze spr�vc� spole�nosti, panu Rauovi, p�edlo�il pl�n na vylep�en� jejich dynam a byla mi d�na p��le�itost. M�j �sp�ch byl naprost� a pot�en� �lenov� p�edstavenstva mi ud�lili v�sadu vyv�jet automatick� regul�tory, kter� byly velmi ��douc�. Kr�tce nato byly n�jak� pot�e s osv�tlovac�m za��zen�m, kter� se pr�v� instalovalo na nov�m n�dra�� ve Strassburgu, Alsasko. P��vodn� dr�ty byly vadn� a p�i otev�rac� ceremonii zhasla velk� ��st st�ny z d�vodu elektrick�ho zkratu, pr�v� za p��tomnosti star�ho c�sa�e Vil�ma I. N�meck� vl�da odm�tla poskytnout z�ruky a francouzsk� spole�nost utrp�la v�n� ztr�ty. D�ky m�m znalostem n�meck�ho jazyka a m�m p�edchoz�m zku�enostem mi byl sv��en obt�n� �kol narovnat na�e z�le�itosti a po��tkem roku 1883 jsem ode�el na tuto misi do Strassburgu.
N�kolik p��hod z tohoto m�sta se mi nesmazateln� vrylo do pam�ti. Podivuhodnou souhrou n�hod tam v t� dob� �ila �ada mu��, kte�� se pozd�ji proslavili. Pozd�ji jsem ��k�val, "V tomto star�m m�st� byla bakterie velikosti. Ostatn� dostali tuto nemoc, ale j� unikl!" Praktick� pr�ce, korespondence a konference s ��edn�ky m� nadm�rn� zam�stn�valy ve dne i v noci, ale jakmile jsem byl schopen urvat pro sebe trochu voln�ho �asu, zkonstruoval jsem v mechanick� d�ln� naproti n�dra�� jednoduch� motor, na kter� jsem si z Pa��e p�ivezl n�jak� materi�l. Proveden� experimentu se v�ak prot�hlo do l�ta toho roku, kdy se mi kone�n� dostalo zadostiu�in�n�, kdy� jsem vid�l rotovat motor nap�jen� st��dav�m proudem o r�zn�ch f�z�ch a bez kluzn�ch kontakt� nebo komut�toru, jak jsem to vymyslel p�ed rokem. C�til jsem intenzivn� radost, ale ned� se to srovn�vat s del�riem �t�st�, kter� n�sledovalo po prvn�m objevu.
Mezi m� nov� p��tele pat�il i b�val� starosta m�sta, pan Sauzin, jeho� jsem ji� do ur�it� m�ry sezn�mil s t�mto a dal��mi vyn�lezy a jeho� podporu jsem se sna�il z�skat. Byl mi up��mn� odd�n a p�edlo�il m�j projekt n�kolika z�mo�n�m lidem, ale k m�mu hlubok�mu zklam�n� nena�el odezvu. Sna�il se mi pomoci v�emi mo�n�mi zp�soby a p�ich�zej�c� prvn� �ervenec 1917 mi p�ipom�n� formu "pomoci", j� jsem obdr�el od tohoto okouzluj�c�ho mu�e, kter� sice nebyla finan�n�, nebyla v�ak m�n� hodnotn�. V roce 1870, kdy� N�mci vtrhli do t�to zem�, pan Sauzin z�skal dost velk� pozemek na St. Estephe 1801 a do�el k z�v�ru, �e nev� o jin� vhodn�j�� osob� ne� j�, kter� by m�la zkonzumovat tento vz�cn� n�poj. Mohu ��ci, �e toto byla jedna z nezapomenuteln�ch p��hod, o nich� jsem hovo�il. M�j p��tel na m� nal�hal, abych se vr�til do Pa��e, jakmile to bude mo�n� a vyhledal tam podporu. Velmi r�d bych to ud�lal, ale m� pr�ce a vyjedn�v�n� se protahovaly v d�sledku v�ech mo�n�ch drobn�ch p�ek�ek, jim� jsem musel �elit, tak�e tou dobou se situace zd�la b�t bezv�chodn�. Abyste si mohli ud�lat obr�zek o n�meck� d�kladnosti a "zdatnosti", zm�n�m se zde o jedn� pon�kud legra�n� p��hod�.
Ve vestibulu m�la b�t um�st�na ��rovka a po zvolen� spr�vn�ho m�sta jsem na��dil mont�rovi, aby p�ipojil dr�ty. Po chv�li pr�ce do�el k z�v�ru, �e to mus� konzultovat s in�en�rem a tak� to ud�lal. In�en�r m�l n�kolik p�ipom�nek, ale nakonec souhlasil, �e lampa by m�la b�t um�st�na dva palce od m�sta, kter� jsem ozna�il j�, na�e� mont�r pokra�oval v pr�ci. Potom in�en�r za�al m�t starosti a �ekl mi, �e bychom to m�li ozn�mit inspektoru Averdeckovi. Zavolali jsme tedy tuto d�le�itou osobu, kter� z�le�itost p�ezkoumala, prodiskutovala a rozhodla, �e lampa by m�la b�t um�st�na o dva palce zp�t, co� bylo m�sto, je� jsem prve ozna�il j�! To ale nebylo v�echno; Averdeck mi ozn�mil, �e o t�to v�ci informoval vrchn�ho inspektora Hieronimuse a �e bych m�l po�kat na jeho rozhodnut�. Vrchn� inspektor se v�ak z d�vodu nal�hav�ch povinnost� mohl uvolnit a� za n�kolik dn�, ale nakonec p�i�el a n�sledovala dvouhodinov� debata, po n� rozhodl posunout lampu o dva palce dop�edu. M� nad�je, �e toto rozhodnut� je kone�n�, se rozplynuly, kdy� se vrchn� inspektor ke m� obr�til a �ekl mi, "Regierunsrath Funke je p��li� punti�k��sk�, �e si netrouf�m d�t p��kaz k um�st�n� t�to lampy bez jeho v�slovn�ho schv�len�." Byly tud� u�in�ny p��pravy na n�v�t�vu tohoto v�znamn�ho mu�e. Za�ali jsme ukl�zet ji� �asn� r�no a kdy� Funke p�i�el se svoj� dru�inou, byl slavnostn� p�ijat. Po dvou hodin�ch rozm��len� n�hle zvolal, "U� mus�m j�t!", uk�zal rukou na m�sto na strop� a na��dil mi um�stit lampu tam. Bylo to p�esn� ono m�sto, kter� jsem p�vodn� vybral j�! Tak to �lo den za dnem s r�zn�mi obm�nami, ale byl jsem rozhodnut vytrvat za ka�dou cenu a nakonec bylo m� �sil� odm�n�no.
Na ja�e 1884 byly v�echny nesrovnalosti vy�e�eny, za��zen� ofici�ln� p�ed�no a j� se vr�til do Pa��e v radostn�m o�ek�v�n�. Jeden z ��edn�k� mi sl�bil �t�drou odm�nu v p��pad� �sp�chu, rovn� budou vzaty v �vahu zlep�en�, kter� jsem provedl u jejich dynam a doufal jsem, �e dostanu zna�nou sumu. Jednal jsem se t�emi ��edn�ky, kter� pro jednoduchost ozna��m jako A, B a C. Kdy� jsem se obr�til na A, �ekl mi, �e by m�l rozhodnout B. Tento gentleman zast�val n�zor, �e o tom m��e rozhodnout jedin� C a ten si byl zcela jist�, �e rozhodovac� pravomoc m� jedin� A. Po n�kolika marn�ch kolech mi bylo jasn�, �e mou odm�nou je hrad ve �pan�lsku.
M� tot�ln� selh�n� sehnat kapit�l na v�voj bylo dal��m zklam�n�m a kdy� m� pan Batchellor nab�dal, abych ode�el do Ameriky s perspektivou p�ekonstruov�n� Edisonov�ch stroj�, rozhodl jsem se zkusit �t�st� v Zemi neomezen�ch mo�nost�. Ale svoji p��le�itost jsem t�m�� promarnil. Prodal jsem sv�j skromn� majetek, zabezpe�il byt a nach�zel jsem se na n�dra��, kdy� jsem vid�l, jak vlak odj�d� ze stanice. V tu chv�li jsem zjistil, �e m� pen�ze a l�stky jsou pry�. Co d�lat, bylo ot�zkou. Herkules m�l spoustu �asu na rozm��len�, ale j� se musel rozhodovat, kdy� jsem b�el podle vlaku s rozporupln�mi pocity pulzuj�c�mi v m�m mozku jako oscilace kondenz�toru. Odhodl�n� a obratnost mi pomohly z�skat trochu �asu a nakonec se mi poda�ilo nalodit se na lo� do New Yorku se zbytkem sv�ch svr�k�, n�kolika b�sn�mi a �l�nky, kter� jsem napsal a s bal��kem v�po�t�, t�kaj�c�ch se �e�en� n�kolika ne�e�iteln�ch integr�l� a m�ho l�taj�c�ho stroje. B�hem plavby jsem v�t�inu �asu sed�l na z�di lodi a �ekal na p��le�itost zachr�nit n�koho z vodn�ho hrobu bez nejmen��ho pomy�len� na nebezpe��. Pozd�ji, kdy� jsem vst�ebal ur�itou d�vku americk�ho smyslu pro prakti�nost, jsem se chv�l a �asnul p�i vzpom�nce na svou po�etilost. Setk�n� s Edisonem bylo pam�tnou ud�lost� v m�m �ivot�. Byl jsem ohromen t�mto podivuhodn�m mu�em, kter� bez podpory v za��tc�ch a v�deck�ho vzd�l�n� tak mnoho dok�zal. J� studoval tucet jazyk�, p�ehrab�val se v literatu�e a um�n� a str�vil sv� nejlep�� l�ta v knihovn�ch �ten�m v�ech druh� knih, je� se mi dostaly do rukou, od Newtonovy "Principie", a� po rom�ny Paula de Kocka, a m�l jsem pocit, �e jsem v�t�inu �asu promarnil. Ale zanedlouho jsem poznal, �e to byla nejlep�� v�c, kterou jsem mohl ud�lat. B�hem n�kolika t�dn� jsem z�skal Edisonovu d�v�ru, a bylo to pr�v� d�ky m�mu vzd�l�n�.
Zaoce�nsk� parn�k Oregon, v t� dob� nejrychlej�� parn�k, m�l oba osv�tlovac� stroje porouchan� a d�ky tomu byl odjezd lodi opo�d�n. Proto�e nadstavba byla postavena a� po jejich instalaci, bylo nemo�n� je vymontovat z podpalub�. Pot�e byly v�n� a Edison byl velmi znepokojen. Ve�er jsem vzal nezbytn� n�stroje a �el na palubu plavidla, kde jsem z�stal p�es noc. Dynama byla ve �patn�m stavu, m�la n�kolik zkrat� a p�eru�en� obvod�, ale s pomoc� pos�dky se mi poda�ilo je opravit. V p�t hodin r�no, kdy� jsem �el po P�t� Avenue sm�rem k d�ln�, jsem potkal Edisona s Batchellorem a n�kolika dal��mi, kte�� se vraceli dom� si odpo�inout. "Zde je n� Pa��an potloukaj�c� se po noci," �ekl. Kdy� jsem mu �ekl, �e p�ich�z�m z Oregonu a �e jsem opravil oba stroje, ml�ky se na m� pod�val a �el d�l bez jedin�ho slova. Ale kdy� poode�li kousek d�l, zaslechl jsem jeho pozn�mku, "Batchellore, je to dobr� chlap�k." A od t� doby jsem m�l �plnou svobodu v organizov�n� sv� pr�ce. T�m�� po cel� rok byla m� pracovn� doba od 10:30 dopoledne do 5 hodin p��t�ho r�na bez denn� p�est�vky. Edison mi �ekl, "M�l jsem hodn� pracovit�ch pomocn�k�, ale takov�ho jako jsi ty, jsem tu je�t� nem�l." B�hem tohoto obdob� jsem zkonstruoval dvacet �ty�i r�zn�ch typ� standardn�ch stroj� s kr�tk�mi j�dry a jednotn�m vzorem, kter� nahradily ty star�. Spr�vce mi sl�bil pades�t tis�c dolar� za dokon�en� tohoto �kolu, ale uk�zalo se, �e to byl kanadsk� �ert�k. To mi zp�sobilo bolestiv� �ok a na sv� m�sto jsem rezignoval.
