WWW.CELYSVET.CZ - encyklopedie: pokojov� rostliny, psi, ko�ky, st�ty ___________________________________________________________________________________

Vitam�ny a jejich funkce (Vitaminy: C, B1, B2, B3, PP, B6, B12, H, Cholin, U-faktor, F, D, K, A a jin�)


ROSTLINN� SV�T


Vitam�ny jsou jedny z nejz�va�n�j��ch a nejprosp�n�j��ch obsahov�ch l�tek v rostlin�ch pro lidsk� organismus.


Jejich nedostatek, zvl�t� v jarn�ch m�s�c�ch, m��e v�st k hypovitamin�z�m, kter� v�n� ohro�uj� zdrav�. Zelenina, ovoce, lesn� plody a byliny jsou jejich z�va�n�m zdrojem.

Vitam�n C
Je v rostlin�ch nejroz���en�j��. L�ka�i doporu�uj� denn� d�vku od 60-100 a� 150 mg i v�ce. Je d�le�it� pro norm�ln� funkci organismu, je sou��st� mnoha stimula�n�ch d�j�. P�i denn� d�vce kolem 100 mg omezuje v�skyt onemocn�n� d�chac�ch cest a vy��� d�vky zlep�uj� pru�nost c�v. Hovo�� se dokonce i o p��zniv�m vlivu na br�d�n� r�stu rakovinn�ch bun�k. D�le�it� jsou vysok� d�vky pro nemocn� cukrovkou, u siln�ch ku��k�, u �en u��vaj�c�ch peror�ln� antikoncep�n� prost�edky, u star�ch lid�, kte�� maj� sn�enou schopnost vst�eb�v�n� vitam�n� a v rekonvalescenci. Tak� stresov� situace modern�ho m�stsk�ho �ivota vy�aduj� vy��� d�vky vitam�nu C.

Nedostatek vitam�nu C se projevuje �navou, krv�cen�m d�sn� a celkov� sn�enou odolnost� proti infekc�m. Zvl�t� d�ti ho pot�ebuj� v pravideln�ch denn�ch d�vk�ch.

Vitam�n C se neukl�d� v t�le do z�soby a je ho nutn� p�ij�mat pravideln�. U vitam�nu C z p��rodn�ch zdroj� je mnohem vy��� ��innost ne� u syntetick�ho, ale p�i zv��en� spot�eb� je vhodn� je kombinovat.

Vitam�n C se rozkl�d� vy��� teplotou, stykem s kovy. Proto�e je rozpustn� ve vod�. Lze ho dlouh�m m��en�m plod� vyluhovat. Rychle se okysli�uje. Je st�lej�� v kysel�m prost�ed�. Nejv�ce vitam�nu C obsahuj� �erstv� rostliny. V�znamn�m zdrojem jsou ��pky (a� 200mg ve 100g), d��nky (200mg), �ern� ryb�z (a� 400mg), je�abiny (a� 200g), rakytn�k (350-1000mg), citrusov� plody (kolem 50mg). Ze zeleniny paprika (a� 400mg), k�en (kolem 100mg), r��i�kov� kapusta, petr�el, pa�itka, kopr, �e�icha, �erven� zel�, yzop (v�e kolem 50mg). D�le se vyskytuje v kv�t�ku, brambor�ch, brukvi, zel�. Mnoho ho je v kop�iv�ch, popenci, v lesn�ch plodech, zeleninov�ch nat�ch (libe�ek, celerov� na�,)

Vitam�ny skupiny Bjsou rovn� rozpustn� ve vod�. Vyskytuj� se v ovoci, bylin�ch, zelenin�, ale i v dal��ch produktech.


Vitam�n B1 (thiamin, aneurin)
Vitam�n B1 se z��ast�uje p�em�ny sacharid�, ovliv�uje funkci sval� i nervov�ho syst�mu. Ni�� se dlouh�m varem. Vyskytuje se v brambor�ch, nejv�ce v obilnin�ch, v obiln�ch kl��c�ch a ve slupce, v luskovin�ch. D�le je v l�skov�ch i vla�sk�ch o��k�ch, v mandl�ch, ka�tanech, meru�k�ch, ��pk�ch, v �erven� �ep�, mrkvi, �edkvi, cibuli, �e�i�e, zel�, �pen�tu, v kapust�. Krom toho tak� v ml�ce, mase, dro�d�.

Sn�en� p��jem se projevuje bolest� hlavy, nechutenstv�m, z�n�ty nerv�, �navou. Denn� d�vka je 1-2 mg. Vy��� pot�eba je nutn� p�i t�lesn� n�maze, v t�hotenstv�, p�i stresov�ch situac�ch, p�i otrav�ch nikotinem a alkoholem, arz�nem, olovem a jin�mi t�k�mi kovy.


