Jord�nsko (Jordan)

ZEM� SV�TA

Toto �zem� bylo domovem nejstar��ch civilizac� sveta.

N�zev CZ: Jord�nsko
N�zev ENG: Jordan
Origin�ln� n�zev: Al Mamlakah al Urduniyah al Hashimiyah
Hlavn� m�sto: Amm�n
Po�et obyvatel: 5 153 378
Rozloha (km2): 92300
Hustota osob/km2: 55,83
Um�st�n�: jihoz�padn� Asie
Sousedi: Ir�k, Izrael, Sa�dsk� Ar�bie, S�rie, z�padn� b�eh
N�bo�enstv�: sunnit�t� muslimov� (92%), k�es�an� (7%)
N�rodnostn� slo�en�: Arabov� (98%)
��edn� jazyk: arab�tina
Politick� stav: konstitu�n� monarchie
�lenstv� v mezin�rodn�ch organizac�ch: OSN, LAS
M�na: jord�nsk� din�r JOD = 1000 filu
Kurz (K�): 1 din�r = 34,285 (25. 8. 2005)
��sov� p�smo: UTC +1 p.m. (+2 p.m. letn� �as)
Dom�na (internet): .jo
P�edvolba (telefon): 00962
mobil: 0096277, 0096279, 0096295, 0096296
Ekonomika: rozvinut�
Hlavn� odv�tv� ekonomiky: t�ba nerostn�ch surovin, pr�mysl, obchod, restaurace a hotely, stavebnictv�
HDP (USD): 23,64 mld.
HDP (na 1 obyv. v USD): 4 300
Vodn� plocha (km2): 329
Velk� m�sta: Aquaba, Amm�n, Kerak
Hlavn� �eky: Jord�n
Mo�e: Mrtv� mo�e, Rud� mo�e
Podneb�: such� subtropick�
�hrn sr�ek: 275 mm
Ro�n� teploty: 8,5�C (v zim�) a� 25,3�C (v l�t�)
Reli�f: n�horn� plo�ina, such� �dol�, pou��
Flora: pou�tn� a stepn�
Fauna: gazela, divok� osl�k, li�ka, leopard, p�tros, pt�ci, velbloud
Vyu�it� plochy: pastviny (9%), orn� p�da (4%), lesy (1%), ostatn� (86%)
Zaj�mavosti (architektura): Amm�n, Jerash, Petra
Zaj�mavosti (p��roda): Dana, Mrtv� more, Petra, W�d� R�m
Popis st�tu: Toto �zem� bylo domovem nejstar��ch civilizac� sveta. Od 1. tis�cilet� pr. n. l. zacali do v�chodn�ho Jord�nska pronikat Nabatejci a d�ky obchodn�m stezk�m do�lo k rozkvetu. V roce 105 n. l. se Nabatejsk� r�e stala r�mskou provinci�. Pot� n�sledoval rychl� hospod�rsk� p�d. Po �re kri��ku se moci na �zem� dne�n�ho Jord�nska chopili Osman�. Kdy� Osmansk� r�e po prvn� svetov� v�lce zanikla, prevzala kontrolu nad Palestinou Velk� Brit�nie a vytvorila st�t Transjord�nsko. Roku 1923 se Transjord�nsko oddelilo od Palestiny. V roce 1946 bylo vyhl�eno nez�visl� Jord�nsk� h�imovsk� kr�lovstv�. Jord�nsko zacalo za��vat �ru rozmachu za vl�dy kr�le Husseina. V roce 1967 propukla �estidenn� v�lka, kdy Izrael prevzal z�padn� breh Jord�nu a v�chodn� Jeruzal�m. Behem �esti dnu pri�lo Jord�nsko o pr�jmy z prumyslu i o zemedelskou pudu. Z okupovan�ho �zem� proudilo do zeme nekolik tis�c palestinsk�ch uprchl�ku. V roce 1994 do�lo k podeps�n� m�rov� smlouvy s Izraelem. Kr�l Hussein vedl zemi k demokracii. Jord�nsko je konstitucn� monarchi�. Nekolik t�dnu pred svou smrt� jmenoval sv�m n�sledovn�kem sv�ho nejstar��ho syna Abdallaha II., kter� m� velkou velikou podporu vet�iny Jord�ncu i velk� c�sti palestinsk� komunity. Za jeho vl�dy se zlep�ily vztahy s Izraelem. Ve stejn� dobe pos�lilo Jord�nsko sv� vztahy s Egyptem a S�ri�.

�l�nek:

Ned�li 27.3.2005
Samotn� v�let do jord�nsk� Aqaby zacal t�m, �e jsme na ostravsk� vlakov� n�dra�� prijeli o hodinu dr�v ne� bylo nutn� � pr� casov� rezerva� Tak�e jsme si hodinu kr�tili cas chyt�n�m prvn�ch slunecn�ch paprsku toho roku. V Olomouci se k n�m pridali dal�� dva souputn�ci. Bylo n�s tedy celkem 5. Oni dva, m� rodice a m� malickost. Tentokr�t jsme meli zaplacen� z�jezd, ale v pl�nu byl tak� vlastn� program. V podstate jsme se v Aqabe meli zdr�et jen p�r dn�. Nikdo netu�il, co od t�to celkem nov� destinace cekat�Mile prekvapila!
V Praze jsme se metrem prepravili na konecnou trasy A � Dejvick� a putov�n� zapocali nechutnou vecer� za pra�skou cenu. Radeji jsme restauraci chvatne opustili a zbytek casu, a� do odletu str�vili na Ruzyni. Sem jsme se z Dejvick� dopravili busem c�slo 119. A pak od 21:45 do 02:20 trpeli. Cek�n� nebralo konce. A� se konecne otevrelo ok�nko na�� cestovky a byly n�m vyd�ny vouchery a palubn� l�stky, nabralo den� nejak� sp�d.