Bezprost�edn� potom se na m� obr�tili n�jac� lid� s n�vrhem na vytvo�en� spole�nosti na obloukov� lampy pod m�m jm�nem, s n�m� jsem souhlasil. Zde jsem m�l kone�n� p��le�itost vyvinou motor, ale kdy� jsem toto t�ma nadhodil sv�m nov�m spole�n�k�m, �ekli, "Ne, my chceme obloukovou lampu. N�s nezaj�m� v� st��dav� proud." V roce 1886 byl m�j osv�tlovac� syst�m, zalo�en� na obloukov�ch lamp�ch, zdokonalen a p�izp�soben pro osv�tlen� tov�ren a pouli�n� osv�tlen� a byl jsem voln�, ale bez jin�ho vlastnictv� ne� p�ekr�sn� vyryt�ho bal��ku akci� hypotetick� hodnoty. Potom n�sledovalo obdob� boje v nov�m prost�ed�, pro n� jsem nebyl p�ipraven, ale nakonec jsem se do�kal odm�ny a v dubnu 1887 byla zalo�ena spole�nost TESLA Electric Co. sk�taj�c� laborato� a za��zen�. Motory, kter� jsem tam postavil, byly p�esn� takov�, jak� byly v m�ch p�edstav�ch. Nepokou�el jsem se vylep�ovat jejich konstrukci, ale pouze jsem reprodukoval obr�zky, kter� se objevovaly v m�ch viz�ch a pracovaly v�dy tak, jak jsem o�ek�val.
Na za��tku roku 1888 byla uzav�ena dohoda se spole�nost� Westinghouse na v�robu �irok� �k�ly motor�. Ale je�t� musely b�t p�ekon�ny velk� probl�my. M�j syst�m byl zalo�en na pou�it� proudu o n�zk� frekvenci a odborn�ci z Westinghouse schv�lili 133 cykl� za sekundu s c�lem zaji�t�n� v�hodn�j�� transformace. Necht�li opustit sv� standardn� formy p��stroj� a m� �sil� se muselo soust�edit na p�izp�soben� m�ho motoru t�mto podm�nk�m. Dal�� nezbytnost� bylo vyrobit motor schopn� efektivn� b�et na t�to frekvenci se dv�ma p��vodn�mi dr�ty, co� nebylo snadn� doc�lit.
Na konci roku 1889 m�ch slu�eb v Pittsburghu nebylo ji� t�eba, a tak jsem se vr�til do New Yorku a pokra�oval v experiment�ln� pr�ci na Grand Street, kde jsem ihned za�al konstruovat vysokofrekven�n� stroje. Konstruk�n� probl�my na tomto neprob�dan�m poli byly neb�val� a zcela mimo��dn� a byly spojeny s mnoha t�kostmi. Zavrhnul jsem induk�n� typ, ob�vaje se, �e bych nemusel z�skat vlny p�esn� sinusov�ho pr�b�hu, kter� byl tak d�le�it� pro rezonan�n� �innost. D�ky tomu jsem si u�et�il spoustu laboratorn� pr�ce. Dal��m odrazuj�c�m rysem vysokofrekven�n�ho altern�toru se jevila b�t prom�nliv� rychlost ot��en�, co� zna�n� limitovalo jeho pou�itelnost. Ji� d��ve jsem si p�i demonstrac�ch p�ed American Institute of Electric Engineers v�iml, �e se n�kolikr�t ztratilo vylad�n� a bylo nutn� je znovu nastavit, a dosud nebylo vynalezeno za��zen�, kter� jsem vynalezl dlouho potom, �ili prost�edek pro ��zen� ot��ek stroj� tohoto druhu do takov� m�ry, �e se zm�n� o malou ��st jedn� ot��ky p�i extr�mn�m rozsahu z�t�e. Tak� z mnoha dal��ch d�vod� se zd�lo b�t ��douc� vynal�zt jednodu��� za��zen� na v�robu elektrick�ch oscilac�.
V roce 1856 lord Kelvin p�edlo�il teorii vyb�jen� kondenz�toru, ale dosud nebyla vytvo�ena praktick� aplikace tohoto d�le�it�ho pozn�n�. Vid�l jsem, jak� jsou zde mo�nosti a p�istoupil k v�voji induk�n�ho p��stroje na tomto principu. M�j pokrok byl tak rychl�, �e jsem ji� na sv� p�edn�ce v roce 1891 mohl uk�zat c�vku d�vaj�c� jiskry dlouh� p�t palc�. P�i t�to p��le�itosti jsem p��tomn�m in�en�r�m na rovinu �ekl o nedostatc�ch spojen�ch s transformac� pomoc� t�to nov� metody, zejm�na o ztr�t�ch v jisk�i�ti. N�sledn� v�zkum uk�zal, �e je lhostejn�, jak� m�dium je pou�ito - a� to byl vzduch, vod�k, p�ry rtuti, olej nebo proud elektron�, ��innost byla v�dy stejn�. Tento z�kon je velmi podobn� z�konu, j�m� se ��d� p�em�na mechanick� energie. M��eme upustit z�va�� z ur�it� v��ky kolmo dol�, nebo jej p�en�st do ni��� �rovn� po jakkoli zak�iven� dr�ze, je to nev�znamn�, pokud jde o mno�stv� pr�ce. Na�t�st� v�ak tato stinn� str�nka nen� fat�ln�, proto�e p�i spr�vn� dimenzovan� rezonanci je dosa�iteln� ��innost obvodu 85 procent. Od doby m�ho �asn�ho ozn�men� tohoto vyn�lezu ve�el tento v univerz�ln� u��v�n� v mnoha odv�tv�ch, ale �ek� jej je�t� v�t�� budoucnost.
Kdy� jsem v roce 1900 doc�lil mocn� v�boje o d�lce 1000 stop a jisk��c� proud kolem zem�koule, vzpomn�l jsem si na prvn� nepatrn� jiskry, je� jsem pozoroval ve sv� laborato�i na Grand Street a c�til jsem vzru�en� podobn� tomu, kdy� jsem objevil rota�n� magnetick� pole.
Nikola Tesla - kapitola 5.
Kdy� se ohl��m zp�t na ud�losti m�ho minul�ho �ivota, uv�domuji si, jak jemn� jsou vlivy, kter� formuj� na�e osudy. Jako ilustrace m��e poslou�it p��hoda z m�ho ml�d�. Jednoho zimn�ho dne jsem se spole�n� s n�kolika dal��mi chlapci vydal na t�ru na strmou horu. Sn�h byl hlubok� a tepl� ji�n� v�tr jej �inil vhodn�m pro na�e ��ely. Bavili jsme se h�zen�m sn�hov�ch koul�, kter� se kut�lely dol� po svahu, p�itom na sebe nabalovaly dal�� sn�h a my sout�ili, komu se vytvo�� v�t�� koule. N�hle jsme vid�li kouli, kter� za�ala nadm�rn� r�st, nabyla obrovsk�ch rozm�r�, a� byla velik� jako d�m a hnala se h�motn� do �dol� s takovou silou, �e se t��sla zem. D�val jsem se na ni jako o�arovan� a nech�pal jsem, co se stalo. N�kolik t�dn� jsem m�l p�ed o�ima tuto lavinu a �asnul jsem, jak je mo�n�, �e n�co tak mal�ho m��e nar�st do takov�ch nesm�rn�ch rozm�r�.
Od t� doby m� v�dy fascinovalo zv�t�en� slab�ch vliv�, a kdy� jsem o �adu let pozd�ji za�al studovat mechanickou a elektrickou rezonanci, byl jsem t�m zaujat od sam�ho za��tku. Neb�t tohoto mocn�ho dojmu, spokojil bych se mo�n� s mal�mi jiskrami, kter� jsem z�skal se svou c�vkou a nikdy bych nevyvinul sv�j nejlep�� vyn�lez.
Mnoho technicky vzd�lan�ch mu��, velice schopn�ch ve sv�ch speci�ln�ch oborech, ale ovl�dan�ch pedantsk�m duchem a kr�tkozrak�ch, prohla�uje, �e krom� induk�n�ho motoru jsem dal sv�tu velmi m�lo vyn�lez� pro praktick� pou�it�. To je v�ak tragick� chyba. Nov� my�lenka nesm� b�t posuzov�na z hlediska okam�it�ch v�sledk�. M�j st��dav� syst�m p�enosu elektrick� energie p�i�el v psychologick� moment jako dlouho o�ek�van� odpov�� na pal�iv� ot�zky pr�myslu a a�koli musel b�t p�ekon�n zna�n� odpor a usm��eny - jako obvykle - protich�dn� z�jmy, komer�n� vyu�it� na sebe nedalo dlouho �ekat. Nyn� tuto situaci porovnejme nap��klad s moj� turbinou. �lov�k by si myslel, �e tak jednoduch� a kr�sn� vyn�lez, maj�c� mnoho rys� ide�ln�ho motoru, by m�l b�t okam�it� p�ijat a bezpochyby by za podobn�ch podm�nek takto p�ijat byl. Ale o�ek�van� p��nos rota�n�ho pole neu�inil st�vaj�c� stroje bezcenn�mi; naopak, stalo se p�idanou hodnotou. Syst�m se nab�dl do nov�ch obor� podnik�n�, stejn� jako pro zlep�en� star�ch. P��pad m� turbiny je zcela rozd�ln�. Je to radik�ln� obrat v tom smyslu, �e jej� �sp�ch by znamenal opu�t�n� zastaral�ch typ� motor�, na jejich� v�voj byly vynalo�eny miliardy dolar�. Za takov�ch okolnost� mus� b�t pokrok pomal� a mo�n� nejv�t�� p�ek�ky tvo�� p�edpojat� n�zory, vytvo�en� v mysl�ch odborn�k� z �ad organizovan� opozice.
Hned den pot�, co jsem m�l tuto skli�uj�c� zku�enost, jsem potkal sv�ho p��tele a b�val�ho asistenta, Charlese F. Scotta, nyn� profesora elektrick�ho in�en�rstv� na Yale. Dlouho jsem jej nevid�l a byl jsem r�d, �e m�m p��le�itost si trochu popov�dat v m� kancel��i. Na�e konverzace p�irozen� p�e�la na moji turbinu a j� se rozp�lil do b�la. "Scotte," zvolal jsem, une�en viz� n�dhern� budoucnosti, "Moje turbina po�le v�echny tepeln� motory na sv�t� do �rotu." Scott si rukou mnul bradu a p�em��liv� se pod�val stranou, jako kdyby d�lal n�jakou kalkulaci. "To bude ale po��dn� hromada �rotu," �ekl a ode�el bez jedin�ho slova.
Tento a dal�� m� vyn�lezy v�ak nebyly ni��m jin�m ne� kroky vp�ed ur�it�m sm�rem. P�i jejich vyv�jen� jsem jednodu�e n�sledoval vrozen� instinkt vylep�ovat sou�asn� za��zen� bez n�jak�ho zvl�tn�ho p�em��len� o na�ich nal�hav�ch pot�eb�ch. "Zesilovac� vys�la�" byl produktem pr�ce n�kolika let, jej�m� hlavn�m c�lem bylo �e�en� probl�m�, je� jsou pro lidstvo nekone�n� d�le�it�j�� ne� pouh� pr�myslov� rozvoj.