Vitam�n B2 (riboflavin)
Je sou��st� ka�d� �iv� bu�ky. Nejv�ce je ho obsa�eno v j�trech, ml�ce, dro�d�, vejc�ch, lu�t�nin�ch. Ovliv�uje r�st a obnovu bun�k. Jeho nedostatek se projevuje z�n�ty sliznic, zm�nami poko�ky, slzen�m o��, zv��enou sekrec� �l�z, bolav�mi �stn�mi koutky. Krom� �ivo�i�n�ch produkt� se vyskytuje tak� v ��pc�ch, meru�k�ch, v listov� zelenin�, nat�ch, zel�, raj�atech.
Je ho t�eba p�ij�mat denn� v mno�stv� 1,5-2mg.


Kyselina pantothenov� (B3)
M� vliv na celkov� metabolismus, na l�tkovou p�em�nu. Vyskytuje se v �erven� �ep�, ch�estu, kv�t�ku, fazol�ch, �ampi�nech, v �erstv� zelenin� v�bec.
Denn� d�vka je 10-50mg.


Vitam�n PP (kyselina nikotinov�, niacin)
Uvol�uje enzymatick� procesy v t�le. M� vliv na dobr� stav poko�ky, tr�ven�, nervov� syst�m. Vyskytuje se nejv�ce v �ivo�i�n�ch produktech )ledviny, j�tra, srdce), d�le v listov� zelenin�, mrkvi, raj�atech, hr�ku, brambor�ch, v obilnin�ch, v ��pc�ch, v houb�ch.
Denn� doporu�en� d�vka je 15-20mg.


Kyselina listov�
Ovliv�uje tvorbu krve, zvl�t� �erven�ch krvinek. D�le p�sob� kladn� na tr�vic� �stroj�. Vyskytuje se p�edev��m v listech zeleniny, �pen�tu, kade��vku, kapusty, v brokolici, mrkvi, hr�ku. T�lo ji pomoc� norm�ln� mikrofl�ry ve st�evech dovede syntetizovat.
Denn� d�vka se odhaduje na 200mg.


Vitam�n B6 (pyrodoxol)
Jeho nedostatek negativn� ovliv�uje funkci mozku a krve. Zp�sobuje poruchy c�v, k��e a nerv�.

Vyskytuje se krom� dro�d�, jater, masa a obiln�ch kl��k� i v zelenin� a ovoci. Zejm�na ve vla�sk�ch a l�skov�ch o�ech�ch, d�le ve �pen�tu, hr�ku, fazolk�ch, brambor�ch, kv�t�ku, mrkvi, sal�tu, zel�, raj�atech, jahod�ch, t�e�n�ch, pomeran��ch a citr�nech.

Velmi d�le�it� je pro kojence, kde ovliv�uje ment�ln� i fyzick� v�voj d�t�te. Zde je doporu�en� denn� d�vka podle v�ku kolem 0,5mg, u dosp�l�ch 1-2,5mg. Dostate�n� p��jem tohoto vitam�nu je zvl᚝ nutn� tak� u nemocn�ch, kte�� del�� dobu u��vaj� antibiotika,u �en, kter� pou��vaj� hormon�ln� antikoncepci, a tak� u nemocn�ch polyartritidou.


Vitam�n B12 (cyanokobalamin)
Nevyskytuje se v rostlin�ch. M� vliv na krvetvorbu a tr�ven�. Zdrav� t�lo si jej dovede vytvo�it, ale je-li vy�ivov�no plnohodnotnou stravou.
Denn� d�vka je velmi n�zk�, kolem 0,005mg.

Vitam�n H (biotin)
Je pot�ebn� pro norm�ln� funkci poko�ky. Je produkov�n st�evn�mi bakteriemi. Vyskytuje se v kvasnic�ch, ale i v zelenin� (�erven� �epa, kv�t�k, �pen�t, zel�, hr�ek, bor�vkov� listy, �ampi�ny, fazole, lesn� jahody).
Denn� d�vka se odhaduje na 0,25mg.


Cholin
Je obsa�en v �ad� rostlinn�ch olej�, p�edev��m v s�jov�m oleji, d�le v kysan�m zel�, celeru, pampeli�ce, �ern�m bezu i v kop�iv�ch. Tak� se vyskytuje ve vnit�nostech a �loutc�ch.

Cholin br�n� usazov�n� tuku v j�trech a p�sob� na dobrou funkci ledvin i nadledvinek.


Inositol
M� podobn� ��inek jako cholin, nav�c ovliv�uje r�st a sni�uje obsah cholesterolu v krvi. Vyskytuje se nap�. v zel� a zelen�m hr�ku.

Cholin i Inositolse �ad� ke komplexu vitam�n� B, ale nemaj� charakter vitam�n�, proto�e t�lo je ��ste�n� schopno si je vytv��et samo.


Vitam�n A (retinol, axeroftol)
Je rozpustn� v tuc�ch. Nejl�pe se vst�eb�v� v p��tomnosti tuku (sal�t s olejem). M� v�zna�n� vliv na r�st, dobr� stav poko�ky (p�i jeho nedostatku zdrsn� poko�ka na zadn� stran� pa��, l�tek apod.). P�isp�v� k odolnosti proti infekc�m a m� v�znam i p�i dal��ch procesech v organismu. Jeho nedostatek zp�sobuje zhor�en� vid�n� za �era, m� vliv na ko�n� onemocn�n�.