Pondel� 28.3.2005
Let s CSA do Aqaby v Boingu 737 � 300 pro 144 pasa��ru trval 4 hodiny. Usnula jsem hned, jak to jen bylo mo�n� a probudila jsem se akor�t abych zahl�dla pyramidy! O v�chod slunce jsem byla ochuzena, jeliko� jsem sedela na z�padn� strane. Letadlo bylo naprosto pln�, tak�e presouv�n� se nebylo mo�n�. Clovek byl r�d, kdy� se mu podarilo zaj�t jednou na toaletu a zpet. Pilot zakrou�il nad Jord�nsk�m pobre��m a j� se zhrozila! Co v t�to pustine budeme delat? V Aqabe bylo meziprist�n� a letoun po kr�tk� (asi hodinov�) prest�vce pokracoval do egyptsk�ho Sharm el-Sheikhu. My v�ak vystoupili. Na King Hussain International Airport jsme byli odbaveni celkem rychle. Zaslou�ily se o to 2 �ikovn� deleg�tky, kter� n�s venku rozdelili do dvou autobusu. Jeden vezl n�v�tevn�ky, kter� si priplatili ctyrdenn� okru�n� j�zdu Jord�nskem a ten n� rozv�el turisty do hotelu. Posledn� zast�vka byla u na�eho - Crystal. Z leti�te do centra to bylo asi 10 km pres planinu. Pohled z okna mi na n�lade nepridal. Por�d jsem se desila toho, co n�s cek�. Ubytovali n�s v pokoj�ku s vlastn�m soci�ln�m zar�zen�m (WC, umyvadlo, vana). Cekaly na n�s dve vysok� a velice prostorn� postele. V jedn� se dva kr�lovsky vyspali. Souc�st� pokoje byla lednice, televize, telefon, stolek a dve kresla, toaletn� stolek se zrcadlem, psac� stul, �atn� skr�n a na oknech visely ��asne barevn� z�vesy. Po zku�enostech s ubytov�n�m v arabsk�m svete to byl komfort. Clovek si v�ak nesmel v��mat drobku na koberci, popraskan�ch kachlicek a jin�ch drobnost�.
Cekala n�s informacn� schuzka. Se�li jsme tedy z na�eho 4. patra dolu. Po ceste jsem na druh�m patre zahl�dla dvere na terasu. Hotel se rozkl�dal ve dvou vysok�ch budov�ch, kter� byly spojeny jednou ni���. A pr�ve na stre�e t� ni��� vytvoril majitel pr�jemn� z�kout� pro odpocinek. Na recepci na n�s ji� cekala deleg�tka. Informace byly velice u�itecn�. Napr�klad, �e v bance dostaneme za EUR ci USD v�ce ne� v hotelu. Ov�em to, �e pri deseti a dvaceti dolarovk�ch kurz v hotelu rapidne kles� byla v�hradne vlastn� zku�enost. V p�tek a sobotu je obvykle v�e zavreno. Sn�dane v cene � �v�dsk� stul. 1.4. se posouv� cas o jednu hodinu dopredu (zac�n� zde letn�). Od 28.3. (kdy se menil cas u n�s) do 1.4. byly casy u n�s a v Aqabe stejn�. �eny pozor! Neodhalovat se pr�li�! V turistick�ch centrech jsou na to zvykl� (alespon ti mlad�), ov�em v nekter�ch oblastech by mohly l�tat kameny. Po t�to informaci me pak mami zbytek pobytu nutila chodit v tr�ctvrtecn�ch kalhot�ch a tricku s ruk�vkem (a to i v nejvet��m parnu). Nic to nepomohlo. Vzhledem k tomu, �e jsem blond, stejne se za mnou ot�cely jak mu�i, tak �eny. Nem�ne dule�it� byly zaj�mavosti o trech aqabsk�ch pl��ch:
Verejn� pl� � bez �platy, ale nedoporucuje se turistum, kter� zde ve sv�ch plaveck�ch predv�dej� piep show a m�stn� na ne v lep��m pr�pade p�skaj� a pokrikuj�. V tom hor��m h�z� kamen�. Nach�z� se hned v centru mesta, kousek od na�eho hotelu. Domorodci plavky evidentne znaj� jen z evropsk�ch obchudku, proto�e se zde v�ichni koupou naprosto obleceni. Mnohdy ani boty nevyzuj�. Vyjdou z more, trochu oschnou a sednou do taxi. Baracuda beach � za 3 JOD. Kousek d�l od mesta, asi 20 minut pe�ky, ale nen� probl�m zajet tax�kem a� na m�sto za 1-2 JOD. Je to v�ak pr�jemn� proch�zka kolem luxusn�ch hotelu, palem a velbloudu. Pl� je p�scit� a hladina more stoup� pozvolna. 