Pokud mi dob�e slou�� pam�, bylo to v listopadu 1890, kdy jsem provedl laboratorn� experiment, kter� byl jeden z nejoby�ejn�j��ch a nejvelkolep�j��ch, kter� kdy byly zaznamen�ny v an�lech v�dy. P�i zkoum�n� chov�n� proud� o vysok� frekvenci jsem nabyl p�esv�d�en�, �e elektrick� pole dostate�n� intenzity m��e b�t vyrobeno v m�stnosti k rozsv�cen� bezelektrodov�ch vakuov�ch trubic. Proto byl postaven transform�tor k ov��en� t�to teorie a prvn� pokus byl p�ekvapiv� �sp�n�. Je obt�n� hodnotit, co tento nezn�m� fenom�n v t� dob� znamenal. Dycht�me po nov�ch senzac�ch, ale brzy se k nim staneme lhostejn�mi. V�erej�� z�zraky jsou dnes b�n� jevy. Kdy� byly m� trubice poprv� ve�ejn� p�edvedeny, setkaly se s ��asem, kter� se ned� popsat. Ze v�ech ��st� sv�ta jsem dost�val nal�hav� pozv�n� a �adu poct a dal��ch lichotiv�ch nab�dek, je� jsem v�echny odm�tal. Ale v roce 1892 jsem dostal neodolatelnou nab�dku a odjel do Lond�na, kde jsem p�edn�el p�ed instituc� Elektrick�ch in�en�r�.
M�m z�m�rem bylo hned potom odjet do Pa��e, abych vyhov�l podobn�m po�adavk�m, ale Sir James Dewar trval na m�m vystoupen� p�ed Royal Institution. Byl jsem mu�em pevn�ch rozhodnut�, ale v tomto p��pad� jsem snadno podlehl p�dn�m argument�m tohoto velk�ho Skota. Str�il m� do k�esla a nalil mi p�l sklenice b�je�n� hn�d� tekutiny, kter� jisk�ila v�emi barvami duhy a chutnala jako nektar. "Nyn�," �ekl, "sed�te ve Faradayov� k�esle a ve sklenici m�te whisky, kterou r�d pil." (Co� m� p��li� nezaj�malo, proto�e jsem zm�nil n�zor na siln� pit�.) P��t� ve�er jsem m�l demonstraci p�ed Royal Institution, po jej�m� skon�en� Lord Rayleigh oslovil publikum a jeho u�lechtil� slova byla m�m prvn�m zadostiu�in�n�m za m� �sil�. Prchal jsem z Lond�na a pozd�ji z Pa��e, abych unikl p��zni, je� mi byla prokazov�na, a odejel jsem dom�, kde jsem pro�il nejbolestiv�j�� utrpen� a nemoc.
Po navr�cen� zdrav� jsem za�al sp��dat pl�ny na znovuzah�jen� pr�ce v Americe. Do t� doby jsem si neuv�domoval, �e vlastn�m zvl�tn� dar objevovat, ale Lord Rayleigh, kter�ho jsem v�dy pova�oval za ide�ln�ho mu�e v�dy, to �ekl a jestli�e to byla pravda, c�til jsem, �e bych se m�l soust�edit na n�jakou velkou my�lenku.
V t� dob�, jako ji� mnohokr�t v minulosti, se m� my�lenky vr�tily k tomu, co m� u�ila m� matka. Dar du�evn� s�ly poch�z� od Boha, Bo�sk� Bytosti, a jestli�e svou mysl soust�ed�me na tuto pravdu, dostaneme se do souzn�n� s touto velikou moc�. M� matka m� u�ila hledat v�echnu pravdu v Bibli; v�noval jsem tedy n�kolik p��t�ch m�s�c� studiu tohoto d�la.
Jednoho dne, kdy� jsem se potuloval po hor�ch, jsem hledal �kryt p�ed p�ich�zej�c� bou�kou. Na obloze visely t�k� mraky, ale d隝 je�t� nep�ich�zel, av�ak potom se n�hle zablesklo a okam�it� n�sledovaly p��valy vody. Tento jev m� p�inutil k zamy�len�. Bylo zjevn�, �e oba tyto fenom�ny maj� vz�jemnou souvislost jako p���ina a n�sledek a trochu p�em��len� m� p�ivedlo k z�v�ru, �e elektrick� energie zahrnut� v de��ov�ch sr�k�ch byla bezv�znamn� a funkce blesku byla mnohem pravd�podobn�ji citliv�m spou�t��em. Zde byla obrovsk� mo�nost �sp�chu. Kdybychom mohli vyrobit elektrick� efekty po�adovan� kvality, mohli bychom zm�nit celou planetu a s n� i podm�nky k �ivotu. Slunce vypa�� vodu z oce�n� a v�tr ji odnese do vzd�len�ch oblast�, kde z�stane ve stavu k�ehk� rovnov�hy. Kdybychom m�li moc ji zru�it, kdykoli by se n�m zacht�lo, mohl by b�t proud �ivotod�rn� vl�hy podle p��n� ��zen. Mohli bychom zavla�it neplodn� pou�t�, vytv��et jezera a �eky a poskytovat hnac� s�lu v neomezen�m mno�stv�. To by byla nejefektivn�j�� cesta, jak zap��hnout slunce do slu�eb �lov�ka. Spot�eba by z�visela na na�� schopnosti vyvinout elektrick� s�ly, kter� by spustily s�ly p��rody.
Zd�l se to b�t beznad�jn� podnik, ale um�nil jsem si pokusit se o to hned po m�m n�vratu do Spojen�ch St�t� v l�t� roku 1982, po kr�tk� n�v�t�v� m�ch p��tel ve Watfordu, Anglie, za�ala pr�ce, kter� m� st�le v�ce p�itahovala, proto�e stejn�ch prost�edk� bylo t�eba pro �sp�n� p�enos energie bez dr�t�.
V t� dob� jsem provedl dal�� pe�liv� studium Bible a objevil jsem kl�� v knize Zjeven�. Prvn� pot�iteln� v�sledek jsem z�skal na ja�e n�sleduj�c�ho roku, kdy jsem dos�hl nap�t� okolo 100 milion� volt� se svoj� ku�elovitou c�vkou. Velikost nap�t� jsem odhadl z velikosti blesku. Od t� doby jsem �inil neust�l� pokroky a� do zni�en� m� laborato�e ohn�m v roce 1895, o �em se m��ete do��st v �l�nku T.C. Martina, kter� se objevil v dubnov�m ��sle Century Magazine. Tato pohroma m� postihla v mnoha sm�rech a v�t�inu roku jsem musel v�novat pl�nov�n� a rekonstrukci. Av�ak jakmile mi to okolnosti dovolily, vr�til jsem se ke sv�mu �kolu.
A�koli jsem v�d�l, �e v�t�� nap�t� lze z�skat pomoc� p��stroje v�t��ch rozm�r�, instinktivn� jsem tu�il, �e stejn�ho c�le lze dos�hnout spr�vnou konstrukc� pom�rn� mal�ho, kompaktn�ho transform�toru. P�i prov�d�n� zkou�ek se sekund�rem ve tvaru ploch� spir�ly, jak je vyobrazena v m�ch patentech, m� p�ekvapila nep��tomnost v�boje a bylo to nedlouho p�edt�m, ne� jsem objevil, �e to bylo zp�sobeno vz�jemnou pozic� z�vit� a jejich vz�jemn�m p�soben�m. Tohoto poznatku jsem vyu�il a uch�lil se k pou�it� vysokonap�ov�ho vodi�e se z�vity o zna�n�m pr�m�ru, dostate�n� odd�len�mi, aby potla�ovaly distribuovanou kapacitu, a sou�asn� zabra�ovaly ne��douc� akumulaci n�boje v kter�mkoli bod�. Aplikace tohoto principu mi dovolila dos�hnout nap�t� v�ce ne� 100.000.000 volt�, co� byl limit rizika nehody. Fotografie m�ho vys�la�e, postaven�ho v m� laborato�i na Houston Street, byla publikov�na v Electrical Review z listopadu 1898.
Abych mohl v tomto sm�ru d�le pokro�it, musel jsem j�t do otev�en�ho ter�nu, a na ja�e 1899, kdy jsem byl pln� p�ipraven na vzty�en� bezdr�tov� aparatury, jsem ode�el do Colorada, kde jsem z�stal d�le ne� rok. Zde jsem provedl dal�� vylep�en� a up�esn�n�, kter� mi umo�nila generovat proudy a nap�t� o libovoln�m nap�t�, jak� je mo�n� po�adovat. Ti, kter� to zaj�m�, mohou naj�t n�jak� informace ohledn� t�chto experiment�, je� jsem tam prov�d�l, v m�m �l�nku "The Problem of Increasing Human Energy", oti�t�n�m v Century Magazine z �ervna 1900, o n�m� jsem se ji� v��e zmi�oval.
Pokud jde o m�j zesilovac� transform�tor, budu mluvit zcela srozumiteln�, abych byl jasn� pochopen. Na prvn�m m�st� je to rezonan�n� transform�tor se sekund�rem, v n�m� sou��sti, nabit� na vysok� potenci�l, maj� zna�nou plochu a jsou v prostoru uspo��d�ny podle ide�ln�ho obaluj�c�ho povrchu o velk�m pr�m�ru jednotliv�ch z�vit�, kter� maj� ��dnou vz�jemnou vzd�lenost, aby byla v�ude na povrchu zaji�t�na mal� intenzita elektrick�ho pole, aby nemohlo doj�t k pr�razu ani v p��pad�, kdy vodi� je hol�. Toto uspo��d�n� je vhodn� pro jakoukoli frekvenci, od n�kolika po mnoho tis�c cykl� za sekundu a m��e b�t pou�ito pro produkci proud� obrovsk� hodnoty a n�zk�ho nap�t�, nebo men�� proud a nesm�rn� velk� elektrick� nap�t�. Maxim�ln� elektrick� nap�t� je z�visl� pouze na zak�iven� povrchu, na n�m� je nabit� element situov�n a jeho plo�e. Na z�klad� sv�ch zku�enost� jsem do�el k z�v�ru, �e dosa�iteln� nap�t� nen� ni��m omezeno; je dosa�iteln� jak�koli nap�t�. Na druh� stran�, v ant�n� lze z�skat n�kolik tis�c amp�r. Pro takov� v�kon sta�� za��zen� o st�edn� velikosti. Pro vyvinut� elektromotorick� s�ly takov� velikosti sta�� termin�l o pr�m�ru m�n� ne� 90 stop, zat�mco pro proud v ant�n� od 2.000 do 4.000 amp�r - p�i obvykl�ch frekvenc�ch - nemus� b�t pr�m�r t�to ant�ny v�t�� ne� 30 stop. V omezen�j��m v�znamu tento bezdr�tov� vys�la� je jedn�m z t�ch za��zen�, v nich� vys�l�n� Hertzov�ch vln je ve zcela zanedbateln�m mno�stv� v porovn�n� s celkovou energi�. Za t�to podm�nky je tlum�c� faktor extr�mn� mal� a ve zv��en� kapacit� je ulo�en enormn� velk� n�boj. Takov� obvod m��e potom b�t vybuzen impulsy jak�hokoli druhu, dokonce o n�zk� frekvenci a bude d�vat sinusov� a spojit� oscilace jako altern�tor. Vezmeme-li v �vahu neju��� v�znam term�nu, je to rezonan�n� transform�tor, vlastn�c� tyto kvality, kter� je dimenzov�n, aby byl vhodn� pro zem�kouli a jej� elektrick� konstanty a vlastnosti, v d�sledku �eho� se konstrukce p�i bezdr�tov�m p�enosu energie st�v� vysoce ��innou a efektivn�. Vzd�lenost je potom ABSOLUTN� ELIMINOV�NA, PROTO�E NEDOCH�Z� K ZESLABOV�N� INTENZITY p�en�en�ch impuls�. Je dokonce mo�n� je se vzd�lenost� od vys�la�e zv�t�ovat podle exaktn�ho matematick�ho z�kona. Tento vyn�lez byl jedn�m z �ady vyn�lez�, zahrnut�ch do m�ho "Sv�tov�ho syst�mu" bezdr�tov�ho p�enosu, do jeho� komercionalizace jsem se pustil po sv�m n�vratu do New Yorku v roce 1900.