Pot�eba vitam�nu A je vysok� v obdob� v�vinu, r�stu, d�le u nemocn�ch cukrovkou a p�i jatern�ch chorob�ch.

V ovoci, zelenin� a v�bec v rostlin�ch se vyskytuje ve form� karoten� provitam�n� A. D�le�it�m zdrojem vitam�nu A jsou �ivo�i�n� produkty, j�tra apod.

Vitam�n A se tvo�� v �ivo�i�n�m t�le z karoten� p�ev�n� ve st�n� st�evn�. Nejv�ce karoten� maj� je�abiny, meru�ky, ��pek, �ern� ryb�z, ze zeleniny �erven� paprika, �pen�t, mangold, kapusta, na� celeru, petr�ele, kopru, �e�icha, ko�en mrkve.

Velmi mnoho karotenu maj� plody rakytn�ku i listy kop�ivy, ��ov�ku a pampeli�ky. Dostatek karotenu maj� �lutomas� tykve a melouny, cibulov� a pa�itkov� na�, zelen� paprika.

Vitam�n A je citliv� na okysli�ov�n�; kr�tce p�sob�c� vy��� teploty sn��.
Doporu�en� denn� d�vka je 1-2,5 mg.


Vitam�n E (tokoferol)
Rozpou�t� se v tuc�ch. Dnes je zn�mo, �e je to n�kolik chemicky p��buzn�ch l�tek izolovan�ch jak z rostlin, tak z �ivo�ich�. Vitam�n E m� zna�n� antioxida�n� ��inky chr�n� tuky a vitam�n A p�ed okysli�en�m. N�kte�� badatel� tvrd�, �e zpomaluje st�rnut�, proto�e br�n� oxidaci bun�k, m� vliv i na dobrou �innost mozku, krve, nerv� a sval�, zlep�uje hojen� ran.

Vitam�n E podle n�kter�ch v�zkum� p��zniv� tak� ovliv�uje plodnost a prosp�v� rozvoji plodu v t�hotenstv� i d�t�te kr�tce po narozen�.

Vyskytuje se v brokolici, raj�atech, �e�i�e, r��i�kov� kapust�, hl�vkov�m sal�tu, hr�ku, �pen�tu, ch�estu, petr�elov� nati a nap�i. i v semenech ��pk� aj. v�ce je ho v j�trech.
Denn� d�vka se odhaduje na 10-30mg.


Vitam�n K (fylochinon)
Je pot�ebn� pro norm�ln� sr�livost krve. Je to op�t skupina n�kolika chemicky p��buzn�ch l�tek. Norm�ln� zdrav� organismus je schopen si ho s�m vytv��et. Po l��en� antibiotiky b�v� v�ak tato schopnost poru�ena.

Vyskytuje se nap�. v ��pc�ch, b�l�m a �erven�m zel�, kv�t�ku, r��i�kov� kapust�, �pen�tu, mrkvi, raj�atech jahod�ch, kop�iv�ch aj. P�i jeho nedostatku doch�z� k poruch�m ve sr�en� krve.
Doporu�en� denn� d�vka je asi kolem 1mg.

Je rozpustn� v tuc�ch.


Vitam�n P (rutin, hesperidin)
Je to skupina l�tek, kter� se u� dnes ale neozna�uje jako vitam�ny, proto�e t�lo je schopno si je vytvo�it. P��zniv� ovliv�uj� k�ehkost kapil�r.

Vyskytuj� se v citr�nech a pomeran��ch, �ern�m ryb�zu, paprice, pohance, kapust�, sal�tu, raj�atech, hroznech, rout�, ��pk�ch, malin�ch aj.
Denn� pot�eba �in� podle n�kter�ch autor� 30mg.


Vitam�n D (kalciferol)
P�sob� proti k�ivici a podporuj�c� odolnost proti chorob�m se v rostlin�ch vyskytuje m�n�. V men��m mno�stv� ho obsahuj� houby, �pen�t, raj�ata. Hlavn� se v�ak vytv��� v poko�ce p�i oza�ov�n� ultrafialov�mi, slune�n�mi paprsky.
Denn� d�vka je asi 0,01mg.

Je je�t� dal�� �ada l�tek, kter� byli kdysi za vitam�ny pova�ov�ny, v ovoci a v zelenin� se vyskytuj� jen hodn� m�lo a proto se tu o nich ani podrobn�ji nezmi�ujeme. V�t�inou jsou obsa�eny v �ivo�i�n�ch tk�n�ch. Je j�m nap�.:


Vitam�n F
Jsou to vlastn� esenci�ln� nenasycen� mastn� kyseliny (linolov� a linolenov�), uplat�uj�c� se p�i ko�n�ch onemocn�n�ch, v l��ebn� kosmetice aj.


U-faktor
Jsou to sirn� slou�eniny vyskytuj�c� se nap�. v zel� a v jin�ch brukvovit�ch zelenin�ch. Chr�n� �dajn� p�ed chorobami �aludku a dvan�ctn�ku.


�l�nek v r�mci spolupr�ce poskytla webov� str�nka:bylinky.kvalitne.cz

___________________________________________________________________________________