100 m brehu se mu�ete vydov�det na trampol�ne. Z�zem� are�lu je vynikaj�c�. Cist� toalety, bar, restaurace, baz�n, leh�tka a slunecn�ky. V�born� obsluha a ��dn� domorodci, kter� by V�s na pl�i ru�ili. Royal Diving club � 5 JOD pri koupi l�stku v hotelu, na m�ste 7 Jordan Dinar [d�ej d�]. Vzhledem k tomu, �e se pl� nach�z� asi 20 km od mesta smerem k Saudsk� Ar�bii, pendluje zde minibus, kter� hosty sv�� pr�mo od hotelu. Je v�ak nutn� domluvit se na case odjezdu. Obvykle 9:00, 10:00, 10:30 a zp�tky kolem 15:00, 16:00 a 17:00 Tato pl� je proslul� sv�mi japonsk�mi kor�lov�mi �tesy a n�dhernou morskou faunou a fl�rou. Restaurace, bary, baz�ny, toalety, sprchy (tak� dva pro v�cvik pot�pecu), leh�tka a slunecn�ky jsou zde samozrejmost�. Mu�ete si zapujcit jakoukoliv pot�pec� v�bavu. My se spokojili se �norchlem 1 J.D. a br�lemi za 2 J.D. �plne to stacilo, i kdy� �dajne je pot�pen� s kysl�kem daleko lep��, ale tak� podstatne dra���.
Mohli jsme se z�castnit nekolika v�letu, ale z vlastn� zku�enosti v�me, �e kdy� pojedeme na vlastn� pest, uvid�me toho v�ce za m�ne penez. I kdy� do Jeruzal�ma jsme se prece jen nechali nal�kat. V nab�dce byl v�let do Petry 55 USD + 42 USD vstup, Wadi Ram 48 USD, Mrtv� more 55 USD, Jeruzal�m 137 USD a plavba k fara�nove ostrovu 40 USD � lodn� v�let na nedalek� ostrov s koup�n�m a �norchlov�n�m a obedem. Ostrov s pevnost� se nach�z� na �zem� Egypta, tak�e bylo nutn� vyr�dit celn� formality. O to se ochotne deleg�tky postaraly. A tak� zde byla mo�nost tr�hodinov� plavby ke kor�lum a za podmorsk�m �ivotem �lutou ponorkou za 16 J.D.
Po vybalen� na�ich skrovn�ch zavazadel jsme vyrazili poprv� do mesta. Jen tak ho trochu omrknout a zjistit situaci ohledne autobusov� dopravy do Petry, Izraele atd. Daleko jsme nedo�ly (z Aqaby t�mer nic nevideli) a u� n�s odchytil Fares � taxik�r, je� n�s l�kal na v�lety kamkoliv za discount. Jeho nab�dky byly zaj�mav�, ale chlapec chtel turisty nal�kat je�te ten den (co kdyby se do z�trka rozmysleli?). Velice n�s premlouval, at jedeme do Wadi Ram (skaln� �tvary v nedalek� pou�ti s impozantn�m z�padem slunce), proto�e dnes je pekn� pocas�, ale jak bude z�tra, to nikdo nev�. Je pravda, �e foukalo a na le�en� u more bylo celkem chladno, tak jsme se nechali zlanarit. Cena byla solidn�. Za taxi 25 JOD a d��p v pou�ti 20 J.D. (vzhledem k proporc�m na�ich kolegu jsem radeji dohodla 2 auta, ka�d� za 20). Domluvili jsme se tedy na 14 hodin a vr�tili se do hotelu, trochu si odpocinout. Odjeli jsme na cas do hodinu cesty vzd�len�ho mestecka na okraji pou�te. Pak n�sledovala tr�hodinov� j�zda na korbe d��pu. Obcas n�m zastavili na focen� a abychom si mohli prot�hnout telo nebo obhl�dnout bedu�nsk� stan a koryta pro pr�vod vody do studny � Bedouins technology. Z�pad slunce byl velice romantick�. Pak jsme se naprosto vykodrcan� a zapr�en� vr�tili do vesnice. U� byla tma a citelne se ochladilo. Vt�hli n�s do obydl�, usadili na zem (tak je to tady zvykem) a nab�dli preslazen� m�tov� caj � r�kaj� mu arabsk� whisky. Nechteli jsme b�t nezdvoril�, ale u� toho za ten jeden den bylo dost a tma houstla. Pri zp�tecn� ceste jsem radeji usnula. Lacin� man�vr jak se vyhnout anglick� konverzaci s ridicem a prekl�d�n� do ce�tiny ostatn�m. Do hotelu jsme se vr�tili ve 20 hodin. Na to, �e slunce zapadlo 17:45, byla tma jak o pulnoci. Po spr�e jsem spala jako nemluvne. Ani nev�m, jestli se mi neco zd�lo�

�ter� 29.3.2005
Pri�lo mi vy�ctov�n� za SMS, 20 Kc za kus. Trochu drah� �p�s, ne? Sn�dane nic moc. Pomalu si zvyk�m na zmenu stravy. Jedin�, co mi chutnalo byla veka s marmel�dou. Ale mohli jsme si vybrat z celkem pestr� nab�dky. Vejce na 3 zpusoby, ara��dov� m�slo, nejak� pomaz�nka, zelenina, sal�m s pro me n� pr�li� dobr�m koren�m a nev�m co v�echno je�te. Na�test� co druh� den delali palacinky. Kdy� ale clovek pri�el pozde, u� na nej zbylo jen to bur�kov� m�slo, olivy a sal�m. K�va byla od Melity (nikdy v�c) a caj jsem ani neochutnala.
Koupili jsme l�stky na Royal diving club a v deset odfrceli autobusem. Je�te pujcit v�bavicku a �up do more z mustku � pekne po schodech nebo po pontonu. Trochu studen�, ale d� se to vydr�et. Za tu n�dheru to stoj�. Zase jednou kouk�m na v�jevy z filmu �Hled� se Nemo�, ale tentokr�t v �iv�ch barv�ch. Z�kaz dot�k�n� se kor�lu pod pokutou 10.000 J.D. Tato strana Rud�ho more je daleko v�ce bohat�� a barevnej�� ne� tolik zprofanovan� egyptsk� pobre��. Do Jord�nska se jezd� ji� nekolik let, ale Ce�i maj� zat�m (stav k breznu tohoto roku) jen jednu cestovku, kter� je ochotna je tam vyv�zt. Do 16 hodin jsme tady na tepl�m slun�cku, ale v z�vetr� vegetili. Pak n�sledoval odjezd zpet do hotelu, proto�e na 18 hodin jsme meli domluvenou schuzku s Farisem. Pl�novali jsme cestu do Petry � nabatejsk�ho skaln�ho mesta. Proto�e v jednom aute bylo je�te m�sto, zbantovali jsme pan� Jaru�ku, kter� chtela tu n�dheru videt, ale cena, kterou udala deleg�tka se j� pr�li� nezamlouvala (ostatne jako n�m). Pl�n na�� cesty se rodil te�ce. Ka�d� chtel videt neco jin�ho a taxik�ri nebyli pr�li� ochotni vst�t v 6 hodin r�no. Brzy se rozedn�v� a hned potom je v�hen. Jak jsme zjistili vcera, auta nemaj� klimatizaci, tak�e rann� odjezd byla logick� volba. Nakonec jsme se prece jen nejak dohodli � r�no odjezd do Petry a druh� den okru�n� j�zda po Jord�nsku (samozrejme, �e ne cel�m) � alespon ta nejzaj�mavej�� a nejdule�itej�� m�sta. Cena 200 J.D. na osobu. Jako bonus jsme dostali vecern� vyhl�dku na aqabsk� z�liv. Velice zaj�mav� zmet barevn�ch ne�nu. Clovek bezpecne poznal, kde konc� Jord�nsko a kde u� se d�v� na izraelsk� Eilat ci egyptskou Tabu. Svetla mest se n�dherne odr�ej� od morsk� hladiny. Po ceste do Hotelu n�s taxik�r vzal kolem pal�ce soucasn�ho panovn�ka � kr�le Abdall�ha, kter� se obcas (jako z poh�dky) prevl�k� za chudase a chod� mezi lid, aby se dozvedel jeho sm��len�. Lid ho m� r�d, i kdy� st�le s l�skou vzpom�n� na jeho otce, kr�le Husseina. Hussainovou tret� man�elkou byla Americanka s arabsk�mi koreny. Ned�vno vydala svou knihu Skok v�ry (Jej� Velicenstvo kr�lovna N�r). Je to velice poutav� �ivotn� pr�beh a z�roven poodhalen� �pinav� mezin�rodn� politiky. Vrele doporucuji prec�st pred cestou do Jord�nska! Kr�lovsk� letn� s�dlo je v�ak peclive hl�d�no, tak�e jsme kolem skutecne jen projeli.