Pro bezprost�edn� ��ely m�ho podnik�n� jsem v t� dob� jasn� na�rtl technickou zpr�vu, z n� cituji, "Sv�tov� syst�m je v�sledkem kombinace n�kolika p�vodn�ch objev�, u�in�n�ch vyn�lezcem v pr�b�hu dlouhotrvaj�c�ho v�zkumu a experimentov�n�. Umo��uje nejen okam�it� a p�esn� p�enos sign�l� jak�hokoli druhu, zpr�v nebo znak�, do v�ech ��st� sv�ta, ale tak� propojen� existuj�c�ch telegrafn�ch, telefonn�ch a dal��ch sign�ln�ch stanic bez jak�chkoli zm�n v jejich sou�asn�m vybaven�. T�mito prost�edky, nap��klad, zdej�� telefonn� ��astn�k m��e zavolat a mluvit s kter�mkoli telefonn�m ��astn�kem na Zemi. Lacin� p�ij�ma�, ne v�t�� ne� hodinky, jej bude schopen kdekoli zachytit, na zemi nebo na mo�i, p�en�enou �e� nebo hudbu hranou na n�jak�m jin�m m�st�, a� je jakkoli vzd�len�."
Tyto p��klady jsou citov�ny pouze z toho d�vodu, aby �ten��i daly p�edstavu o mo�nostech tohoto v�znamn�ho v�deck�ho pokroku, kter� ru�� vzd�lenosti, a �in� tento dokonal� p��rodn� vodi�, Zemi, dostupn�m pro bezpo�et ��el�, je� lidsk� g�nius vynalezl pro p�enos pomoc� vodi��. Jedn�m z dalekos�hl�ch v�sledk� tohoto syst�mu je, �e jak�koli za��zen�, kter� je provozov�no prost�ednictv�m jednoho nebo v�ce vodi�� (pochopiteln� na omezenou vzd�lenost), m��e b�t takt� poh�n�no bez um�l�ch vodi�� a se stejnou snadnost� a p�esnost� na vzd�lenosti, kter� jsou omezeny pouze fyzick�mi rozm�ry zem�koule. Tato ide�ln� metoda p�enosu otev�e nejen nov� pole pro komer�n� vyu�it�, ale tak� roz���� mo�nosti star��ch metod. Sv�tov� syst�m je zalo�en na aplikac�ch n�sleduj�c�ch vyn�lez� a objev�:
1) Tesl�v transform�tor: Tento p��stroj je v produkci elektrick�ch vibrac� tak revolu�n�, jako st�eln� prach ve v�le�nictv�. Vyn�lezce pomoc� tohoto za��zen� generoval proudy mnohokr�t siln�j�� ne� byly kdy vyrobeny obvykl�mi zp�soby a elektrick� v�boje o d�lce v�ce ne� sto stop.
2) Zesilovac� vys�la�: Toto je Tesl�v nejlep�� vyn�lez, zvl�tn� transform�tor speci�ln� p�izp�soben� k vybuzen� zem�, kter� vys�l� elektrickou energii. Pomoc� tohoto podivuhodn�ho p��stroje ji� zp�sobil elektrick� nap�t� v�t�� ne� je p��tomno p�i atmosferick�m blesku a p�en�en� proud dostate�n� pro osv�tlen� v�ce ne� dvou set ��rovek kolem zem�.
3) Tesl�v bezdr�tov� syst�m: Tento syst�m se skl�d� z n�kolika vyn�lez� a je jedin�m zn�m�m prost�edkem pro ekonomick� d�lkov� p�enos elektrick� energie bez dr�t�. Pe�liv� testy a m��en� ve spojen� s experiment�ln�m stanovi�t�m o vysok� aktivit�, z��zen�m vyn�lezcem v Coloradu, demonstrovaly, �e energie v jak�mkoli po�adovan�m mno�stv� m��e b�t dopravov�na p�es celou zem�kouli, pokud to bude nutn�, se ztr�tami, je� nep�ekro�� n�kolik procent.
4) Technika individualizace: Tento vyn�lez spo��v� na jednoduch�m lad�n�. To umo��uje p�enos sign�l� nebo zpr�v absolutn� tajn� a exkluzivn� jak v aktivn�m, tak v pasivn�m aspektu, to jest nezasahuje do jin�ch komunikac�, ani do n�ho nelze zasahovat. Ka�d� sign�l je jako individu�ln� a nezpochybniteln� identita a skute�n� prakticky nen� omezen po�et stanic nebo p��stroj�, kter� mohou sou�asn� pracovat bez nejmen��ho vz�jemn�ho ru�en�.
5) Terestrick� stacion�rn� vlny: Tento znamenit� objev, popul�rn� �e�eno, znamen�, �e Zem� reaguje na elektrick� vibrace ur�it�ch parametr�, podobn� jako reaguje ladi�ka na zvukov� vlny o ur�it�m kmito�tu. Pro tyto zvl�tn� elektrick� vibrace, schopn� mocn� vybudit zem�kouli, lze naj�t mnoh� d�le�it� uplatn�n� komer�n� a v mnoha dal��ch ohledech. Prvn� elektr�rnu "Sv�tov�ho syst�mu" je mo�n� spustit b�hem dev�ti m�s�c�. S touto elektr�rnou bude mo�n� dos�hnout v�konu a� deset milion� ko�sk�ch sil a je konstruov�na, aby mohla slou�it pro mnoho technick�ch vymo�enost�, bez velk�ch finan�n�ch n�rok�. Mezi n� pat��:
1) Vz�jemn� propojen� existuj�c�ch telegrafn�ch �st�eden nebo ��ad� po cel�m sv�t�;
2) z��zen� tajn� a neru�iteln� vl�dn� telegrafn� slu�by;
3) Vz�jemn� propojen� v�ech sou�asn�ch telefonn�ch �st�eden nebo ��ad� po cel� zem�kouli;
4) univerz�ln� distribuce z�kladn�ch zpr�v telegrafem nebo telefonem, ve spojen� s tiskem;
5) z��zen� sv�tov�ho syst�mu p�enosu zpr�v pro soukrom� pou�it�;
6) vz�jemn� propojen� a spole�n� �innost v�ech burzovn�ch telegraf� sv�ta;
7) z��zen� sv�tov�ho syst�mu distribuce hudby atd.;
8) univerz�ln� registrace �asu pomoc� levn�ch hodin, ukazuj�c�ch �as s astronomickou p�esnost�, kter� by nevy�adovaly ��dnou pozornost;
9) sv�tov� p�enos ti�t�n�ch nebo psan�ch znak�, dopis�, �ek�, atd.;
10) z��zen� univerz�ln� n�mo�n� slu�by, umo��uj�c� navig�tor�m na v�ech lod�ch p�esn� kormidlovat bez kompasu, ur�it p�esnou polohu a �as, zabra�ovat koliz�m a katastrof�m, atd.;
11) zaveden� syst�mu sv�tov�ho tisku na zemi i na mo�i;
12) sv�tov� reprodukce fotografick�ch obr�zk� a v�ech druh� kreseb nebo z�znam�..."
Tak� jsem navrhnul ud�lat demonstraci bezdr�tov�ho p�enosu energie mal�ho rozsahu, ale dostate�n�ho pro praktick� vyu�it�. Tak� jsem p�edlo�il dal�� nesrovnateln� d�le�it�j�� aplikace m�ch objev�, kter� budou odhaleny n�kdy v budoucnosti. Na Long Islandu bylo postaveno za��zen� s v�� o v��ce 187 stop, kter� m�lo kulovit� termin�l o pr�m�ru 68 stop. Tyto rozm�ry byly dostate�n� pro p�enos jak�hokoli mno�stv� energie. P�vodn� bylo pou��v�no pro 200 a� 300 kW, ale m�l jsem v �myslu pozd�ji vys�lat n�kolik tis�c ko�sk�ch sil. Vys�la� byl schopen vys�lat vlny o zvl�tn�ch charakteristik�ch a vymyslel jsem jedine�nou metodu telefonick� kontroly jak�hokoli mno�stv� energie. V� byla zni�ena p�ed dv�ma lety (1917), ale m� projekty jsou d�le vyv�jeny a dal�� z nich, v n�kter�ch sm�rech vylep�en�, bude realizov�n.
P�i t�to p��le�itosti bych cht�l odporovat �iroce ob�haj�c� zpr�v�, �e tato konstrukce byla zbo�ena vl�dou, kter� v d�sledku v�le�n�ch podm�nek mohla vytvo�it p�edsudek v mysl�ch t�ch, kte�� mo�n� nev�d�, �e dokumenty, kter� sv�d�� o tom, �e p�ed t�iceti lety mi bylo ud�leno americk� ob�anstv�, jsou bezpe�n� ulo�eny, zat�mco m� ��dy, diplomy, akademick� hodnosti, zlat� medaile a dal�� vyznamen�n� jsou ji� n�kde na smeti�ti. Kdyby se tato zpr�va zakl�dala na pravd�, dostal bych velkou sumu pen�z, kterou bych utratil na stavbu v�e. Naopak, v z�jmu vl�dy bylo ji zachovat zvl�t� proto, �e by umo��ovala, abych se zm�nil alespo� o jedin� mo�n� aplikaci, lokalizovat ponorky v kter�koli ��sti sv�ta. Moje za��zen�, slu�by a v�echny m� vyn�lezy byly v�dy k dispozici vl�dn�m ��edn�k�m a dokonce po vypuknut� konfliktu v Evrop� jsem pracoval na n�kolika vyn�lezech, kter� se t�kaly leteck� navigace, pohonu lod� a bezdr�tov�mu p�enosu, co� m� velkou d�le�itost pro vlast. Ti, kte�� jsou dob�e informov�ni, v�d�, �e m� my�lenky zp�sobily revoluci v pr�myslu Spojen�ch st�t� a nejsem si v�dom, �e by �il dal�� vyn�lezce, kter� by v tomto ohledu byl tak �sp�n� jako j� - zvl�t� pokud jde o pou�it� jeho vyn�lez� ve v�lce.
D��ve jsem se zdr�el vyj�d�en� se k t�to v�ci, proto�e mi p�ipadalo nevhodn� zab�vat se osobn�mi z�le�itostmi, zat�mco cel� sv�t byl hrozn�ch strastech. D�le dod�v�m, vzhledem k r�zn�m pov�stem, kter� m� dostihly, �e pan J. Pierpont Morgan nem�l se mnou ��dn� obchodn� z�m�ry, ale jeho pomoc se nesla ve stejn�m duchu, jako pom�hal ostatn�m pr�kopn�k�m. Dostal jsem od n�ho �t�dr� slib a bylo by ode mne nerozumn� o�ek�vat v�ce. Velice si v�il m�ch znalost� a podal mi d�kazy o sv� �pln� d�v��e v m� schopnosti dos�hnout toho, co jsem si p�edsevzal. Nejsem ochoten se poddat n�kter�m �zkoprs�m a ��rliv�m jedinc�m, kte�� cht�j� ma�it m� �sil�. Tito lid� nejsou pro m� ni��m jin�m ne� mikrobi z�ke�n� choroby. M�j projekt byl odlo�en p��rodn�mi z�kony. Sv�t na n�j nebyl p�ipraven. P��li� p�edb�hl svou dobu, ale stejn� z�kony nakonec umo�n� jeho triumf�ln� �sp�ch.
Nikola Tesla - kapitola 6.
��dn� v�c, kter� jsem se kdy v�noval, nevy�adovala takovou koncentraci mysli a nenam�hala do tak nebezpe�n�ho stupn� nejjemn�j�� vl�kna m�ho mozku, jako syst�m, jeho� z�kladem je zesilovac� vys�la�. Vrhnul jsem celou s�lu a intenzitu sv�ho ml�d� do objevov�n� rota�n�ho magnetick�ho pole, ale tato ran� pr�ce m�la odli�n� charakter. A�koli byla extr�mn� nam�hav�, nevy�adovala tak pronikavou a vy�erp�vaj�c� schopnost �sudku, jako �e�en� mnoha probl�m� bezdr�tov�ho p�enosu.
