ROSTLINN� SV�T
Z n�zv� si dovedeme domyslet, v jak� �ct� byla kdysi tato rostlina, kterou dnes mnoho lid� pokl�d� za jedovat� plevel.
Ve star�ch bylin���ch m� vla�tovi�n�k i tato pojmenov�n�: Herrgottsgnade (bo�� milost), Marienkraut (rostlina Mariina), Gottesgabe (bo�� dar), Herrgottsblatt (bo�� list), Goldwurz (zlat� ko�en), Blutkraut (krvav� bylina), Augenwurz (o�n� ko�en�).
Z n�zv� si dovedeme domyslet, v jak� �ct� byla kdysi tato rostlina, kterou dnes mnoho lid� pokl�d� za jedovat� plevel.
Dne�n� odpor v��i t�to bylin� si dovedu vysv�tlit jen tak, �e v po��tc�ch pr�myslov� v�roby l��iv se z�sadn� zatracovaly v�echny vysoce hodnotn� l��iv� rostliny, a to proto, aby lid� byli odl�k�ni od l��ivek a za�ali u��vat chemick� l�tky.
Vla�tovi�n�k je rozv�tven� a 30 a� 80 cm vysok�, kvete v kv�tnu a d�le a� do podzimu. Z lodyhy i oddenku pr��t� oran�ovo�lut�, hust� ���va. Vla�tovi�n�k nejrad�ji roste na ji�n�ch okraj�ch lesa, p�i zdech, plotech, na rumi�t�ch. A� je ji� l�to jakkoliv such�, i kdy� jsou ji�n� str�n� vyprahl�, ze stonku v�dy vyt�k� mnoho oran�ovo�lut� ���vy. Vla�tovi�n�k v�ak najdeme i v zim�, kdy je v�e pokryto sn�hem, pokud jsme si zapamatovali m�sto, kde roste.
Rostlina pro�i��uje krev a napom�h� tvorb� krve. Pou�ila bych ji spolu s kop�ivou a v�honky �ern�ho bezu proti leuk�mii. T�to �ajov� sm�si je v�ak t�eba vyp�t za den alespo� dva litry, m�-li se dos�hnout dobr�ch v�sledk�.
Vla�tovi�n�k je nejspolehliv�j��m prost�edkem p�i t�k�ch onemocn�n�ch jater, zl�t� kdy� se u��v� v �erstv�m stavu. Pou��v� se, proto�e pro�i��uje krev a j�tra, dob�e ovliv�uje i l�tkovou v�m�nu. S �sp�chem se pou��v� p�i onemocn�n� �lu�n�ku, ledvin i jater. Velmi rychle se vyl��� �loutenka, kdy� se d� 30 g nat� i s oddenkem na dv� hodiny do p�l litru b�l�ho v�na.
Mo�no jej doporu�it i p�i zlat� ��le (hemeroidy) a p�len� kone�n�ku, p�i p�ch�n� a p�len� p�i mo�en�, jako� i p�i hu�en� u u��ch. V t�chto p��padech je t�eba b�hem dne vyp�t po dou�c�ch dva a� t�i ��lky �aje, kter� se neva��, ale pouze spa�� vrouc� vodou.
Zevn� se pou��v� p�i chorob�ch k��e, ku��ch ok�ch, bradavic�ch a nemizej�c�ch li�ej�ch. �ed� z�kal a skvrny na rohovce miz�. ���va pom�h� i p�i krv�cen� a odchl�pnut� s�tnice. Sebere se vla�tovi�n�k, umyje se a k�ehk� stonek se rozdrt� mezi navlh�en�m palcem a ukazov��kem. Takto z�skanou ���vou se ukazov�kem pot�ou koutky zav�en�ch o��. O�i se sice nepot�ou, ale z koutk� se ���va do nich dostane. Toto plat� pro �ed� z�kal, oslaben� zraku a preventivn� t� tehdy, kdy� se velmi nam�haj� zdrav� o�i.
Z vla�tovi�n�ku se d�l� tak� tinktura. Proti uveden�m neduh�m se u��v� dvakr�t a� t�ikr�t denn� 10 a� 15 kapek s trochou vody.
Vla�tovi�n�k je ��inn� i proti �ervenav�m bradavic�m (�erven�m v�ed�m), kter� mohou p�er�st a� v rakovinu k��e.
Chor� m�sto by se m�lo 5kr�t a� 6kr�t denn� pot��t �erstvou ���vou z vla�tovi�n�ku.
Pokud je zima, nen� t�eba zoufat. Vla�tovi�n�k je jedna z m�la rostlin, kter� dok�� p�ezimovat. Sta�� jej p�esadit do kv�tin��e a tak ho m��ete m�t st�le po ruce.
ZP�SOBY U��V�N�:
N�lev:
1 zarovnan� �ajov� l�i�ka bylinek na 1/4 litru vody, jen spa��me
�erstv� ���va:
Listy, stonky a kv�ty se umyj� a ve vlhk�m stavu se z nich z�sk� odst�edivkou ���va.
V�luh ve v�n�:
30g vla�tovi�n�ku i s ko�enem se zaleje 1/2 litru b�l�ho v�na a nech� se st�t jednu a� dv� hodiny, potom se vylisuje a u��v� po dou�c�ch.
UPOZORN�N�!!!
Vla�tovi�n�k je jedovat� rostlina !!!
P�i vyu��v�n� l��iv�ch ��ink� rostlin se v�dy porad�me s l�ka�em !!!
�l�nek v r�mci spolupr�ce poskytla webov� str�nka:bylinky.kvalitne.cz
|