Streda 30.3.2005
Opet me chce nekdo koupit! Tentokr�t n� taxik�r. Dlouho me pozoroval ve zpetn�m zrc�tku, tak jsem si radeji vzala slunecn� br�le, aby nevidel, �e ho pozoruji. Pot� se me zeptal, za kolik velbloudu by me rodice prodali. Z lonsk�ho roku jsem poucena, �e clovek mus� r�ct hodne vysokou sumu aby chl�pn�ka odradil. Vyhrkla jsem, �e pod 200 nejdu. K m�mu prekvapen� nab�dl 210. Vzal mi t�m r�zem v�tr z plachet� Ptala jsem se, na kolik tak vyjde koupe mnou obl�ben�ho zv�rete. �1 kus za 1500 J.D.� No nev�m, kde by vzal 8,5 mil Kc na por�zen� jedn� blondat� belo�ky� U� 8 hodin r�no na pekeln� v�hni stra��me v Petre. Fares n�m doporucil ubytov�n� u sv�ho str�ce a tesne pred pr�jezdem n�m ozn�mil, �e kapacita hotelu je pln�, ale �e n�s zaveze do druh�ho zar�zen� stejn�ho majitele. Je pravda, �e n�s tady nat�hli (ve srovn�n� s cenami jinde), ale my se tak te�ili na sklan� mesto, �e jsme chteli m�t formality s vecern�m prenocov�n�m co nejrychleji za sebou. V cene byla doprava ke vstupn� br�ne do are�lu nabatejsk�ho mesta. V 9:20 jsme ji� kupovali l�stky. 21 J.D. dospel� a 10,5 J.D. studenti. Skupina s pruvodcem a povinn�m pr�spevkem na zv�rata 29,5 J.D.
Petra bylo kdysi d�vno mesto opl�vaj�c� zelen� a vodou. Jak se v�ak �ivotod�rn� vl�ha z krajiny vytr�cela, odch�zelo obyvatelstvo, a� zmizelo tak� povedom� o za�l�m a zpustl�m meste. Znovu objeveno bylo relativne ned�vno v dobe arabsko-britsk�ch boju. Podle nekter�ch pramenu se zde tak� skr�val Moj�� s lidem, kter� vyv�del z Egypta, pred fara�novou mstou. Pak pokracovali pod�l brehu Mrtv�ho more a� na horu Nebo. Zde byla Moj��i uk�z�na Zeme zasl�ben� (oblast Jeruzal�ma). Av�ak on tam nikdy nedo�el. Z�hy po v�jevu um�r�.
Proch�z�me Wadi Musa (korytem b�val� reky) a m�j� n�s turist�, kter� �etr� nohy na kon�ch a povozech. Drah� doprava v porovn�n� s kr�tkou vzd�lenost�, kterou na hrbu zv�rete prekon�te. Pokracujeme �zk�m Al Sikem (prurva mezi skalisky) a ani ne za 30 minut prich�z�me k nejkr�snej��, nejzn�mej�� a nej, nej, nej pam�tce cel�ho skaln�ho mesta. Stoj�me u pokladnice. Koch�me se pohledem, stejne jako stovky dal��ch turistu. Vevnitr je mal� m�stnustka, kam se nesm� a je v n� dost tma, tak�e ani nevid�me, jestli chodby nekam pokracuj�. Rozhodne interi�r neodpov�d� filmu Indiana Jones, ale exteri�r je naprosto jedinecne ��asn�. V prucel� stavby vytesan� do sk�ly se nach�z� jak�si v�za. Zub casu se na cel� stavbe znacne podepsal, ale tak� Arabov�, kter� se domn�vali, �e ve v�ze je ukryt poklad, proto ji nezr�dka ostrelovali sv�mi zbranemi. Pokladnice h�r� ka�dou chv�li jin�mi barvami. R�no je ru�ov�, vecer rud�. Z�le�� na �hlu pohledu a nasv�cen� slun�ckem. Nechce se n�m vzd�lit se od monumentu, ale pokracujeme d�le. Ted se mu�eme rozhodnout pro v�stup k �ronove hrobce (nam�hav� na cel� den) nebo pro obhl�dku are�lu. Vol�me druhou mo�nost a u� obdivujeme star� antick� divadlo pulkruhovit�ho tvaru (opet vytes�no do sk�ly). Na protej�� strane se v m�rn�m kopci nach�zej� ruznobarevn� hrobky. Modrou ��lu ve skaln�m mas�vu vid�m prvne v �ivote! Proch�z�me starou Petrou a cek� n�s stoup�n� k nejzachovalej�� pam�tce � ke kl�teru. V�stup je dosti n�rocn� a ne ka�d� turista se sem vyd�. Mo�n� proto se jedn� o skutecne nejl�pe vypadaj�c� symbol nabatejsk� kultury.
Je n�m nab�zen osl�k, kter� n�s �dajne doprav� c�st cesty nahoru. Nikdy by me nenapadlo to mal� zv�r�tko tak zneu��t, ale tat�cek okam�ite domluvil dopravu pro v�echny cleny na�� v�pravy. Ani nev�m jak a u� se chud�k proh�bal pod mou v�hou. Cekala jsem tak petiminutovou j�zdu, jak maj� Arabov� ve zvyku - doprav� V�s za roh a d�l mus�te pe�ky. Ov�em pri�lo prekvapen�, kdy� se zv�re pustilo do �plh�n� po schudc�ch nahoru. Neomylne vedelo kam m� �l�pnout (u� nikdy bych nerekla, �e je osel l�n� a hloup� zv�re), ale presto me prepadaly st�snen� pocity. Rvala jsem jako ��len�, kdy� ta mal� kop�tka klop�tala po schudc�ch ve sk�le a st�le v�� a st�le strmeji. Vedle oslu �li pe�ky jejich majitel� a d�vali n�m chytr� rady jako: �Don�t worry. Close your eyes�� Bylo to utrpen�! Muj bedu�nsk� pruvodce (23 let ale vypadal na 33) si dovolil za�ertovat, �e j�zda dolu je zvl�t z�bavn�. Hlavne �en�m se l�b�. Osl�ci byli �plne zpocen� a nev�m kolik z tech 2 J.D. na osobu dostali v podobe por�dn�ho krmen�. Dovezli n�s jen kousek od kl�tera a presto jsme se vydali �patnou cestou. Do�li jsme k hlubok� str�i a zase se vr�tili, abychom konecne na�li spr�vnou cestu. Kl�ter je v podstate jakousi roz��renou kopi� pokladnice, kterou jsme ji� obdivovali. Sedli jsme si na kam�nek a pri koch�n� se v�jevem poobedvali zabalenou svacinkou. Kousek d�l byla vyhl�dka na pohor�. Kr�sn�, ale na muj vkus trochu moc vysok�. Cestou dolu jsem se bavila sledov�n�m �trpn�ch pohledu turistu na osl�ch hrbetech. Byla to pod�van� pro bohy. Urcite jsem pusobila naprosto stejne tragikomicky. Malou odbockou jsme se dostali ke Lv�mu Tricliniu � chr�m, jeho� vchod hl�dali dva kamenn� lvi (dnes jsou z nich jen zbytky) a pod port�lem vycn�valy dve hlavy b�jn� Med�zy. Kousek odtud prod�valy bedu�nsk� �eny ruzn� bebechy. Tedy suven�ry. Bud je mely rozlo�eny pr�mo na zemi nebo byly bohat�� a mohly je polo�it na koberecek. Ty nejz�mo�nej�� ukazovaly sv� zbo�� na stolech a pod nimi nechaly sv� deti at tam j�, sp� nebo at si hraj�.
Pomalu se vrac�me zpet k pokladnici. Tady me odchyt�v� hloucek devcat, kter� se se mnou tou�� vyfotit. Nech�pu proc to? �Because you are beautiful.� Tak toto je poklona, kterou jsem se sv�mi kypr�mi tvary od ��dn�ho Cecha nikdy nesly�ela. V�dy jsem si myslela, �e bud�m zvedavost d�ky vlasum, ale po pravde bylo v okol� v�c blond�nek� nadv�ha je v arabsk�m svete evidentne cenena. Jestli se tedy, devcata, chcete v�hodne vd�t, tady je n�vod� (ale ne za m�ne jak 210 velbloudu)!
U v�chodu jsme dost dlouho cekali na smluven� autobus. Nic se nedelo. Nakonec se nad n�mi smiloval jeden taxik�r a zavolal z mobilu do hotelu, �e turist� u� cekaj�. Patrne o n�s mel n� ubytovatel velk� z�jem. Teprve po n�vratu do pokoju jsme si zacali v��mat vybaven�. Koupelna des, v�ude �p�na, prk�nko WC praskl� a ubytov�n� drah�. Za 5 J.D. jsme si za�li na veceri. �v�dsk� stoly se proh�baly a nejv�c mi chutnaly preslazen� z�kusky. Po veceri jsme meli smluvenou schuzku s Farisem, ale nepri�el. Chteli jsme domluvit podrobnosti na dal�� den. Pozdeji volal, �e nebude moci prijet, proto�e m� otce v nemocnici, ale �e pro n�s po�le bratra s minibusem. Tak�e jsme zase jednou sedeli v�ichni pohromade a u�ili si vtipkov�n� a popichov�n�. V televizi se dov�d�me, �e Pape� je v�ne nemocen. Hned po zpr�v�ch us�n�m.