Navzdory m� v�jime�n� fyzick� odolnosti v t� dob�, p�et�ovan� nervy nakonec vypov�d�ly poslu�nost a j� utrp�l �pln� zhroucen� pr�v� v dob�, kdy dokon�en� dlouh�ho a obt�n�ho �kolu bylo ji� t�m�� v dohledu. Nepochybn� bych pozd�ji zaplatil v�t�� da� a velmi pravd�podobn� by moje kari�ra p�ed�asn� skon�ila, neb�t toho, �e m� proz�etelnost vybavila terapeutick�m p��strojem, kter� zlep�uje m� zdrav� s p�ib�vaj�c�mi lety a spolehliv� p�ich�z� do hry, kdy� m� s�ly jsou u konce. Dokud jej mohu pou��vat, jsem v bezpe�� p�ed nebezpe��m z p�epracov�n�, co� hroz� ostatn�m vyn�lezc�m, a nepot�ebuji dovolenou, kter� je nezbytn� pro ostatn� lidi. Kdy� jsem vy�erp�n, jednodu�e to ud�l�m jako negr, kter� "p�irozen� usne, zat�mco b�l� lid� �ij� v �zkosti."
M�m-li se odv�it vyslovit teorii mimo svoji sf�ru, t�lo pravd�podobn� pozvolna akumuluje ur�it� mno�stv� n�jak� toxick� l�tky a j� upadnu do t�m�� letargick�ho stavu, kter� trv� zhruba p�l hodiny. Po probuzen� m�m pocit, jako by se ud�losti, kter� prob�hly bezprost�edn� p�edt�m, ud�ly velice d�vno, a kdy� se pokus�m pokra�ovat v p�eru�en�m proudu my�lenek, c�t�m skute�nou nevolnost. Nedobrovoln� je pak obr�t�m jin�m sm�rem a jsem p�ekvapen sv�est� m� mysli a lehkost�, s jakou p�ekon�v�m p�ek�ky, kter� m� p�edt�m m�tly. Po t�dnech nebo m�s�c�ch se m� v�e� pro do�asn� opu�t�n� vyn�lez vrac� a j� definitivn� naleznu odpov�di na v�echny tr�zniv� ot�zky a bez velk�ho �sil�. V t�to souvislosti budu vypr�v�t o jedn� neoby�ejn� zku�enosti, kter� by mohla zaj�mat studenty psychologie.
S m�m uzemn�n�m vys�la�em se mi poda�ilo vyvolat pozoruhodn� jev a j� se sna�il zjistit jeho skute�n� v�znam pro proudy ����c� se skrze zem. Zd�l se to b�t beznad�jn� podnik a v�ce ne� rok jsem bez oddechu pracoval, ale marn�. Toto d�kladn� studium m� tak �pln� pohltilo, �e jsem zapom�nal na v�e ostatn�, dokonce i na sv� podkopan� zdrav�. Nakonec, kdy� jsem byl ve st�diu zhroucen�, p��roda m� obda�ila letargick�m sp�nkem. Kdy� jsem znovu nabyl smysly, uv�domil jsem si se zd�en�m, �e si nedok�u vybavit sc�ny z m�ho �ivota krom� m�ho d�tstv�. V mysli se mi vyno�ovaly vzpom�nky z m�ho velmi ran�ho d�tstv�. Je zvl�tn�, �e se v mi p�ed m�m du�evn�m zrakem vyno�ovaly s p�ekvapuj�c� z�etelnost� a plasti�nost�. Noc za noc�, kdy� jsem odpo��val, se mi odkr�valo st�le v�ce z m�ho p�ede�l�ho �ivota. Obraz m� matky byl v�dy hlavn� postavou v tomto divadle, kter� se p�ede mnou zvolna rozvinovalo, a j� c�til stravuj�c� touhu znovu ji vid�t. Tento pocit vzrostl natolik, �e jsem se rozhodl odlo�it v�echnu svou pr�ci a uspokojit svou touhu, ale zjistil jsem, �e je velmi t�k� zanechat v�� pr�ce v laborato�i a ub�hlo n�kolik m�s�c�, b�hem nich� jsem si dok�zal vybavit v�echny dojmy ze sv�ho minul�ho �ivota, do jara 1892. V n�sleduj�c�m obraze, kter� se vyno�il ze zapomn�n�, jsem se vid�l v Hotelu de la Paix, jak se pr�v� probouz�m z jednoho ze sv�ch kouzeln�ch sn�, kter� byly zp�sobeny prodlou�enou n�maho m�ho mozku. P�edstavte si bolest a �zkost, kter� jsem c�til, kdy� mi hlavou problesklo, �e mi byl doru�en telegram, kter� obsahoval smutnou zpr�vu, �e m� matka um�r�. Vzpomn�l jsem si, jak jsem podnikl dlouhou cestu dom� bez jedin� hodiny odpo�inku a jak ode�la po t�dnech ag�nie.
Zvl�t� bylo pozoruhodn�, �e b�hem cel�ho tohoto obdob� ��ste�n� vymazan� pam�ti jsem byl pln� �inn� ve v�em, co se t�kalo m�ho v�zkumu. Mohl jsem si vybavit nejmen�� detaily a nejbezv�znamn�j�� pozorov�n� z m�ch experiment� a dokonce recitovat str�nky textu a slo�it� matematick� vzorce.
Pevn� v���m v z�kon kompenzace. Skute�n� odm�ny jsou v�dy �m�rn� vynalo�en� pr�ci a p�inesen�m ob�tem. To je jedn�m z d�vod�, pro� si mysl�m, �e je jist�, �e ze v�ech m�ch vyn�lez� se jako nejd�le�it�j�� pro dal�� generace uk�e b�t zesilovac� vys�la�. K t�to p�edpov�di m� nevede pouze komer�n� a pr�myslov� revoluce, kterou jist� s sebou p�inese, ale hum�nn� d�sledky mnoha vymo�enost�, je� umo�n�. Br�t v �vahu pouze u�ite�nost znamen� m�lo v porovn�n� s vy���m dobrodin�m pro civilizaci. Stoj�me p�ed zlov�stn�mi probl�my, je� nemohou b�t vy�e�eny pouze zaji�t�n�m na�� hmotn� existence, jakkoli by bylo hojn�. Naopak, pokrok v tomto sm�ru je pln� rizik a nebezpe��, je� n�s neohro�uj� m�n� ne� nouze a str�d�n�. Kdybychom byli s to uvol�ovat energii atom� nebo n�kde na zemi objevili n�jak� jin� zp�sob neomezen�ho z�sk�v�n� levn� energie, tento v�sledek, m�sto aby se stal po�ehn�n�m, by lidstvu mohl p�in�st katastrofu, d�ky vzr�staj�c�m rozbroj�m a anarchii, je� by vy�stila v zaveden� nen�vid�n�ho totalitn�ho re�imu. Nejv�t�� dobro p�ijde od technick�ch zdokonalen�, je� budou m�t sklon k unifikaci a harmonii, a m�j sv�tov� syst�m je pr�v� takov�. T�mito prost�edky bude moci b�t lidsk� hlas a obraz kdekoli reprodukov�n a tov�rny poh�n�n� tis�ce mil od vodop�d�, dod�vaj�c�ch energii. Vzdu�n� stroje budou moci b�t poh�n�ny kolem zem�koule bez zast�vky a slune�n� energie bude ��zena tak, aby vytv��ela jezera a �eky pro ��ely z�sk�v�n� energie a p�em�nu vyprahl�ch pou�t� na �rodnou zem. Jej� zaveden� pro telegrafick�, telefonick� a podobn� ��ely automaticky odstran� statick� a jin� interference, kter� v sou�asn� dob� zna�n� omezuj� aplikace bezdr�tov�ho p�enosu. Toto je aktu�ln� n�m�t, o n�m� n�kolik slov nem��e b�t na �kodu.
B�hem uplynul�ho desetilet� �ada lid� arogantn� tvrdila, �e m�li �sp�ch p�i odstra�ov�n� t�to z�vady. Pe�liv� jsem prozkoumal v�echna popsan� za��zen� a v�t�inu z nich jsem otestoval d��ve, ne� byly zve�ejn�ny, ale zji�t�n� byla vesm�s negativn�. Ned�vn� ofici�ln� prohl�en� americk�ho n�mo�nictva m��e mo�n� o��lit n�jak�ho redaktora od novin, kter� neodhadne jejich skute�nou hodnotu. Zpravidla jsou tyto pokusy zalo�eny na tak myln�ch teori�ch, �e kdykoli si jich v�imnu, nemohu se ubr�nit pocitu marnosti. Docela ned�vno byl ohl�en nov� objev, kter� byl s ohlu�uj�c� sl�vou vytrubov�n do sv�ta, ale op�t se uk�zalo, �e je to pouze dal�� m�dlov� bublina. To mi p�ipom�n� vzru�uj�c� p��hodu, k n� do�lo p�ed rokem, kdy� jsem prov�d�l sv� pokusy se st��dav�mi proudy o vysok�ch frekvenc�ch.
Steve Brodie pr�v� sko�il z Brooklynsk�ho mostu. Tento v�kon byl pak vulgarizov�n napodobovateli, ale prvn� zpr�va vzru�ila New York. Na m� tato zpr�va siln� zap�sobila a �asto jsem hovo�il o sm�l�m rekordmanovi. Jedno hork� odpoledne jsem c�til pot�ebu osv�it se a vstoupil do jedn� z t�iceti tis�c obl�ben�ch instituc� v tomto m�st�, kde pod�vali lahodn� dvan�ctiprocentn� n�poj, kter� je nyn� dostupn� pouze v chud�ch a zdevastovan�ch zem�ch Evropy. Host� tam bylo hodn�, ale ne p��li� vybran�ch, a hovo�ilo se o t�matu, je� m� p�im�lo pron�st nedbalou pozn�mku, "To jsem si ��kal, kdy� jsem sko�il z toho mostu." Jakmile jsem pronesl tato slova, c�til jsem se jako spole�n�k Timothensk�ch z Schillerovy b�sn�. Za okam�ik nastala v�ava a tucet hlas� k�i�elo, "To je Brodie!" Hodil jsem �tvr��k na pult a sp�chal ke dve��m, ale dav mi byl v pat�ch s jekotem, "St�j, Steve!", a sna�il se m� zadr�et, zat�mco j� se mu sna�il uniknout. Oh�n�l jsem se kolem sebe lokty a na�t�st� se mi poda�ilo uniknout po��rn�m v�chodem a dostat se do laborato�e, kde jsem odhodil kab�t, p�edst�ral, �e jsem tvrd� pracuj�c� kov�� a rozd�l�val v�he�. Ale tato opat�en� se uk�zala jako zbyte�n�, nebo� jsem sv�m pron�sledovatel�m unikl. Potom po mnoho let v noci, kdy je p�edstavivost pu�t�na z ot��, jsem si p�edstavoval, kdy� jsem sebou hodil na postel, jak� by byl m�j osud, kdyby m� dav byl dohonil a zjistil, �e nejsem Steve Brodie!
In�en�r, kter� ned�vno p�enesl zpr�vu p�ed technick�m org�nem o nov�m prost�edku proti statick�mu ru�en�, zalo�en�m na "dosud nezn�m�m p��rodn�m z�konu", se zd� b�t stejn� un�hlen�, jako jsem j�, kdy� tvrdil, �e tyto poruchy se ���� p���n�, zat�mco vlny z vys�la�e se ���� pod�ln�. To by znamenalo, �e kondenz�tor, jak�m je zem�koule, se sv�m plynn�m obalem, by mohl b�t nab�jen a vyb�jen zp�sobem, kter� je zcela v rozporu s teori�, je� je obsa�ena v ka�d� z�kladn� u�ebnici fyziky. Takov� p�edpoklad by byl pova�ov�n za chybn� dokonce i za �as� Franklina, tehdy byla dob�e zn�ma toto�nost mezi atmosferickou elekt�inou a tou, kter� se vyr�b� pomoc� stroj�, je� byly v t� dob� ji� dostupn�. Je z�ejm�, �e p��rodn� i um�l� poruchy se ���� zem� i vzduchem naprosto stejn�m zp�sobem a ob� zp�sobuj� elektromotorick� s�ly v horizont�ln�m i vertik�ln�m sm�ru. Z toho je z�ejm�, �e navrhovan�mi metodami nemohou b�t interference odstran�ny. Pravda je tato: Ve vzduchu se potenci�l zvy�uje v m��e okolo pades�ti volt� na stopu ve vertik�ln�m sm�ru, vzhledem k tomu m��e b�t rozd�l potenci�l� a� dvacet, nebo dokonce �ty�icet tis�c volt� mezi horn�m a doln�m koncem ant�ny. Masy nabit� atmosf�ry jsou neust�le v pohybu a p�ed�vaj� elekt�inu vodi��m ne spojit�, ale sp� p�eru�ovan�, co� v citliv�m telefonn�m p�ij�ma�i zp�sobuje monot�nn� �um. ��m vy��� je termin�l a ��m v�t�� prostor obklopuje dr�ty, t�m je tento efekt z�eteln�j��, ale mus� b�t ch�p�no, �e je pouze lok�ln� a m� m�lo co d�lat se skute�n�mi pot�emi.
V roce 1900, kdy� jsem zdokonaloval sv�j bezdr�tov� syst�m, m�la jedna forma p��stroje �ty�i ant�ny. Tyto byly pe�liv� kalibrov�ny na stejnou frekvenci a paraleln� spojeny s objektem pro p��jem z kter�hokoli sm�ru. Kdy� jsem cht�l zjistit p�vod p�en�en�ho impulsu, byl ka�d� diagon�ln� um�st�n� p�r zapojen do s�rie s prim�rn� c�vkou, nap�jej�c� obvod detektoru. V prvn�m p��pad� byl zvuk v telefonu hlasit�; v druh�m p��pad� ustal, jak jsem o�ek�val - tyto dv� ant�ny se vz�jemn� neutralizovaly, ale v obou p��padech se manifestovala statick� elekt�ina a j� musel vymyslet zvl�tn� preventivn� opat�en�, zalo�en� na odli�n�ch principech. Vyu�it�m p�ij�ma��, p�ipojen�ch ve dvou bodech na zem, jak jsem navrhoval p�ed mnoha lety, tyto pot�e s nabit�m vzduchem, je� jsou velmi v�n� u konstrukc�, kter� se nyn� stav�, ustaly a krom� toho n�chylnost k interferenc�m v�ech druh� se sn�ila zhruba na polovinu z d�vodu sm�rov�ho charakteru obvodu. Toto bylo zcela evidentn�, ale mnoh�m jednoduch�m "bezdr�tov�m" lidem, jejich� zku�enost se omezovala na p��stroje, je� mohou b�t zdokonalov�ny sekerou, to p�ipadalo jako zjeven�. Kdyby to bylo snadn� zbavit se statick�ch poruch pomoc� takov�ch �a�kovin, bylo by mo�n� se jich zbavit p�ij�m�n�m bez ant�ny. Podle tohoto n�zoru by dr�t zap�chnut� do zem� m�l b�t absolutn� imunn�, ve skute�nosti je v�ak citliv�j�� na vn�j�� impulsy ne� dr�t um�st�n� vertik�ln� ve vzduchu. Po pravd� �e�eno, bylo dosa�eno m�rn�ho pokroku, ale ne n�sledkem pou�it� ur�it� metody nebo p��stroje. Byl dosa�en jednodu�e pou�it�m ohromn�ch konstrukc�, kter� jsou dost �patn� pro vys�l�n�, ale naprosto nevhodn� pro p��jem, a zaveden�m vhodn�j��ch p�ij�ma��. Jak jsem ji� �ekl p�edt�m, abychom se zbavili t�chto pot��, mus� b�t provedena radik�ln� zm�na v syst�mu a ��m d��v se to ud�l�, t�m l�pe.
Bylo by skute�n� katastrof�ln�, kdyby v sou�asn� dob�, kdy technika je ve sv�ch po��tc�ch a p�ev�n� v�t�ina, nevyj�maje dokonce ani odborn�ky, nem� ani pon�t� o jeho nekone�n�ch mo�nostech, byl p�ijat z�kon zaji��uj�c� monopol vl�d�. Toto p�ed n�kolika t�dny navrhnul ministr Daniels a nen� pochyb o tom, �e v�znamn� ��edn�ci se s jeho ��dost� obr�t� na Sen�t a D�m reprezentant� s up��mn�m p�esv�d�en�m. Ale celosv�tov� d�kazy neomyln� ukazuj�, �e nejlep�� v�sledky jsou v�dy dosa�eny ve zdrav� komer�n� sout�i. Existuj� v�ak v�jime�n� d�vody, pro� by bezdr�tov�mu p�enosu m�la b�t d�na vrcholn� svoboda rozvoje. V prvn� �ad� nab�z� vyhl�dky nezm��iteln� v�t�� a �ivotn� d�le�it�j�� pro zlep�en� lidsk�ho �ivota ne� kter�koli jin� vyn�lez nebo objev v historii �lov�ka. D�le mus� b�t pochopeno, �e tato ��asn� technika byla zcela vytvo�ena zde a m��e b�t naz�v�na "americkou" v�t��m pr�vem ne� telefon, ��rovka nebo letadlo.
Agenti podnikatelsk�ho tisku a burzovn� makl��i byli tak �sp�n� v ���en� dezinformac�, �e dokonce tak vynikaj�c� periodikum, jako je Scientific American, poskytuje hlavn� kredit ciz� zemi. Ov�em, N�mci n�m dali Hertzovy vlny a ru�t�, angli�t�, francouz�t� a ital�t� odborn�ci je rychle pou��vaj� pro sign�ln� ��ely. Byla to z�ejm� aplikace nov�ho �initele, kter� byla uskute�n�na pomoc� star� klasick� a nevylep�en� induk�n� c�vky, st�� cokoli v�c ne� dal�� druh heliografie. R�dius p�enosu byl velice omezen�, v�sledky byly velice slab� a Hertzovy oscilace, jako prost�edek p�ed�v�n� zpr�v, mohl b�t s v�hodou nahrazen zvukov�mi vlnami, kter� jsem obhajoval v roce 1891. Nav�c, v�echny tyto pokusy byly �in�ny t�i roky po objeven� z�kladn�ch princip� bezdr�tov�ho syst�mu, kter� je dnes obecn� pou��v�n, a jeho� ��inn� n�stroje byly jasn� pops�ny a vyvinuty v Americe.
Po t�chto hertzovsk�ch za��zen�ch a metod�ch nez�st�vaj� dnes ��dn� stopy. Postupovali jsme naprosto opa�n�m sm�rem a to, co bylo vytvo�eno, je produktem mozk� a �sil� ob�an� t�to zem�. �ivotn� d�le�it� patenty vypr�ely a p��le�itost je otev�ena pro v�echny. Hlavn� argument ministra je zalo�en na interferenci. Podle jeho tvrzen�, je� p�inesl 29. �ervence New York Herald, sign�ly z v�konn�ho vys�la�e mohou b�t zachyceny v ka�d� vesnici na sv�t�. Z hlediska tohoto faktu, kter� byl demonstrov�n p�i m�ch experimentech v roce 1900, by restrikce ve Spojen�ch st�tech byly m�lo ��inn�.
P�i t�to p��le�itosti bych se r�d zm�nil, �e ned�vno m� nav�t�vil podivn� vyhl�ej�c� p�n kter� m� ��dal o pomoc p�i stavb� sv�tov�ho vys�la�e v jedn� vzd�len� zemi. "Nem�me pen�ze," �ekl, "ale m�me spousty zlata a d�me v�m ho �t�d�e." �ekl jsem mu, �e nejd��ve bych r�d v�d�l, co bude s m�mi vyn�lezy v Americe a t�m n� rozhovor skon�il. Ale jsem p�esv�d�en, �e v z�kulis� pracuj� jist� temn� s�ly, a s postupem �asu bude udr�ov�n� komunikace st�le obt�n�j��. Jedin�m l�kem je syst�m odoln� proti p�eru�en�. Byl dokon�en, existuje a v�echno, co je t�eba, je uv�st jej do provozu.
V mysl�ch lid� je dosud �iv� vzpom�nka na hroznou v�lku a mo�n� nejv�t�� d�le�itost bude m�t zesilovac� vys�la� jako stroj pro �tok a obranu, zvl�t� ve spojen� s TELEAUTOMATIKOU. Tento vyn�lez je logick�m v�sledkem pozorov�n�, je� za�ala v m�ch chlapeck�ch letech a pokra�ovala po cel� m�j �ivot. Kdy� byly publikov�ny prvn� v�sledky, Electrical Review v �vodn�ku tvrdil, �e se stane jedn�m z "nejmocn�j��ch faktor� v pokroku civilizace a lidstva." Ji� nen� daleko doba, kdy tato p�edpov�� bude vypln�na. V letech 1898 a 1900 jsem tento vyn�lez nab�dl vl�d� a mohl by b�t p�ijat, kdybych byl jedn�m z t�ch, kte�� se stali sou��st� Alexandrova st�da, kdy� usilovali o jeho p��ze�!
V t� dob� jsem si skute�n� myslel, �e by mohl skoncovat s v�lkami z d�vodu jeho neomezen� ni�iv� s�ly a vylou�en� lidsk�ho prvku z boje. P�esto�e jsem neztratil d�v�ru v jeho mo�nosti, m� n�zory se od t� doby zm�nily. V�lce se nebudeme moci vyhnout, dokud budou existovat fyzick� p���iny pro jej� recidivu a t�chto p���in, podle posledn� anal�zy, je na planet�, na n� �ijeme, st�le velmi mnoho. Jedin� pomysln� odstran�n� vzd�lenost� v ka�d�m ohledu, jako je ���en� informac�, p�eprava cestuj�c�ch a zbo�� a p�enos energie p�inese s sebou jednoho dne podm�nky, kter� zajist� trvale p��telsk� vztahy. Co nyn� chceme, je bli��� kontakt a lep�� pochopen� mezi jednotlivci a komunitami na cel� zemi a eliminace fanatick� oddanosti vyn�en�m ide�l�m n�rodn�ho egoismu a p�chy, kter� je v�dy n�chyln� uvrhnout sv�t do prav�k�ho barbarstv� a sv�r�. ��dn� liga nebo parlamentn� z�kon nem��e zabr�nit takov� pohrom�. To jsou pouze nov� za��zen� pro vyd�n� slab�ch na milost siln�m.
V tomto smyslu jsem se vyj�d�il p�ed �trn�cti lety, kdy� byl navrhov�n spolek n�kolika vedouc�ch vl�d, ur�it� druh Svat� aliance. Obhajoval jej Andrew Carnegie, kter� m��e b�t m��e b�t pova�ov�n za otce t�to my�lenky, nebo� j� dal v�ce publicity a hybn� s�ly ne� kdokoli jin�, d��ve ne� se o to za�al zasazovat prezident. A�koli nelze pop��t, �e takov� vyhl�dky mohou m�t materi�ln� v�hody pro n�kter� m�n� ��astn� jedince, nem��e splnit hlavn� po�adovan� c�le. M�r m��e p�ij�t jedin� jako p�irozen� d�sledek v�eobecn� osv�ty a splynut�m ras a my jsme dosud daleko od tohoto bla�en�ho stavu, proto�e skute�n� velmi m�lo lid� si p�ipou�t� skute�nost - �e B�h stvo�il �lov�ka k Sv�mu obrazu - v n� si jsou v�ichni lid� na Zemi rovni. Ve skute�nosti existuje jedin� rasa s mnoha barvami. Kristus je jenom jedna osoba, p�esto je tu pro v�echny lidi, tak pro� se n�kte�� lid� pova�uj� za lep�� ne� ostatn�?