Ctvrtek 31.3.2005
V 8:30 byl pro n�s pristaven klimatizovan� minibus. Pr�jemn� zmena. Proto�e mi v�ak tento druh dopravy nedel� pr�li� dobre, u� preventivne si beru Kinedril a vz�pet� us�n�m (ostatne jako v�dy po jeho po�it�). Pro me byl tento den naprosto zbytecn�. Akor�t jsem se vyspala, byt nevalne a v sede. Ho�i n� vcerej�� z�itek komentovali slovy, �e to byl trochu vet�� Adr�pach a slavn� kri��ck� hrad, kter�m se Jord�nsko py�n�, oznacili za chab� odvar Bouzova. Pokud jsme pr�ve nespala, tak byla docela psina poslouchat ty jejich hlody.
Prvn� zast�vka byla ve meste Kerak. Konecne zase jednou vid�me tak� krestansk� symboly. Na kopci se nach�z� polorozpadl� hrad, kter� v ruzn�ch casov�ch obdob�ch slou�il ruzn�m �celum a spadal pod rozlicn� n�bo�enstv�. Nen� neobvykl� videt zde vedle sebe muslimsk� vezen� a zbytky krestansk�ho kostel�ku. Vstup st�l 1 J.D. Pridal se k n�m pruvodce. T�hl n�s tmav�mi chodbickami. Obcas se zastavil u nejak� d�ry ve stene, posv�til zapalovacem a prohl�sil �bedroom�. Kdy� takto pro�el tri m�stnosti se stejnou hl�kou a zastavil se u ctvrt�, rekla jsem m�sto nej �bedroom�. Ale netrefila jsem se. Pr� vezen�. Pak n�m uk�zal je�te st�je a do�adoval se odmeny. 1 J.D. v�imn�ho mu bylo m�lo. Po 20 minut�ch jsme zase sedeli v aute. V Madabe jsme chteli nav�t�vit reck� kostel svat�ho Jir�ho, kde se skr�v� cenn� poklad. Bohu�el nedostatecne cenen�, proto�e brut�ln� stavebn� z�sahy tu n�dhernou mozaiku t�mer znicily. Poch�z� nekdy ze zac�tku veku po Kristu (3. � 4. stolet�) a je to vubec prvn� kartografick� mapa Jeruzal�ma a Palestinsk�ho �zem�. Po mal�m blouden� jsme ten skvost, kter� me nev�slovne zklamal, na�li. Kusy chybely, barvy byly vybledl� a n�zvy novoz�konn�ch mest v rectine. Vstup 1 J.D. Hora Nebo. Jak jsme se ji� zm�nila, Buh odtud uk�zal Moj��i zasl�benou zemi. Stoj�me na stejn� vyhl�dce a sna��me se pres poledn� opar rozpoznat alespon zlatou kopuli Skaln�ho chr�mu v Jeruzal�me. Je to marn�. Vid�me pouze vody nedalek�ho Mrtv�ho more. O n�dhern� v�hled jsme byli ochuzeni. Tak alespon obdivujeme v�tvor novodob�ch remesln�ku. Na vyhl�dce stoj� od roku 2000 kr�. Byl zde vztycen na pam�tku n�v�tevy svat�ho Otce. Kr� je zn�zornen jako strom �ivota, jeho� kmen obep�n� biblick� had, kter� prostrednictv�m Evy donutil Adama k sp�ch�n� prvn�ho hr�chu. Vr�tili jsme se zpet do Madaby a odtud se vydali hledat The hot springs. Bylo 17 hodin kdy� jsme zaplatili vstup 5 J.D. do kdysi vojensk�ho are�lu. Koup�n� jen na vlastn� nebezpec�. Podoba okoln� krajiny ledascos napov�dala o ned�vn�m zemetresen�. Ze sk�ly padaj� proudy tepl� vody do pr�rodn�ho koryta a odtud prepad�vaj� do dal��ho. Prvn� koryto je preplnen� mu�i a ve druh�m sed� �eny � �plne oblecen� (mnohdy i s boty a kabelkami). Nezveden� potomci sedaj� na prepady a zabranuj� tak vode aby odt�kala do koryta pro �eny. Nikdo s t�m nic nenadel�. Pre�la me chut okoupat se, proto�e jsem mela s sebou jedin� tricko a kalhoty a ve dvoud�ln�ch plavk�ch tam nikdo nebyl. Sem tam se sice na�la Evropanka, ale byla alespon zabalen� do rucn�ku. Smula. A dal�� zklam�n�!
U� jsme meli v�letov�n� pln� zuby. Jerrasch jsme ani nezahl�dli. Byla tma, tak jsme se vydali zpet do Aqaby. Na benz�n pumpe byla pauza. Koupili jsme si kafe, ale zase jsem c�tila to odporn� koren�, kter� cpou do v�eho. Je v sal�mech, mase, caji a ted i v k�ve. Pt�m se, co to je za humus. Pr� kardamon. V aqabsk�ch ulic�ch je c�tit na ka�d�m rohu. Post�vali jsme v hloucku a nen�padne se k n�m bl�ili dva man�ci. Jeden pro�el tesne kolem me a nec�m me bodnul do pa�e. Ne �e by to tak stra�ne bolelo, ale byla jsem pekne vystra�en�, proto�e jsem nevidela co to bylo. Na�test� se mi nijak neprit�ilo, tak�e jen n�hodn� nehoda. Do hotelu jsme dorazili ve 23 hodin.