Jak pozoruji dne�n� sv�t, ve sv�tle gigantick�ho z�pasu, jeho� jsme sv�dky, jsem napln�n p�esv�d�en�m, �e nejl�pe by poslou�ilo z�jm�m humanity, kdyby Spojen� st�ty z�staly v�rny sv�m tradic�m, v��e v Boha, v n�ho� p�edst�raj� v��it, a dr�ely se stranou od "pochybn�ch alianc�". Svou geografickou polohou, vzd�leni od hrozeb bl��c�ch se konflikt�, bez pob�dek k teritori�ln� expanzi, s nevy�erpateln�mi zdroji a s obrovskou populac�, d�kladn� prostoupenou duchem svobody a spravedlnosti, m� tato zem� privilegovan� postaven�. Je tud� schopna vynalo�it, a to nez�visle, kolos�ln� s�lu a mor�ln� vliv pro blaho v�ech, moud�eji a efektivn�ji ne� jako �len n�jak� ligy.
Rozhovo�il jsem se o okolnostech m�ho ran�ho �ivota a pov�dal jsem o utrpen�, kter� m� dohnalo k nepolevuj�c�m cvi�en�m v obrazotvornosti a sebepozorov�n�. Tato du�evn� �innost, zprvu nedobrovoln� pod tlakem choroby a str�d�n�, se postupn� stala moj� druhou p�irozenost� a nakonec m� p�ivedla k pozn�n�, �e jsem pouh� automat zbaven� svobodn� v�le p�i my�len� a jedn�n� a m� �innosti jsou pouze reakcemi na s�ly prost�ed�. Na�e t�la maj� tak komplexn� strukturu, pohyby, kter� kon�me jsou tak �etn� a komplikovan� a vjemy na�ich smyslov�ch org�n� jsou do takov� m�ry jemn� a neuchopiteln�, �e pro pr�m�rn�ho �lov�ka je t�k� tento fakt pochopit. P�esto nen� nic p�esv�d�iv�j�� pro zku�en�ho v�zkumn�ka ne� mechanistick� teorie �ivota, kterou do ur�it� m�ry ch�pal a p�edkl�dal p�ed t�emi sty lety Descartes. V jeho dob� bylo mnoho d�le�it�ch funkc� na�eho organismu nezn�m�ch, zvl�t� s ohledem na povahu sv�tla a konstrukci a �innost oka, tak�e filozofov� byli nuceni t�pat ve tm�.
V posledn�ch letech pokrok v�deck�ho v�zkumu na tomto poli byl takov� povahy, �e nenechal ��dn� prostor pro pochyby ohledn� tohoto pohledu a na toto t�ma bylo publikov�no mnoho prac�. Jedn�m z nejzdatn�j��ch a nejv�mluvn�j��ch zast�nc� t�to teorie je mo�n� Felix le Dantec, b�val� asistent Pasteura. Profesor Jacques Loeb prov�d�l pozoruhodn� experimenty v heliotropismu, jasn� stanovil ��dic� moc sv�tla na ni��� formy organism� a jeho nejnov�j�� kniha "Forced Movements" je objevn�. Ale zat�mco mu�i v�dy p�ij�maj� tuto teorii jako mnoh� dal��, pro m� je to pravda, kterou ka�dou chv�li demonstruji ka�d�m sv�m �inem a hnut�m mysli. V�dom�, �e ka�d� vn�j�� dojem m� podn�cuje k n�jak� �innosti - fyzick� nebo du�evn� - je v m� mysli st�le p��tomno. Pouze v ��dk�ch p��padech, kdy jsem ve stavu v�jime�n� koncentrace, m�m pot�e s ur�en�m p�vodu impulzu. Naprost� v�t�ina lidsk�ch bytost� si nen� nikdy v�doma, co se kolem nich d�je a miliony z nich padnou za ob�ti chorob�m a p�ed�asn� zem�ou pr�v� z tohoto d�vodu. Nejb�n�j�� ka�dodenn� ud�losti jim p�ipadaj� z�hadn� a nevysv�tliteln�. Jeden m��e c�tit n�hlou vlnu smutku a l�mat si hlavu s vysv�tlen�m, p�itom si nev�imne, �e to zp�sobil mrak, kter� p�e�al slune�n� paprsky. M��e se mu vybavit obraz drah�ho p��tele za okolnost�, kter� se mu zdaj� b�t podivn�, kdy� jej kr�tce p�edt�m potkal na ulici nebo n�kde vid�l na fotografii. Kdy� ztrat� knofl��ek k l�mci pob�h� hodinu a kleje a nen� schopen si vybavit svou p�edchoz� �innost a p��mo jej lokalizovat. Nedostate�n� schopnost pozorovat pouze formou nev�domosti a je zodpov�dn� za mnoho chorobn�ch p�edstav a p�ev�nou v�t�inu po�etil�ch my�lenek. Existuje v�c ne� jeden z deseti lid�, kte�� nev��� na telepatii a dal�� psychick� manifestace, spiritismus a komunikaci s mrtv�mi a kte�� by odm�tli poslouchat v�dom� nebo nev�dom� podvodn�ky?
Abych ilustroval, jak hluboce je zako�en�na tato tendence dokonce mezi vzd�lanou ��st� americk� populace, mohu se zm�nit o jedn� komick� p��hod�. Kr�tce p�ed v�lkou, kdy exhibice m�ch turbin v tomto m�st� vyvolala mnoho koment��� v technick�ch �asopisech, jsem p�edv�dal, �e mezi v�robci bude o tento vyn�lez tahanice a j� m�l p�ipravenu speci�ln� konstrukci pro toho mu�e z Detroitu, kter� m�l z�hadnou schopnost vyd�l�vat mili�ny. M�l jsem takovou sebed�v�ru, �e jsem to ozn�mil jako hotovou v�c sv� sekret��ce a asistent�m. A jednoho kr�sn�ho r�na m� p�i�el nav�t�vit sbor in�en�r� z Ford Motor Company s ��dost� o projedn�n� jednoho d�le�it�ho projektu se mnou. "Ne��kal jsem v�m to?" poznamenal jsem triumf�ln� k sv�m zam�stnanc�m a jeden z nich �ekl, "Jste ��asn� pane Teslo. V�echno prob�h� tak, jak jste p�edpov�dal."
Jakmile tito prakti�t� mu�i usedli, za�al jsem samoz�ejm� vychvalovat b�je�n� vlastnosti m� turbiny, kdy� m� jejich mluv�� p�eru�il a �ekl, "V�me o n� v�echno, ale jsme tady v jin� z�le�itosti. Zalo�ili jsme psychologickou spole�nost pro v�zkum psychick�ch fenom�n� a cht�li bychom, abyste se tohoto podniku z��astnil." Tito in�en��i jist� netu�ili, jak m�lo sch�zelo, abych je vyhodil ze sv� kancel��e.
V�dy mi nejv�t�� mu�ov� t� doby, v�d�� osobnosti v�dy, jejich� jm�na jsou nesmrteln�, ��kali, �e jsem nad�n neoby�ejnou mysl�, a j� v�noval v�echno sv� �sil� �e�en� velk�ch probl�m� bez ohledu na ob�ti. Mnoho let jsem se sna�il vy�e�it z�hadu smrti a dychtiv� jsem sledoval ka�dou zn�mku spiritualismu. Ale jen jednou v �ivot� jsem za�il zku�enost, kter� mi tehdy p�ipadala jako nadp�irozen�. Bylo to v dob� smrti m� matky.
Byl jsem tehdy �pln� vy�erpan� bolest� a dlouh�m bd�n�m. Matka byla jedn� noci p�enesena do budovy asi dva bloky od na�eho domu. Jak jsem tam beznad�jn� le�el, ��kal jsem si, �e kdyby m� matka zem�ela, zat�mco bych byl pry� od jej�ho l��ka, ur�it� by mi dala znamen�. O dva nebo t�i m�s�ce d��ve jsem byl v Lond�n� ve spole�nosti m�ho pozd�j��ho p��tele Sira Williama Crookese, kde jsme diskutovali o spiritismu a j� byl t�mito my�lenkami �pln� pohlcen. V�bec jsem nev�noval pozornost ostatn�m mu��m, ale byl jsem p��stupn� jeho argument�m, proto�e to byly my�lenky z jeho epoch�ln� pr�ce o vyza�uj�c� hmot�, kterou jsem �etl jako student a kter� zp�sobila, �e jsem se dal na elektrotechnickou �ivotn� dr�hu. Uva�oval jsem, �e podm�nky pro pohled na druhou stranu byly p��zniv�, proto�e m� matka byla geni�ln� �ena a zvl�t� vynikala silami intuice. Ka�dou noc byla ka�d� nitka m�ho mozku napnuta o�ek�v�n�m, ale a� do �asn�ho r�na se nic nestalo. Kdy� jsem us�nal nebo mo�n� upadal do bezv�dom�, uvid�l jsem obl��ek, kter� nesl and�lskou bytost neoby�ejn� kr�sy, kter� se na m� up�en� a s l�skou d�vala a postupn� nab�vala rysy m� matky. Zjev pomalu proplul pokojem a zmizel. Hned nato jsem byl probuzen nepopsateln� kr�snou p�sn�, kterou zp�valo mnoho hlas�. V ten okam�ik jsem si byl naprosto jist, �e m� matka pr�v� zem�ela. A byla to pravda. Nemohl jsem un�st tu obrovskou v�hu bolestn� pravdy, kterou jsem p�ijal p�edem, a napsal jsem Siru Williamu Crookesovi je�t� v zajet� t�chto dojm� a v uboh�m t�lesn�m stavu. Kdy� jsem se zotavil, hledal jsem dlouho vn�j�� p���inu t�to podivn� manifestace a ke sv� velk� �lev� jsem po mnoha m�s�c�ch neplodn�ho �sil� dos�hl �sp�chu.
Vid�l jsem obraz slavn�ho um�lce p�edstavuj�c� alegoricky jedno z ro�n�ch obdob� ve form� oblaku se skupinou and�l�, kte�� se zd�li plout vzduchem, co� m� siln� zas�hlo. Byl naprosto stejn� jako ten, kter� se objevil v m�m snu, s v�jimkou obrazu m� matky. Hudba vych�zela z ch�ru v nedalek�m kostele p�i rann� velikono�n� m�i, co� uspokojiv� vysv�tluje v�e ve shod� s v�deck�mi fakty. To se stalo ji� velmi d�vno a od t� doby jsem nem�l nejmen�� d�vod m�nit sv�j pohled na spiritu�ln� fenom�n, pro kter� neexistuj� z�klady. V�ra v n�j je p�irozen� v�sledek intelektu�ln�ho v�voje. N�bo�ensk� dogmata nejsou ji� p�ij�m�na v jejich ortodoxn�m v�znamu, ale ka�d� jedinec inklinuje k v��e v ur�it� druh vy��� moci.
Ka�d� z n�s mus� m�t n�jak� ide�l, aby ovliv�oval na�e jedn�n� a zajistil n�m spokojenost, ale nen� podstatn�, zdali je to v�ra, um�n�, v�da nebo cokoli jin�ho, pokud to pln� funkci dematerializuj�c� s�ly. Pro m�rovou existenci lidstva jako celku by m�la p�evl�dnout jedna spole�n� koncepce. Zat�mco jsem nem�l �sp�ch p�i z�sk�v�n� d�kaz�, kter� by podporovaly tvrzen� psycholog� a spiritualist�, poda�ilo se mi ke sv� pln� spokojenosti dok�zat automatismus �ivota nejen prost�ednictv�m neust�l�ho pozorov�n� jednotliv�ch �innost�, ale dokonce p�esv�d�iv�ji pomoc� ur�it�ch generalizac�. Tento objev pova�uji za nejv�znamn�j�� moment pro lidskou spole�nost.
Prvn� tu�en� t�to ��asn� pravdy jsem m�l je�t� jako velmi mlad� mu�, ale po mnoho let jsem to jednodu�e pova�oval za n�hodu. Zejm�na kdykoli jsem byl ur�it�m zp�sobem zran�n bu� j�, nebo osoba, k n� jsem byl p�ipout�n, nebo kter� jsem byl odd�n, druh�mi lidmi zp�sobem, kter� bychom mohli nazvat jako nef�r, poci�oval jsem zvl�tn� nedefinovatelnou bolest, kterou jsem - z nedostatku lep��ho term�nu - ozna�il jako "kosmickou". Kr�tce potom pravideln� ty, kdo ji zp�sobili, postihlo n�jak� ne�t�st�. Po mnoha takov�ch p��padech jsem se s t�mto pozn�n�m sv��il n�kolika sv�m p��tel�m, kte�� m�li p��le�itost se p�esv�d�it o platnosti teorie, kterou jsem postupn� formuloval, a j� bychom mohli vyj�d�it t�mito slovy: Na�e t�la maj� podobnou stavbu a jsou vystavena stejn�m vn�j��m sil�m. To m� za n�sledek podobnost reakc� a shoda obecn�ch aktivit, na nich� jsou zalo�ena ve�ker� na�e spole�ensk� a dal�� pravidla a z�kony. Jsme automaty zcela ��zen�mi t�mito silami, jsme zm�t�ni sem a tam jako korek na vodn� hladin�, ale tyto vn�j�� impulsy pova�ujeme za svobodnou v�li. Pohyby a dal�� �innosti, kter� vykon�v�me, jsou v�dy ur�eny k zachov�n� �ivota a a�koli jsme zd�nliv� navz�jem nez�visl�, jsme spojeni neviditeln�mi vazbami. Dokud je organismus v bezvadn�m stavu, reaguje p�esn� na podn�ty, ale v moment�, kdy u jednotlivce dojde k n�jak� poru�e, jeho sebez�chovn� s�ly se naru��.
Ka�d� samoz�ejm� ch�pe, �e pokud �lov�k ohluchne, oslab� se mu zrak, nebo si po�kod� �dy, jeho �ance na pokra�uj�c� existenci se zmen��. Ale rovn� je pravda, a mo�n� je�t� ve v�t�� m��e, �e jist� defekty mozku, kter� ��d� tyto automatick�, v�cem�n� �ivotn� d�le�it� kvality, zp�sobuj�, �e se jednotlivec ��t� do z�huby. N�jak� citliv� a pozorn� bytost se v�emi vysoce vyvinut�mi a neporu�en�mi mechanismy, je obda�ena dokonal�mi mechanick�mi smysly, kter� j� dovoluj� vyhnout se nebezpe��m p��li� z�ke�n�m na to, aby mohla b�t vn�m�na p��mo. Kdy� se dostane do kontaktu s ostatn�mi, jejich� ��dic� org�ny jsou zna�n� po�kozen�, tato bytost to pozn� a c�t� "kosmickou" bolest.
Tato pravda se potvrdila ve stovk�ch p��pad� a uv�tal bych, kdyby ostatn� studenti p��rodov�dy tomuto probl�mu v�novali pozornost. V���m, �e spojen�m systematick�m �sil�m bude dosa�eno nevy��sliteln� hodnoty pro sv�t. My�lenka konstrukce automatu, potvrd� moji teorii, kterou jsem vymyslel ji� d�vno ve sv�m ml�d�, ale j� jsem se nev�noval p�ed rokem 1895, kdy jsem za�al sv� v�zkumy bezdr�tov�ho p�enosu. B�hem n�sleduj�c�ch dvou nebo t�� let jsem zkonstruoval n�kolik automatick�ch mechanism�, ovl�dan�ch na d�lku, a p�edvedl je n�v�t�vn�k�m v m� laborato�i.
V roce 1896 jsem v�ak zkonstruoval kompletn� stroj schopn� mno�stv� operac�, ale dokon�en� t�to pr�ce se prot�hlo do konce roku 1897.
Tento stroj byl vyobrazen a pops�n v Century Magazine z �ervna 1900 a v dal��ch periodik�ch t� doby a kdy� byl v roce 1898 poprv� p�edveden ve�ejnosti, zp�sobil senzaci jako ��dn� z m�ch vyn�lez� nikdy p�edt�m. V listopadu 1898 mi byl ud�len patent na neb�valou techniku, ale a� potom, co do New Yorku p�ijel hlavn� examin�tor a vid�l ji v �innosti a prohl�sil, �e je to neuv��iteln�. Vzpom�n�m si, �e jsem pozd�ji volal jednomu ��edn�kovi ve Washingtonu s nab�dkou sv�ho vyn�lezu vl�d� a kdy� jsem mu pozd�ji vypr�v�l, jak jsem pochodil, dal se do sm�chu. Nikdo netu�il, �e pro zdokonalen� tohoto p��stroje jsou nejlep�� p�edpoklady. Je ne��astn�, �e v tomto patentu, kter� n�sledoval po rad� m�ch pr�vn�ch z�stupc�, jsem uvedl, �e ��zen� je prov�d�no prost�ednictv�m jednoho obvodu a dob�e zn�m� formy detektoru. Z tohoto d�vodu mi dosud nebyla ud�lena patentov� ochrana na mou metodu a p��stroj. M� lod� byly ve skute�nosti ��zeny spole�nou �innost� n�kolika obvod� a jak�koli interference byla vylou�ena.
Prost� �e�eno, vytvo�il jsem p�ij�mac� obvody ve form� smy�ek, v�etn� kondenz�tor�, proto�e vyb�jen� m�ho vysokonap�ov�ho vys�la�e ionizovala vzduch v laborato�i, aby i mal� ant�na mohla p�itahovat elekt�inu z okoln� atmosf�ry.
Abych to n�jak p�ibl�il, objevil jsem nap��klad, �e ba�ka o pr�m�ru dvan�ct palc�, z n� byl siln� vy�erp�n vzduch a s jedn�m termin�lem, k n�mu� byl p�ipojen kr�tk� dr�t, vydala tis�c z�blesk� ne� byl v�echen nabit� vzduch v laborato�i neutralizov�n. Smy�ka, tvo��c� p�ij�ma�, nebyla na takov�to poruchy citliv� a je zvl�tn�, �e nyn�, po tolika letech, se st�v� popul�rn�. Ve skute�nosti odeb�r� mnohem m�n� energie ne� ant�ny nebo dlouh� uzemn�n� dr�t, ale rovn� odstra�uje �adu nedostatk� sou�asn�ch bezdr�tov�ch p��stroj�.
P�i demonstraci p�ed obecenstvem jsem n�v�t�vn�ky vyzval, aby pokl�dali ot�zky jak�hokoli obsahu a automat jim odpov�dal znamen�mi. To bylo v t� dob� pova�ov�no za magii, ale bylo to velice prost�, proto�e jsem to byl j�, kdo jim prost�ednictv�m p��stroje d�val odpov�di.
Ve stejn� dob� byla postavena dal�� v�t�� teleautomatick� lo�, jej� fotografie se objevila v ��jnov�m ��sle 1919 �asopisu Electrical Experimenter. Byla ��zena smy�kami, kter� m�ly n�kolik z�vit� um�st�n�ch v trupu lodi, co� ji �inilo zcela vodot�snou a schopnou ponoru pod hladinu. P��stroj se podobal tomu, jen� byl pou�it v prvn�m p��pad� s v�jimkou n�kolika nov�ch prvk�, nap��klad jsem pou�il ��rovky, kter� poskytovaly viditeln� d�kaz ��dn� funkce stroje. Tyto automaty, ��zen� na vzd�lenost viditelnosti oper�torem, v�ak byly prvn�mi, pon�kud hrub�mi kroky ve v�voji techniky teleautomat�, kterou jsem vytvo�il.
Dal��m logick�m vylep�en�m byla aplikace automatick�ch mechanism� za hranici viditelnosti a na velk� vzd�lenosti od ��dic�ho centra a od t� doby jsem obhajoval jejich nasazen� jako v�le�nick� n�stroje m�sto st�eln�ch zbran�. Jejich d�le�itost se nyn� zd� b�t rozpozn�na, pokud mohu soudit z p��le�itostn�ch zm�nek v tisku o vymo�enostech, kter� jsou pr� neoby�ejn�, ale neobsahuj� nic nov�ho. Nedokonal�m zp�sobem je to provediteln�, s existuj�c�mi bezdr�tov�mi za��zen�mi vypustit letadlo, nechat jej sledovat ur�it� p�ibli�n� kurz a vykonat n�jakou operaci na vzd�lenost mnoha set mil. Stroj tohoto druhu m��e b�t rovn� ��zen n�kolika zp�soby mechanicky a nepochybuji o tom, �e by mohly prok�zat ur�itou u�ite�nost ve v�lce. Ale podle m�ch nejlep��ch v�domost� dnes neexistuj� p��stroje, s nimi� by takov�ho c�le mohlo b�t dosa�eno p�esn�m zp�sobem. V�noval jsem roky studiu tohoto probl�mu a vyvinul jsem zp�soby, jak tyto a je�t� v�t�� z�zraky snadno realizovat.
Jak jsem ji� d��ve tvrdil, jako student na univerzit� jsem vymyslel l�taj�c� stroj zcela nepodobn� t�m dne�n�m. Jejich podstatn�m principem byl zvuk, ale nebyl realizovateln�, proto�e nebyl dostupn� pohon o dostate�n�m v�konu. V posledn�ch letech jsem tento probl�m uspokojiv� vy�e�il a nyn� pl�nuji l�taj�c� stroje bez podp�rn�ch ploch, k��del, vrtul� a dal��ch vn�j��ch za��zen�, kter� by byl schopen vyvinout nesm�rnou rychlost a je velmi pravd�podobn�, �e by se stal mocn�m argumentem pro m�r bl�zk� budoucnosti. Takov� stroj, udr�ovan� ve vzduchu a poh�n�n� v�hradn� reak�n�mi silami, je vyobrazen na jedn� z m�ch str�nek s p�edn�kami a p�edpokl�d� se, �e bude ��zen bu� mechanicky, nebo bezdr�tov�m p�enosem energie. Po instalaci p��slu�n�ho za��zen� by bylo provediteln� vrhnout st�elu do vzduchu a upustit ji t�m�� p�esn� na m�st�, kam m� dopadnout, kter� m��e b�t tis�ce mil daleko.
Ale t�m to neskon��. Nakonec budou vyrobeny teleautomaty schopn� jednat tak, jako kdyby m�ly vlastn� inteligenci, a jejich p��chod zp�sob� revoluci. Ji� v roce 1898 jsem navrhnul z�stupc�m jednoho velk�ho v�robn�ho koncernu konstrukci a ve�ejn� p�edveden� samohybn�ho vozidla, kter� by samo�inn� prov�d�lo mnoho r�zn�ch operac� v�etn� n��eho, co se bl�� vlastn� inteligenci. Ale m�j n�vrh byl v t� dob� pokl�d�n za chim�rick� a nic z toho nebylo.
V sou�asn� dob� mnoho nejschopn�j��ch lid� se pokou�� navrhnout opat�en�, kter� by zabr�nila opakov�n� toho stra�n�ho konfliktu, kter� skon�il jen teoreticky a jeho� trv�n� jsem p�edpov�d�l v �l�nku oti�t�n�m 20. prosince 1914 v SUN. Navrhovan� Liga nen� l�k, ale naopak, podle n�zoru �ady kompetentn�ch mu��, m��e p�in�st v�sledky zcela opa�n�.
Obzvl politov�n�hodn� je, �e v r�mci slov o m�ru byla pou�ita politika trest�n�, proto�e za n�kolik let budou n�rody moci bojovat bez arm�d, lod� nebo st�eln�ch zbran�, zbran�mi mnohem stra�n�j��mi, jejich� ni�iv� s�la je opravdu neomezen�. Kter�koli m�sto, jakkoli vzd�len� od nep��tele, m��e b�t jimi zni�eno a ��dn� moc na Zemi jim v tom nem��e zabr�nit. Jestli�e chceme odvr�tit hroz�c� katastrofu a stav v�c�, kter� m��e zem�kouli zm�nit v peklo, m�li bychom se p�i�init o v�voj l�taj�c�ch stroj� a bezdr�tov� p�enos energie, bez zbyte�n�ho ot�len� a se v�emi silami a zdroji n�roda.
�l�nek v r�mci spolupr�ce poskytla webov� str�nka: free-energy.webpark.cz/
|