P�tek 1.4.2005
Zmenil se n�m cas o +1 hodinu. S pan� Jarkou se vyd�v�me na Royal club a kluci korzuj� po meste. Je�te jsme si ho ani por�dne nestihli prohl�dnout. Od 10 do 16 se tedy v�l�me u more a pak tak� vyr��me. Poprv� se proch�z�me ulickami a obdivujeme obrovskou standardu, kter� vlaje u pobre�� pr�mo v centru. Div�m se, �e jsem ji vloni z protej�� strany nevidela� Jdeme na veceri, ale zase mi tam dali kardamon. Tak�e se mi cel� vecer r�halo �gargamelem�. M�stn� specialita je falafel � sma�en� zeleninov� kulicky obalen� v cizrne a to v�echno v kukuricn� placce. Vecer BBC vys�l� textovou zpr�vu, �e Pape� zemrel. N�sledne je v�e dementov�no. Sledujeme report� o jeho �ivote a us�n�me.

Sobota 2.4.2005
Tat�cek se chyst� s hochy odjet na svou pl�novanou cestu do Jeruzal�ma a d�l ke Genezaretsk�mu jezeru, kter� vloni nestihl nav�t�vit. My se chceme trhnout. O Jeruzal�m z�jem sice m�me, ale ty pr�va�ky, kter� on pl�nuje n�s pr�li� nel�kaj�. Handlujeme abychom mohly zustat. Nakonec souhlas�. Ale presto se cel� den nehneme z pokoje. �penlive stre��me lednicku, aby n�m nezmizely dobrutky, kter� jsme si sem t�hly na z�dech. Tat�cek si s sebou vzal jen pen�ze, ale v Izraeli je i na nej pr�li� draze. Ve 14 hodin odch�z�me do mesta. Jsou tady velice levn� parf�my. Stejn� obal, lahvicka, vune � cena 50 CZK. Jdeme se pod�vat na Baracudu. Docela se n�m tady l�b�, ale u� se nevyplat� platit vstup. Z�tra urcite prijdeme! Obch�z�me okol�. Luxusn� hotel a hned vedle nej pou�t a na n� pasouc� se velbloudi. Objevujeme fast food, kde pripravuj� zaj�mav� papu. Za 1 J.D. zabal� do boxu udr�uj�c� teplo skutecnou dobrutku. Ani kardamon mi nevad�. V placce je zabaleno mas�cko, kupa zeleninov� oblohy a v�tecn� s�rovo-cesnekov� om�cka k tomu. Neseme si to do hotelu a okukujeme bedu�nsk� obchudky. Zastav� n�s jeden legracne vyhl�ej�c� mu��cek � Mohamed a zve n�s d�l okam�ite n�m nab�z� arabskou whisky. Vymlouv�me se, �e m�me tepl� j�dlo, ale �e r�no urcite prijdeme. Zve n�s na v�let je�te s maminkou a synem Petrem z na�eho hotelu. Mus�me si to rozmyslet. Kouk�me na televizi. Pape�i se prit�ilo. M�m pocit, �e ve chv�li kdy usnu, zemre. Oci se mi kl�� ve 21 hodin.

Nedele 3.4.2005
Pape� zemrel 2.4.2005 ve 21:37. Po sn�dani a kontaktu s maminkou a Petrem nav�tevujeme Mohameda. Jako d�rek mi venuje n�u�nice. Pripad� mi trochu 4%. M�m z nej zvl�tn� pocit. Slibujeme, �e na pl�novan� v�let pojedeme (pokud se ov�em pridaj� na�i zn�m� od sn�dane). Obl�k� me do bedu�nsk�ho �atu. Na hlavu dost�v�m z�voj. �patne se mi pres nej kouk�. Nech�pu, jak v tom mu�ou �eny cel� dny vydr�et. Domorodci tady chod� por�dne navlecen�. Obvykle v cern�m. Svetry, kalhoty� pri triceti stupn�ch. Z det� delaj� zaparence u� od mala. Matky nos� sv� nejmen�� ratolesti ve dvou hrub�ch dek�ch.
Zbytek dne tr�v�me na Baracude. Je tu pekne, ale jen na koup�n�. V�ude kolem p�sek a rybicka v nedohlednu. Blbneme na trampol�ne na mori, kter� je od brehu co by kamenem dohodil a zbytek doplaval. Ve meste kupujeme pap�n�, kter� n�m vcera tolik chutnalo a uh�n�me do hotelu. Mohamedovi se v�ak vyhnout nelze. Pro zmenu dost�v�m n�hrdeln�k. U� je mi z nej fakt �patne a lituji, �e jsem souhlasila se z�trej��m v�letem. Por�d na me sah� a je nepr�jemn�.

Pondel� 4.4.2005
V 9:30 odj�d�me na ji�n� pl�. Pridala se k n�m pan� Jaru�ka, tak�e n�s je 5. Pl� je verejn�, ale moc m�stn�ch tady nen�. Hlavn� n�pory byly o v�kendu. Sed�me na brehu, zabalen� do rucn�ku a cek�me a� ustane v�tr, abychom mohli do more. Mohamed je na�tvan�, �e se nechceme koupat. Hlavne, �e se j� nechci vysvl�ct do plavek. Sed�me na dece. At se presunu kam se presunu, za chv�li opet doraz� za mnou a nepr�jemne se na me lep�. U� nev�m o cem se s n�m m�m bavit. Napadne me vyptat se na tu standardu z mesta. Byla tam u� vloni? Pr� jsem ji pred rokem z Eilatu videt nemohla. Byla vztycena na pocest transjord�nsk�ho spolecenstv� teprve pred pul rokem. Nakonec me zachranuje mami. Obetuje se a jde si za�norchlovat. Mohamed se okam�ite vyd�v� za n�. Pr� ji por�d chytal a neco ukazoval. Por�d se j� dr�el po boku. Bylo to divn�. Je pro n�s pripraven bedu�nsk� obed, ale nikomu moc nechutn�. Pak n�sleduje posezen� u caje. Mohamed se n�s sna�� pobavit a zp�v�. Sedaj� na n�s nepr�jemn� mouchy. Ka�dou chv�li kouk�me na hodinky a modl�me se aby u� konecne prijel tax�k. Na pl�i prij�d� autobus pln� mlad�ch devcat. V�echny zahalen� a stra�ne moc se se mnou chtej� fotit. Odjezd byl skutecne vymodlen�.
Po tom nevydaren�m obede jsme hladov�. Zajdeme si na na�e obl�ben� j�dlo a po ceste potk�v�me tatku. Pr� v Jeruzal�me pr�elo a byla zima. Jeden chlapec mel s sebou jen kratasy a druh�mu krestansk� pam�tky nic ner�kaly. Tak�e se Genezaretsk� jezero nekonalo. Stihli jen historick� mesto a Betl�m na palestinsk�m �zem�.

�ter� 5.4.2005
Extra pro n�s je sn�dane pripravena u� v 6 hodin r�no. S na�� skvelou pruvodkyn� odj�d�me do Jeruzal�ma. V 6:30 stepujeme na hranici, ale zd� se, �e n�s nikdo nechce pustit d�l. Zaplatili jsme 5 J.D. a jdeme asi 300 m pe�ky na izraelskou stranu. Nakonec cel� procedura trv� do 8 hodin. Celnice se podivovala nad m�m jm�nem. Iris je pr� tak� izraelsk� jm�no. Povyt�hla oboc�, kdy� ji PC vyhodil, �e jsem v Izraeli byla u� vloni, ale nekomentovala to. Tady je u� pro n�s pripraven izraelsk� autobus s �idovsk�m pruvodcem � panem Zevem.
Zpet do Eilatu prij�d�me ve 20:30 tesne pred uzavren�m hranice. V�stupn� poplatek z Izraele n�s prich�z� na 17 USD. Opet zde tr�v�me asi hodinu a ve 22 jsme u� u hotelu.

Streda 6.4.2005
Posledn� rozluckov� s morem. Koupeme se na Royal a� do 17 hodin. Je velice pekn� den a spousta turistu zust�v� a� do pozdn�ch hodin. V 17 n�s chce odjet asi 40. Pristavuj� pro n�s autobus. Posledn� n�kupy a rozlucka s Mohamedem. Sl�bili jsme priv�zt mamcine kolegyni vodn� d�mku � Argilu (v Egypte se j� r�k� �i�a). Za solidn� cenu n�m ji Mohamed prod�v� i s tab�kem a n�zornou uk�zkou pou�it�. Byl velice smutn�, �e jeho �superkocka Iris� odj�d�. J� pr�ve naopak, �e se ho konecne zbav�m. Jeho obchod je toti� pr�mo naproti hotelu, tak�e se mu nelze vyhnout.

Ctvrtek 7.4.2005
V 5:30 bud�cek, sn�dane a odjezd na leti�te. Proch�z�me celn�mi formalitami a cek�me na zpo�den� letadlo z Prahy. Je pln� lid�, kter� pokracuj� d�le do Sharm el-Sheikhu. Tady m�me meziprist�n� s hodinovou pauzou. Nesm�me vyj�t ven z letadla. Letu�ky prov�dej� dezinfekci a dezinsekci. Chod� se spreji a uklidnuj� n�s, �e rozpra�ovan� tekutina nen� zdrav� �kodliv�. Konecne prich�zej� dal�� z�kazn�ci CSA a opet vzl�t�me. V Praze fouk� v�tr a pilot n�s pred prist�n�m por�dne houpe. V�ichni jsou zelen� a tentokr�t ani M� vlast z reproduktoru nedoj�m�. Konecne doma!

Autor cl�nku: iriri